Nedávno mne docela vytočila obsluha u pumpy. Nejdřív mi vynadal, že jsem si dovolil mu předem neříct, že budu platit kartou, pak mi vynadal, že si dovolím chtít daňový doklad a neoznámit mu to předem. O tom, že je mi ze zákona povinen vystavit daňový doklad (zjednodušený) vždy a sám od sebe, nejspíš nikdy neslyšel. Vzpomínám si, jak jsme si v Itálii na dovolené kupovali nějaké ovoce. Prodavač za námi běžel padesát metrů, aby nám vnutil účtenku, kterou jsme si nevzali, přestože věděl, že my ho určitě udat nepůjdeme.
Při averzi ke kartám, kerou u nás pozoruji, mne pobavil nápis z jedné londýnské samoobsluhy. Upozorňoval, že platby kartou přijímají až od tří liber...