ano, fabulaci definujete správně, takže na označování ČT jako "veřejnoprávní" (nezávislé, objektivní, sloužící veřejnosti) velice sedne.
Vyprávěj jsem neviděl, ani po tom netoužím. Nicméně kdysi jsem viděl fabulaci o šohaji Nikolovi loupežníkovi, kterou napsal p. Uhde. V umění je fabulace jednou ze zcela běžných a akceptovatelných metod. V politice, historii či utrácení veřejných peněz,včetně těch na "veřejnoprávnost", je to sice také běžné, ale ne morálně akceptovatelné.
Máte recht i když k zmíněnému pořadu by bylo přesnější říct, že autor /či autoři/ měl/i/ důševní průjem - nešťastnou náhodou jsem kousek viděl a bylo mi z toho na zvracení.
Tehle pán mi je neskutečně sympatický: "Nám se líbí, že to bude živě, je to experiment, konečně do té zatuchliny všech starších pořadů přichází něco nového". Sám uznává, že ČT1 je stařenka, která potřebuje omladit a i když je jasné, že to nepůjde hned a naráz, snaží se o to. Smutná zpráva pro všechny milovníky retra a repríz. Doufám, že nový generální ředitel ČT bude podobného smýšlení a společně s Radanem Dolejšem udělají z ČT konečně trochu odvážnější dámu. A zdejší diskutéři puknou vzteky :(
Já byl hodný dítě. A když ne, tak jsem se nenechal přistihnout. Na druhé jsem se ale nevymlouval.
Možná oba zcela různě chápeme pojem "fabulační průjem". Pro mne fabulace je vymýšlení děje, který se nestal, ale mohl by se stát. Což ale považuji v dramatické formě za běžný postup. Nedovedu si představit televizní příběh, kde by třeba učitelka nedokázala zaujmout svým výkladem své žáky, potom by při cestě domů nakoupila chleba, mléko a vejce, doma honem něco přeprala, udělala večeři (sýrové omelety) pro unaveného manžela a neposlušné děti, chvíli se dívala na romantický seriál v TV, půlhodinku opravovala diktáty, vyžehlila košile a trička a nakonec sebou sekla do postele. To by nebyl vyfabulovaný příběh, ale zcela nezajímavý všední běh obyčejného života.
Je velmi pravděpodobné, že dobu odehrávající se ve Vyprávěj prožil pan Uhde jinak a nemusela by se fabulovat. Ale zaujal by jeho příběh diváky po několik večerů? Přestože má pan Uhde právo ze svého osobního hlediska hodnotit cizí dílo svými slovy jak chce, jako kandidát na šéfa média by možná měl volit jiná slova. Nebo se snad někdo naivně domnívá, že by kterýkoliv šéf dokázal veřejnoprávní médium změnit mávnutím kouzelného proutku na umělecky hodnotnou stanici, ale bez sledovanosti? Co je tedy lepší? Fabulace, nebo nezájem? Pokud Vyprávěj vítězilo na komerčními pořady, bylo až tak špatné a nevěrohodné? Sice je pan Uhde něco víc, než řadový občan a divák, kterým možná opovrhuje, ale je to pro veřejnoprávní TV opravdu jen dobře?
Pan Uhde je především senilní stařík, který za politické zásluhy dostal od ODS trafiku k důchodu. Taková Ordinace v růžové zahradě nebo Cesty domů jsou ještě větší fabulační průjem než Vyprávěj a nemají se současným děním mnoho společného.
Ale třeba pan Uhde půjde do sebe a přinese do ČT nějaký bombastický scéněř na kvalitní a atraktivní seriál :-D