Vlákno názorů k článku Second Life for Dummies: proč to není hra? od Jaromir - Co se takhle na Lupě věnovat něčemu užitečnému? Peterko...

Hele, dnes mám hodně času, tak klidně odpovím. Do SL lezou lidi z mnoha důvodů :-). Buď si tam prchnou, což jsem dělala svého času já, protože mě nebavilo řešit cokoliv kolem, pak jsme se nějak srovnala se syndromem vyhoření a pomaloučku jsem se vrátila do reálu. Zase si venčím dětičky, pejsky, kamarády a manžela a je mi fajn. Únikem nechápej to, že by mě bavilo se předělat na kreslenou postavičku a tvářit se, že jsem to já, ale prostě si sedneš k photoshopu a mastíš grafiku, tu pak šoupneš do Sl a děláš "Júúú to se mi to povedlo". Je to vlastně koníček, kdy něco vytváříš, nebo vymejšlíš a prostě se odreaguješ, nehledě na to, že v Sl jsme potkala spoustu zajímavých lidí ze všech konců světa a můžu si přinejmenším potlachat, když už nic. Na virtuální pivo nechodím, to je o ničem... a tak dosud bylo SL prezentováno. Některý požitky prostě SL nikdy nemůže nahradit .-)

Člověče byla to facha, ale psychoterapie v SL mě z toho dostala :-) Totálně jsem se vyřádila a hlavně jsem se zavřela v tom podivně barevným světě a nenechala k sobě přistupovat sračky z okolního světa .-) Když se to člověku přihodí, že najednou vyhoří, tak je dobry si odskočit kamkoliv a nemusí to být SL. Já už se takhle dávno před tím zavírala do photoshopu a dělalo to stejnou službu. Vždycky si pustím muziku a strojově makám a vypustím všechno okolo, mozek si odpočine od toho balastu co člověk nabere za ten den v práci :-). Taky jsem si dala téměř roční dovolenou a řekla jsem si, že peču na práci a budu dělat chvilku co mě baví bez ohledu na prachy, nakonec to dopadlo jinak, protože se nakonec ty prachy dostavily taky...ale to je jiná story...

Taky jsem potkala v SL pár dobrejch lidiček, který se mi časem přesunuli do mého reálného života a chodíme spolu ven a na pivko a je to pohoda. Rozhodně můžu říct, že jsem mnohem radši, když za mnou můj virtualní parťák a manžel Hunder přijede a jdeme do hospody nebo na výlet, než kdybychom spolu skotačili jen v Sl. Prostě jak říkám, některý věci ti ani ta virtuální realita nenahradí...

...jo tak to chápu .-). Každej se baví po svém...

Historka ze skal tenhle vikend:

Leze kluk po skale, k prvnimu jisteni to ma docela vysoko, to znamena ze pripadny pad cestou k nemu je az na zem, pricemz kdyby to skoncilo jenom zlomenou nohou, tak to je jeste skvely vysledek. Cesta neni prilis jednoducha, kluk se samozrejme snazi nespadnout. Jistic, ktery tam je v tu chvili zatim vicemene zbytecny, radsi moc neduta. Ja a kamarad jako divaci jsme taky radsi ticho a jen se culime. Protoze jsme stejnou cestu lezli dopoledne, tak dobre zname lezcovy pocity.

A do toho hned vedle skaly sedi tlusta spekata holka s notebookem, hlavu a notebook prikrity cernym svetrem, aby na ni nesvitilo slunicko a z pod svetru vykrikuje neco o tom, ze ji nekdo nekde zabil a ze to neni fer.

oprava: prikryty