Hodně omezení nebo jinak udělaných funkcí Twitteru dává smysl. Naopak nedává smysl tlačit Twitter do stejného kabátu, jaký má Facebook. Kdo chce fíčury Facebooku, může jít tam. Komu vyhovuje Twitter, zůstane u něj.
Osobně doufám, že Twitter zůstane takový, jaký je (no, dobrá, bez těch hloupostí kolem nesmyslného třídění příspěvků...)
Může mi někdo vysvětlit DŮVOD toho omezení, resp. toho, proč je to tak neprakticky málo? 140 znaků je méně, než jediná SMS, která už i tak byla velmi nepříjemně krátká. Jaké jsou výhody takového omezené, a jak moc jsou zásadní?
To jsou všechno nesmysly. Google Plus tehdy zvolil podobný koncept jako má Twitter, jen bez oněch „omezení“ a vidíme kde teď je – v prdeli.
Jediný důvod proč Twitter používám je ten, že jde o velmi rychlý zdroj velmi stručných zpráv. Vedlejším efektem rychlosti a stručnosti je pak velmi dobrá aktuálnost.
Podřizovat vývoj služby tomu, co uživatelé chtějí, aniž by to bylo doplněno nějakým kritickým zhodnocením, je vždycky cesta do pekel.
Twitter především dělá maximum pro to, aby založení nového účtu maximálně zkomplikoval. Noví uživatelé nechápou, proč se sdílení říká „retweet“ a proč není možné prostě pod příspěvkem diskutovat. Moc nechápou ani nový „quote retweet“ – všude jinde je to opět prosté sdílení.
Já to celkem chápu. Tyhle triky v uživatelích vyvolávají pocit, že jsou členy nějakého úzkého kruhu zasvěcených, a umožní jim vymezovat se vůči plebsu, který těm pojmům nerozumí. To dělá lidem dobře.
