asi nepochopení.
Máš pravdu, samozřejmě. Není OS jako OS, některé OS jsou velice tenké, pouze realtime systémy bez multitaskingu, podpory více procesů atd. Některé jsou opravdu poměrně velké (ubuntu snappy).
Jejich použití/nepoužití záleží na situaci. Cíl je jasný, mám čip, ten něco změří a já chci vidět data ve svém systému.
1) senzor je samostné zařízení a sám komunikuje s nějakou IoT sítí nebo s jiným senzorem
2) senzor je napojen na nějaký kolektor (rádiově nebo nějaký drátem), třeba rasberry-pi
OS potřebuji pouze u (2), kdy se musí zajistit určitá vyšší logika na komunikaci, správu prostředků a paralelní přístup. Naopak ty mluvíš o (1) a tam máš pravdu, že jakákoliv vyšší logika je spíše mrhání.
Nezlobte se na mně, ale v případě senzorů mi OS připadá jako sprosté slovo. K čemu je dobrý OS, když potřebuji změřit veličinu (sejmout stav nebo se probudit k akci po dosažení nějakého stavu) a toto jedním commandem odkomunikovat to LPWAN sítě a pak ten senzor zase uspat? Až ty mašinky s OS budou mít v deep sleep spotřebu 3uA, pak bych se tím zabýval. Třeba se pletu a je to můj názor, ale mělo by se k věcem s OS přistupovat trochu rozumně.
Ani na TCP/IP nepotřebuji OS - tcpkový stack je poměrně dobře implementovaný na většinu mikrokontrolérů takže fakticky něco odkomunikovat i po tcpku není problém v programové smyčce. Až bude OS s bootimem pod 1 sekundu a pojede na něčem co konzumuje jednotky uA, tak se tím zabývejme v příapdě senzorů. Ale možná že projekt Zepphyr něco takového vyřeší.
ČLÁNKY DO MAILU