Vlákno názorů k článku Senzory Martina Malého: Jak dostat počítače do školních osnov od Karel - Já bych přidal své: v jediném předmětu v...

Já bych přidal své: v jediném předmětu v jediném semestru na VŠ mě naučili více dějepisu, než celá základní a střední škola dohromady.

Osobně jsem si již před nějakou dobou rozmyslel, co by dle mého názoru měla škola člověka naučit:

číst, psát, počítat, učit se, učit se čtením i něčeho jiného než učebnic, mluvit, komunikovat, učit, vést diskusi, prezenzovat, obhajovat, pochybovat

Bohužel naše školství většinu z těch věcí nenaučí. Absolvent ZŠ (a v mnoha případech i SŠ) umí akorát číst, psát a počítat. Učit se umí leda na písemku, psanému textu nerozumí, mluvit nesměl (takže neumí mluvit, komunkovat ani diskutovat), prezentace je o nakreslených okrajích sešitu a správné volbě barev a podtržení nadpisů, obhajoba vlastních názorů je nepřípustná a pochybovat o tom, co mu ve škole tvrdí? Rouhání!

Takže třebas s vámi popsaným učením cizích jazyků já vlastně problém nemám. Uměl jsem rusky, francouzsky, německy i arabštinu. Ale nepotřeboval jsem je, takže jsem to zapomněl hned po škole/kurzu. Ale naučilo mě to něco o jazycích, o učení se jazykům a hlavně o stavbě jazyka a jeho vlivu na mentalitu. Takže mi to pomohlo v angličtině, která mě živí. V tom vidím smysl a přínos školy: dát člověku základ, který mu pomůže naučit se pak sám jakýkoliv jazyk bude chtít a potřebovat.

Tohle přece vyřešil už Jára Cimrman svou "Zapomněnkou".

Zas na druhou stranu, proč dělat dusno třeba v předmětu „Český jazyk a literatura“, jenž by se snadno dal přejmenovat na „Beletrická výchova a jednou ročně slohová práce“ (tak to vypadalo u nás na gymnasiu)? Kupodivu je to dokonce povinný předmět u maturity, HV nikoliv.

Jinak souhlasím.

Sice to myslíš ironicky, ale já bych s tvým příspěvkem i souhlasil, zvlášť v případě nadaných žáků.
Tak třeba za sebe: během roku po maturitě jsem se o dějinách dozvěděl více než za roky povinného dějepisu na gymnasiu. Angličtinu jsem na SŠ neměl, avšak němčinu a francouzštinu ano, a za pobyt na SŠ jsem z nich stihl více zapomenout než se naučit. O matematice, fysice či zeměpise raději nemluvím, tam byla výuka naprosto zoufalá. V podstatě jediný předmět, kde došlo k nezanedbatelnému nárůstu znalostí a dovedností, byla latina.
Shrnuto: ztracené tři roky života, aniž by mi instituce cokoliv přinesla. Měl jsem si tehdy pořídit dítě, měl bych na něj hromadu času a individuální studijní plán by mi dali bez keců.

Argumentovat cenou je úplně mimo. Arduino stojí 50 Kč, pár dalších věcí okolo, aby z toho šlo něco kloudného postavit, dalších 50 Kč. Zato (zcela zbytečné) licence k Widlousům a Ofisům, které jsou na většině škol, jdou do tisíců za kus.

Hledite na to ze zcela spatneho uhlu.

Za poslednich 30let a neustaleho reformovani skolstvi tu nikdo totiz nerekl, a predevsim s rodici a zamestnavateli neprobral, co ze by vlastne melo byti vysledkem onoho procesu, zvaneho vzdelavani.

To se tyce vsech predmetu a vsech stupnu skolstvi. Pricemz s predrecnikem souhlasim, a dovolim si tvrdit, ze 80%, mozna vice toho, co se na skolach uci, je naprosty nesmysl.

Mimochodem, telocvik neni vyuka, to je zpusob jak docilit alespon promile potrebneho pohybu, bohuzel, jak jinak, opet pojaty naprosto spatne. Nejsem tak stary abych si nepamatoval, ze vzdy kdyz jsme si chteli "zacutat", tak se podle osnov muselo ... hazet granatem, behat na 50/100m, 15min/1500m atd atd.

Vysledky tomu pak naprosto dokonale odpovidaji, detem neprijde divne poslat stryckovi sve nahe foto emailem, ale vetny rozbor umi jak kdyz bicem. A kdyz jim nabidnu urok 10% na 30let, tak si mysli, ze zaplati navic tech 10%.

Tak nějak nevím, o co vám v té reakci šlo. Myslíte tím, že jsou všechny předměty jednoznačně stejně důležité? Nebo že by ne? Osobně si myslím, že dělat dusno v jakýchkoliv "výchovách" (HV, VV, TV) je nebetyčná blbost. Obzvláště na střední škole/gymplu popř. výš. A tedy zcela souhlasím s původním názorem, že fanatický učitel HV je peklo.

Mimo to by celá školní výuka měla doznat velké změny - mimo jiného i co do rozsahu/obsahu učiva. Tady nicméně cílím hlavně na základní školu. Biflování 100% stávajícího objemu proto, že se počítá s tím, že žáčkům toho tak 30% uvízne v paměti je dle mého hloupost. A z praxe myslím, že to tak je. Ono by možná bylo lepší určit důležitost jednotlivých okruhů a důležitost hloubky zanoření do problému a alespoň 50% rovnou vynechat a celý čas vyhrazený pro předmět věnovat oněm 30% (kterýžto objem v praxi v hlavě zůstane) z původního objemu a těch dalších 20% (do 50% po odebrání 50% z původního objemu) zmínit pro bystřejší. A upravit způsob výuky, aby to bylo záživnější a líp pochopitelné. Dá se předpokládat, že toho v hlavě zůstane stejně, ale nebude to náhodných 30% ze 100%, ale vybraných důležitých 30% a proces výuky může být lépe vymyšlen (menší objem učiva na stejný čas). A to nezmiňuju velikou neaktuálnoust výuky vzhledem k rychlosti změn způsobu života. Současný systém vznikal za Marie Terezie pro přípravu populace na průmysl ve století páry. Ono se to trochu posunulo a důležité dovednosti pro dnešní svět jsou jiné.

Ještě bych k té hudebce přidal takzvanou "tělesnou výchovu". Kdo chtěl, mohl na atletiku v místním Sokolu, pro ostatní zbytečnost.

Ještě bych k té hudebce přidal takzvanou "výtvarnou výchovu". Kdo chtěl, mohl na kreslení do ZUŠ, pro ostatní zbytečnost.

Ještě bych k té hudebce přidal takzvaný "dějepis". Kdo chtěl, mohl si přečíst pár knížek v knihovně, pro ostatní zbytečnost.

Ještě bych k té hudebce přidal takzvanou "angličtinu". Kdo chtěl, mohl si zajet do Anglie, pro ostatní zbytečnost.

A tak by šlo pokračovat se všemi předměty, že?

Ještě bych k té šutrologii přidal takzvanou "hudební výchovu". Jejím cílem je patrně jenom zhnusení hudby žákům. Kdo chtěl, mohl na ZUŠ, pro ostatní zbytečnost, protože stejně každý poslouchá, co vyhovuje mu a ne to, co mu nalajnovali.

Vše bylo podtrženo učitelkou, která trpěla utkvělou představou, že umí hrát na housle. Čtyři roky, hodinu týdně, mučení jak na Guantanámu. Za opakovanou kritiku před ostatníma žákama a před kolegama jsem z hudebky míval čtyřky. Jediný přínos předmětu bylo to, že dalších 10 let po odchodu ze ZŠ jsem měl husí kůži, kdykoliv jsem slyšel housle. Zbytečný traumata ze zbytečnýho předmětu...

Hraní si s technikou OK, ale může se to snadno vymknout z ruky. Měli by to podstupovat ti, co mají k technice nakročeno, v rámci volitelnýho předmětu. Ať si děcko zvolí, jestli chce brnkat na klavír, pitvat bezobratlý živočichy, nebo stavět robota.

Pěkný článek, všechno je to pravda. Ale je rozdíl mezi osnovami pro nadšence a pro ostatní. Ostatní budou v životě dělat něco úplně jiného a techniku používat jen jako pomůcku k té své práci. Takže s osnovami pomalu. Pamatuji, jak do nás hustili biologii s naprosto zbytečnými detaily, stejně tak kamenologie, výjimkou není ani český jazyk s gramatikou, kterou polovina lidi neumí používat, životopisy nečtených spisovatelů, atd. atd. Osnovy umí znechutit cokoliv. Princip hry s technikou je perfektní, ale kdo to zaplatí? Učitelé nemají na pořádné platy a budou kupovat stavebnice?