Názory k článku Senzory Martina Malého: Jaký jazyk bude používat Internet věcí

.. jenze to by moderni lidi co neumi nic vic nez jen klikat museli umet programovat :) Sebelepsi fotak, photoshop ci tiskarna [analogie k jazuku jakozto nastroji] z vas neudela umelce - tvurce. Vetsina lidi nikdy neprekroci hranici naucenych cinnosti, ale netusi jak to vlastne funguje. Dnes da kazdy na hype vic, nez aby se soustredil na to, aby si zjistil jak se veci maji :)

Nojo, ale odstřihnout půjde ;-)
Alespoň poprvé.

To bude těžký. Skoro se vsadí, že zanedlouho bude každý elektroměr (a chvíli po něm plynoměr/vodoměr) online (i když svým vlastním připojením protokolem).

C bezi na vsem.
Vcetne mimozmskych pocitacu - viz Independence Day

"... to už snad bylo vyřešené v letech sedmdesátých a osmdesátých."

Njn, doby, kdy progamator stojici pred vetsim projektem zacinal tim, ze vymyslel novy jazyk, jsou uz nastesti/bohuzel davnou minulosti

Ani u sebe, ani jinde. Je jen jeden Net, vše ostatní je nesmysl, na kterém vydělávají (hodlají vydělávat) provideři! Zařízení s IoT kupovat nebudu, nebo je od sítě odstřihávat. Běžte do prdeIe se šmírováním!

Rust by mohol celkom kludne toto plnit, keby vsetko nesmerovalo k programovaniu copy&paste google stackoverflow. Obavam sa,ze pri jazyku kde treba aj mysliet to tazko najde cielovku ked vacsina ludi ma problem chapat pointer a v jave synchronizaciu

C--

To bude tím, že se jazyk přeceňuje. Velký vliv má samozřejmě runtime prostředí a ekosystém. Ale je málo jazyků, které v práci reálně _překážejí_ (anebo jsem měl to štěstí, že jsem se s nimi dosud nepotkal); to už snad bylo vyřešené v letech sedmdesátých a osmdesátých.

Nejpodstatnější vliv má schopnost programátora (bohužel nebo bohudík). Pokud umí správně myslet, správně dekomponovat problém, správně uvážit celek (resp. vedlejší efekty) a udrží si vnitřní disciplínu, tak napíše dobrou věc v libovolném jazyce. Pokud mu cokoliv z toho chybí, tak buď napíše věc triviální (např. jen instanciuje funkčnost z frameworku) nebo nesprávnou.

Zbytek už je jen ekonomický vztah mezi "kolik peněz stojí dobrý a špatný programátor", "kolik peněz stojí dobrý a špatný kód" a "jaký je zisk a jaké riziko z bezchybného a chybujícího kódu". Tam jazyk trochu vliv má, ale podle mé zkušenosti se ve zprůměrování větších projektů tento vliv vytrácí.

Java, C a JavaScript... imho podle mě se v dohledné době nic nezmění... mimochodem java se používá i na malých zařízeních - viz např JavaCard

Zajímavá úvaha. Palec hore.
Tohle mě dosti pobavilo:
"Jenže céčko je pro moderního programátora pořád velký low level, a assembler ještě horší."

Moderní programátor bude hledat donekonečna, protože ta low úroveň je vlastně to nej pro tyto slabé čipy/konfigurace, čisté C a nebo pak jít hlouběji k ohňům mordoru -> assembler.
Stačí se podívat na již existující projekty co prorazili - ardurino, rbi, ... povětšinou je to C + nějaká custom nástavba a python.
(to "a" je tam záměrně, programovací vs. skriptovací jazyk)

Přijde mi, že toto čekání na něco lepšího je jako čekání na Godota...

To je vecne tema, jako psat o pocasi. Stejne nakonec tech jazyku bude nekolik, pro privesky na klice nebo lednicku dost mozna budou odlisne a apple si udela dost mozna neco sveho a jeste se to bude co 5 let menit.

Ahoj Martine,
trosku mi v tom přehledu chybí Rust - je to pro to, že mu jako "bezpečnému C-čku" nevěříš a nebo proto že unikl tvé pozornosti?

Pavel

ta se budou učit z trénovacích dat.

zajimava uvaha