Speciální kategorii tvořily ruské EPROM (úžasná kapacita 2KB), které šly naprogramovat, asi 10% nešlo zcela vymazat a asi dalších 10% už nešlo podruhé naprogramovat. Na to si vzpomenu vždycky, když mě začíná dopalovat, že dnes něco málo vydrží.
Hm, to je pořád lepší než jedna série ATTiny 13, co tu mám. Tam jde 80 % procesorů naprogramovat jen jednou. Naštěstí u většiny pomůže programování vysokým napětím, ale i tak je to o zlost.
To je presne ta bila se ctveratym okenkem na obrazku. Na ty si taky vzpominam. Ty se musely mazat tak silne, az zacinal cernat tmel pod okrajem okenka. Rikali jsme jim cernosi (tem zcernalym) :-).
To bylo ladeni - v mazatoru rada pameti, mazator furt zapnutej. Udelala se zmena do programu, vzala se pamet co byla na konci rady, cela rada se posunula, na zacatek se vrazila nova, prave vytazena ze zarizeni (vetsinou jeste tepla od posledniho mazani). Par minut na naprogramovani, par sekund na vyzkouseni, dalsi patch do programu a znovu.