Přesto mají některé hrubky tuhý kořínek aktuální iAudit...
...Ivo Lukačovič hovoří o shlédnuté bannerové reklamě je to ovšem...
V tomto článku to spíš dávám za vinu redakčnímu systému. Ve zdrojovém kódu stránky jsou v těch místech dvě mezery, asi tam byla pomlčka v kódování windows-1250 a při převodu do ISO-8859-2 se zřejmě vypustila.
A když už jsem zmínil tu pomlčku: Je podle vás lepší v mailech a na webových stránkách v ISO-8859-2 místo "dlouhé" pomlčky psát "krátký" spojovník nebo pomlčku naznačit dvěma spojovníky?
Nemám důvod Vám lhát, já prostě tu pomlčku vidím, podívejte se se mnou na Lynx: (PNG).
Pane Kastle, slučujete dvě věci. V jedné větě říkám, že mod_czech stojí za starou bačkoru, a já s tím nic nenadělám, protože jak správně píšete, jsem článkopisec, a tohle je práce pro programátora. V druhé větě pak říkám, že Win-1250, MacCE a UTF-x pomlčku zvládají -- a míním tím znakové sady, ne nějaký URL na webu.
Vrátím se k tomu, co jsem psal na začátku: Základním kódováním na Lupě je Windows-1250. Běží nám tu mod_czech, a běží tu rozhodně déle, než já, ale ten bohužel není tak dobře napsaný, aby zvládl překódovat dlouhou pomlčku (uvozovky, výpustku, copyright...), takže pokud nemůžete Lupu číst v kódování základním, je mi to líto, ale dokud Lupa neprojde rekonstrukcí (a dnes jsem zadal do task manageru jubilejní 1.000 úkol -- programátoři mě mají určitě rádi), budu pomlčku nadále zadávat správně, mod_czech ji bude nadále špatně převádět a vy budete tak laskav, že to těch pár měsíců, když jste to vydžel od roku 1998, ještě zkousnete :-)
Za upozornění dekujeme, o chybě již víme. Bug duplicated, query closed.
Opravdu v češtině nevidíte rozdíl mezi půjčit si a půjčit? To nebyl dobrý příklad. Rozdíl mezi češtinou a angličtinou bych viděl spíš v tom, že angličtina je velice idiomatický jazyk. Stačí nahlédnout do výkladového slovníku a vyhledat slova jako let, go nebo run.
Já k tomu nejraději používám JAZYK! :-)
A ten český je k tomu přímo ideálně stvořen.
Já spíš myslím, že se Pravidla vztahují na slova - řekněme - problematická. Proto tam podle mě je i slovo "zmínit se".
Osobně nemám rád zatahování anglických rádobypřekladů do češtiny, což mi přijde přesně tento případ a mj. i dnes často užívané "je to o ničem" apod. Chápu, je to móda a časem to snad přejde. Pokud se ovšem neuplatní pravidlo (které tu někdo zmínil :-), že často používané pojmy se prostě dají do pravidel a už budou spisovné...
ŠB
Uvedl bych i rok vydání, Dodatek je k 1993, v tiráži je 1998 a na patitulu 2000 :-) Jedná se o akademické vydání, vydala Academia.
Ad 1) Pane Saratogo, bůž/boží je změna "střída" vzniklá monoftongizací z bôg/bôžie -- jedná se tedy o problém morfologický. Zato -smus/-zmus je spodoba znělosti, a tedy problém fonetický.
V ostatním s Vámi souhlasím, mám radost, že nejste pro rigidní užívání nějaké skostnatělé normy.
Čeština pro ulehčení čtení a psaní přistoupila už na počátku literárních dějin k fonetickému zápisu, tento princip sledují i poslední úpravy v pravopisu, proto dokud se bude říkat terorizmus, potud se bude terorizmus i psát.
Už jsem tu zmiňoval prezidenta (pro pana Bilčíka: už jsem se tu zmiňoval o prezidentovi) -- věděli jste třeba, že ještě na počátku století se to slovo česky psalo jako præsident? Teprve Masaryk se zasadil o to, abychom je psali, jak je říkáme -- tehdy president.
Teď už to máme na Lupě doufám skutečně správně. :-)
To je dobře, že si někdo nejasností kolem anglických odborných termínů všiml.
Mám také jeden problém, a sice jak nejlépe přeložit slovo provider. Jeho český význam poskytovatel internetovských služeb je příliš dlouhý. Zkoušel jsem používat jen poskytovatel IS, ale to zase není úplně jasné, ne každý ví, co je IS. A když napíšu jen poskytovatel, tak to je už úplný nesmysl.
Může mi někdo poradit?
Takze pokud chcete byt presny, pouzivejte vzdy, ceho je provider poskytovatelem :-)
Dekuji za pekny clanek. Prave pred casem jsem premyslel odkud se v nasem jazyce vzalo paslovo "webovsky". Jedine, co me napadlo, je toto: webovsky podle vzoru domovsky. :-)
A jeste by se, ale to jiz je trosku mimo tema, hodilo pripomenout pouzivani privlastnovaciho zajmena "svuj" pri privlastnovani vetnemu podmetu a upozornit na chyby v pokusech o hyperkorektnost patvary "ja bysem/by jsem chtel", "my bysme/ by jsme" atp.
Temto chybam se nevyhla/nevyhyba ani Lupa... ;-) Nebo tyto chyby se nevyhnuly Lupe?
nevim, jestli je v mych silach suplovat korektora a upozornovat na
kazdy preklep ci gramatickou chybu v textech na Vasich strankach, ale
zcela chapu Vase potize s korekturou a je mi jasne, jak to chodi. :-)
Kazdopadne Vam ale mohu slibit, ze pokud uvidim neco hodne_do_oci_bijiciho,
tak Vas upozornim.
Pamatuji si, ze jsem jednou na jistem serveru v diskusi upozornoval autora
na preklepy a gramaticke chyby a hned jsem byl jinym ctenarem oznacen za
"hnidopicha" a otravu, ktery nema co delat a neustale otravuje svymi
nicotnymi pripominkami... :-) Tak nevim. :-)
Problem s "bysme" ap. je ten, ze v psanem textu si jej autor pravdepodobne
vsimne a uvedomi si, ze zde neni neco v poradku. "Bysme" ap. mi vadi spise v
projevech v televizi a radiich, kde redaktori casto hovori
"jak_jim_zobak_narostl". Dalsi zvlastnosti cestiny je naproti tomu slovicko
"abyste". U tohoto slovicka se casto lide naopak snazi o hyperkorektnost a
nespravne jej rozdeluji do patvaru "aby jste" ap. Neni cestina
krasna?!? :-)
Ale zpet k chybam na Lupe. Casto/nekdy/obcas (alibisticky bych mohl napsat
aspon jednou :-) autori ve svych clancich spatne pouzivaji privlastnovaci
zajmeno "vas" na miste, kde by spravne melo byt "svuj". I kdyz i toto neni
uplne tak cerno-bile, aneb vyjadreni Ustavu pro jazyk cesky:
Užívání zájmena svůj je záležitost mluvnická i záležitost stylové vhodnosti;užívá se v jistých syntaktických souvislostech, přivlastňujeme-li nějakou
věc větnému podmětu (například Máte své zájmy, My máme své zájmy atd.).
Dovedeme si představit kontexty, kde by užití zájmena "váš" na místě "svůj"
bylo vhodné, například chceme-li nějakou věc zdůraznit: Máte vaše zájmy, my
máme naše.
Máte však pravdu, že se dnes velmi často setkáváme s nadměrným užívánímvýrazů "váš" namísto "svůj"; někteří tvůrci textů je ve snaze "zaujmout a
přiblížit se adresátovi" používají až příliš často a často také s velkým
písmenem (je však otázkou, zdali to v jistých případech nehraničí s
otřelostí). Souhlasíme s oním neznámým člověkem, který v jedné stanici metra
přeškrtl ve větě o novinách zájmeno Vaše a napsal místo toho své.
Děkujeme Vám ještě jednou za dotaz.
S pozdravem
Eva Flanderková, jazyková poradna
Aneb vice info o krasach cestiny na www.ujc.cas.cz
S pozdravem Ondrej Vaniskdyz to reknu hrube, tak podle me, je pouzivani "vas" na misto "svuj" odporny germanismus. Stejne jako pouzivani "ten samy" misto "tyz, tentyz, taz, tataz" atp.
Nedavno jsem se s jiz byvalou pritelkyni hadal o rozdilu vterina (uhlova jednotka) a sekunda (casova jednotka)... a jak to dopadlo...nijak. :-) Boj s vetrnymi mlyny.
S pozdravem Ondrej VanisKe sporu sekunda versus vteřina: ve fyzice ano, tam to rozlišuji. Ale v běžném životě je to trochu malichernost. Stejně tak se nesnažím snížit svou hmotnost, ale když bude řeč o gravitačním zákoně, nebudu mluvit o váze hmotného bodu. Ostatně, není ta vteřina slovanským překladem sekundy?
ano prominte, na to jsem zapomnel. Samozrejme opacna chyba (vas x svuj) je
mozna zavaznejsi, protoze meni smysl, ale v psanem projevu, po precteni, si
asi autor uvedomi, ze nejak nenapsal to, co mel na mysli a vetnou konstrukci
opravi. V mluvenem si nejsem jist. Spise mam ale dojem, ze zajmeno svuj je
pouzivano mene nez vice. A je to skoda. Zni tak hezky.
Shoda podmetu s prisudkem... hmmm... ma vubec smysl se tim zabyvat? Ono,
vite, kdyz nekoho upozornite, ze ma v psanem projevu (v ustnim se to moc
nepozna, ze? :-) chybu tohoto typu, vetsinou, pokud to neni totalni blbec, ho
presvedcite. Pokud nekoho opravite pri spatnem pouziti zajmena "vas" nebo pri
"bysme/by jsme/bysem/by jsem" tak asi svou chybu neuzna... To je moje vlastni
zkusenost. :-/
ad sekunda vs. vterina: ano, vterina je slovansky preklad sekunda, resp.
vterina ma slovni zaklad "vtaroj" (druhy) stejne jako sekunda ma slovni
zaklad "secundus" (tez druhy). Moje argumentace spociva v tom, ze mame dve
slova a kazdemu z nich muzeme priradit urcity vyznam a tim od sebe odlisit
dve naprosto rozdilne veci. Byt maji podobny zaklad. Casto pomaha kontext,
ALE...
Vystih jste do dobre: malichernost. Je to detail, ale mam pocit,
ze prave v techto detailech je to kouzlo. Ta krasa te rozvetvenosti. A
moznosti si hezky rozumnet.
A mam na Vas dotaz, kdyz uz jsme u toho. Jak rozlisujete datum a data.
"Tato data obsahuji data" (spravne, lec nesrozumitelne) nebo "Tato data
obsahuji datumy" (fuj)? Muj napad je pouzivat v techto spornych konstrukcich
krasne pridavne jmeno "kalendarni". Co Vy na to? ;-)
Nezlobte se ale "...Ale kdyz ve stejnem titulku vidim..." nehodilo
by se tady spise v "tomtez"... :-)
S pozdravem Ondrej VanisKe třetímu: sekunda je zase třída osmiletého gymnázia (nebo gymnasia, podle vkusu :-)). A ony to zas tak odlišné věci nejsou. Stupeň (jednotka rovinného úhlu), stejně jako hodina (jednotka času) byl rozdělen na šedesát částí (pars minuta prima, pokud si to pamatuji správně - latinsky neumím), ty opět na šedesát částí (pars minuta secunda). Teprve podstatně později byl postup obrácen, sekunda byla zavedena jako základní jednotka a ostatní z ní odvozeny násobením (a buďme rádi, že jsme dostali výjimku a nemusíme používat kilosekundy a megasekundy :-)). Nezdá se mi ale rozumné nutit prostý lid používat odborný termín sekunda (nebo hmotnost). Stejně jako nutit elektrotechniky nazývat odpor (součástku) rezistorem.
Ke čtvrtému: asi bych to řešil podobně. K pátému: sypu si popel na hlavu (obrazně :-)).
Nejen ortografii ziv je clovek: Z hlediska ortoepie muzu vyrust, kdyz se mnozi verejni recnici (z nasi vlady si vzpomenete urcite aspon na tri) vyzivaji v prepeclivem vyslovovani hlasky "j" ve slovech jsem, jste, jsi atakdale:-))
Ad standardy: V případech, kdy si opravdu už nejste jisti, napište místo standardu raději normu či předpis, tam se snad chyba udělat nedá. Hihihi, problém je podle mě v tom, že lidé o tom nepřemýšlí, jestli to je správně nebo ne. A to minimum, které o tom přemýšlí, to píše dobře :-)
Ad webové stránky: Příliš nechápu toto spojení. Mám za to, že písmeny www se označují na poli Internetu výhradně stránky. Slovo web vzniklo z www. Obě slova v tomto spojení (webové stránky) tedy označují internetové stránky (což je podle mě ideální výraz) a jedno z nich je tam tedy zbytečné. Co se ještě na webu označuje jako webové a nesouvisí se stránkami?
ŠB
Pane Bilčíku, uznávám, že jste chytřejší než já :-) Ale když píšu, že jsem hledal slovo Orwel, pak jsem hledal /[:>:]orwel[:<:]/i, nikoli /orwel./i. Uznávám, že mezi Orwely se mi vešlo i několik lidí, kteří se tak právoplatně jmenují.
(116.000) George Orwell
(413) George Orwel
S tím webem to máte také trochu pomotané. WWW pochází z World Wide Web; WWW není slovo, je to zkratka (viz http://www.w3.org/People/Berners-Lee/FAQ.html#Spelling). Pokud se na ten odkaz mrknete, zjistíte, že se to klidně mohlo jmenovat "Tim" ;-)
K tomu ostatnímu jsem se vyjádřil v první větě. ;-)
A co se týče toho www a webu, myslim, že jsem se špatně vyjádřil a proto jste nepochopil Vy mě. Myslel jsem samozřejmě, že slovo "web" jako pojmenování internetových stránek vzniklo zkrácením zkratky "www" (proto jsem napsal, že vzniklo z www). Je mi samozřejmě jasné, že dřív dylo slovo web než www.
Ach jo. Kdy bude na Lupě diskuse, kam se budou moct nahrát hlasové příspěvky? Ty maily jsou hrozně pomalý a nepružný... :)
ŠB
No, a prave z tehle situace nakonec vznikne ten idealni vyraz, ktery sedne do huby vsem. Je to prirozene: Ne vzdycky je potreba mit nejake ty Travnicky, co od zeleneho stolu vymysli slovo "dalnice".
Mozna off-topic: Pokud jsou stranky Lupy indexovany roboty bez zakazu nasledovani, nejsou pak jimi vysledky "hodnoceni" u clanku trochu znehodnocovany?:-))) (ne, ze by na tom zalezelo:-))