Hlavní navigace

Názory k článku Sliby chyby, jako vždy. Změna pravidel WhatsAppu je modelová situace

Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.

  • 30. 8. 2016 1:05

    Klik je cvik (neregistrovaný) 84.19.95.---

    Neil Postman to vyjádřil přesně. Orwell a Huxley neprorokovali totéž. Orwell varuje před nátlakem vnějším, před postavou zakazující, přikazující, dohlížející. Huxley tvrdí, že Velkého bratra není třeba. Můžeme si ho zamilovat, stejně jako technologie odvádějící nás plně do světa snů, kde není bolesti.

    Orwell se bál cenzury, indexu zakázaných knih. Huxley tvrdil, že žádné knihy netřeba zakazovat, nebude nikoho, kdo by je četl. Orwellova pravda je skrytá a v rukou mocných, v Huxleyho světě se pravda neskrývá, avšak topí se v moři bezvýznamnosti. Nejsme Orwellova kultura zajatců, připomínáme spíš diváky pocitového kina. Ovládá nás strach před bolestí nebo touha po slasti?

    "Stručně řečeno, Orwell se obával, že nás zničí předmět naší nenávisti. Huxley se obával, že nás zničí předmět naší lásky."

  • 30. 8. 2016 3:01

    Fták (neregistrovaný) 89.190.42.---

    Tak mne to jen ujistilo ve správnosti názoru že si nikdy nemám pořizovat "Ksichtoknihu" ani jiné podobné pavlačové drbny.

  • 30. 8. 2016 14:41

    bez přezdívky

    no, docela dobré, ale možnost svobodné volby byla i v tom Huxleyho případě omezena, byla tam postava Mustafy Monda, takového soft Velkého Bratra, který uměl zakročit proti těm co chtěli bavit po svém :-)

    já bych se o tu svobodu neobával, vždy to bude tak, že 90% lidí budou spokojeni s tím co jim bude předhozeno a ten zbytek si to bude uvědomovat, bude ho to štvát, bude hledat ... něco ... někde ... nebudou vědět co ... ale budou to stále hledat

  • 30. 8. 2016 16:00

    Klik je cvik (neregistrovaný) 84.19.95.---

    Mustafa Mond se mi spíš v románu jeví jako postava,která mluví za autora románu tedy nikoli z pozice .... "soft Velkého bratra" ... Odůvodňuji si to známou skutečností že samotný Huxley byl závislý na psychotropních látkách přesněji LSD,proto se mi i Podtitul knihy, který zní "Brave New World" neboli Překrásný nový svět, jeví mnohem přesnější než Konec civilizace.V kontextu ostatních autorových knih se "Brave New World" - Překrásný nový svět jeví trochu jinak, než bez něj.

  • 1. 9. 2016 13:52

    dino

    Srovnání s kulturou mi nepřijde šťastné, tedy možná máte na mysli nějaké konkrétní případy, protože to spektrum je pestré, ale v prostředí, v němž se pohybuju, žehrání na to, že "není dáván prostor nezávislé kultuře" znamená vyjádření se k otázce, nakolik by mělo být umění svázáno s ekonomikou, tedy do jaké míry si na sebe musí vydělat. Mnohým umělcům by stačilo, kdyby měli co jíst, kde spát a kde prezentovat svou práci, i kdyby jen pro hrstku příznivců, netrvají na tom, aby svým dílem dobyli svět.

    Jinak řečeno, topit se v moři bezvýznamnosti lze dvojím způsobem, jednak z hlediska ekonomie pozornosti, v tomto kontextu je stěžování si na nedostatek prostoru absurdní (jsme v rovině "tohle by fungovalo, jen potřebujeme jiné lidstvo"), jednak z hlediska reálné ekonomiky a zajištění obživy. Zde už je "prostor tvořit prostor" a neřekl bych, že tyto dvě roviny jsou pevně svázané (až volně zaměnitelné).

  • 30. 8. 2016 9:41

    Martin P.

    Myslím že pro některé aktivistické borce píšete zde moc složité věci. Bohužel u mnoha témat podobného rázu se mnoho místních i na Lupě schyluje k hospodským silným řečem ala idnes. Od bez významných a směšných výkřiků že na FB nejsou po složité vykonstruované konspirace kterými si dotyčný jen dodává kuráž proti realitě bezvýznamnosti..

    V střetu podobných teorií sem zažil kdy Orwelovsky argumentující doslova vybuchnul, protože na jeho argument byl překládána "Huxleyovská odpověď" Jednalo se něco na téma svobody tisku a a jak je zakazován o něčem psát... ...odpovědí bylo, že není zakazováno, ale prostě nechtějí psát o něčem co z pohledu komerční služby nikdo nečte... ..a ohěň byl na střeše.
    Přikládání velkého významu minoritního pohledu před , majoritou. A následná racionalizace neúspěchu něčeho v co věříte.

    Stejné principy sporů je možné najít často v třeba kultuře. Kde stále jsou spory na téma jak se nedává prostor "nezávislé" kultuře. Místo si přiznání ...nebude nikoho, kdo by je četl... a ...pravda neskrývá, avšak topí se v moři bezvýznamnosti... se vymýšlí smyšlený nepřítel konspirace atd... a jinak racionalizuje nechtěný stav..

  • 29. 8. 2016 21:17

    Tůma (neregistrovaný) ---.tmcz.cz

    I Google a MS ví hodně podrobně s kým, kdy a za jakých okolností jste se s kdekým potkal a o čem jste hovořili. Bohužel mnohdy nepomůže ani dobře akusticky odizolovaná kapsa. Hodně mě také překvapila citlivost mikrofonu v zařízení a vzdálenost. Nemluvit před svým smartphonem je někdy úplně zbytečné. Stačí že je nablízku ten partnerův s kterým probíráte citlivé i běžné věci."Spárovaný" je ještě dříve než k vám příjde na viditelnou vzdálenost. A to si buďte jistí.

  • 30. 8. 2016 12:31

    Klik je cvik (neregistrovaný) 84.19.95.---

    Onen rozpor je zdáse mi následkem pocitů čtenáře,který vnímá stejně jako třeba já nedostatečné dotažení Huxleyových myšlenek oproti Orwellovi,avšak po opakující se snaze o pochopení Huxleye lze dojít k závěru že Orwellovy myšlenky jsou založeny hlavně na strachu.

    Huxley citové vazby vyzdvhuje jako obtíž, lásku a věrnost nepěstuje, otec a matka považuje za sprostá slova. Infantilnost, lidé coby "kusy masa", promiskuita, ekonomický zájem ve všem - "láska k přírodě neznamená žádnou továrnu, petrklíče a krajina mají jednu velkou chybu....jsou zadarmo!".

    Ufikněte vršek kříže a máte T. Geniální přechod, cosi starého zůstane a přerodí se v nové poselství - jeden velký výrobní pás, pro velkou továrnu jménem Svět, kde je vše spotřební, postradatelné, jedinec okamžitě nahraditelný.

    Kam až nás zavede naše konzumní společnost?
    " ... neodkládej na zítřek zábavu, kterou můžeš mít dnes“ - heslo dneška jako vyšité.

    Vzdáme se své svobody, resp. celého smyslu našeho života, pro zábavu a uspokojení našich choutek? Ten, kdo se odváží samostatně uvažovat a opovrhovat masovému "vymývání mozku" ve formě reklam, módního zboží, všelijaké zábavy, adrenalinových sportů, sexu kam se podíváme, apod. je vyřazen z davu:

    "Ty bys nechtěla být svobodná, Lenino?“
    „Nevím, co myslíš. Já jsem svobodná. Mám naprostou volnost skvěle se bavit. Každý je teď šťastný.“
    Zasmál se. „Ano každý je teď šťastný. Začínáme s tím už u pětiletých dětí. Avšak nechtěla bys být svobodná, abys byla šťastná nějak jinak, Lenino? Například podle svého, nikoliv jako jsou ostatní?“

    Neměli bychom zapomínat, že jsme to my, kdo určuje přítomnost (a s ní i naši budoucnost). Je na nás, jakým způsobem štěstí dokážeme vnímat,pokud zrovna pokrokově nehibernujem v zajetí snů.