Hlavní navigace

Sony KD-49XD8305: za Android stabilnější a ovladatelnější

Autor: Sony
Bohumil Herwig

Vyšší střední třída známého japonského výrobce, který znovu ožívá, zahrnuje nejen OS Android TV verze šest, ale i podporu HDR a také bezchybné EPG.

Doba čtení: 15 minut

Po vyzkoušení Sony KD-55XD8005 koncem loňského listopadu jsme pro vás začali shánět další televizory Sony s operačním systémem Android TV (6). TP Vision (Philips) totiž zatím na tuto novinku nepřešel (ohlašovaný scénář najdete ve speciálním článku) a prvním modelem, který ji bude mít už z výroby, bude až OLED 55POS901F. Ani Sony však „šestku“ momentálně ještě nenabízí v základu a platí to i o testované KD-49XD8305, což je ještě o stupínek vyšší model než ten listopadový, navíc v hodně zajímavé velikosti 49 palců, tedy 124 cm. Ke koupi je pak ještě jako 109 cm, tj. 43".

Chování loni zkoušeného modelu KD-55XD8005 s Android TV (6) bylo výborné a na rozdíl od dříve zapůjčeného Sony KD-55X8505C s verzí pět to byly nebe a dudy. Televizor se totiž nerestartoval dvakrát, třikrát denně, dal se vždy zapnout, a i když nebyl v tomto ohledu ani na 100 %, ani na 97 %, jak jsme zvyklí od výrobků TP Vision (Philips), změna byla více než patrná. Změnu můžeme po náročném provozu koncem roku 2016 a začátkem 2017 potvrdit i v případě stávající 49XD8305 a tohle je po problémech značky Sony s předchozí verzí operačního systému Googlu zásadní. K čemu vám je excelentní zvuk i obraz, když televizor hodinu dvě vůbec nedokážete zapnout?

I u aktuálního Sony KD-49XD8305 jsme svědky návrhu à la OLED s externím napájecím zdrojem. Středně lesklá obrazovka má v nejtenčí části 11 mm, elektronika, konektory a reproduktory vyzařující do podstavce jsou opět umístěny v nadstavbě v zadní části obrazovky hluboké 44 mm. Ohlašovaná podpora videosignálu jde až do rozlišení 4096 × 2160p, 24, 50 a 60 Hz, ta samá frekvence je podporována i u klasického Ultra HD (4K) s rozlišením 3840 × 2160p.

ČTĚTE TAKÉ: Sony KD-55XD8005: rychlý televizor s Androidem a s řadou unikátních funkcí

Máte Philips s Androidem? Připravte se na verzi 6.0

Praktické drobnosti

Jak dlouho trvá zapnutí (plné naběhnutí) TV: 4–7 s

Jak dlouho po zapnutí TV mohu ztlumit zvuk: okamžitě (neměřitelné)

Prodleva při vyvolání EPG: pod sekundu

Zvuková prodleva při vyvolání EPG: žádná

Prodleva při přepnutí kanálu: kolem 3 s

Prodleva při vyvolání seznamu kanálů: – (není k dispozici, volbu zastupuje EPG)

Poznámka: všechny časy jsou přibližné

Dlouhá instalace, ale včetně třídění kanálů

Sestavení televizoru není nijak složité. Podstavec tvoří kombinace kvalitního plastu vyztužená plechem ve spodní části a na místech, kde zapadá do panelu. Jak je dnes zvykem, podstavec dorazí v jednom kusu, takže k němu stačí přišroubovat dvě plechové stojiny, přičemž se mírně, ale v mezích, prohýbá. Do stojin zasunete obrazovku a zašroubujete zbylé šrouby.

Softwarová instalace je zdlouhavá, a to i když přeskočíte účet u Google Play/Store a pro napojení přes Wi-Fi použijete tlačítko WPS na směrovači. Je totiž třeba odsouhlasit dvě různá prohlášení, přijmout nebo odmítnout sdělení polohy a mimo jiné také musíte vyplnit heslo u rodičovského zámku a pro jistotu ho ještě jednou zopakovat, protože přes volbu vlak nejede. Než se tak dostanete ke kýženému ladění kanálů a k tomu, abyste viděli, jak vlastně televizor hraje, chvíli to trvá.

Možná ale výrobci vše odpustíte (nebo alespoň skoro vše) v okamžiku, kdy se vám na závěr na obrazovce objeví setřídění kanálů. Dělá se jednoduše jejich záměnou a vystačíte si s kurzorovým křížem s OK/Enterem uprostřed. Tak by to sice mělo být všude, ale třídění stanic je součástí instalace jen vysloveně u pár značek a Sony je jediná masová, která ho nabízí.

Televizor byl plně připraven k činnosti, ale po chvíli se ještě nabídla jeho firmwarová aktualizace. Ta byla časově náročná i na lince o rychlosti 10 Mb/s a výsledkem asi hodinové práce byl Android TV (6.0.1), což je zjevně jediná verze, kterou má u Sony smysl používat.

Pokud je tedy u daného televizoru k dispozici.

Action menu dokáže i přes absenci kolování ovládání televizoru zprůhlednit a hlavně ho udělat operativnějším.
Autor: Bohumil Herwig

Action menu dokáže i přes absenci kolování ovládání televizoru zprůhlednit a hlavně ho udělat operativnějším.

Ovládání bohužel typický Google, ale díky Sony…

Dálkový ovladač (foto je v galerii výše) s mikrofonem je stejný, jako u Sony KD-55XD8005.

Hlasové vyhledání je taktéž funkční jen občas a přepnutí na klávesnici někdy komplikované. Tlačítka jsou opět à la bubliny na povrchu („prolamovací“), opět jsou však provedena výtečně a k jejich zmáčknutí je třeba ten správný tlak.

Kompletní tlačítka pro multimédia najdete ve spodní části, zhruba v polovině je kurzorový kříž „obalený“ nejpotřebnějšími funkcemi, včetně EPG, což uvidíte opravdu málokdy. Jsou tu i specialitky přímo od Sony, které ovládání výrazně zpříjemňují a urychlují, i když bez kolování v nabídkách to není takové, jaké by to mohlo být.

Celkově vzato je dálkový ovladač vynikající a mj. nabídne i tlačítko pro návrat k naposledy prohlíženému kanálu, vstupy a výstupy jsou odhozeny stranou, kam patří, a na „placených“ místech blízko kurzorového kříže vidíte zvětšená tlačítka pro Netflix a Google Play. Netflix je zřejmý (on-line videotéka), přes zmatený název Google Play, k čemuž se ještě dostaneme, vstoupíte do on-line videotéky Googlu, a nikoli do tržiště aplikací.

Veledůležité tlačítko Action Menu (viz foto výše) je věcí Sony, a nikoli Google Android TV. Vyvolává kontextovou nabídku, která zásadním způsobem mění práci s televizorem. Zatímco standardní ovládání Androidu je těžkopádné, tlačítko Action Menu dává práci s televizorem konečně trochu švihu. Operativně tak vypnete obrazovku a necháte běžet pouze zvuk, přepnete mezi interním reprosystémem a domácím kinem či zvukovou lištou a mj. také v multimédiích upravíte parametry přehrávání.

Klasické menu nastavení je u Android TV (6) zcela přesunuto do části pod tlačítkem Home naspodu nabídky a vstup si tak musíte poctivě „odcvakat“. Vše je výborné, až na dvě věci. Nemožnost kolovat, takže úvodní nastavení může být časově náročné (některé volby navíc zcela ukončují práci), a nepříjemné je také umístění položek pro nastavení obrazu a zvuku až na třetí, resp. čtvrtou pozici. První a druhou z neznámých důvodů zaujímají položky podstatně méně často používané – nastavení kanálů a vstupy, které mají navíc na dálkovém ovladači samostatné tlačítko. Zvyknout si možná zpočátku budete muset i na odlišný styl nabídek, což se týká například i multimédií.

U Sony vás také při každém zmáčknutí tlačítka doprovází otravný zvonivý zvuk, a pokud ho chcete vypnout, máte dvě možnosti: buď dočasně vypnout zvuk jako takový, nebo v menu nastavení a části Zvuk vypnout všechny systémové zvuky, což nemusí být ideální.

Výtečné osmidenní EPG, televizor se při upozornění na pořad i probudí

Sony se u programové nabídky povedlo to, co zatím u unixového operačního systému v televizoru málokomu. Při vstupu a odchodu do EPG (zde se jmenuje Guide) se zvuk nepřeruší. Obraz je částečně vidět na pozadí, náhledové okénko tu není.

Po EPG se můžete volně pohybovat, pokud chcete na vybraný kanál skočit, stačí zmáčknout OK a u podrobnějších informací o pořadu (foto v galerii) zvolit „Sledovat“. Bohužel to jde udělat jen na aktuálně vysílaném pořadu. Pokud se nacházíte na nějakém budoucím, tlačítko není k dispozici a z nabídky je třeba odejít např. opětovným stlačením Guide. Že by však nebyla programová nabídka stažena, se nám nestalo (stahuje se průběžně) a tlačítko „Sledovat“ se objevilo i u kanálů, které žádnou nenabízejí, což je rozhodně vylepšení.

Prakticky vždy se vám také nabídnou další volby jako nahrávání, vyhledávání pořadů či připomenutí pořadu. Pokud EPG u kanálu chybí, nic z toho pochopitelně k dispozici není.

Pokud si u pořadu zadáte připomenutí, uvidíte, že se televizor dokáže probudit i z pohotovostního režimu, což je v současnosti hodně ojedinělé.

Chytré funkce a klasická schizofrenie jménem Google Play

Do tržiště aplikací vstoupíte přes ikonu Google Play/Store v nabídce Home. Google bohužel stále ještě systémově nevyřešil, co dělat s názvem (názvy) i obsahem. U televizoru je tak stále hodně vidět problém mezi původním Google Play, což byly jen aplikace, a novým Google Play, jehož tlačítko vidíte na dálkovém ovladači, což jsou ale pouze filmy.

V menu na tlačítku Home pak ještě najdete Google Play Store (takto je ikona označena), v němž jsou… aplikace. Aby toho nebylo málo, v témže menu pak ještě vidíte ikony Google Play Music, Google Play Movies a Google Play Games.

Schizofrenie jako vyšitá.

Zde je třeba upozornit i na to, že vyhledávání v obchodu s aplikacemi je u Android TV (6) jen o málo lepší než u pětkové verze a něčeho se dopátrat nemusí být triviální. O tom jsme se už mnohokrát zmiňovali a je s podivem, že Google není schopen dostat vyhledávání aplikací na televizoru na stejnou úroveň jako u mobilu. Nepochybně je to záměr nejspíše kamuflující fakt, že aplikací pro Android TV přes všechny sliby stále mnoho není, a tak se nabízí i to, co s vyhledávacím řetězcem nemá zhola nic společného. Při hledání HBO GO, které nebylo k dispozici, se například objeví i MX Player…

Po instalaci nenajdete ve standardní nabídce žádnou z českých aplikací. K vidění byl pouze FilmBox Live, ale přihlašovací dialog nikdy neproběhl správně (kurzor po zadání jména a hesla neskočil na volbu pro přihlášení), takže zda je aplikace určena pro Česko, či není, je otázkou. Navíc znaky ve jméně a hesle jsou vypisovány ve firemní červené, takže jsou hodně špatně viditelné.

Vyhledání klasických aplikací pro VoD, jako například Banaxi či Voyo, neukázalo pro Česko nic, jen něco málo z YouTube. Proč Google zahrnul do vyhledávání aplikací na Google Play/Store i položky z YouTube, je zřejmě další záhadou jeho zjevně zcela autonomního vesmíru.

Na české Voyo jsme pak narazili na ikoně Sony Select. Zatímco při vyhledávání se stále nabízela jen jakási slovinská či chorvatská verze, zde bylo Voyo opravdu české a zafungovalo i přihlášení. Bohužel jednou aplikace spadla dosti natvrdo, až se TV samovolně restartovala. Vadí i to, že se aplikace nedá umístit na hlavní lištu, takže pro její vyvolání vždy musíte přes ikonu Sony Select. Při pozastavení videa také nabíhá pětiminutový odpočet, který po vyčerpání přehrávání přeruší a už neobnoví. Tohle je bohužel tradiční prohřešek videotéky Voyo u nejrůznějších TV bez ohledu na platformu. Zřejmě si tvůrci aplikace myslí, že vám šetří obrazovku…

HbbTV není třeba nikde povolovat a fungovalo prakticky všude a bez sebemenších potíží. Až tak to neplatilo jen u HbbTV kanálu Seznam.cz TV, kde – na rozdíl například od ČT a FTV Prima – byly občasné potíže s listováním v nabídce videí a někdy se stávalo, že se přehrávání zadrhlo hned po spuštění videa a přes několikerou snahu se nikdy nerozeběhlo. Nicméně přepnutí na jinou stanici fungovalo kdykoli, a to i po hlubších ponořeních do nabídky videí.

Potíže také byly se zrcadlením obrazovky. Na dvou různých telefonech se stalo, že televizor šel poprvé připojit naprosto bez problémů, byť mu to trvalo trochu déle. Po druhé už připojit nešel, resp. vždy psal, že se spojení nezdařilo. Jednou se pak TV v tomto okamžiku samovolně restartovala.

V případě mobilu LG Flex 2, který používá čisté Wi-Fi Miracast, se televizor nepodařilo napojit nikdy, i když v průvodci nastavením Sony hovoří i o kompatibilitě s touto technologií.

Zabudované Bluetooth je zjevně pouze pro klávesnici a myš, případně 3D brýle. Napojit se nepovedlo ani bezdrátový stereo reproduktor Chronos Miniboom NFC a sluchátka Lamax Beat Blaze B-1.

Menu nastavení najdete u Android TV verze šest na tlačítku Home zcela na spodu. Uspořádáno typicky zrovna není…
Autor: Bohumil Herwig

Menu nastavení najdete u Android TV verze šest na tlačítku Home zcela naspodu. Uspořádáno typicky zrovna není…

Bohatá obrazová nastavení, zdvojené tunery, ale…

Přednastavených obrazových režimů má televizor osm, mezi nimi dva pro kino, jeden pro sport a jeden pro hry. Manuálně upravíte jas a barevnou sytost. V pokročilých volbách pak najdete gama korekci, úpravu poměru červené a zelené, barevnou teplotu, rozsah reprodukce barev (barevný prostor, dva režimy) a například i tzv. živé barvy, které byly v základu vypnuty. K dispozici je ještě pokročilá správa barev pro úpravu v rámci modelu RGB.

Zvukové režimy jsou čtyři, ale nastavení se příliš nelišila a ekvalizér, byť sedmipásmový, je umístěn až do pokročilých nastavení. Úpravy však valný efekt neměly.

Základní nastavení se hojně věnují prostorovému, resp. pseudoprostorovému zvuku a také podrobnému nastavení zvukového výstupu. Není divu. Ideální je televizor připojit na domácí kino či A/V zesilovač, protože zvukově právě nevyniká.

Televizor má také zdvojené tunery (CI slot je jeden), takže by mohl nabízet opravdový obraz v obraze (PiP – Picture in Picture). Nic takového však k dispozici není a podle výrobce jsou určeny pouze pro nahrávání.

Manager pro práci se soubory je nemastný, neslaný. A hlavně nepracuje s klasickým adresářovým systémem.
Autor: Bohumil Herwig

Manager pro práci se soubory je nemastný, neslaný. A hlavně nepracuje s klasickým adresářovým systémem.

Podprůměrný souborový manager, slabá titulková podpora. Naštěstí je tu VLC

Souborový manager není příliš dobře použitelný, a to nejen proto, že nepracuje s adresářovým systémem, ale v jednom seznamu vypisuje adresáře a podadresáře, ve kterých najde něco k přehrání. Nedokázal dokonce ani něco tak prostého jako přečtení jmenovky flash paměti Kingston DataTraveler microDuo a také už v samotném ikonovém náhledu chybějí jakékoli základní informace o souboru.

Na jeden zátah multimédia přehrát nelze, je však možné v domovském menu udělat jejich předvýběr rovnou přes ikonu aplikace, kterou použijete pro přehrání. Vzápětí vidíte, že zobrazované ikony jsou zbytečně rozměrné a že jiný náhled zvolit nejde. Jak bylo naznačeno, manager nikde nevypisuje celé jméno souboru, tlačítko „i+“ nedělá nic, OK ho začne přehrávat.

Při najetí kurzorem na vybraný soubor dokonce ani jeho název nerotuje, jak je zvykem. Největší problém to pochopitelně dělá v seriálových dílech.

Ovládání v případě videa (zabudovaný přehrávač) ještě komplikuje fakt, že tlačítko OK sice ukáže obvyklé softwarové ovládání, ale vidíte pouze Play/Pause a časovou lištu. I zde informace o souboru chybí, i když se v tomto okamžiku dají vyvolat – spolu s dalším – přes Action Menu. Kdyby šlo o jednu z možností, nic proti ní, ale protože je to možnost jediná, zbytečně se vše komplikuje.

Zajímavě dělané je přetáčení. Zcela totiž chybí to klasické a tlačítka dálkového ovladače nebo kurzor vlevo a vpravo pouze vyvolají skok o deset sekund. Jdou ale podržet, takže se přece jen můžete posouvat rychleji, přičemž rychlost je u šipkových a multimediálních tlačítek rozdílná.

Zabudovaný přehrávač si také pamatuje pozici videa a klidně můžete mezitím přehrát i něco jiného nebo si odskočit do TV tuneru. Bohužel u externích titulků neovlivníte nic. Ani jejich velikost, ani například znakovou sadu. Tu si přehrávač volí sám, a i když se časem možná ukáží případy, kdy se mu to nepovede, při testu se nepletl.

Po instalaci MX Playeru se ukázalo, že zlobí i on, zejména v okamžiku, kdy jsou součástí souboru i titulky. Navíc tento přehrávač stále není upraven pro práci s objemnějšími médii, takže rovněž vypisuje jen seznam souborů, resp. adresářů, ve kterých najde něco k přehrání. Možná právě proto je v domácím menu přehrávač VLC for Android, který si ovšem musíte nechat nainstalovat, což je otázka chvíle. A vyplatí se to, protože jde o nejlepší variantu ze všech tří jmenovaných přehrávačů. Externí titulky jsou bohatě nastavitelné, k dispozici je klasický adresářový výpis, u něhož nejsou potíže s odhalením kompletního jména seriálového dílu, a při přerušení přehrávání naváže, a to dokonce i po vypnutí a opětovném zapnutí televizoru. Jen se musíte smířit s tím, že ikona aplikace zůstává viset na konci lišty a neposouvá se dopředu. A protože u Android TV stále nemůžete polohu aplikací v menu Home ovlivnit, opět to zdržuje. Na ten samý problém ostatně narazíte i u videotéky Voyo.

Obsah s kodekem HEVC se přehrával bez problémů, můžeme taktéž potvrdit bezchybné přehrávání videí s technologií HDR. Televizor není kompatibilní s Dolby Vision a obsah se nepřehraje.

Hudba je mj. podporována ve FLAC, včetně DTS, MP3 a WMA, standardní aplikace pro fotografie pak není z nejrychlejších, a i když se přehrály snímky v JPG, šlo jen o některé. Televizor měl potíže se zcela běžnými testovacími fotografiemi, které buď nenačetl, nebo načetl jen částečně. Aplikace navíc ukazuje i videa, takže výsledkem je…

Přehled vstupů se dá vyvolat několika způsoby.
Autor: Bohumil Herwig

Přehled vstupů se dá vyvolat několika způsoby.

Obrazově odpovídá třídě i ceně, zvukově je pod ní

Pokud od televizoru nebudete chtít přehnaně mnoho, poslouží dobře. Obraz je slušný u kvalitních a často i u středně kvalitních zdrojů, zvuk je spíše podprůměrný a často typicky televizní a prakticky bez basů. Za pohybu či švenku kamery nebyl u kvalitnějších zdrojů (rozlišení 720 či 1080) většinou problém, jakmile byl zdroj videa trochu horší (SD, nižší datový tok), bylo to na pohybové ostrosti a úrovni resamplování někdy i hodně znát, což není v této cenové relaci žádná výjimka. Například pozemní kanál ČT sport HD podával televizor velice dobře, občas ale i tady bylo vidět, že datový tok je už pomalu na hraně.

Operační systém se choval prakticky vždy spolehlivě, během testu jsme byli svědky dvojího samovolného restartování. Jednou při pokusu o zrcadlení obrazovky a podruhé v aplikaci Voyo.

V každém případě je vidět, že se Sony s Android TV verze 6 chová nesrovnatelně lépe než s předchozí verzí, a pokud můžete, okamžitě aktualizujte. Nedodělky tu zjevně jsou, ale ty jdou nejčastěji na vrub Googlu, protože Sony zejména v ovládání udělalo obrovský kus práce. Trochu pružnější pohyb v domovském menu a menu nastavení (zde i jeho úpravu) zjevně výrobce TV ovlivnit nemůže. K vyřešení Sony ještě pár věcí zbývá, ale rozhodně je vidět, že je na dobré cestě.

WT100 tip v článku Dolejšová

Hodnocení

pro: parádní EPG bez zvukové prodlevy, díky Sony výborné ovládání (až na tradiční prohřešky Googlu), vynikající Action Menu, výtečná „dálka“ s excelentním rozložením, výborná funkce Discover, setřídění naladěných kanálů v rámci instalace, možnost přemapovat tlačítko „TV“, výrazně vyšší stabilita OS verze 6, až na…

proti: …občasné výpadky, zejména při sdílení obrazovky, hodně omezená funkce zdvojených tunerů, problematické základní aplikace pro multimédia (u videa jde částečně nahradit VLC), nepoužitelné přehrávání fotografií, podprůměrný souborový manager, Bluetooth bez podpory pro audio, potíže s Wi-Fi Miracast (Wi-Fi Direct)

Sony KD-49XD8305
cena: 28 990 Kč
úhlopříčka, formát: 124 cm (49"), 16:9
obrazovka: LCD, podsvícení LED (v rámu – Edge LED), 3840 × 2160 bodů; další parametry neudány
tuner a zvuk: 2× DVB-T/C/S, DVB-T2/S2 (HEVC), analogový; zesilovač 2× 10 W, bassreflex, Dolby Digital, Dolby Digital Plus, Dolby Pulse, DTS
přehrává (udáváno): přes USB (formáty: FAT16, FAT32, exFAT, NTFS): JPEG; MP3, ASF (WMA), WAV, MP4AAC, FLAC; MPEG-1/2/2PS/2TS, AVC, AVCHD, MPEG-4, XAVC S, HEVC, AVI, Xvid, Motion JPEG, ASF, WMV (VC1), MOV, MKV, VP8/HEVC, WEBM (VP8), 3GPP, MPEG-4, AVC; titulky neudány
spotřeba (udávaná podle EU): 80 W, pohotovostní režim: < 0,5 W; roční spotřeba 111 kWh; energetická třída A
vstupy/výstupy: vzadu (směrem nahoru): PCMCIA (CI+); vzadu: HDMI (vstup), SCART, digitální optický audio výstup; na boku: 2× HDMI, HDMI (vstup), stereo audio výstup (jack), stereo audio výstup/sluchátka (jack), USB 3.0, 2× USB 2.0, Ethernet (LAN), anténní vstupy; Bluetooth 4.1 (HID, HOGP, 3DSP, SPP), Wi-Fi (802.11 mj. i „ac“)
rozměry (Š x V x H); hmotnost: 1093 × 686 × 216 (bez podstavce 44) mm; 14,5 kg

Balení obsahuje

  • dálkový ovladač
  • 2× mikrotužkové baterie (AAA)
  • nenatáčitelný podstavec
  • napájecí kabel (dvoužilový, na pevno)
  • uživatelská příručka je přímo v televizoru, v papírové podobě dostanete „rychlé nastavení“ (Quick Start)
  • záruka: 24 měsíců

Anketa

Jaké masové značce dáváte v televizorech přednost? (Povoleno je více odpovědí.)

Našli jste v článku chybu?