A kdyz si koupite ve stanku na ulici zmrzlinu, take vite presne k cemu mate prava ? Neroztece se vam, dokud je nevyhledate a neprostudujete ? Treba jste ji konzumoval protipravne ... zdravy rozum sice rika co na tom resit, ale vy chcete svet kde bude vse sesnerovano nepredvidatelnymi, rozsahlymi a ruzne nelogickymi narizenimi, ktere mate "pravo" nastudovat nebo odmitnout.
Tedy i takovy nakup rohliku bude pravni akt vyzadujici hodiny studia a dohledavani pekare a vsechny dodavatele surovin. Co kdyz nektery z nich nesouhlasi s tim, ze si na nej smite namazat maslo. Co na tom ze jste za rohlik zaplatil, vase chyba, mate si to prece zjistit. Protoze stejne komplikovany a zaludny bude nakup vsech potravin.
Ne vsichni si mysli ze je v takovem svete nutne zit, coz neznamena ze ma byt snad rohlik zdarma.
Jo někde ještě mají normálně uvažující soudce, tohle by se u nás stalo těžko.
Zrušit AZ a nahradit je patenty, ať si každý za svojí "nadstandartní" ochranu zaplatí.
I tak se, ale už dnešní situace moc nezmění. Neschopností a naprostvým diletanstvým si distributoři pod sebou uřízli větev. Teď pouze brečí nad rozlitým mlíkem. Co s tím?
No zákon bude se bude muset změnit, protože dnes je vlastně každý konzument obsahu kriminálník. - není možné určit k čemu práva máte a k čemu ne.
A naučit lidi zase dělat jinak - složiteji / zpátečnicky?
To je jako by jste dneska lidi nutili přejít z aut zpět do koňských povozů.
S vykonnym pocitacem a postupnym generatorem vsech kombinaci pismen casem "napisete" vsechny mozne knihy. Kdyz si na ne date copyright, mate vyhrano :-)
Copyright muzete mit i na zdrojovy kod a takto to muze dopadnout, kdyz ho pak "vzal z dila ktere vytvoril nekdo jiny" http://hackles.org/cgi-bin/archives.pl?request=315 :-)
Sám od sebe jistě nenapíše, ale tento případ tu neřešíme. Řešíme případ kdy si chci cíleně vytvořit podle mých potřeb dostatečně stejnou knihu (a jen můj předřečník omezil způsob vytvoření na napsání).
Takový guláš z restaurace si můžu koupit a třeba i nechat zabalit odnést domů a tam si podle něj (mě dostupným majetkem a technologiemi) udělat guláš velice podobný a dokonce i přesně stejný. Z právního hlediska tomu nic nebrání.
U té části věty je také otázkou jestli ji z nějakého díla nevzal třeba i svěrák ... však by ji stačilo najít v nějakém dříve publikovaném díle.
Proč se tím tedy neživíte? Ochutnáte guláš nějakého slavného šéfkuchaře, a druhý den můžete vedle vařit to samé. Omrknete auto, a za půl hodiny už si ho skládáte v garáži. Jako uživatel si spustíte Windows, trošku proklikáte, a druhý den máte naprogramované to samé.
Ano, mohl byste to dělat. Kdybyste to uměl. Jenže kdybyste to uměl, nepotřebujete tu předlohu.
Stejnou knihu vytvořit nemůžete, protože ji vytvořil někdo jiný. Vy můžete vytvořit jinou knihu, nebo tu stávající zkopírovat. Stejně tak nemůžete uvařit stejný guláš, protože už ho před vámi uvařil někdo jiný. Můžete (teoreticky) uvařit jiný guláš, který by chutnal stejně.
Čím se živím je irelevantní, proč se na to ptáte? Aby řeč nestála?
Pokud budu technologicky schopen tak mohu udělat i stejný guláš, který přede mnou uvařil někdo jiný.
Můžu samozřejmě uvařit i jiný guláš který bude stejný / velice podobný.
Ani jedno z toho ale s autorskými díly nesmím, přestože technicky můžu.
Stejný guláš, který už před vámi uvařil někdo jiný, technologicky ani jinak nejste schopen udělat. Můžete ho nanejvýš koupit nebo ukrást. Když uvaříte jiný guláš, může mít podobné vlastnosti, může být dokonce chuťově i jinak nerozlišitelný od toho prvního, ale stále to bude jiný guláš. Stejně jako když si se sousedem koupíte auto stejné značky, stejné barvy, se stejnou výbavou, pořád to budou dvě jiná auta. Pokud by to bylo stejné auto, poznal byste to v okamžiku, kdy by soused někam svým autem odjel, a vy byste chtěl někam jet také – zjistil byste, že nemáte čím.
Ptal jsem se, proč se tím neživíte, když máte tu magickou schopnost, že teoreticky umíte všechno.
Tak si to zkusme ... budu např. kuchař ... pronajmu si prostor, nakoupím vybavení, zaplatím personál (obsluha atp.) ... a lidi přijdou, něco si koupí ... a pak si to sami uvařej doma. Třeba guláš. A co ... nic ... protože je to normální. Jen autoři maj monopol.
Podobně si to zkuste u holičů, švadlen, taxikářů, zedníků atd.
Uvařit guláš podle cizího receptu a pak ho prodávat a živit se tím, aniž bych potřeboval souhlas autora receptu, můžu. Můžu i ten recept pozměnit, aniž bych potřeboval souhlas autora.
Zazpívat veřejně píseň podle notového zápisu nesmím, i když si tím ani nehodlám vydělávat. Natož v té písni něco změnit.
Jaký je ten principiální rozdíl mezi receptem na guláš a notovým zápisem písně, že je to posuzováno tak odlišně?
Také nevím proč bych ze svých daních měl platit soudce aby vymáhal po někom IMAGINÁRNÍ škodu.
Když se podívám na film třeba kinorip, tak mám právo nebo ne? A jak to mám zjistit? Nebo když si něco stáhnu z ulozto. Jednam v dobré víře, že když to tam někdo nahrál, zjevně k tomu má právo.