Knihovny mohou digitalizovat knihy i bez toho, že by se na to musely ptát nakladatele, rozhodl v případu C-117/13 (PDF) Soudní dvůr Evropské unie (SDEU). Takto digitalizované knihy ale mohou knihovny nabízet jen na terminálech určených k individuálnímu studiu nebo výzkumu.
Případ k evropské instanci doputoval z Německa, kde se na tamní soud obrátilo nakladatelstvím Eugen Ulmer KG. Stěžovalo si, že knihovna technické univerzity v Darmstadtu bez jeho souhlasu pořídila digitální kopii jeho učebnice a zpřístupnila ji uživatelům ke čtení na svých terminálech pro čtení elektronických knih.
Nakladatel přitom knihovně nabízel, aby raději koupila jeho vlastní e-verzi dotyčné učebnice. Když to knihovna odmítla, obrátil se na soud. Žádal jednak zákaz digitalizace knihy a také to, aby uživatelé nemohli knihu z digitální kopie vytisknout nebo si ji odnést na USB.
Číst ano, tisknout ne
Soudní dvůr Evropské unie ale rozhodl, že knihovna se může opřít o výjimku z evropské směrnice o autorském právu a zpřístupňovat knihu prostřednictvím svých terminálů. „V opačném případě by nemohla naplňovat svůj základní účel a sloužit veřejnému zájmu souvisejícímu s podporou výzkumu a soukromého studia,“ zdůvodnil to soud.
Neznamená to ale, že by si lidé mohli knihu z těchto terminálů bez omezení tisknout nebo si ji kopírovat na USB, dodal ale SDEU. V takovém případě by šlo o rozmnožování díla, které není možné bez toho, aby nositelé práv za kopie nedostali zaplaceno.
Situace kolem digitalizace knih a jejich případného půjčování stále není růžová. Existují světlé výjimky – v Česku například provozuje půjčovnu e-knih online knihkupectví E-reading, které nedávno ohlásilo spolupráci s Jihočeskou vědeckou knihovnou v Českých Budějovicích.
Projekt je ovšem omezený na menší množství titulů a také na nutnost číst knížky ve vybraných čtečkách nebo aplikacích. Ty mají ošetřit to, aby kniha nebyla po uplynutí výpůjční doby dále dostupná.