Hlavní navigace

V Česku startují půjčovny e-knih, čtení má být díky nim levnější

Martin Vyleťal

Tuzemští čtenáři si mohou nově vybrat, zda si e-knížku koupí nebo jen půjčí. První vlaštovkou je eReading, následovat by měl ještě letos Ebookeater. Mají tyto služby šanci na úspěch?

Letošní podzim podle všeho přinese malou revoluci v distribuci elektronických knih na tuzemském trhu. Kromě již zavedeného prodeje e-knih si čtenáři budou moci knihy v digitální podobě i půjčit. Jako první tuto službu začal včera nabízet internetový prodejce eReading.cz.

Uživatelé si mohou půjčovat buď jednotlivé tituly, nebo zvolit cenově zvýhodněné předplacené balíčky. Pro obě varianty je maximální doba výpůjčky stanovena na 21 dní. Poté se kniha v čtečce automaticky znepřístupní. 

Jednotlivé výpůjčky vyjdou na 69 až 99 Kč. U některých titulů je to i o více než polovinu méně, než za kolik se e-kniha prodává. Ještě více ušetřit je možné díky předplaceným balíčkům. Menší za 699 Kč zahrnuje 12 výpůjček. Pro náruživější čtenáře je k dispozici balíček 20 výpůjček za 980 Kč (tedy 49 Kč za jednu). Platnost obou balíčků je jeden rok, přičemž na přečtení knihy máte tři týdny od okamžiku, kdy jste si ji z obchodu stáhli do čtečky.

Pouze v některých čtečkách

Překážkou, na kterou může projekt narazit, je fakt, že výpůjčky budou fungovat pouze v omezeném počtu čteček. E-Reading totiž pro tento účel zvolil vlastní proprietární formát, pro který jsou uzpůsobené zatím vybrané čtečky. Co se týče těch hardwarových, bude si e-knihy možné půjčovat pouze přes nově představené čtečky eReadingu.

Čtečka eReading Start 2
Autor: eReading

Čtečka eReading Start 2

Pod označením Start 2 (za 2499 Kč) a Start 3 light (za 2999 Kč) se skrývají nástupci čtečky Start, která se začala prodávat loni v listopadu. Jedná se v podstatě o dva téměř totožné přístroje. Start 3 light se od verze 2 liší pouze podsvíceným displejem. Na starších modelech, které byly v minulosti pod značkou eReading dodávány na trh, půjčovnu nezprovozníte.

Naopak na tabletech s operačními systémy Android a iOS výpůjčky fungovat budou díky mobilním aplikacím. Ta pro Android je už nyní dostupná v Google Play, verze pro iOS je v současné době ve schvalovacím procesu a měla by se v Appstore objevit co nevidět. E-knihy jsou po stažení do čteček dostupné offline. Zakoupené výpůjčky si uživatelé budou moci otevřít ve všech podporovaných zařízeních současně.

V půjčovně jen část sortimentu

Půjčit si ale nebude možné zdaleka všechny e-knihy, které má eReading aktuálně v nabídce. Zakladatel společnosti Martin Lipert přiznává, že se mu některé vydavatele k tomuto způsobu distribuce elektronických knih nepodařilo přesvědčit. Jsou to podle něj hlavně nakladatelství, která se specializují na překladovou literaturu a která nemají možnost výpůjček ošetřenu ve smlouvách s majiteli autorských práv.

V nabídce tak budete marně hledat třeba tituly nakladatelství Kniha Zlín. Nepůjčíte si ale ani e-knihy nakladateství Grada. Ze zhruba 5,5 tisíce titulů, které se v současné době na eReadingu prodávají, je dostupná pro vypůjčení necelá tisícovka. Jsou mezi nimi jak bestsellery, tak méně prodávané tituly.

Problém ve smlouvách

Skutečnost, že některé smlouvy s půjčováním e-knih nepočítají, potvrzuje i Olga Biernátová z nakladatelství Kniha Zlín. Držitele práv zajímá pouze to, kolikrát byl konkrétní titul stažený, a nerozlišují, zda se jedná o prodej či výpůjčku. V okamžiku, kdy majitelé práv vyžadují, aby cena elektronické verze neklesla pod 50 % ceny tištěné, nedává podle Biernátové systém, který umožňuje vypůjčit bestseller za 49 Kč, pro nakladatele ekonomický smysl. Museli bychom tyto tituly dotovat, dodává Biernátová.

Právě cena ale byla jedním z klíčových aspektů, který provozovatele eReadingu přivedl na myšlenku spustit půjčovnu e-knih. Cítili jsme, že e-knihy sice nejsou drahé, ale vnímání jejich hodnoty čtenáři bylo mnohem níže. Konzumenti nebyli ochotni platit ceny okolo 160 až 250 korun za e-knihu. Přemýšleli jsme, jak to udělat, abychom jim vyšli vstříc a rozhýbali trh, uvádí Lipert.

Jinými slovy v eReadingu doufají, že díky půjčovně získají nové čtenáře, kteří e-knihy kvůli ceně zatím příliš nekupovali. Zda se jim to podaří ale není vůbec jisté. Může totiž dojít i k tomu, že si e-knihy začnou půjčovat spíše dosavadní zákazníci, kteří by jinak e-knížky spíš kupovali. Takový scénář by pochopitelně nebyl příznivý pro nakladatele.

Fakt, že eReading.cz spuštěním půjčovny vstupuje do neznáma, nezakrývá ani sám Lipert. Nevíme, co to s trhem udělá. Nikdo před námi to nezkusil. Netušíme, jak to lidé přijmou. Podmínky, které jsme nyní nastavili, budeme vyhodnocovat, říká.

Knižní Spotify

Půjčovna eReadingu ale nemusí být letos jedinou novinku v distribuci elektronických knih. Předplacenou knihovnu totiž připravují také lidé kolem firmy iBrands, která stojí za projektem Tarifomat či nedávno spuštěným MOLO7.

Zatím je na webu ebookeater.cz čtenářům k dispozici několik stovek e-knih zdarma. Změnit by se to mělo ale v polovině listopadu, kdy firma podle Lukáše Janouška, spoluzakladatele Ebookeateru, plánuje spustit novou placenou e-knihovnu.

Z pohledu uživatele bude fungovat velmi podobně jako služby, které umožňují za měsíční poplatek přístup k obrovskému katalogu hudebních nahrávek ve streamované podobě. Stejně jako například Spotify v oblasti hudby, bude fungovat i Ebookeater v oblasti elektronických knih. Za měsíční poplatek budou mít uživatelé přístup ke všem titulům, které budou aktuálně v nabídce.


Autor: BITKOM

Podobné služby fungují například v sousedním Německu. Služba Skoobe nabízí přístup do databáze knih za 10 eur měsíčně. Číst je ale možné pouze tři knihy najednou. Ačkoli údaje o úspěšnosti těchto služeb nejsou k dispozici, podle průzkumu německého Spolkového svazu pro informační technologie, telekomunikace a nová média (BITKOM), zveřejněného začátkem října, využívá komerční služby pro výpujčky e-knih 15 procent respondentů. 

HTML5 aplikace

Na rozdíl od eReadingu nepůjde na eBookeateru číst e-knihy offline. Pro jejich konzumaci bude totiž nutné mít spuštěnou HTML5 aplikaci v prohlížeči. Ta bude fungovat jak na desktopu, tak na mobilních telefonech a tabletech, a automaticky se přizpůsobí velikosti displeje. Ve vývoji je i aplikace pro Android a iOS, která by měla umožnit číst i bez připojení k Internetu.

Na model, kdy uživatelé získají za měsíční paušál přístup k celé e-knihovně, kývlo podle Janouška zatím osm nakladatelů. Někteří z nich ale poskytnou v prvotní fázi omezený sortiment titulů.

Systém zaznamená každou otevřenou stránku

Jak budou nakladatelé řešit vyúčtování e-knih přečtených přes tuto platformu? Podle firem, které se do projektu zapojily, by to mělo fungovat tak, že se sečtou peníze vybrané na předplatném, určitou část z výsledné částky si vezmou provozovatelé Ebookeateru a zbytek se rozdělí mezi jednotlivé participující nakladatele.

Jak vysokou částku dostanou, bude odvislé od toho, kolik jejich knih si čtenáři přečtou. U jednotlivých titulů budou k dispozici podrobné statistiky, včetně počtu stránek, které uživatelé v konkrétních knihách otevřeli. Na konci měsíce se přečtené tituly sečtou, nakladatelé dostanou svůj díl odměny a přepočítají, za kolik přečtených knih mají autorovi či držiteli práv odvést poplatek.

WT100

Provozovatelé Ebookeateru se netají tím, že mají s projektem mezinárodní ambice. Vyjednávají i s několika americkými nakladatelskými domy. Pro úspěch na českém trhu bude klíčové, zda se jim podaří přesvědčit dostatečný počet nakladatelů. Velikost knihovny totiž bude hrát jednu z hlavních rolí při rozhodování zákazníků, zda si měsíční předplatné pořídí.

Bude zajímavé sledovat, který z výpůjčních systémů se setká u čtenářů s kladnější odezvou. A zda opravdu dokážou přilákat k e-knihám nové čtenáře nebo budou kanibalizovat prodeje elektronických knížek.

Našli jste v článku chybu?
8. 10. 2013 9:30
Z. (neregistrovaný)

Z mé pozice pracovníka knihovny stojícího za pultem jich znám pět tisíc.... ;-)

8. 10. 2013 10:02
jezevec (neregistrovaný)

další šílenec, který nepochopil, že pokud-dokud se služby uživatelsky (nikoli nezbytně i cenově, ale ne o dvě galaxie) nepřiblíží p2p sítím, nemají šanci na úspěch. předražené služby na omezeném formátu, sortiment omezený k nepoužití, šmírování uživatele a autodestrukční rutiny - proč pořád dokolečka nabízet lidem to, co lidi zjevně nechtějí? brzo nakladatelům ujede vlak, stejně jako ujel hudebnímu a ujíždí filmovému průmyslu - svou nepřijatelnou politikou odvyknou lidi za obsah platit.