Vlákno názorů k článku Spory na Wikipedii aneb válka o „h“ od jd - Nemusim je odnikud kopirovat. Toto forum jak jiste...

Nemusim je odnikud kopirovat. Toto forum jak jiste vite, ma podporu XHTML a tim i (X)HTML entit. Tkaze staci napsat … a vypadne z toho … Je to soucasti HTML a dokazi to zobrazit i prohlizece bez UNICODE podpory. Ale souhlasim s tim ze to je blbe machrovani. Je to stejne blbe machrovani jako odmitnout diskusi protoze dotycny nepise hacky catky. Je to stejne blbe jako valcit kvuli slovu thesis/teze. Vzdy se najde nejaky blby duvod proc protistranu odmitnout jakozto nevzdelance a poplacat se po rameni jak jsem nekoho sepsul. Proto jsem to napsal.

Priznavam, ze je ten text zkraceny az na hranici moznosti a mozna i za ni. To ze nejsem schopen napsat souvysly text nejakeho hesla do Wikipedie ani v nejmensim nepopiram. Kazdy umi neco jineho. A konstrukce "A fanaticke trvani o forme zdeleni aniz by me zajimal obsah pro me znamena ze dotycneho obsah nezajima.", neni myslenkova perla. JE to reakce na ubozaky kteri svoji "vzdelanosni" nadrazenost musi dokazovat tim ze se ve slove sdeleni pise S a ne Z, ale nedokazi se bavit o tematu. Je to stejne, jako bych se v reakci na tento prispevek omezil na to, ze "tri tecky" neboli vypustek se zapisuje jako entita … a ze pokud pouzivam xhtml, ktery pouzit byl, musim to pouzit, jinak porusim typograficka pravidla.

Navic tady neslo o lasku k jazyku. Pokud by slo jen o to, na wikipedii je dost mista na clanek o tom, jak se vyvijel pravopis nejakeho slova nebo celeho jazyka. Jazyk je vyjadrovaci prostredek na zdeleni myslenky jinym lidem. A fanaticke trvani o forme zdeleni aniz by me zajimal obsah pro me znamena ze dotycneho obsah nezajima. To ze se jazyk pouziva temer vyhradne pro sdeleni informace take znamena ze se bude vyvijet k snaze pouzitelne a zapamatovatelne forme. Ze se do jazyka budou zatahovat nova slova, ktera nebudou "krasna". Pokud se dva lidi nedokazi jazykem domluvit, nemely by ho pouzivat vubec, je pro ne zbytecny.

Ponekud se zapletate do vyroku o obsahu a forme... Mam vazne podezreni, ze byste do konce zivota nebyl schopen dodat do Wikipedie tolik zajimaveho obsahu, jako autori, proti kterym se temito vyroky obracite. A konstrukce "A fanaticke trvani o forme zdeleni aniz by me zajimal obsah pro me znamena ze dotycneho obsah nezajima.", to uz je myslenkova perla sama o sobe...
"Pokud se dva lidi nedokazi jazykem domluvit, nemely by ho pouzivat vubec, je pro ne zbytecny." A co jste timhle chtel rici? Ze se spolu nemaji bavit? Ze maji zvolit jiny jazyk? Nebo jen ukazujete, jak se se vsim dokazete vyporadat?

Predevsim ale nemate pravdu uz v prvni vete. Coz dokazujete hned druhou vetou... Pro autora neni jazyk (predevsim) hrackou, o ktere by psal clanky podle Vaseho navrhu - i kdyz i toho by byl jiste schopen. Pouziva ho s laskou jako zivy vyjadrovaci prostredek ke sdelovani (Vami vyzdvihovaneho) obsahu.

To ze se v prepisu textu nebo v nazvu predmetu zachova jeho puvodni tvar neznamena, ze se to bezne pouziva.

Jakožto přímému účastníkovi nebo aspoň svědkovi dění na Wikipedii mi článek až tak přehledný nepřišel; spíš... jestli ne zavádějící, tak aspoň zabředající do nepodstatných detailů. Ale je pravda, že zkusit dnes sepsat něco analytičtějšího by znamenalo věnovat mnoho dní procházení dumpu databáze.

Souhlas. V textu, který má sloužit k mému zviditelnění, ať stojí cokoliv.

V textu, který má sloužit ostatním lidem k tomu aby se něco dozvěděli, by se ale měly vyskytovat běžně používané a standardní pojmy.

Navíc IMHO používání speciálních, slangových, zastaralých, a kdovíjakých termínů na nesprávném místě narušuje princip neutrálního pohledu na věc, a to by se ve Wikipedii stávat nemělo.

"Zdeleni"? Tak daleko bych nezasel ani ja!

100% souhlas. Navic tady neslo o lasku k jazyku. Pokud by slo jen o to, na wikipedii je dost mista na clanek o tom, jak se vyvijel pravopis nejakeho slova nebo celeho jazyka. Jazyk je vyjadrovaci prostredek na zdeleni myslenky jinym lidem. A fanaticke trvani o forme zdeleni aniz by me zajimal obsah pro me znamena ze dotycneho obsah nezajima. To ze se jazyk pouziva temer vyhradne pro sdeleni informace take znamena ze se bude vyvijet k snaze pouzitelne a zapamatovatelne forme. Ze se do jazyka budou zatahovat nova slova, ktera nebudou "krasna". Pokud se dva lidi nedokazi jazykem domluvit, nemely by ho pouzivat vubec, je pro ne zbytecny.

Vřelé díky autorovi za věcné, přehledné a - konečně! - srozumitelné shrnutí toho, co se to "na té Wikipedii" vlastně dělo. Jakožto zcela nezaujatý laik, stojící v tomto ohledu úplně mimo dění, jsem často naprosto nechápavě sledoval útržky zmíněných trapných žabomyších sporů a nedokázal je pochopit. Mnohá z v článku uvedených jmen znám, ale souvislosti a detaily mi chyběly. Takže ještě jednou srdečně děkuji.

Na jedné straně ale dokážu některé autory i pochopit: pro člověka, který má jazyk rád a má pro něj cit, může být těžké přijmout mnohé novotvary a některé obraty, byť v jazyce už napevno usazené, bude až do smrti považovat za paskvily. A to se často projevuje trváním na podobě češtiny, která už většině připadá archaická a směšná.

Vidím to na sobě - až bude jednou (a nebude to nejspíš nijak daleká doba) formálně korektní a spisovné napsat, třeba že "badžet je o šérování", nejspíš to taky nedokážu překousnout a budu to navždy považovat za hnusný paskvil, který v češtině nemá co dělat; ať si v Pravidlech stojí, co chce. A to mi přitom připadá neuvěřitelné a nepochopitelné, jak může někdo lpět na psaní už "tak směšných" tvarů, jako these, usus, theorie nebo krise. Je to obousečná zbraň a platí tu nejspíš okřídlené "to, co jsme teď my, budete i vy".

Ale nic se nemá přehánět - původní, nepočeštěný tvar "renaissance" připadal archaický už Eisnerovi, a že to je nějakých desetiletí. Tvar "analysa" se ve většině odborné literatury, VŠ skriptech apod. už dobře padesát let nepoužívá; tvar chemická/matematická analýza je dávno vlastní i samotným odborníkům. A tak dále. Chce to soudnost - mít vyhraněný názor na extrémní jazykové konstrukce, které mohou být sporné, mají-li navíc oficiální (a stále používané!) dublety, prosím. Ale tvrdohlavě lpět na tvarech, většinově považovaných za archaismy už v době, kdy studovali rodiče dnešních vysokoškoláků, je poněkud ... krátkozraké, řekněme.