Spory na Wikipedii aneb válka o „h“

Počátky

Česká Wikipedie vznikla v průběhu roku 2002. Otcem zakladatelem a prvním správcem se stal Miroslav Malovec. Na svém počátku nebyl pochopitelně rozvoj Wikipedie příliš rychlý, také kvůli dlouhodobější neaktivitě pana Miroslava Malovce, která začala koncem roku 2003. Kvůli tomu začátkem roku 2004 (konkrétně v březnu) obdržel správcovská práva Vít Zvánovec. Ten spolu s Mormegilem (pozn.: v tomto článku používám ta jména či přezdívky, pod kterými lidé vystupují na Wikipedii) dopřeložil samotný systém Wikipedie a počet článků začal postupně narůstat.

První spory

Během téhož roku přišli další aktivní wikipedisté a byli jmenováni noví správci. Spolupráce funguje téměř bezproblémově. Důležitým faktorem jistě byl nevysoký počet přispěvovatelů, kteří tak měli dost prostoru na seberealizaci v té oblasti encyklopedie, o kterou se zajímali. Tomu odpovídá i počet formálních pravidel – byl daleko menší než dnes. Vít Zvánovec to sám přisuzuje svobodě a volnomyšlenkářství, které prý za jeho působení na Wikipedii panovalo.

Přesto již v této době se objevily spory, které později vedly až k odchodu některých wikipedistů. Vít Zvánovec totiž ve svých textech dbal (a dbá) na pravopis, který se zdá být poněkud archaický – používá tvary jako „these“, „theorie“, „renaissance“ a podobně. Na Wikipedii v té době neexistovala žádná oficiální pravidla pravopisu, takže jeho podobu určoval až autor článku – tento postup byl později potvrzen přijatým oficiálním pravidlem. Vít Zvánovec tak tedy svůj styl psaní nikomu přímo nevnucoval, nicméně sám přiznává: Když jsem opravoval cizí text (např. typograficky), tak jsem tam dal svůj pravopis.

První spor vyvolal Jiří Kozelek (viz diskusi). Ten začal již v květnu 2004 sporná slova upravovat na běžné tvary. Podle tehdy platných pravidel a zvyklostí však nebyl v právu, takže došlo k revertům (navracením článků do původního stavu) a nakonec i k zamykání článků proti editacím, když ve své aktivitě pokračoval. Správcům se nepodařilo tohoto uživatele zablokovat, nakonec však Jiří Kozelek sám Wikipedii opustil, čímž spor o pravopis na krátkou chvíli ustal.

Pokračování přišlo již na sklonku téhož roku, v listopadu a prosinci. Tou dobou na Wikipedii přišla řada nových lidí, kteří s Vítem Zvánovcem zabředli do ještě hlubšího konfliktu. Ostatně on sám o nich dnes hovoří jako o „fašistovi Miracetim“, „adolescentovi Eggovi“ či „Hitlerovi české Wikipedie Cinikovi“. Ačkoliv se řada polemik týkala i obsahu jednotlivých hesel, hlavním tématem byl stále pravopis. Debata vedla k předložení několika návrhů závazných pravopisných pravidel. Ačkoliv se zdálo, že uspějí zastánci striktnějšího dodržování zásad oficiálních Pravidel českého pravopisu, nakonec nedošlo k žádné dohodě, spor vyšuměl a i nadále platilo původní pravidlo o určování gramatiky autorem. Vít Zvánovec přesto v lednu 2005 Wikipedii dobrovolně opouští, poté, co byl zablokován za editační válku o obsah hesla Interupce.

Červencový spor

4. července Vít Zvánovec zakládá nový článek Seznam vládnoucích žen. Ten se stal záminkou pro konečné vyhrocení sporu, přestože obsahuje pouhý výpis panovnic. Pastorius v rozporu s tehdy platným pravidlem opravil tvar Ethiopie na Etiopie. Tím vyvolal editační válku, kdy se oba wikipedisté pomocí opakovaných editací a revertů přetahovali o podobu článku. Na Wikipedii platí pravidlo zákazu tří revertů – nikdo nesmí třikrát za sebou vrátit článek na tvar, který on prosazuje, místo toho má následovat diskuse. Toto pravidlo Pastorius porušil, spolu s ním však pravděpodobně i Vít Zvánovec. Tato věc však byla trochu sporná vzhledem k odlišné formulaci českých a anglických pravidel. Oba dva při svých editacích prováděli i další menší editace článku, čímž se vlastně formálně revertu nedopouštěli (jednotlivé verze článku nebyly identické). Zatímco v anglických pravidlech byla tato skulina již výslovně ošetřena, česká pravidla tento problém neřešila. Wikipedista Beren však zdůrazňuje, že i v době, kdy na anglické Wikipedii platila stejná pravidla jako na české, prohlásil anglický arbitrážní výbor v identickém případě, že se i tak o reverty de facto jedná.

Každopádně si Vít Zvánovec nakonec ve sporu pomohl svými správcovskými právy, která mu stále patřila, a Pastoria za porušení pravidla tří revertů zablokoval. To zvedlo vlnu odporu mezi dalšími wikipedisty, kteří upozorňovali na nevhodnost rozhodování vlastních sporů touto cestou. Správce Dodo Pastoria odblokoval a skupina wikipedistů (kterou Vít Zvánovec nazývá „bandou 25“) iniciovala hlasování o zbavení Víta Zvánovce práv správce (desysopování). Hlasování však dopadlo těsně v jeho prospěch. Na odebrání práv byly potřeba dvě třetiny hlasů. Pro bylo 25, proti 11 a 2 se zdrželi hlasování. Návrh tak o jediný hlas neprošel. To pak také vyvolalo polemiku, jak se vlastně mají hlasy „zdržel se“ počítat, každopádně pro onu chvíli Vítu Zvánovci práva zůstala.

Spor se obecně zdánlivě uklidnil, hádky však pokračovaly. 5. srpna se pak staly dvě události. -jkb- podal žádost o zbavení správcovských práv Víta Zvánovce takzvanému stevardovi. Stevardi jsou na Wikipedii uživatelé, kteří mají právo přidělovat a odebírat práva. Nenáležejí jednotlivým jazykovým mutacím, na celou Wikipedii jich je v této chvíli sedmnáct. Podle univerzálních pravidel Wikipedie k odebrání práv stačí nijak nespecifikovaný konsensus uživatelů – stevardi sami do sporu nezasahují a nehodnotí jej, pouze konají na základě jeho výsledku. Ačkoliv tedy předchozí hlasování neskočilo úspěchem Zvánovcových odpůrců, stevard Fantasy jej zhodnotil jako dostatečný konsenzus (zvláště vzhledem k počtu ostatních správců, kteří hlasovali pro odebrání) a ten den mu práva odebral. Později tento krok ještě přezkoumal Datrio. Stejný den navíc nezávisle na tomto kroku správce Vrba usoudil, že je nutné zasáhnout, a Víta Zvánovce na týden zablokoval. Menší tresty měli dostat i Pastorius a Cinik – vše za slovní přestřelky.

Konečné zablokování Víta Zvánovce

Během svého zablokování založil Vít Zvánovec blog (kopie původního obsahu), ve kterém se zaměřil zejména na kritiku svých odpůrců. Zvláště kontroverzní bylo zveřejnění občanských jmen některých wikipedistů, kteří se na Wikipedii snažili působit pod pseudonymy. Po uplynutí týdenního trestu byl Vít Zvánovec i nadále opakovaně na kratší období blokován, podle Berena: „vesměs za osobní útoky a rozpoutávání nenávistné atmosféry“, což Vít Zvánovec naopak popírá. Konečně 11. září bylo jednoznačně schváleno jeho trvalé zablokování.

Ještě před tímto rozhodnutím se někteří wikipedisté, mezi nimi Jan Pospíšil, pokoušeli o tzv. mediaci, tedy o urovnání sporů přes prostředníka. Kromě těchto neúspěšných pokusů je zajímavá zvláště snaha Vrby z 21. září. Jeho mediace probíhala trochu odlišně – Vítu Zvánovci byl umožněn přístup na Wikipedii s tím, že směl editovat pouze jednu stránku, kde mělo dojít k urovnání. S mediací však někteří wikipedisté, zejména Cinik, z principu nesouhlasili. Cinik prý navíc nesouhlasil s tím, jak k ní Vít Zvánovec přistupoval – na stránku mediace dal ukázky svých budoucích článků namísto popisu, jak si svou budoucnost na Wikipedii představuje. Na IRC chatu Wikipedie proto došlo k další prudké hádce a správce Wikimol se ji rozhodl ukončit zrušením mediace a opětovným zablokováním Víta Zvánovce. Sám k tomu dodává: Některá vyjádření na IRC naznačovala, že mediace má možná spíše poskytnout nějaké argumenty pro případ jednání, do kterého by byla zatažena nadace, a Vít má takříkajíc dostat prostor se historicky znemožnit.

Konečně od ledna do května proběhla tzv. arbitráž – tedy proces, při kterém volený Arbitrážní výbor na základě shromážděných důkazů pronese definitivní „rozsudek“. Výbor rozhodl o ročním zablokování Víta Zvánovce a stanovil i další podmínky pro jeho působení po uplynutí této lhůty. V odůvodnění se především zmiňují osobní konflikty, editační války i zakládání loutkových účtů. Přes „pouze“ roční lhůtu není pravděpodobné, že by se Vít Zvánovec na Wikipedii někdy vrátil. Sám to dokonce označil za zcela vyloučené.

Tomáš Pecina

Lidí, kteří z jakéhokoliv důvodu vstoupili na české Wikipedii do nějakého konfliktu, je ovšem samozřejmě více. Zajímavý je případ Tomáše Peciny. Tomáš Pecina je osobním přítelem Víta Zvánovce. V jeho případu se však z počátku vůbec neangažoval a i po jeho zablokování pokračoval v přispívání do Wikipedie. Podobně jako on však zastává neobvyklý názor na českou gramatiku. Ke svému přístupu říká: Já jsem stoupencem toho, že by pravopis měl odrážet povahu textu, proto např. v tomto e-mailu píšu „úzus“ nebo „hypotéza“, kdežto v žalobě bych zřejmě napsal „usus“ nebo „hypothesa“… Tuto zásadu se nepodařilo na Wikipedii prosadit, tam je nyní povinný progesivistický styl („teze“, „verze“, „kurz“…), přestože Pravidla českého pravopisu v řadě případů připouštějí dublety.

Důvodem jeho odchodu byl článek Consilium abeundi. V něm použil tvar „latinská fráse“ a opakovaně revertoval pokusy o změnu na „latinská fráze“ i dokonce „latinské úsloví“. Vše bylo navíc komplikováno tím, že v té době měl správcovská práva, kterých využíval ve svůj prospěch. Po následné přestřelce se sám rozhodl Wikipedii opustit a v této chvíli provozuje vlastní encyklopedii na bázi wiki zaměřenou na právo pod názvem Iuridictum. Ta má dnes již něco okolo 200 článků a při letmém porovnání je jejich kvalita výrazně vyšší než kvalita stejných článků na Wikipedii (pokud vůbec existují). Na druhou stranu Wikipedie naopak obsahuje řadu článků o právu, které chybějí na Iuridictu, a skutečně relevantní srovnání by mohl provést pouze odborník.

Ross Hedvicek

Jako posledního člověka, který měl na Wikipedii nějaký problém, jsem vybral Rosse Hedvicka (Rostu). Tento emigrant žijící ve Spojených státech je i mimo Wikipedii proslaven svými kontroverzními názory na porevoluční vývoj v Česku. Zvláště sporný je jeho e-mailový občasník, respektive zejména způsob, jakým získává e-maily příjemců – Ross Hedvicek bývá obviňován ze spamování. Bouřlivé reakce vzbudilo i jeho blogování zde na Lupě.

Jeho působení na Wikipedii bylo stejně nepřehlédnutelné. Své příspěvky psal obvyklým svérázným způsobem, který většinou porušoval wikipedistický princip NPOV (neutral point of view). Kromě toho v nekonečných diskusích označoval své soky za komunisty, narušoval články podivnými editacemi a podobně. Alespoň tak se praví na stránce jeho arbitráže. Dnes je Ross Hedvicek zablokován na dobu devíti měsíců.

Pravopis

Jelikož velká část wikiválek se točí okolo pravopisu, zeptal jsem se na poradně Ústavu pro jazyk český, jaký je postoj oficiálních pravidel k různým sporným tvarům. Od Ludmily Uhlířové se mi dostalo odpovědi: Pokud jde o psaní t/th v slovech řeckého původu, píšeme běžně t, ale psaní th se zachovává ve slovech úzce odborných a jejich odvozeninách, tedy metyl, metoda, mýtus, teologie, teorie, vedle toho též např. ethan, methyl, dithyramb atd. Počet dublet se s/z, které byly kodifikovány v Pravidlech českého pravopisu ve vydání z r. 1993, byl později – po živé diskusi – rozšířen o další varianty. Můžeme psát analýza i analysa, pulzní i pulsní, diskuze i diskuse, prezident i president, these i teze atd. … Je třeba upozornit, že mezi pravopisnými variantami jsou v některých případech stylové rozdíly.

Schválené pravidlo Wikipedie k tomu dodává: „Umožňují-li Pravidla více variant téhož slova, musí být konzistentní text celého článku a název hesla. Ostatní tvary názvu by měly existovat jako přesměrování. Při výběru z více variant je třeba dát přednost formě stylově neutrální nebo takové, která se výrazně častěji používá v jiných textech. Jsou-li obě varianty rovnocenné, například kurz a kurs, zvolte pro svůj text podle svého vkusu a v ostatních článcích pravopis neměňte. Rozhoduje autor největší části textu hesla.

Odborné názvosloví může být někdy v rozporu s obecnými Pravidly, například chemické názvosloví. V článcích o daném oboru pak česká Wikipedie dává přednost oficiálním zvyklostem daného oboru. V chemických článcích píšeme vždy ethanol a nikoli etanol. To proto, aby odborníci mohli do Wikipedie psát, jak jsou zvyklí. Ovšem v úvodu článku musí být tučně napsaná i forma podle Pravidel a musí z ní existovat přesměrování. V článku o bramborách, který není primárně o chemii, má ale přednost tvar etanol, podle slovníku Pravidel.“

Závěr?

Při psaní tohoto článku jsem měl velký problém vyhledat a utřídit všechny důležité informace z té spousty článků a diskusí, které aktéři sporu dokázali vyprodukovat. Proto chci poděkovat Berenovi, Vítu Zvánovci, Tomáši Pecinovi, Rossu Hedvickovi a dalším za jejich vyjádření a pomoc. Stejně nelehké je vytvořit si jednoznačný názor. Je jasné, že svéráznost pravopisu Víte Zvánovce a Tomáše Peciny, stejně jako svéráznost Rosse Hedvicka jako takového, mohla snadno způsobit konflikty. Ostatně Beren mě upozornil, že Vít Zvánovec měl podobně vyhraněné vztahy i na anglické Wikipedii, kde dokonce vytvořil seznam údajných tamních fašistů. Na druhou stranu jejich úplné vyloučení z Wikipedie ji připravilo o řadu zajímavých článků – jak názorně ukazuje Iuridictum Tomáše Peciny.

Vinu bych hledal v neosobnosti Internetu. Virtuální konflikty se daleko snáze stupňují a hůře urovnávají. Odchod několika rozporuplných wikipedistů samotnou encyklopedii samozřejmě neohrozí, Wikipedie má dobrou šanci stát se nejkvalitnějším a nejobsažnějším českým zdrojem informací. Důležité ovšem je, jestli případy, které jsem popsal v tomto článku, jsou ukázkou funkčnosti, nebo nefunkčnosti komunity okolo Wikipedii a tedy i funkčnosti, nebo nefunkčnosti celého systému.