Vlákno názorů k článku Srovnání příjmu zemské analogové a digitální televize od Jan B - 1. Klasický analogový vysílač (čb) při globalní technologické...

1. Klasický analogový vysílač (čb) při globalní technologické krizi způsobené např. živelnou katastrofou velkého rozsahu, válkou.... (nechci přivolávat neštěstí) lze během nekolika málo let realizovat vlastními silami, ale s digitálem vzhledem k jeho komplexní závislosti na know-how a hi-technologiich budeme desetiletí "tma". Proto bych považoval za rozumné, aby všechny televize umeli analog.
2. Koukal jsem na film "Maska 2" a mohu říci , že ti co mají čistý příjem analogu budou nést digitál jako újmu (potkal jsem takové). V analogu neexistuje jev kostičky ani při velmi dynamických scénách.

1) To by šlo, jen po té globální katastrofě musí zůstat stát pár fabrik na elektronické součástky, nebo dobře zásobené sklady, pár elektráren a technická knihovna. Samozřejmě také parta inženýrů a ti ostatní, kteří ty inženýry budou pár let živit a těšit se na obnovení TV vysílání. Při splnění všech těchto předpokladů ovšem už rozdíl mezi analogem a digitálem nebude tak velký.
2) Ano, digitalizuje se přece kvůli zvětšení počtu televizí živících se ze stejného reklamního koláče a kvůli úspoře frekvencí - digitální dividenda. Potenciální zlepšení kvality obrazu u těch, kteří přijímají analog s duchy a šumem, je jen příjemný vedlejší efekt a zhoršení u těch, kteří přijímají analog v bezvadné kvalitě, je nutná daň za vědeckotechnický pokrok v mezích ekonomických zákonů.

S tímto názorem souhlasím, DVBT mám horší než analog.Digitální zkreslení typu kostičky při razantnější změně scény a trvalá ztráta ostrosti obrazu v detailech je více rušivé než případný slabý šum nebo přítomnost nepatrných odrazů v analogovém obrázku.Dovolil bych si tvrdit, že v dobré polovině míst, kde byl analogový příjem údajně špatný, byla v první řadě na vině mizerná přijímací anténa a teprve ve zbytku míst bylo na vině pokrytí z vysílačů, a to byl dále leckde jen slabší signál, ale jinak čistý, bez rušení, bez odrazů, takže dobrá anténa by opět pomohla.Takových zkušeností i míst mám na rozdávání.....Kdo měl mizernou anténu na analog, měl obraz nějaký, většinou sledovatelný a zas ne tak špatný, ale s DVBT má ve stejném případě větší problémy, protože signál vypadává nebo nejde vůbec naladit, takže se investici do antény stejně nevyhne a obvykle dobrá anténa ze slušných součástek a od seriozního výrobce je většinou výrazně dražší než celý settopbox nebo nějaký neznačkový DVBT LCD televizor, na kterém je mimochodem obraz i při bezchybném příjmu nejméně o řád horší než na klasické skleněné obrazovce.......Jen na něm už nevidíme ten šum, který je součástí signálu vždy, ať je vysílán jakkoliv ,protože velmi slabý šum /někdy i výrazný - starší film, reportáž v noci apod../ je často součástí už primárního videosignálu ze studia a pokud i tento šum je dopravený k přijímači, můžeme spíše hovořit o dobré kvalitě celého přenosu. Jen po kompresi vidosignálu je už "šum" pod rozlišovací schopností soustavy, takže místo něj vidíme jakési šedé neutrální pozadí, občas tvořící pomalu se deformující nebo měnící se velké "kostičky"....
A že je technicky náročné vysílání i přijímání digitálního signálu, o tom není snad pochyb.Ono by stačilo, aby se z jakéhokoliv důvodu rozsynchronizovaly vysílače SFN, a celé DVBT se zhroutí a půjde to jen těm, kteří bezchybně přijímají dobrou anténou signál z dominantního vysílače. Já už teď mám pochybnosti, že je synchronizace SFN v popřádku, i když všichni tvrdí, že sítě v pořádku jsou. Nemám totiž jiné rozumné vysvětlení, proč nefungují některé settopboxy, když přijímám signál anténou zaměřenou mezi dva vysílače SFN a proč i profesionální měřicí přijímač ukazuje zvýšenou chybovost v takovém případě, když by se podle veškeré dostupné teorie měla v takovém případě kvalita příjmu dokonce zvýšit..../???/ A to jsem pokusy a měření prováděl opakovaně na různých místech , s různými měřicími přístroji i různými anténami a boxy a vždy se stejně horším výsledkem.....Jestli v budoucnu vystrnadí i klasické rozhlasové VKV FM vysílání nějaký DAB a jiné zvrácenosti, pak nakonec po nějaké krizi nebo havarii sítí a datových přenosů bude nejspolehlivější způsob středovlnné AM vysílání, jak dostat k lidem informace.To totiž zvládne průměrně šikovnější radioamatér a stačí mu k tomu i dosti staré součástky...... Možná ne nadarmo každý i ten nejlacinější tranzistorák od kdejakého světového výrobce má středovlnný rozsah AM ....

Na téma proč nefungují STB s anténou zaměřenou mezi dva vysílače už bylo hodně diskusí a ustálila se teorie "pre-echa". Ono totiž vůbec neplatí, že si vysílače v SFN navzájem pomáhají, respektive pomáhají si jen když se na mapu maluje pokryté území. Na anténě konkrétního přijímače vždycky si vadí, většinou jen málo, takže je příjem možný. V případě, že jsou signály stejně silné a nebo je silnější signál dokonce zpožděný (vzdálenější, ale silnější vysílač), mají některé přijímače velký problém signál zpracovat.
Naposledy pan Jiří Rajdus z CDG zde na Digizone dokonce v rozhovoru uvedl, že v některých zemích jsou na mapách pokrytí místa se zpožděným silnějším signálem vyznačována jako oblasti s nezaručeným příjmem. http://www.digizone.cz/clanky/operatori-muxu-za-spatny-prijem-mohou-anteny/

To máte bohužel asi pravdu....Úplně prostá fyzikální úvaha napovídá, že pokud budu mít dva zcela shodné a synchronně vysílající zdroje vlnění od sebe vzdálené na nějakou vzdálenost ,pak existuje přibližně uprostřed na dráze mezi nimi místo posunuté dopředu nebo dozadu o polovinu vlnové délky od přesného středu mezi vysílači, kde bude zanedbatelně rozdílná intezita pole, ale opačné fáze výchylky, takže se navzájem interferencí vlnění vyruší, takže všesměrovou anténou nezachytím žádný signál. Rozdíl zpoždění obou signálů bude čas, za který vlna urazí polovinu své délky krát 2 ( z jednoho dorazí o rozdíl dříve, z druhého později ). Na 53.kanálu je délka vlny l = 300/f (m, MHz) = 300/730 = 0.41 m, čas resp. rozdíl zpoždění obou vln bude T = 2 x s/c = 2 x 0.5 x 0.41/3 exp8 = 13.6 exp-10 sekund !!! / tedy 1.4 nanosekundy!!! / A to přece nemůže být schopný prosesor v settopboxu rozlišit v ochranném intervalu jako dvě příchozí informace !!! A on nerozliší daleko delší časy než jsou nanosekundy a ani intenzity pole nemusí být úplně shodné, aby amplituda vlny byla menší, takže množinou problematického příjmu bude nějaký dvourozměrný prostor, kde se vlny vzájemně budou rušit a není to jen uprostřed mezi oběma vysílači.....

Diskuzí kolem špatného příjmu, sváděného na pokrytí, SFN, nevhodně použitého zesilovače či antény jsme už tu měli dost. Ale málo se hovoří o podcenění vhodného napájení zesilovače. Používáme li tzv. napájecí adaptér s výhybkou pro napájení 12V, nejčastěji se nám dostane do rukou "trafíčko" kde po rozdělání uvidíme malý transformátorek (230/15V cca) 4ks diod 1N4148 elyt 100 - 470uF a stabilizátor 78L12 (100mA). Málokterý výrobce doosadí alespoň 100nF před a za stabilizátor.
Ono, když jsou součástky nové, tak nám to bude fungovat. Ale po nějaké době trvalého provozu se nám elyt vyhřeje, často se začne i nafukovat a najednou máme problém. Střídavá složka nám začne pronikat do zesilovače. V analogu se to projevuje našedlými pruhy v obraze, někdy i jeho deformací. Ale stále na obrazovce něco vidíme a jsme schopni vypozorovat problém. Ale v DVB-T popisovaný jev způsobí takové zkreslení a chybovost, že dojde ke známému laickému pojmu "signál 100% kvalita 0%"
Při pátrání po problému je třeba vyzkoušet jíný nap. adaptér, nebo třeba pokus s bateriovým napájením, kde je zaručeně stejnosměrné napětí (9V baterie postačí).
Po vyloučení problému s napájením, lze přejít k hledání problému jinde.
Cílem tohoto názoru bylo upozornit na skutečnost, že ani kvalitu napájení nelze podceňovat, protože z vlastní zkušenosti se s tímto problémem setkávám často.

Problematiku napájení lze dále rozvinout o proudovou zatížitelnost zdroje vs. počet aktivních prvků v soustavě atd. atd. atd.

To máte pravdu. Zřejmě máte na mysli malý zdroj dodávaný zejména k polským anténám typu síto.Tam je podceněná i konstrukce napájecí výhybky, kde často chybí i blokovací kondenzátory cca 1 nF u napájecí tlumivky, takže se může dostávat do signálu i rušení naindukované na přívod od zdroje. A mám i obavu, jestli by takový zdroj prošel zkouškou na EZÚ. Zdroj nemá ani žádnou pojistku, ani tepelnou ani tavnou, a kdyby nastal na svodu od antény zkrat , tak transformátorek může snadno shořet, naštěstí většinou v takovém případě shoří stabilizační integrovaný obvod nebo diody.....

Ještě ke kostičkám. Hned po nákupu " značkové " televize jsem si všiml že není něco v pořádku a věnoval jsem určitý čas pozorným sledováním TV pořadu naživo a následně ze záznamu. Nechci říct, že by můj DVD rec. nikdy nezakostičkoval, ale TV se s tím fakt nepáře, rozdíl k horšímu bych se nebál pojmenovat desetinásobkem oproti současně pořizovanému záznamu na nezávislý DVD rec. připojený ke stejné anténě. Záznamy mám dokonce i takové, kde jsem cíleně žádnou poruchu nenašel. Možná bychom si měli všichni nejdříve vyhledat kvalitní přijímač, a potom porovnávat poruchy analogu/kostičky DVB-T, které jsou často " generovány " až doma.

Synchronizace se z 99.9% provadi pres GPS system. Kazdy vysilac ma i malou prijimaci antenu na 1.6GHz do remultiplexoru.
Tento typ synchronizace je pouzit temer vsude... DVB-T/S/H/T2, T-DAB/+/DMB, DRM/+, TETRA, GSM, UMTS, CDMA, TETRAPOL (Matra).......... .
Staci vykonej laser na "sundani" 2-3 druzic a zapadni svet se vrati o 60 let zpatky.
Pripadne "sw" napadnout ridici stredisko v USA a na druzice nahrat "hackerskej" program, aby druzice vysilala malinko zpozdene signaly.

Pravdou je, ze kdyz jsem byl na ruznych vysilacih v nemecku, tak nektere systemy jsou zalohovane systemem DCF77/140 a rozhodovaci software porovnava GPS vs DV. Pokud je rozdil, prebira "cas" z DV.

Z principu neni slozite vyrobit vysilac na 1.6GHz a vysilat "klamnej" cas a nechat pomoci "vrtulniku" a 500W PA rozlozit pulku republiky v nejakem teroristickem .....

Je to tak, pokud k necemu "dojde", tak budeme radi z Topolnou na 270kHz.