obvyklý problém bike-sharingu je, že nejsou samofinancovatelné. mohou existovat z dotace, ale po čase chcípnou na nákladech na servis. těch pár studentíků co se chce povozit na kole z půjčovny tak činí zejména proto, že jsou lakomí si kupovat kolo vlastní. tato target skupina není pro cenovou politiku nijak lukrativní, a už vůbec ne pro reklamu.
Vždy se směji výtkám o gramatyce a podobně.
Ale trasi - to je děs. První co mne napadne - nejsa tedy nic moc spisovatel a češtinář - bude co?
Jak si todlecto může o něco zažádat písemně ?
Ale jak říkám přátelé. Nestyďme se za to. Nandejme to našemu rodnému jazyku co proto!!!
Klucy a holki. Nebojte se toho. Mějte se rádji a mivujte se.
Pěkný a hlavně veselý den :-)
Smějete se výtkám o gramatice ale to co předvádíte je vlastně to čemu se smějete. Smějete se tedy sám sobě ? K tématu nic ? Máte potřebu se nějak zviditelnit a abyste náhodou neudělal chybku v gramatYce sám, tak pro sichr schválně pýšete s chibamy, že ? ;)
Doporučuji s tou trávou přestat. Evidentně Vám to škodí ;)
Ale někdo ty peníze po uživatelích bike-sharing systémů chce ne ? Proč by tedy ta ZDARMA aplikace (systém) nemohla těm uživatelům zjednodušit život a nenabídne jim zprostředkování poskytovaných služeb? Uživatel opět provozovateli projektu Bikeincity nic nezaplatí. Provozovateli Bikeincity zaplatí poskytovatel vybrané služby určité (třeba malé) procento jako zprostředkovatelský poplatek. A těch zprostředkovaných služeb může být plno. Pokud projekt bikeincity seskupí "zájmovou" skupinu do určité komunity se specifickou POPTÁVKOU tak je pro všechny zúčastněné strany výhodné směrovat k této komunitě určitou specifickou NABÍDKU. Samozřejmě nemám na mysli otravné reklamní bannery ale položky v menu, které umožní objednávku požadovaných služeb.
Myslím, že se projekt docela připravuje o možné příjmy. Zcela zbytečně ;)
"le určitě je potřeba podpora z dotací a nebo města především k rozjetí systému."
- PROC bychom vám my ostatní měli na váš projekt platit? V případě jeho potenciálního neúspěchu, jste ochotni za poskytnutou tzv. "podporu" nabídnout ručitelské závazky, že případně nesplacenou půjčku/podporu vrátíte ze svého majetku?
To se to každému podniká.. jen natáhne ruku a řekne: "bude potřeba podpora ze strany státu, města.. ".. a proč jako? "no protože náš projekt je přeci smysluplný, ozdravný.. představte si, kolik lidí díky němu přestane jezdit MHD (= ztratí rozpočet města peníze) a tím se sníží exhalace zplodin. nebo jak lidé budou denodenně dělat něco pro zdraví a tím se sníží náklady na lékařskou péči (zaprvé naprosto neprokazatelné finančně a za druhé opět na vrub zisků dalších subjektů - nemocnic, lékáren, soukromých specialistů, příp. výrobců aut, distributorů pohonných hmot atd.)
každá DOTACE je pokřivením tržních podmínek. a zrovna VAS projekt je ten, ".. který nám tu dosud chyběl..".. sami po chvíli přijdete na to, že náklady na zminovaný servis, obnovu parku, a hlavně - HLIDANI.. převýší jakoukoliv rentabilní hodnotu a necháte toho nebo zkrachujete.
aby nebylo jediné pochybnosti: ja jsem NAPROSTO PROTI TOMU vám vyplatit jedinou korunu z nějaké veřejné podpory na váš projekt!! Bud je tak dobrý, že si sám na sebe vydělá, nebo je tak ubohý, že nemá smysl do něj utrácet.
ale tak to je přece ono, ne?
parkoviště/úschovna pro kola (jistě to lze v podstatě všude, jen to neni zadáčo), transfer kola mezi ostatními typy dopravy (vyzvednu jinde, vrátim kdekoliv), cena rizika krádeže, cena servisu, . . . . vše je jen o penězích, které dát nechcete. proto je to jen další z nesmyslů za cizí peníze.
pak jde v podstatě o něco jako středověké půjčování koní při cestování. Přiřítí se jezdec, hodí hostinskému zlatku, předá znaveného koně, osvěží se medovinou, převezme koně čerstvého a jede dál :-)
Autor uvažuje o financování např. prodejem aplikace ale nějak mi zde chybí úvaha využití možností aplikace samotné jakožto obchodního nástroje. Pokud existují provozovatelé, kteří mají kola k půjčování tak proč s nimi neudělat smlouvu a nevčlenit je do aplikace (aplikačního řešení) jako tzv. obchodní participanty?! Aplikace by pak umožnila zprostředkování objednávky kola u konkrétního "půjčovatele" a za to by měl provozovatel aplikace resp. systému zprostředkovatelskou provizi. Velmi prosté a snadno realizovatelné. A nemusí jít jen o integraci participantů, kteří půjčují ta kola. Je možno včlenit motely, kde cyklisté přespí a pomocí aplikace si rezervují pokoj, je možné včlenit nabídky v podstatě kohokoliv před kým cyklista při jeho cestování vytahuje peněženku. V podstatě by cyklista ani peněženku s sebou nepotřeboval protože by si naplánoval trasu a vše by mohl předplatit online el. převodem. Nebo by někdo mohl nabízet přímo celé cyklo programy se zajištěním všech souvisejících služeb. Opět pomocí systému. Mohla by fungovat organizace společných akcí cyklistů atd. atd. Těch nápadů a možností k ufinancování projektu by se našlo mnohem více.
Opět zde máme zájmově orientovanou komunitu na straně jedné, obchodní nabídky zboží a služeb na straně druhé a APLIKACI (systém) jako nástroj pro vytvoření efektivní a všem prospěšné obchodní vazby. Business community targeting.
O samofinancovatelnosti nebudu moc polemizovat, protože nemám dostatek podkladů, ale určitě je potřeba podpora z dotací a nebo města především k rozjetí systému.
O tom, že bike-sharing systémy jsou jen pro pár studentíků, kteří chtějí ušetřit peníze za kola už polemizovat budu. Cena je určitě velkou motivací k využívání systému, ale určitě ne jedinou. Proč já osobně využívám Valenbici ve Valencii:
- nemám možnost uschovat v budově kde bydlím
- můžu vzít kolo kdekoliv ve městě a kdekoliv ho zase vrátit(tam kde jsou příslušné stanice)
- nemusím se bát kdo mi kolo ukradne
- nemusím řešit servis kola, protože to za mě dělá provozovatel
Chtěl bych ještě popsat princip bike sharingu, protože to není nějaká půjčovna:
Ve městech jsou vybudovány stojany, které jsou osazeny určitým počtem kol. Uživatel si ve většině případů pořídí roční kartu (existují i systémy pro jednotlivé výpujčky formou platby kartou nebo sms), kterou přiloží k zařízení, zadá PIN a odebere kolo. Poté má určitý časový interval na to aby vrátil kolo do jakéhokoliv volného stojanu ve zbytku města.
Dík za upřesnění :-)
Ta podmínka, že se bude jednat o určitý "řetězec" bude asi zásadní. Také si neumím představit, že by šlo o samostatné půjčovny, které by mezi sebou neměli min. dohodu o spolupráci. Vždyť se přece předává majetek jedné společnosti do opatrování společnosti jiné a ta musí min. garantovat, že překontroluje stav věci při jejím převzetí, za věc převezme dočasně garanci a následně zajistí její zapůjčení dále. Mnohem ideálnější je pochopitelně síť půjčoven pod jednou firmou (panovníkem). Obchodně těžko uchopitelná varianta je sponzoring systému ze strany státu či obce. Takový model je sice na první pohled sympatický ale v principu zde výběrová skupina profituje z veřejných prostředků na které přispívá celá společnost a celá společnost pak určitě službu nevyužije. Je to takové "Všichni platí na cyklisty". Ano, mohlo by se říct, že všichni přeci mají možnost službu využít ale všichni nebudou chtít službu využít ! Zaplatit své daně ale musí. Myslím, že jde o určitou formu zpronevěry veřejných financí. Z tohoto pohledu by tedy služba měla být vždy nějakou formou placená klienty. Ještě bych pochopil určitou malou dotaci státu (obce), která by byla zdůvodněna snahou o veřejný prospěch a tím je např. podpora turistického ruchu nebo ekologického ježdění v dané lokalitě typu (auta si nechte na kraji města a v historickém centru se pohybujete na kolech).
Na peníze určitě dokážeme převrátit úplně všechno, nemusíme jezdit na kole, ale můžeme si vzít taxíka, když na to máme:-)
Dva faktory, kterou jsou pro mě o něco hůře převrátitelné na peníze:
- rychlost - na kratších úsecích je tento způsob nejrychlejší, jelikož hromadná doprava není dostatečně frekventovaná nebo nejezdí v potřebném směru, silnice jsou zacpané a pěšky je to pomalé
- kondice - v Brně bych většinou jel šalinou nebo šel pěšky, i pár minut na kole několikrát denně něco pro tělo udělá
Všichni platí na... ale funguje skoro všude. Já taky přispívám nějakou malou částkou na stavbu D3, přestože po ní nikdy nepojedu. O zajímavém způsobu dotování si můžete přečíst třeba zde: http://dopravni.net/mhd/10343/bicikelj-lublansky-system-automaticke-pujcovny-kol/
Dobrý den,
projekt Bikeincity se snaží zpříjemnit uživatelům bike-sharing systémů jejich užívání, tím, že vytváří aplikaci, která jim například umožní lépe vyhledat kola nebo naplánovat trasi.
Projekt NEVYTVÁŘÍ samotné systémy, takže my od Vás žádné peníze nechceme!
O financování systémů nemám informace, ale předpokládám, že je každý provozovatel a každé město řeší úplně jinak. Před pár týdny proběhla v Praze konference, která mapovala užívání systémů v celé Evropě a závěrečnou zprávu můžete najít zde: http://www.slideshare.net/InnovationTank/bike-sharing-handbook
Omlouvám se za offtopic, ale musím.
Ve středověku žádné podobné půjčování koní neexistovalo!!!
Ani nemohlo - je to nesmysl z mnoha důvodů.
Neexistoval dostatečně propracovaný právní rámec pro půjčování tak drahých (a snadno poškoditelných) věcí jako je jezdecký kůň.
Neexistoval ani kdo by půjčoval - takové půjčování potřebuje buď nějaký řetězec krčem, nebo alespoň krčmy, které v tomhle intenzivně spolupracují. A tehdy nebylo ani jedno. Což vzhledem k tehdejšímu stavu komunikace a opět právního rámce není nic překvapivého.
Jediný, kdo by byl schopen něco podobného provozovat byl panovník/stát a ten to provozoval - ale nikoliv komerčně, ale pro své vlastní kurýrní/poštovní potřeby.
Co mohl velmi bohatý člověk udělat, bylo to, že přijel do hospody a tam svého unaveného koně prodal a čerstvého si koupil. A protože byl velmi bohatý, tak vůbec neřešil, kolik na tom prodělá.