Český Telecom, nepříliš dávno ještě SPT Telecom, nebyl v uplynulých letech zcela standardní společností. Nebylo to dáno pouze jeho monopolním postavením na našem telekomunikačním trhu, ale také konkrétním způsobem, jakým v něm působil strategický partner, vybraný vládou na přelomu let 1994 a 1995. Původně, podle vládního rozhodnutí ze srpna 1994 (Hlavních zásad státní telekomunikační politiky) měl být pro tehdejší SPT Telecom vybrán strategický partner, který měl tento podnik řídit a naplnit určité strategické cíle – z nichž hlavní určitě byl extenzivní rozvoj, vyjádřený počtem telefonních stanic. K dosažení tohoto cíle měl podle zmíněné vládní koncepce strategický partner získat postavení odpovídající jeho majetkovému podílu. To se ale nestalo.
Když bylo posléze za strategického partnera vybráno belgicko-nizozemské konsorcium TelSource, získalo minoritní majetkový podíl, ale majoritní rozhodovací pravomoci. Podle tzv. Akcionářské smlouvy, uzavřené 10. července 1995 mezi Fondem národního majetku (FNM), SPT Telecom a konsorciem TelSource, přešla faktická vláda nad Českým Telecomem do rukou tzv. Provozního výboru. Ten byl pětičlenný, a tři místa a tudíž i rozhodovací majoritu v něm získal právě strategický partner.
Rozdělení pravomocí bylo v zásadě takové, že statutární orgány akciové společnosti SPT Telecom (především jeho představenstvo) schvalovaly střednědobé a dlouhodobé strategické plány, a také tzv. Roční podnikatelský záměr, který zpracoval právě Provozní výbor. Ten pak také měl „volnou ruku“ k jeho realizaci a naplňování, včetně „přenesení odpovědnosti za plnění příkazů Provozního výboru na řídící vedoucí zaměstnance SPT Telecom“, aniž by k tomu již potřeboval souhlas Představenstva.
Fakticky to znamenalo, že Českému Telecomu nevládnul jeho standardní management, ale právě Provozní výbor. Tento stav přitom trval až do konce minulého týdne.
K čemu došlo
Minulý týden se v médiích široce diskutoval podpis smlouvy mezi FNM a konsorciem TelSource o společném postupu při prodeji majoritního podílu v Českém Telecomu. Nejdůležitějším ustanovením této smlouvy je dohoda o tom, že zájemci o koupi bude nabídnut majoritní podíl a tento bude tvořen ze dvou třetin akciemi ve vlastnictví státu a jednou třetinou akciemi v držení TelSource.
Tato smlouva je ale nepochybně jen jedním z konkrétních projevů celé širší dohody, ke které došlo mezi dosavadním strategickým partnerem a naším státem ohledně dalšího osudu Českého Telecomu poté, co samotný TelSource ztratil zájem o získání majetkové majority. Další součástí celkové dohody je i souhlas se zaplacením pokuty ve výši 200 milionů korun, kterou konsorciu TelSource udělil Český telekomunikační úřad za nesplnění strategických cílů. Ačkoli žádné konkrétní detaily nebyly zveřejněny, z výše pokuty a z veřejně dostupných dat lze usuzovat, že šlo především o nesplnění hlavního cíle, kterým bylo více jak zdvojnásobení počtu pevných telefonních stanic.
Co změnil 3. dodatek
Ještě dalším významným projevem dosažené dohody je podpis dodatku k původní Akcionářské smlouvě z roku 1995, v pořadí již třetího. K podpisu tohoto dodatku došlo ve čtvrtek a právě jeho prostřednictvím došlo k ukončení vlády strategického partnera nad Českým Telecomem.
Podle toho, co zaznělo na páteční tiskové konferenci po skončení valné hromady, akcionářská smlouva z roku 1995 zůstává nadále v platnosti, ale její znění je zmíněným 3. dodatkem silně aktualizováno. V zásadě lze říci, že z dosavadního strategického partnera se značně výsadním postavením (ale i odpovědností) se stává „pouhý“ akcionář s postavením úměrným jeho majetkovému podílu. Dodatek například zcela ruší Provozní výbor a převádí všechny jeho kompetence tam, kde mají být, tj. na statutární orgány akciové společnosti. Podle slov předsedy představenstva Ivana Pilného se tak Český Telecom stává „standardně řízenou společností“, kterou řídí její generální ředitel a liniový management, a naopak končí éra různých nestandardních klauzulí ve smlouvách. Představitel konsorcia TelSource to označil jako logický krok, odpovídající skončení strategického partnerství s tím, že nyní je Český Telecom připraven na svou privatizaci.
Jak je to s dividendami
Původní verze Akcionářské smlouvy z roku 1995 mimo jiné zapovídala vyplácení dividend do „data ukončení rozvoje“, které ale není v samotné smlouvě přesněji specifikováno (nejspíše je upřesněno v dodatcích, které již nebyly zveřejněny). Páteční valná hromada, která mj. schválila hospodaření (účetní uzávěrku) za rok 2000 i změny stanov společnosti, rozhodla také o vyplacení dividend, a to v celkové výši cca 2,4 miliardy korun (z loňského čistého zisku 6,4 miliardy korun). Po rozpočítání vychází na jednu akcii dividenda ve výši 7,50 Kč před zdaněním, která by měla být vyplacena do tří měsíců. Rozhodným dnem pro výplatu dividendy bude 29. červen (tj. dividenda připadne tomu, kdo bude mít akcie v držení v tento den). Zatímco v předchozích letech byl veškerý zisk reinvestován do rozvoje společnosti, letos bude reinvestována pouze částka 1,002 miliardy.
Fakticky to tedy znamená, že náš stát jako majitel majoritních 51 procent akcií shrábne polovinu z oněch 2,4 miliardy do své kapsy (tedy do státního rozpočtu). Dosavadní strategický partner TelSource se svými 17 procenty získá něco přes 400 milionů korun, z nichž ale 200 milionů vrátí zpět ve formě pokuty za nenaplněné strategické cíle. Nejspíše i to byla součást širší dohody mezi strategickým partnerem a naším státem, zoufale potřebujícím peníze do státní kasy.
Na tiskovce po valné hromadě padl i dotaz, proč představenstvo původně navrhovalo dividendy ani letos nevyplácet. Odpověď byla taková, že nemohlo jinak, dokud jej původní znění Akcionářské smlouvy vázalo dividendy nevyplácet. Přímo v akcionářské smlouvě však určitá možnost pro výplatu dividend přeci jen je obsažena – pokud je „vytvářen pozitivní peněžní tok“ a pokud „regulátor rozhodl, že jsou plněny Úkoly z Pověření a Rozvojové cíle jsou uskutečňovány“. Rozhodující ale byla vůle obou hlavních akcionářů, kteří se nakonec rozhodli dividendy si vyplatit.
Co bude dál?
Teprve čas ukáže, jaké konkrétní důsledky budou mít právě popsané změny na činnost Českého Telecomu. V čem se bude lišit chování a jednání Telecomu řízeného konsorciem TelSource od chování a jednání Telecomu řízeného jeho standardním managementem? Na páteční tiskovce z úst generálního ředitele Přemysla Klímy zaznělo, že jde spíše o formální změny než o změny faktické.
Pravdou asi je, že Český Telecom se těžko přestane chovat jako operátor s dominantní pozicí na trhu, kterou skutečně má. Na druhou stranu za sebe doufám, že by si mohl některé věci lépe spočítat a konečně vzít na vědomí jednu veledůležitou věc: Sám může nejvíce vydělat na tom, když se bude telekomunikační trh rozvíjet, a nikoli když bude stagnovat.