Tak určitou "základní fyzikální zkušenost a představivost" Vám dají i Angry Birds či Crayon Physics... A vlastně se hrami dá předat docela dost základů lecčeho, třeba takové budovatelské strategie jsou zlatý důl, princip omezených zdrojů a nutnosti prioritizace, výrobní řetězce, logistika, synergické efekty, plánování v čase... Kam se na to hrabou kostky.
Ovšem pokud jde o tu motoriku, tak množina možných pohybů je u tabletu skutečně výrazně nižší než u libovolné neelektronické hračky.
Ale kdepak. Ony kostky se budou vždy chovat stejně, tj. neutrálně, prostě vám nedovolí porušit fyzikální zákony. U hry můžete naprogramovat úplně všechno a je dost obtížné vysvětlovat dítěti, že něco nejde, například že voda nemůže téci do kopce nebo že člověk nemá více životů.
Doporučuji:
Z jakého přesně důvodu požadujete v daném kontextu od her fyziku beze zbytku odpovídající realitě? Stavění z kostek sice odpovídá beze zbytku realitě, ale pouze realitě stavění z kostek, tedy o fyziku nepřenositelnou beze zbytku na cokoliv jiného, pokud z kostek postavíte dům, neznamená to, že se můžete jít živit jako architekt.
Podstatou hry v nejširším smyslu je podobnost místo totožnosti, pro budoucího architekta může být tak stavba z kostek a stavba v počítačové hře stejně přínosná, obojí ho naučí určitým základním principům (gravitace, těžiště, pevnost materiálu, pevnost spojů) ve smyslu uvědomění si jejich existence. Obojí však neodpovídá bez zbytku realitě architektury, ale jen realitě té které hry, ať už jde o realitu stavby z kostek či realitu počítačové hry (tedy jejímu fyzikálnímu modelu).