Český Telecom minulý týden představil nové cenové programy pro domácí uživatele (programy Telefon, dostupné od 1. dubna), o kterých jsem podrobněji psal zde na Lupě v samostatném článku. Vedle toho se Český Telecom minulý týden pochlubil také svými hospodářskými výsledky za první čtvrtletí letošního roku, byť ještě neauditovanými. Sám si je, ústy svého výkonného viceprezidenta pro korporátní služby, Juraje Šedivého, pochválil takto:
Výsledky za první čtvrtletí dokazují, že dobrá výkonnost Českeho Telecomu z roku 2002 pokračovala i v prvním čtvrtletí roku 2003. Cílem managementu Českého Telecomu zůstává dosažení vysoké úrovně EBITDA marže, snižování investičních výdajů a generování vysoké hodnoty volných peněžních prostředků v podmínkách neustále se zostřujícího konkurenčního prostředí.
Jednotlivá konkrétní čísla už ale tak optimistická nejsou:
- Celkové výnosy: zaznamenaly jen nepatrný pokles o 0,8 procenta, oproti stejnému období před rokem: z 12,812 mld. korun klesly na 12,712 mld.
- EBITDA (hospodářský výsledek před finančními náklady, zdaněním, odpisy a amortizací) klesla o 7,3 procenta – z 6,830 mld. korun na 6,331 mld. korun.
- Hospodářský výsledek před zdaněním (tj. po odečtení všeho kromě daní) již poklesl o cca 34 procent – z loňských 2,166 mld. korun na 1,425 mld. korun.
- Čistý zisk poklesl také o 34 procent – z loňských 1,472 mld. korun na 0,971 mld. korun.
K poklesu proto došlo i z pohledu státní kasy, do které Český Telecom odvádí daň z příjmu. Zatímco za loňský první kvartál zaplatil Český Telecom 694 milionů korun, letos odvedl na dani z příjmu jen 459 mil. korun.
Co naopak meziročně výrazně vzrostlo, o 3,2 mld. korun, je položka „peníze a peněžní ekvivalenty“ v konsolidovaných výkazech Českého Telecomu (zahrnuje realizovatelná finanční aktiva a cenné papíry držené do splatnosti): z loňských 15,301 mld. korun na letošních 18,481 mld. korun. Pokud by v blízké době Český Telecom odkoupil zbývající část podílu v Eurotelu za částku neoficiálně odhadovanou na 1,285 mld. dolaru, stačily by tyto jeho peněžní prostředky velmi přibližně na polovinu kupní ceny. Na zbytek by si Český Telecom musel půjčit, ale vzhledem k jeho minimální zadluženosti by to neměl být žádný problém. Na konci prvního letošního kvartálu činila konsolidovaná hodnota úvěrů Českého Telecomu celkem 22,2 mld. korun a čistá zadluženost poklesla meziročně ze 17 procent na pouhá tři procenta.
Jak se měnily výnosy Telecomu?
K jakému vývoji došlo ve skladbě výnosů Českého Telecomu z jeho pevné sítě (tj. již bez započítání Eurotelu)? Zřejmý je efekt přesunu významné části výnosů z hovorného do měsíčních paušálů, skrze (povinný) volný kredit:
- výnosy z hovorného poklesly meziročně o 28 procent, na 2,9 mld. korun
- výnosy z měsíčních paušálních poplatků vzrostly o 11 procent, na 2,7 mld. korun
Výsledkem je celkový pokles výnosů z hlasových služeb PSTN (tj. dohromady, z hovorného a z měsíčních paušálních poplatků) meziročně o 13 procent, na celkových 5,6 mld. korun (vše za první kvartál letošního roku). K tomu lze připočítat také pokles počtu pevných telefonních stanic o tři procenta, na 3.645.000.
Oblastí, kde Český Telecom může naopak vykázat růst, je ISDN. Počet B kanálů zde vzrostl meziročně o 39 procent na 427.000, ale jejich využití rostlo pomaleji: meziročně o 31 procent na 1,3 mld. korun. Celkově pak výnosy z datových služeb a ostatní telefonie (kam kromě euroISDN patří ještě služby Internetu, kromě dial-upu, a služby s přidanou hodnotou) stouply meziročně o 29 procent – na 2,0 mld. korun.
Pokud jde o výnosy od provozovatelů jiných sítí, ty celkově vzrostly meziročně o jedenáct procent na 704 mil. korun. O celkově kladný výsledek se postaraly především výnosy od zahraničních provozovatelů (díky tranzitu provozu), růstem o 32 procent na 424 mil. korun, zatímco objemově podstatně menší výnosy od tuzemských operátorů klesly o jedenáct procent na 280 mil. korun.
Oblast ADSL je zatím příliš „mladá“ na to, aby hospodářské výsledky Českého Telecomu za 1. čtvrtletí 2003 nějak významněji ovlivnila.
Kdy nastoupí nový ředitel?
Pro správné hodnocení hospodářských výsledků Českého Telecomu je třeba brát v úvahu, že jde o výsledky konsolidované, tj. se započítáním alikvotní části hospodářských výsledků Eurotelu. Proto také mohly hlavní ukazatele (zejména celkové konsolidované výnosy) klesnout jen velmi málo, o 0,8 procent, i když výnosy generované pevnou telefonní sítí klesají podstatně rychleji, o 13 procent.
Samozřejmě, celkový pokles zájmu o služby pevných sítí je zřejmým trendem, který má určité objektivní důvody (např. přesun uživatelů do mobilních sítí). To, že Českému Telecomu klesají výnosy z poskytovaných služeb, má také své objektivní souvislosti (postupující liberalizace, nástup konkurence atd.). Podle mého názoru však má výrazný podíl na tomto poklesu také přístup Českého Telecomu k dění na našem telekomunikačním trhu, který zde snad nemusím rozvádět…
Šancí na určitou změnu tohoto postoje by mohl být nástup nového výkonného ředitele Českého Telecomu. Jak jsem zde na Lupě psal již dříve, představenstvo do této funkce vybralo konkrétního kandidáta – dosavadního ředitele české pobočky Dell Computers, Gabriela Berdára. Fakticky ale šlo jen o „zúžení shortlistu“ na jediného uchazeče, se kterým nyní probíhají konkrétní jednání o skutečném „převzetí funkce“. A jak se ukazuje, tato jednání nejsou jen pouhou formalitou.
Podle toho, co naznačil ministr informatiky Vladimír Mlynář minulý týden v rozhovoru pro BBC, je důvodem průtahů jednak uvolnění Gabriela Berdára z jeho dosavadní pozice šéfa české pobočky Dell Computers, ale také dojednání podmínek jeho manažerské smlouvy:
Věřte mi, že já se snažím, aby nastoupil do funkce co nejdříve, ale i když ta smlouva s ním bude podepsána možná velmi brzo, tak jeho nástup do funkce ještě bude odložen na nějaký čas, protože jak říkám, musí se uvolnit.
Na opakovanou otázku ohledně časového horizontu pak Vladimír Mlynář odpověděl:
Já jsem myslel spíše tak počátkem prázdnin…
Contactel má navýšené základní jmění
Minulý týden byl významný i pro jednoho z konkurentů Českého Telecomu, společnost Contactel. Ta je společným podnikem dvou subjektů, Českých radiokomunikací a dánského TDC (přesněji: společnosti TDC Group, která vznikla v roce 2002 sloučením divize TDC Internet, předchozího spoluvlastníka Contactelu, a dánské domácí divize TDC Tele Danmark). Oba vlastnické subjekty mají dosud v Contactelu stejný podíl, tj. ideálních 50 procent. Dánská strana však má opci na přednostní odkoupení 50 procent akcií od Českých radiokomunikací (kterých je TDC, spolu s německou Deutsche Bank, majoritním vlastníkem). Podle některých informací je tato opce časově omezena do 2. května, podle jiných informací naopak takto časově omezena není.
Jednou z možností dalšího vývoje vlastnických vztahů ke Contactelu bylo (resp. stále je) využití této opce a odkoupení zbývajících 50 procent ze strany dánského TDC. České radiokomunikace se přitom již dříve, ústy svého generálního ředitele, vyjádřily v tom smyslu, že pokud by TDC své opce nevyužil, mohly by naopak České radiokomunikace odkoupit od TDC jejich padesátiprocentní podíl a začlenit již plně vlastněný Contactel do sebe.
Minulý týden, ve středu 30. dubna, však proběhla valná hromada, na které došlo k navýšení základního jmění Contactelu, z dosavadních 3,375 mld. korun o 803,47 mil. korun na 4,2 mld. korun. Tím, kdo základní jmění navýšil, byla dánská strana. Z tiskové zprávy, kterou Contactel vydal k výsledkům konání valné hromady, však není patrné, jaký konkrétní efekt navýšení základního jmění mělo – zda se tím alikvotně změnily i vlastnické poměry, a hlavně zda jde o krok uskutečněný místo odkoupení zbývající ideální poloviny jednou či druhou stranou. Tisková zpráva obsahuje jen obecné konstatování, že
(…) tento krok potvrzuje zájem vlastníků o další rozvoj Contactelu, a jeho prostřednictvím i aktivit TDC na českém telekomunikačním trhu.
Podle neoficiálních zpráv opce pro TDC na odkoupení 50procentního podílu od Českých radiokomunikací dosud nevypršela a navýšení základního jmění z minulého týdne bylo jen jakýmsi přípravným krokem, po kterém zřejmě budou následovat kroky další.
Contactel v roce 2002 zvýšil své výnosy o 50 procent na 750 mil. korun a zároveň snížil čistou ztrátu o 40 procent. Jeho cílem je být ziskový v druhém pololetí 2003.
ČLÁNKY DO MAILU