Nemate pravdu. Pokud nakupujete na zahranicnim eshopu, ktery nema v CR ani sidlo, ani provozovnu (tj. fakturu vam vystavi Awesome Eshop Ltd. a posle vam to z Londyna) tak se na transakci vubec nevstahuje cesky pravo ale anglicky a tedy zadna EET. EET neuklada obcanovi zadnou povinnost, veskere povinnosti jsou na prodavajicim.
Problem bude u ceskych subjektu, ktere prodavaji pres ebay, amazon nebo steam - a tam se bude muset resit (= MF musi rict) kdo je prodejce. Pokud bude prodejce cesky subjekt, pod EET obchod spada (a mame problem - amazon, ebay i steam jaksi EET resit nebudou), pokud bude prodejce ten portal tak je to ok
To je blábol příteli.
Jedna věc je, kdo vůbec spadá pod EET. Zahraniční subjekt pouze v případě, že má na území ČR provozovnu ve smyslu živnostenského zákona. Stálou provozovnu. Kamennou prodejnu/výdejnu. Dům s adresou. Pak by ale spadaly pod EET jenom tržby spadající pod tuto provozovnu. Protože jenom tyto tržby spadají pod český zákon o daní z příjmu. A tuto provozovnu si jako stálou provozovnu nahlásí i na portál daňové správy. Jakékoliv jiné tržby zahraničního subjektu nespadají pod český zákon o dani z příjmu a nemohou tedy spadat pod EET.
Český subjekt (sídlící v ČR) se tam dostane se vším (krom zahraničních stálých provozoven, které spadají pod zahraniční daň z příjmu) a nahlašuje i virtuální provozovny.
Je rozdíl v definici provozovny na základě živnostenského úřadu (a potažmu v definici v zákoně o dani z příjmu, který se na ni odvolává) a definici provozovny v zákonu o EET, který řeší jenom technikálie, co se má napsat do nějakého seznamu. Protože ta definice v zákoně o EET je postavena na pohledu občanského zákoníku, který není nijak důležitý pro daň z příjmu.
Cituji z metodického pokynu:
Pojem „provozovna“ je pro účely zákona o evidenci tržeb chápán funkčně jako místo, kde dochází k určité činnosti a přijímání evidovaných tržeb. Toto vymezení vychází z výkladu občanského zákoníku. Pojem „provozovna“ se tak mimo jiné vztahuje rovněž na mobilní prostory či zařízení (např. pojízdné prodejny, taxislužbu, mobilní stánky…) nebo internetové stránky, jejichž prostřednictvím poplatník nabízí své zboží či služby.
No je to fakt absurdní záležitost, je to asi poslední impulz pro registraci firmy v cizině.
Provozuji e-shop s prodejem a dodáním výhradně do Německa, Rakouska a Dánska.
98 % plateb je zaplaceno PayPalem a zbytek na účet.
V mém případě ani možnost v hotovosti nebo na dobírku neexistuje.
Ale EET ano ...
Nepletu, dle EET může být za maření EET pokutován i zákazník, nejen prodejce a to do výše pokuty 500 000 Kč. Do takových absurdit to dochází. No a v případě, že si objedná zboží u zahraničního eshopu, tak se dopouští maření EET, protože zahraniční eshop ani netuší, že by zde měl odvádět daně.
Cituji z článku:
Podnikatelé, kteří nemají své sídlo nebo bydliště na území ČR nebo se na území ČR obvykle nezdržují, budou povinni evidovat pouze tržby, které jsou příjmem ze zdrojů na území ČR ve smyslu § 22 zákona o daních z příjmů, byly uhrazeny v hotovosti, kartou nebo jiným obdobným způsobem a zákon o evidenci tržeb ve vztahu k nim nezakládá žádnou výjimku.
Co z toho plyne? Že každý zahraniční web na světě, by měl podléhat EET, pokud přijímá platby kartou a nakupují na něm Češi. A vyplývá z toho, že pokud si jako zákazník na takovém zahraničním webu něco objednáte a zaplatíte to kartou, dopouštíte se maření EET a musíte být dle zákona pokutován, protože můžete důvodně předpokládat, že zahraniční web nebude hlásit tržby pomocí EET. A kdy se na to přijde? No při proclívání zboží, by po vás měl celník požadovat, abyste doložil, jak jste zboží uhradil, aby vám mohl uložit pokutu dle zákona o EET v případě, že jste platil kartou, jinak sám celní úřad porušuje zákon o EET.
To, že si pracovníci MF pouští hubu na špacír bez toho, že by byli schopni domyslet důsledky toho co říkají, není nic překvapivého. Ono v případě EET to ani nejde. Prostě je to taková klasická babišovina, typu - všeci kradú.
bla bla bla
Kontroloři postupují podle výkladu v Metodickém pokynu. Tečka. ten je jasný. Zákon o EET je taky jasný.
SUBJEKT A PŘEDMĚT EVIDENCE TRŽEB
§ 3
Určení subjektu a předmětu evidence tržeb
(1) Subjektem evidence tržeb je poplatník
a) daně z příjmů fyzických osob a
b) daně z příjmů právnických osob.
(2) Předmětem evidence tržeb jsou evidované tržby poplatníka.
Zahraniční subjekt se stane poplatníkem daně z příjmu v ČR jenom pokud tady má provozovnu z které mu plynou příjmy. Zákon o dani z příjmu se odvolává na živnostenský zákon, který definuje provozovnu jako barák (zjednodušuju).
Pokud zahraniční subjekt nemá v ČR kamennou provozovnu s poštovní adresou, tak mu nemají odkud plynout zdanitelné příjmy. Taky tady žádné příjmy nepřiznává (mluvím o dani z příjmu, nikoliv DPH). A tedy nemůže s ničím spadnout pod EET.
Není to nijak složité.
cit.: " Takže když hru ke stažení prodáváte do Německa, měl byste být registrován v Německu k placení DPH, když do Francie, tak ve Francii."
Ale houby. Stačí si vybrat jenom jednu zemi a registrovat se tam (klidně i ČR). MOSS - Mini-One Stop Shop. Registrujete se jenom v jedné zemi. V té podáváte extra výkaz, kolik jste toho do které země prodali a zdanili. Odvedete peníze a úřad je sám přerozdělí příslušným finančním úřadům v jiných státech.
Vykazuje se v eurech (i u nás) a jednou za čtvrtletí. Registrace elektronicky přes portál daňové správy, stejně jako veškerá další komunikace.
Navíc se to samozřejmě týká pouze zdanění osob nepovinných k dani. Tedy když tu hru prodáte nějakému občanovi v EU. Pokud by to bylo firmě (prodejci her), tak toho se MOSS vůbec netýká.
Samotná administrativa až tak složitá není. Problém je určit, do kterého státu se to vůbec má zdanit.
Ty kdo přišli s EET je třeba zavřít až zčernají. Za způsobené škody a porušování ústavou zaručených svobod.
Vlastně z EET vyplývá, že se pro českého občana stává nelegální nakupovat na serverech mimo ČR, protože tím napomáhá obcházení EET, protože nelze očekávat, že cizí server bude odvádět daně do ČR z příjmů, které má v ČR v případě, že nepůjde o nahodilý jev a českých občanů na něm bude objednávat více.
To znamená, že FÚ může uložit pokutu až 500 000 Kč občanovi, který si tam něco objedná za pokus mařit EET.
Pokud tak FÚ či celní správa neučiní, dopouští se porušení zákona o EET. A na ten skutek přijde, když bude český občan takto nezákonně získané zboží proclívat. Automaticky by tedy měl dostat od celníků pokutu za maření EET.
To jste ponekud vedle, v ramci EU se na prodej vztahuje pravo zeme, kterou urci kupujici - muze si vybrat bud svoji nebo prodejce. A nemusi si vybirat predem, muze si vybrat az v okamziku, kdy dojde ke sporu. Prevazne pochopitelne tak, jak je to pro nej vyhodnejsi.
Že v článku nezmiňujete platební bránu VIKIPID? Podle jejich vyjádření se jich EET netýká, protože fungují na principu bankovní úschovny a platbu posílají až na základě stavu zásilky. Takže se na ně vztahuje výjimka jako například u dobírek. Můžete ještě něco zjistit k tomuto? Nebo má s tím někdo zkušenosti? Smysl to dává a pokud to tak skutečně je, pak by to mohlo být řešení. I když se mi moc bránu měnit nechce :-( Ale pořád lepší, než ji rušit...
Nejenom EET, ale i daň z příjmu a DPH.
Vzhledem k tomu, že vyrábíte v ČR, tak musíte mít v ČR provozovnu. Tržby, která tato provozovna vyrobí spadají pod český zákon o dani z příjmu a další (DPH, EET).
Případné další tržby, které estonská právnická osoba bude mít a netýkají se provozovny v ČR spadají pod estonské zákony.
Navíc při obchodování s českými podnikatelskými subjekty bude mít problémy. Protože platby do zahraniční banky automaticky znamenají, že čeští dodavatelé budou ručit za vaše DPH. Pokud neodvedete, půjde finanční úřad po nich a přinutí je zaplatit za vás. Opět se bavíme o tržbách místní pobočky, která (pokud budete plátce DPH) bude muset mít české DIČ.
No vyhodil ho Google, adresu odkazu jsem nijak nezkoumal, obsah náhodou sedí, obdobné články o tom vycházely i na Lupě, když to bylo aktuální a aktuální to bylo v roce 2015. Tady máte jiný odkaz http://www.podnikatel.cz/clanky/prectete-si-jak-lze-obejit-moss-ulet-uredniku-eu/
Kdyz to udelate sikovne, tak ne. Muzete se inspirovat u velkych firem napr. Starbucks (https://www.welt.de/wirtschaft/article147877086/So-prellt-Starbucks-die-Steuern-in-Europa.html). Firma co vyrabi v CR bude prodvat te kamaradske firme co to prodava ze zahranici pod cenou a bude ve ztrate - neplatite dane. A podle toho jakym zpusobem vam bude ta kamaradska firma platit nebude relevantni ani EET.
Jste v klidu. Je jedno odkud ovládáte firmu.
U právnických osob záleží na tom, kde je registrovaná, připadně kde má stálou pobočku. Vaše firmy jsou registrované v USA (jak jsem pochopil) a kamennou pobočku asi v ČR nemáte. Nijak se vás ty zvrhlosti netýkají.
U fyzické osoby rozhoduje kde žije. Pokud by žila víc než těch 180 dní v ČR (pobývala tam), tak daní v ČR. EET by se jí týkalo jenom v případě, že by tady normálně podnikala jako živnostník.
Pak Ano. Zahraniční PRÁVNICKÁ osoba provozující eshop prodávající primárně do ČR se EET vyhne.
Pokud tam budou vyšší objemy prodejů, tak se nevyhne české DPH.
Pak bude taky dost zaležet na tom, jak fyzicky bude chodit zboží. Jinak to bude v případě, že to zboží opravdu přesunete do Estonska a následně ho budete vozit zpět do ČR (což nepředpokládám), nebo se zboží z ČR ani nehne. Ale to má dopady jenom do DPH a případně do daně z příjmu.
Pokud eshop bude provozovat estonské právnická osoba a přijímat platby od českých subjektů kartou, tak se ho EET netýká. Peníze mezi českou firmou (případně organizační složkou) budou chodit převodem, takže i ta česká část nemá co evidovat.
Ale doporučil bych konzultaci se specialistou na třístranné obchody (oblast DPH). Pokud bude platit ta varianta, že zboží zůstane v ČR, tak se jedná právě o třístranné obchody a v tom nejsem moc silný v kramflecích. Rozhodně ne dost na to, abych se vám odvážil v této oblasti radit.
"Pro hlupáka každý hloupý..."
Ministerstvo si to nasadilo podle sebe aniž by to pořádně prošlo připomínkovým kolečkem. Odborná veřejnost řve celou dobu že to je špatně, ale když máš populistického ministra tak s tím nic nezmůžeš. Jenže pán ministr očividně naštval velkou část koalice a tak mu neschválili úpravy která tam být neměli kdyby se poslouchaly odborníci.
Když tomu nerozumíš tak drž pysk. Kdyby jsi ten článek přečetl celý, tak i absolutní idiot ví, že se to opravdu zahraničních e-shopů netýká. Problém nevidím ani u Amazonu či Ebay. Buď to prodávám já jako jedinec a pak při platbě kartou či hotově musím řešit EET. Nebo to řeším poslání na účet kde to jde mimo EET. Pokud to já prodávám Amaozunu a on pak dál (což nevím jestli se tak děje) tak mu to dám na fakturu. (kontrolní hlášení je věc jiná.)
Další opensource řešeni:
https://github.com/novakmi/libeetlite
https://github.com/novakmi/eetlite
A popis jak používat:
https://sites.google.com/view/eetlite
Mně nejde o daně, ale o odstranění byrokracie a buzerace. Pokud ten model dobře chápu, tak bych si založil v Estonsku firmu A a v ČR měl firmu B. Estonská firma A vlastní eshop, přes který si zákazník objedná tovar, který si firma A objedná vyrobit a dodat přes firmu B v ČR.Takže firma v ČR platí firmě v Estonsku a zákazník zaplatí a oficiálně odebere zboží z Estonské firmy. Navíc si jako bonus zpětně ještě zaúčtuje nějaké licenční poplatky, čím si o něco česká firma sníží daňový základ. Může to tak fungovat?
Záleží na tom, jak tečou peníze.
Dost pochybuju, že třeba u toho Steamu zákazník platí přímo vám. Platí Steamu a ten po nějaké době pošle vyúčtování a dostanete nějaké procento z tržeb ne? jenom si myslím, že to tak je, osobní zkušenost nemám, tak mě případně opravte.
Pokud je to tak a Steam pošle peníze na účet, tak problém s EET nemáte.
Nevím, jak je to s amazonem a tím ostatním. Jestli (obecně) obdobná firma prodává SVÝM jménem na váš účet, tak problém není.
Na tu českou pobočku bude pohlíženo jako na českou firmu. Bude mít české DIČ a spadá pod českou legislativu. Pokud bude brát hotovost/karty spadá pod EET.
Pokud bude chtít obchodovat se zahraničím, tak bude muset být plátce DPH a řešit výkaznictví. Respektivě identifikovanou osobou, ale to vyjde nastejno.
Pokud se chcete jenom vyhnout EET tak ano. To zafunguje. Ale úřady mohou tu českou pobočku kontrolovat, vrtat se v transferových cenách, argumentovat cenou obvyklou. Neříkám, že ten zisk se nedá vyvést do Estonska (pokud je tam nižší zdanění), ale trošku opatrně.
Popravdě. Chápu, že vás situace v ČR štve. Ale to co navrhujete mi připadá ne až tak triviální a poměrně administrativně náročné.
Čeho přesně se snažíte dosáhnout?
Jak jsem psal, v první řadě chci obejít nutnost implementace EET do eshopu. Založení firmy a podnikání z Estonska není složité. Estonsko mně napadlo právě pro jednoduchost evidence. Téměř vše se dá zařídit rychle, bez zbytečné byrokracie automaticky a ze židle. Pokud EET bude jednoduše vyřešeno, nebo bude výjimka a nebude problém přijímat platby přes PayPal a karty jak z tuzemska tak zahraničí, samozřejmě to moc smysl mít nebude. To už raději z tohohle absurdistánu celý provoz vystěhovat za hranice.
Tedy jsme se nedovedeli nic ... http://www.etrzby.cz/cs/novinky_Stanovisko-GFR-k-online-platbam
v principu je potřeba rozlišit, kdo vlastně prodává. Z toho co píšete mi připadá, že prodává google a nikoliv vy. Toho se EEt netýká a pokud vám posílá peníze na účet, tak vás taky ne.
Na základě čeho se domníváte, že takový prodej (přes google play) je vaší evidovanou tržbou v okamžiku, kdy si u googlu někdo něco koupí?
Jaktože ne?
Naopak. Jsou velmi vstřícní. Až nadmíru a neobvykle vstřícní. a to myslím bez jakéhokoliv ironického podtónu.
Cituji dva klíčové odstavce:
Finanční a Celní správa bude v případech, kdy poplatník není schopen splnit evidenční povinnost v okamžiku stanoveném v § 18 odst. 2 písm. b) ZoET, akceptovat postup, kdy poplatník zašle správci daně údaje o evidované tržbě a vystaví účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne, nejpozději v okamžiku, kdy se dozví o tom, že došlo k odepsání platby z účtu plátce (zákazníka) a jejímu odeslání poplatníkovi.
V případě, že tomuto okamžiku předchází expedice zboží nebo poskytnutí služby zákazníkovi, je poplatník povinen zaslat správci daně údaje o evidované tržbě a vystavit účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne, nejpozději k okamžiku expedice zboží nebo poskytnutí služby zákazníkovi. To neplatí v případě, že je zboží expedováno nebo služba poskytnuta ještě před okamžikem vydání příkazu k provedení platby.
Tedy GFŘ jde proti zákonu (ale kde není žalobce, nebude ani soudce) a vydává více-méně generální pardon na porušení §18.odst.2 písm.b), kde je definován nesplnitelný požadavek na zaevidování tržby už v okamžiku, kdy plátce vydal příkaz. A postačí mu (GFŘ postačí), když tržba bude zaevidována v okamžiku, kdy se o ní daňový poplatník, dozví, nebo v okamžiku, kdy expeduje zboží, nebo poskytuje službu. Podle toho, který okamžik nastane dříve.
Je to samozřejmě silně nesystémové (že GFŘ jde proti zákonu), ale buďme rádi, že to jde alespoň takto. Jde o významnou změnu v dosavadním postupu GFŘ.
A v čem vidíte problém s prodejem přes google play?
Omlouvám se, ale já nevím, jak funguje google play. Takže nevím, jaký s tím máte problém.
Všeobecně byl problém s platbou kartou přes web, nebo obecně přes platební bránu. Protože zákon nutil evidovat dřív, než se o tom poplatník mohl dozvědět. Což byl téměř neřešitelný problém. Šlo to obejít/vyřešit jenom tak, že by se evidovala každá objednávka i když by nebyla zaplacená. Následně by se ty nezaplacené stornovaly (poslal by se do systému záporná tržba). To je ovšem naprosto děsivé a extrémně nepraktické řešení.
Zveřejněné stanovisko tyto problémy řeší.
Pokud tedy máte problém s google play, tak nějaký jiný. Jaký?
Ted zrovna resim Steam. Zacinam prodavat svoji hru. A vis co? Je mi jedno co rekne ministerstvo. Mne budou prichazet platby mesicne prevodem na ucet. Financak uvidi ze tam nejake pohyby budou z uctu na ucet. Ale pochybuju ze to budou jakkoliv resit. Proste si udelam fakturku, zaradim si ji do ucetnictvi a pro mne vyreseno. Vazne chci videt jak bernak bude zjistovat za co to je, kde to bylo prodano a hlavne jak...
Proč by se to muselo řešit, přeci to musí být zjevný z backendu danýho systému. Tohle mě fascinuje skutečně, spousta podnikatelů dodnes neví, s kým obchoduje, pak musí být ve všem naprostej zmatek, např. v systému VIES atp. Na druhou stranu takový Envato přišlo loni s informací, že prodejcem SW je autor, což bylo velkým překvapením pro všechny. :)
To se ptejte na MF, ti se pustili do takové hlouposti jako je EET. A to s sebou zcela přirozeně takové problémy nese. Postavíte-li něco na nedůvěře, z absurdit se nevyhrabete. Funkční systém na apriorní nedůvěře nelze postavit. Proto byla křesťanská kultura tak úspěšná, protože je postavena na důvěře, která vyplývá ze svobodné vůle.
No zdroj jsem zevrubně nezkoumal, ani ho neznám, jen zběžně obsah článku a ten sedí. Myslel jsem, že problém MOSS je dostatečně známý. Že lidé z oboru vědí, že DPH z virtuálních služeb jsou povinni odvádět do státu EU, ze kterého pochází klient, a musí tam být registrováni k placení daně a ta povinnost platí i na subjekty mimo EU. Takže když hru ke stažení prodáváte do Německa, měl byste být registrován v Německu k placení DPH, když do Francie, tak ve Francii.
Pokud někde nepobýváte 180 dní v roce a tím byste tam získal daňový domicil, tak váš daňový domicil je zase ČR a daníte v ČR, jako občan ČR. S USA na základě smlouvy o dvojím zdanění. Tuším platíte americké daně a 5% daně u nás na základě té smlouvy. Takže když vás někdo bude za 10 let chtít popotahovat za politické názory, nebo budete někomu nepohodlný, nebo vás bude chtít někdo využít, třeba k průmyslové špionáži, tak to na vás vytáhne.
... zeby to, ze si uzivatele zaplati a stahnou treba 150ks vasi aplikace, ale vy dostanete za mesic nebo take 1/2 roku sumarni castku a to je tak vse? V principu pokud prodavate vice ruznych veci za ruzne castky ani nemusite byt schopen zjistit, kolik a ceho se prodalo.
Tudiz jste stale tam kde jste byl, protoze eet sice delat mate ale nemuzete, protoze to technicky neni mozne, ale muzete pravda zavrit kram a zakonu tim vyhovet ...
U jakých bank mají právo vyžádat si údaje o platbách kartou z ČR?
U českých bank nejspíš ano, možná i u všech z EU. Ale pokud se tu diskutuje o nákupech na "zahraničních webech jako Amazon", tak tam nemusí být z ČR, resp. EU, ani banka zákazníka, ani banka obchodníka. I přesto, že obchodník bude poplatník české daně z příjmů.
Což je mj. dobrý důvod pro to, aby platby kartou spadaly do EET.
Pokud řeknete, že zavřete osoby blonďaté A osoby zrzavé, znamená to, že zavřete osoby blonďaté NEBO zrzavé (tedy blonďáky A zrzky). Pokud řeknete, že zavřete osoby blonďaté a zrzavé, znamená to, že zavřete osoby, které jsou současně blonďaté i zrzavé. A v tom vašem citátu se jedná o druhý případ.
EET definuje provozovnu i jako internetovou stránku. Zpřesňuje sémantický význam provozovny, i pro účely paragrafu 22 daňového zákona. Je to vlastně právní forma přílepku. Všechny zákony a paragrafy platí současně, nelze si vybrat, že se v případě rozhodování o tom co je provozovna přidržíte jen jednoho zákona.
Definici provozovny z živnostenského zákona nelze použít, protože v tom zákoně je výslovně uvedeno, že definice provozovny platí jen pro účely živnostenského zákona. V EET nic takového ale není.
Před EET se dalo vycházet z mezinárodních dohod OECD o daňovém domicilu, kdy daňový domicil se určoval podle umístění serveru, to ale EET změnil tím, že provozovnu de iure rozšířil i na internetovou stránku.
a co říká paragraf 22:
(1) Za příjmy ze zdrojů na území České republiky se u poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 považují
a) příjmy z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny,
a dále:
Stálou provozovnou se rozumí místo k výkonu činností poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 na území České republiky, např. dílna, kancelář, místo k těžbě přírodních zdrojů, místo prodeje (odbytiště), staveniště.
a co říká zákon o EET:
Poplatník je povinen prostřednictvím společného technického zařízení správce daně před získáním certifikátu pro evidenci tržeb oznámit údaje o provozovnách, prostřednictvím kterých provádí činnosti, z nichž plynou evidované tržby, nebo v nichž přijímá evidované tržby. Údaji o provozovnách se rozumí také údaje o internetových stránkách, na kterých jsou nabízeny zboží nebo služby.
Tedy místo prodeje (odbytiště) je i internetová stránka.
Na právní výklady a metodické pokyny MF bych nespoléhal, u nich je často přání otcem myšlenky. To platilo do zákona o EET, zákon o EET tento výklad oslabuje. A je oslaben taky zákonem o hazardu a blokováním webů. Stálá provozovna dávno není omezena jen na její fyzickou realizaci, ale právě zákon o EET a zákon o hazardu tento pojem, možná nezamýšleně, ale sémanticky a tedy i zákonně rozšiřují i na internetovou stránku, tím, že povinnosti vyplývající ze stálé provozovny, delegují i na internetovou stránku. Když něco vypadá jako kachna, kváká jako kachna, je to kachna. A z této zásady vychází často i MF, když neuznává účelové administrativní kroky poplatníků.
Žádné technikálie to nejsou, jsou to sémantické zpřesnění pojmu stálá provozovna v našem právním systému.
Na www.pays.cz je eet už vyřešené a v systemu eshopu neni treba delat nic...
V článku je uvedeno následující vyjádření MF:
Podnikatelé, kteří nemají své sídlo nebo bydliště na území ČR nebo se na území ČR obvykle nezdržují, budou povinni evidovat pouze tržby, které jsou příjmem ze zdrojů na území ČR ve smyslu § 22 zákona o daních z příjmů, byly uhrazeny v hotovosti, kartou nebo jiným obdobným způsobem a zákon o evidenci tržeb ve vztahu k nim nezakládá žádnou výjimku.
Takže každý eshop na světě, který přijímá platby pomocí karty, je povinen tržby českých občanů v EET evidovat, bez výjimky. Ostatně u DPH a virtuálních produktů je to taky tak. Takže to z hlediska našeho právního řádu není nic neobvyklého. Z hlediska zákona o EET je provozovnou i webová stránka.
Prostě žádný systém založený na apriorní nedůvěře, nemůže fungovat. Kolabuje do absurdity.
Internet Info Lupa.cz (www.lupa.cz)
Server o českém Internetu. ISSN 1213-0702
Copyright © 1998 – 2021 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena.