Na svých cestách pěšky, prostředky hromadné dopravy či automobilem používám kapesní příjímač LINGO iJoy. Stal jsem se tak vlastně každodenním testerem možnosti příjmu digitálního rozhlasového vysílání. Pro vytvoření představy, kde je možné si s tímto konkrétním přijímačem užívat nabídku v rozhlasovém éteru jinak nedostupných stanic, jsem se rozhodl posbírat a zpracovat data potřebná pro vytvoření map publikovaných dále v tomto článku. Důkladněji jsem se zabýval pokrytím T-DAB vysílače pro severní Čechy (Milešovka, vysílácí v L-pásmu), pozornost jsem také věnoval prvnímu významnějšímu vysílači ve III. pásmu – krkonošské Černé hoře. Porovnání dosahu obou vysílačů mne překvapilo.
Milešovka je nejvyšší horou Českého středohoří (836,5 m.n.m). Z jejího vrcholu je vidět do velké části Podkrušnohorské pánve i daleko do středních Čech. Blízké hory ovšem v některých směrech výhledu brání. Z Milešovky dosud žádný rozhlasový nebo televizní vysílač nevysílal. V systému T-DAB je odtud možné vysílat vyzářeným výkonem 2 kW (kanál LG, 1463 MHz) a jako na jedné z mála lokalit může být vyzařování všesměrové. Vhodným objektem pro umístění anténního systému je meteorologická observatoř.
Digitální rozhlasový vysílač na Milešovce
Krkonošská Černá hora (1299 m.n.m) je radiovou dominantou východních Krkonoš (vysílač ČRa). Je odtud výhled do dalekého vnitrozemí. V systému T-DAB je odtud možné vysílat vyzářeným výkonem 0,6 kW se silným směrovým omezením mimo výseč v azimutech 120 – 240°. Je zde v ČR prvně použit na takto významné kótě kmitočet ze III. pásma (kanál 5D, 180,064 MHz). Anténní systém je umístěn na Horském hotelu, výrazně pod úrovní vrcholu Černé hory. Černá hora tak tvoří přirozenou překážku pro šíření signálu v zapovězených směrech – díky tomu může být anténní systém velmi jednoduchý.
Umístění vysílače DAB/DAB+ společnosti Teleko na krkonošské Černé hoře
Detail vysílací antény na Černé hoře
Kapesní přijímače zpravidla využívají jako anténu pro nižší pásma (v tomto případě III.pásmo) sluchátkový kabel a pro L-pásmo zabudovanou vnitřní plošnou anténu (podobnou anténě v mobilním telefonu). Zatímco plošná anténa je navržena a optimalizována na použité kmitočtové pásmo, „sluchátková“ anténa má vlastnosti odvislé od délky, typu kabelu, konektoru i použité frekvence a bezprostředního okolí v zásadě nedefinovatelné.
Při testování jsem s sebou vozil LINGO iJoy jako „set-top“ box v autě. Leželo v přihrádce spolujezdce obrácené vestavěnou anténkou vzhůru a propojené do audio záznamového zařízení cca 1 m dlouhým kabelem. Další podobný kabel připojoval výstup záznamového zařízení do audiosystému vozidla pro kontrolu funkčnosti testovacího systému. Nezávisle jsem pak prostřednictvím „chytrého“ mobilního telefonu zaznamenával aktuální polohu pomocí GPS.
Měřící set pro test mobilního příjmu digitálního rozhlasu v L-pásmu a III. pásmu
Zpracování zachycených dat spočívalo v určení časových intervalů, kdy byl příjem možný (tiché pasáže znamenaly nemožnost příjmu T-DAB signálu), a zasynchronizování na reálný čas zaznamenaný GPS. Pro časovou synchronizaci jsem v tomto případě použil pravidelně vysílaná časová znamení – zaznamenávaným programem byl Radiožurnál Českého rozhlasu. Následovalo zpracování prostředky GIS. Místo bylo označeno za nepokryté, pokud nebyl signál déle jak 2 sekundy.
Pokrytí Ústeckého kraje z Milešovky (kanál LG), Lingo iJoy
Pokrytí dálnice D8 z Milešovky (kanál LG), Lingo iJoy
Pokrytí Podkrkonoší z Černé hory (kanál 5D), Lingo iJoy
Pokrytí silnice Hradec Králové – Trutnov z Černé hory (kanál 5D), Lingo iJoy
Vysílač Milešovka v podání přijímače Lingo iJoy v Ústeckém kraji krásně pokrývá okolí Teplic s přesahy na Litvínovsko a Teplicko. Dálnici D8 pokrývá rovněž velmi slušně od cca 20 kilometru. Z výsledků je patrné, že další hory Českého středohoří brání pronikání signálu do relativně blízkých oblastní jihozápadně od vysílače.
Vysílač Černá hora v podání přijímače Lingo iJoy v Královehradeckém kraji se při cestě do Krkonoš začal ozývat už od Hradce Králové, až téměř ke Trutnovu se jedná spíše o sporadický příjem. Směřem na Jičín se ozývá naposledy už v Nové Pace. Dřívější vysílání v L-pásmu zde bohužel nemám takto zaznamenáno, objektivně byl však jeho dosah pro můj přijímač daleko větší. Signál se například krátce objevoval až k Mladé Boleslavi a v Podkrkonoší nevykazoval takové výpadky jako signál na kanále 5D.
Posluchači využívající přijímače s prutovou anténou budou mít pravděpodobně opačné zkušenosti.
Výsledek testů příjmu s kapesním přijímačem ve III.pásmu v Podkrkonoší je pro mne zklamáním, které může vysvětlit vyjma mizerných vlastností „sluchátkové“ antény také výrazně nižší vyzářený výkon vysílače oproti L-pásmu i větší rušení automobilové či záznamové techniky. Přechod z L-pásma do III.pásma za cenu významného snížení vysílacího výkonu dle této zkušenosti nemusí být vždy tím pravým krokem.
Autor působí na Katedře radielektroniky ČVUT-FEL v Praze
