Pridam k tomu par poznamek z pohledu poskytovatele odchoziho
SMTP serveru.
Ad 1 a 2) Vase teorie je krasna, ale velka cast spamu
pochazi z ruznych open relay (zdravim firmu WinProxy)
a tomu, aby si nekdo dalsi, kdo pres vas odesila legitimni
postu omylem otevrel relay (chytl vira atp.) nezabranite.
A i kdyz tyhle pripady lovime docela rychle, stejne pres
nas server cas od casu nejaka varka spamu projde a v tu
chvili je cela sit duveryhodnych SMTP serveru k nicemu.
Nehlede na to, ze ta zodpovednost za rozeslani spamu,
pak opravdu nelezi na nas.
K tomu 3: Reklamy na webových stránkách mne stojí jenom tu konektivitu, ale ne čas, protože se uplatňuje bannerová slepota. Problém spamu je, že mezi stovkou spamů mám najít dva e-maily, které mne zajímají a to už něco "stojí".
1. Vytvorit si sit "duverovanych SMTP serveru" a brat e-mail jen od nich. Nejakym zpusobem propagovat, pres ktera SMTP jsem k dosazeni. SMTP server by bral mail jen od tech, kterym on sam duveruje. Neco jako web-of-trust (nebo jak se tomu rika) v PGP.
2. Obecne stanovit zodpovednost za spam nejen odesilateli, ale i vsem prostrednikum. Je pak na tech prostrednicich samotnych, jak zaridit, aby je nejaky class act za deset milionu spamu nezruinoval. Mezi ty prostredniky bude mozna potreba zahrnout i poskytovatele tranzitni konektivity - ti si pak sami pohlidaji rozesilani spamu pres (treba) ruske servery.
3. Nedelat nic. Jako prijemce me urcite vice penez stoji miliony reklam na vsech webovych strankach nez tech tricet spamu denne, co dostavat.
ČLÁNKY DO MAILU