Názory k článku Kladivo na úložiště. Nova a Prima přitvrdily vůči nelegálně sdílenému obsahu

Jedna věc je zajímavá: proti těm úložištím se ani tak nesnaží bojovat distributoři blockbusterů, velkorozpočtových seriálů, atd., ale místní televize se svými seriály a levnými filmy, běžně schovanými za paywallem jejich VoD.
Skoro to vypadá, že lidi jsou ochotni na to koukat jedině zadarmo a bez reklam. ;oD
(Pozn: já ani tak ne.)

Na jedné přednášce z ekonomie (poměrně dávno, ale tohle nejspíš platí) jsem slyšel následující přirovnání:
Na tržišti má stánek hrnčíř a prodavač jablek. Oba prodávají zboří, které vlastní pílí vyrobili, oba za ně chtějí dostat zaplaceno. Zákazníci chodí mezi stánky a nakupují: někdo od hrnčíře, někdo od sadaře, někdo od obou.. Mezi zákazníky jsou i zloději, kteří tu ukradnou peněženku, tu seberou ze stánku jablko, případně džbánek.
Zatímco prodavač jablek obvykle jen zanadává, hrnčíř se snaží zloděje chytit a potrestat. Proč to tak je?
Zřejmě proto, že jablek je hodně a ta která se neprodají, pravděpodobně skončí večer vysypaná na hnoji - sadaři se nevyplatí je tahat domů z pak na další trh. Zato džbány si hrnčíř večer zabalí a odveze zpátky do dílny - co neprodal zde, prodá jindy.
Nicméně pokud dráb chytí zloděje,zavře ho do šatlavy - ať ukradl jablko, džbán, nebo měšec s penězi.
Mám pocit, že ty seriály a televizní filmy našich televizí jsou mnohem spíše jablka, než džbány.
Každopádně: dráb by měl chytat zloděje, nikoliv se snažit organizovat dav před stánky do přehledných front, aby se mu lépe kontrolovalo, kdo je zákazník, a kdo krade.

Jsem opravdu jediny, komu prijde, ze ta Brachtlova je uplne mimo a vubec nechape, jak internet funguje?

A muze mi nekdo vysvetlit, jaka realna skoda vznikne, kdyz autor v jednu chvili, kterou si sam vybere v programu, nasdili vsem zdarma (vysilani v televizi pres pozemni vysilani prakticky zdarma je) svoje dilo 10 milionum lidi a pote bojuje proti tomu, ze nejaky "pirat" si dovolil to autorem zdarma nasdilene video nahrat na HDD a uverejnit nekde na ulozisti? Opravdu ma nekdo tu drzost vycucat si z prstu castku v milionech za udajnou skodu? A opravdu se vyplati proti tomu bojovat?

Muze mi nekdo jako petiletymu diteti vysvetlit, co jsou to ty "automaticke filtry" a jak to vlastne funguje? To jako ze se budou blokovat vsechny soubory s nazvem "ulice"? Takze kdyz budu chtit prodat barak a na uloziste nahrat fotku s nazvem "pohled z ulice", tak ji nenahraju, protoze tam bude nazev "ulice", ktery je blokovany automatickym filtrem? To te Brachtlove nedochazi, jaky to na tom ulozisti udela neskutecnej bordel? A pirat si tam nahraje serial s nazvem U-lice a vsechno bude v poradku? Nebo to bude porovnavane podle CRC? Takze pirat misto loga Novy nebo Primy vlozi do videa vlastni logo, filtrem to projde, ale Brachtlova bude spokojena, protoze to podle ni v 98% pripadu funguje? Nebo obvini uloziste, ze proti nelegalnimu sdileni jejich del vubec nic nedela nebo ze uloziste neuplatnuje jimi vytvorene filtry?

Ja si myslim, ze na Youtube jsou filtry ohledne filmu dost prisne a stejne to neni stoprocentni, najdete tam spousty filmu, ktere tam urcite nejsou nahrane legalne, takze z meho pohledu jde skutecne jen o bouri ve sklenici vody.

Pani Brachtlova misto svych chytrystyckych kecu, kdyz IT rozumi jako koza petrzeli, by radeji mela verit odbornikum, kteri ji rikaji, ze to, co po nich zada, je technicky neproveditelne a neargumentovat Fastsharem jenom proto, protoze mel snahu se s AKTV dohodnout. Jeji prirovnani s ridicem autobusu a porusovanim predpisu ridicem je zarnym prikladem toho, ze je pro ni IT uplne jina galaxie. Datoid uvedl, ze AKTV kvuli dvema cernym pasazerum - tem piratum, tem sdilecum, co nahrali nejake dilo na uloziste v rozporu s autorskymi pravy - nechala AKTV zrusit celou linku autobusu a baba zacne vymyslet nesmysly o tom, ze ridic porusuje nejake predpisy... To mi fakt hlava nebere. Naopak Brachtlova! Je to jako trestat ridice za to, ze si dovolil svezt cerne pasazery! A vztekat se o to vice, pokud nad nimi ridic mavne rukou, prestoze je opravnen je vyhodit.

Pravda, těch šest operátorů vybral žalobce.
Tím spíš by měl ovšem odpovídat za škody tím způsobené. Řešení ve stylu když mi někdo chodí krást jablka, nechám nařídit poškození několika soukromých cest, po kterých může přijet je prostě hloupé, a ten, kdo to vymyslel, by to měl také platit.

Přesně to, co zmiňujete, mám na mysli. ;o)
Co tak zběžně sleduji dění, tak
* americký způsob je najít toho, kdo kopii pořídil, případně nahrál, a pořádně potrestat (a soudy nařizují úložištím spolupracovat = identifikovat uploadera),
* evropský způsob je za obsah odpovídá úložiště, musí vše kontrolovat a mazat vše nelegální (s protiargumentem, jak poznat, co je nelegální),
* zatímco zablokujeme cestu mi přijde jako typické české řešení - neúčinné, drahé, vágně definované.

No to není jediný problém. Posledně, když jsem chtěl zkouknout jeden film, tak jsem hledal, kde ho najdu.
Videotéka #1 - "Máte první týden na zkoušku zdarma". Chtěl jsem jeden film, ne předplatný. Takže jsem se kouknul o podmínek, jak to funguje. No a dočetl jsem se, že ten týden zdarma dostanu, až se registruju a zaplatím si celý měsíc. Právo zrušit předplatný bylo jenom v kalendářní den, ve který jsem účet zřídil a zaplacený peníze se nevrací. Takže kvůli dvouhodinovýmu filmu někomu hodit číslo karty, zaplatit si tři týdny sledování za cenu čtyř, aby jeden týden byl zadarmo a řešit upomínku, abych se se zrušením vešel do konkrétního časovýho okna??? Hezký pokus, ale neprošel.
Videotéka #2 - Rovnou hledám obchodní podmínky, klikám na odkaz a vyskakuje přihlašovací dialog. Pokud se nepřihlásím, podmínky nevidím. V tom případě nevidím důvod se registrovat.
Jinde ho nemůžu legálně najít. Co s tím? Vytáhl jsem ze šuflete čerstvou fakturu za 4TB externí HDD na zálohy dokumentace, mrknul na AF, zjistil, že mám zaplaceno a film si stáhl neoficiálně.
Dokud budu někomu cizímu platit pokutu za pirátění vlastních dat a budou se mnou jednat jak s nesvéprávným slabomyslným jedincem, nedostanou za jejich veledíla ani korunu. A držitel práv by se taky mohl zajímat i o to, komu ty práva poskytuje a za jakých podmínek se k tomu člověk může dostat.

Především si ty soudy (pravděpodobně) neuvědomují, že tím vytvářejí nerovnost podmínek a působí vedlejší škody.
Soud totiž nemůže to opatření nařídit plošně (jako je vyhláška o hazardu). Tím, že vybral jen tři (?), ti ostatní blokovací povinnost nemají. Takže teoreticky by mohli klienti hromadně začít vypovídat smlouvy a přecházet k ISP, který tuhle povinnost nemá - a to by mohlo být na ušlém zisku mnohem dražší, než jaké škodě se tím snaží soud zabránit. (Pokud by to blokování bylo opravdu účinné a to stahování tak rozšířené....) Už jenom z toho, že se tak neděje, lze usuzovat, že to opatření je úplně na nic (a ještě to překáží).
Předpokládám, že ty televize mohly utrpět škodu řádově ve stovkách tisíc korun, možná milion - ale to je taky poplatek za internet od pětistovky klientů za rok.

By me zajimalo jaky matros pouziva. Ridic dostal oznameni ze veze cerne pasazery. Tak je vyhodil. To same druhy den a nasledujici. Tedy se obratili na dopravni podnik, ten bohuzel nema jak zakazat nastup cernym pasazerum a dosavadni kontroly revizoru nikam moc nevedly. Inu tedy sebrali dopravnimu podniku autobus, aby jiz cerni pasazeri nejezdili na cerno. Jako tomuhle se rika kumšt. Pac v cizině nemaj takovou inteligenci, aby tohle vymysleli. Nebylo by řešení sebrat one pani internet? Pac by vlastne bylo po problému.

A klidne se muze jednat o navod, nebudu se soudit kdyz si nekdo tento napad vezme za vlastni.

Ano, je to hlavně hodně zajímavým přístupem jisté skupiny: "my jsme to vyrobili a vy to teď musíte zaplatít".

Je zde ještě jeden problém, který tu nebyl zmíněn:
Vyšší kvalita souborů z warez úložišť. Nejde "jen" o vystříhání reklam, které v Tv mohou tvořit i dolní desítky procent času přehrávání.
Jde i o spolehlivost. Doma mám docela dost legálně zakoupených DVD a kolem deseti procent, možná i víc, nepřehraji na počítači a některá nepřehraji ani na DVD přehrávači, zatímco soubor z warez přehraji vždy. A stávají se i takové pády, že můj legálně na DVD zakoupený Limonádový Joe přejde na několik desítek minut (asi jeden .vob soubor) do angličtiny a ani zastavením a přepínáním jazyků se z něj čeština vyloudit nedá, zatímco "zlí warezáci" měli celý film česky.
Takže soudruzi "legální nakupovači" by mi rádi prodali kdejaký šmejd. A ta nelegální úložiště je, mj., tlačí k vyšší kvalitě a spolehlivosti.

Offtopic....
Napíšu to i zde.
Proč mají podobné články tak nízké dokonce až záporné hodnocení?
Vzdyť článek je napsaný dobře, je čitelný, je bez chyb tak proč má "-xy"

....ach , počkat. Čtenář hodnotí čtenou zprávu nikoliv článek.
To je tak typicky české. Vidím to na všech webech kde mají hodnocení článku.
Ale to pak demotivuje autory a vlastně celý redakční štáb.

Jestli jsou autoři článků inteligentní, tak se tomu maximálně zasmějí. Za mě není chyba na straně čtenářů, ale na straně provozovatele webu, protože podobné hodnocení článku, které zjevně chápe jako hodnocení správnosti a čtenář ho chápe jako hodnocení obsahu, tu vůbec nemá co dělat.

Mě na tom zaujalo ještě něco jiného. To předběžné opatření bylo podle článku vydáno vůči operátorům, úložiště ani není účastníkem řízení, to nechápu.
Co s tím má operátor společného? ::)

Jinak po právní rovině si myslim, že předběžné opatření, které se vydává, aby nemohlo dojít k dalším škodám, je zcela na místě. Kdyby předběžné opatření soud nevydal, úložiště by i nadále pirátský nelegální obsah šířily.
Akorát je mi divné, jak do toho zapadají ti operátoři, přijde mi to od soudu nedomyšlené a nezdůvodněné.

Tady zakročuje především Nova/Prima proti sdílení jejich vysoce cenného obsahu, za který jim můžete dle libosti zaplatit i opakovaně.

Bez přezdívky:
Ve ValMezu a několika dalších městech to vyřešili tak, že provozují MHD zadarmo. Tím ušetřili značnou částku za agendu, spojenou se vším, kolem jízdenek, kterou kompletně zrušili a mohli zrušit kompletně agendu, spojenou s revizory a vymáháním pokut a to i personálně. výsledkem bylo to, že dotace na MHD vzrostly o zanedbatelnou částku, MǓ se zbavil zbytečných úředníků a občané začli MHD využívat mnohem víc.

Názor na to mám takový, že se soud dopustil chyby. Bohužel asi operátoři nepodali odvolání k vyšší instanci, která by rozhodla o pochybení soudu. Z hlediska operátorů je to pochopitelné, náklady na přidání 3 adres do blokace DNS jsou téměř nulové, z hlediska práva je to špatně.
Podle mého názoru měl soud předběžné opatření odmítnout a to ne z důvodu, že by pro něj nebyl důvod, ale z důvodu že bylo adresované na subjekt, který žádný zákon neporušil a nemá s případem žádné dočinění.

Nejlepší je "zakročit proti sdílení obsahu", který jinak není možné vidět, ani kdybyste chtěli zaplatit...

Obávám se, že tohle není ten případ. (Byť mám jen málo informací.) Žaloba byla na Datoid, eDisk... - ale to opatření nařídil O2+Vodafone+T-Mobile (?).
Ale soud vybral tři ISP (kteří nejspíš ani nebyli účastníky toho řízení), a nařídil jim povinnost blokovat přístup k těm stránkám.

Skoro mi to zavání logikou: Každý má mobil, u mobilu datový tarif, takže když to zablokují všichni mobilní operátoři, tak to budou mít všichni zablokované! ;oD
Ovšem rád bych věděl, kdo by stahoval nějaký film přes drahé mobilní připojení! ;oD
(Jasně, všichni mají i svá kabelová připojení - jenže na tom trhu nemají tak dominantní postavení.)

Skoro. ;o) Američani se snaží spíš najít toho, kdo tu kopii pořídil.
Nicméně tohle je jeden případ z mála, které se podařilo dotáhnout do (správného) konce. (Byť ta škoda mi přijde poněkud nadhodnocená, ale při tom množství...)
Takhle by to mělo být.
A ne vymýšlet co nejvíc plošná opatření a vytvářet si náhradní pachatele (např. pokuty pro toho, kdo nebude respektovat předběžné opatření...).

Jde obvykle o vyšší jednotky GB, zpravidla několik menších (100 MB...) dokumentů a spoustu fotek, které je potřeba předat neupravené, tak, jak vypadly z fotoaparátu. (Mimochodem: někde stále frčí vypalování na DVD a přikládání k tištěné dokumentaci...)
Občas funguje zaslání přes Uloženku, ale občas chce mít zadavatel on-line přístup k dokumentaci po celou dobu trvání projektu, což mohou být klidně dva-tři roky. (Teprve pak zaplatí...)
Nejjednodušším řešením se jevilo využití Google Drive/OneDrive/Drop­boxu, ale to začalo poněkud lézt do peněz, takže padla volba na uloz.to, kde bylo jednoduché to natrvalo odložit.
Žel, změna přístupu na kdo si to uložil, je jediný, kdo k tomu může to poněkud zkomplikovala a bylo potřeba starší věci odsunout jinam - a eDisk se mu jevil jako dobré náhradní řešení...

Holt, ne každý se předem poradí s odborníkem, takže tihle ne-ajťáci obvykle volí to nejjednodušší a nejpohodlnější známé řešení. (Řeč je o obyčejném OSVČ, tedy nikoliv velké firmě.)

20. 6. 2024, 12:22 editováno autorem komentáře

Faistauer:
Problém je v tom, že je mnohem jednodušší, dělat nekvalitního úředníka, než se živit kvalitně prováděným řemeslem. Jenže dokud si bude stát ty nekvalitní úředníky pěstovat a rozmnožovat, tak se k lepšímu nic nezmění.

Dovolte mi jeden hypotetický příklad:
Představte si, že mám důvodné podezření, že tu (například!) nějaký Filip Jirsák šíří nebezpečné desinformace. Proto mu pošlu několik e-mailů, kde tento svůj názor vyjádřím, ba dokonce tak učiním veřejně. Požádám o zablokování i Root a Lupu, ale těm to připadá jako bezpředmětné.. Protože na má upozornění a žádost o nápravu nikdo nereaguje, rozhodnu se ho žalovat a zároveň soud požádám o předběžné opatření - zablokování přístupu ke stránkám Lupy a Roota ze strany vybraných ISP. Soud shledá mou argumentaci jako oprávněnou, a vyhoví mi. V důsledku toho začne dotčeným serverům klesat příjem, lidé se nedostanou k předplaceným stránkám, zadavatelům se nebude zobrazovat předplacená reklama, atd. O tom, zda šíří bludy nebo nikoliv, bude rozhodovat za pár měsíců soud....
Tak - a koho je tedy potřeba žalovat?
Operátory (protože blokují), stát/soud (protože to nařídil), Lupu (protože to tu publikuje), Filipa Jirsáka (protože nereagoval na má upozornění), nebo mne (protože jsem tu blokaci požadoval)?

Poznámka: jde jen o hypotetický příklad. Filip Jirsák je vinen leda tak nedostatkem smyslu pro humor, ale rozhodně tu desinformace nešíří!

24. 6. 2024, 18:08 editováno autorem komentáře

Pominu-li rozbíjení funkčnosti DNS a narušování komunikace, pak primárně ty náklady na zablokování nebyly úplně nulové (ale je to udělané levně, takže O. K.), sekundárně by se určitě našel někdo, komu ta škoda způsobena byla (např. vím o podnikateli, který používal uloz.to, a poté podobné služby, k předávání velkoobjemových dokumentací - a pokud jsou teď zablokované, hrozí mu dost velké ztráty), a pokud by začali odcházet zákazníci od těch šesti operátorů, tak na ušlém zisku by to mohlo být dost citelné.
Naštěstí je to opatření úplně bezzubé, téměř neúčinné, takže takové škody reálně nehrozí. Jen jaksi nedává smysl něco takového vůbec prosazovat.
Skoro bych čekal, že budou následovat žaloby na ty operátory, že nerespektují nařízení soudu a tím, že dostatečně neblokují ten přístup, napomáhají vzniku škody - a začnou se hojit na nich.
(Pozor: to není ani návod, ani spekulace, jen dojem, který to na mě dělá.)

Pobavilo mne, že to předchozí mají být mírnější formy. Pokud tahle neúčinná věc má být tvrdším opatřením... ;oD

V tomhle vynikaly pohádky od Disneyho: měly záměrně rozházenou indexaci filmu (kapitoly...), takže na počítači nebo některých lepšísh (bez ironie) DVD přehrávačích to nešlo spustit. Člověl buď potřeboval hloupá levný přehrávač, nebo to musel ripnout a opravit.
Jestli to trvá, netuším - děti už pohádkám odrostly a disneyovky máme předplacené.

Myslím že pořídit kopii pro vlastní použití je v pořádku a legální a nikdo mne za to v ČR stíhat nemůže. Pokud mne tuto kopii někdo ukradne a uploadne takové úložiště, tak vinen je on a nikoliv já . V USA chytají mne, jako toho kdo udělal kopii?

21. 6. 2024, 19:13 editováno autorem komentáře

Váš příklad s jablky je ovšem mimo realitu:

1. Obchodník ukáže prodávajícímu jablko a za peníze se kupujícímu objeví v ruce přesná kopie. Analogie legálního nákupu na DVD či jiném médiu, nebo i nákupu licence TV stanicí k určitému počtu přehrání).
2. Obchodník má speciální jablka, která mohou koupit jen lidé určitých vlastností, třeba zrzaté ženy, muži s knírem apod. Analogie zonace DVD a podobných čuňačin.
3. Obchodník má vystavena i jablka, která neprodá nikomu. Analogie nedostupných děl, vč. těch, která už by měla být volná.

A, MMCH, pokud jablko kterékoli z uvedených kategorií obchodníkovi někdo ukradne, tak se to jablko opět rozdvojí, akorát obchodníkovi nepřistanou v kasičce peníze, ale jablko mu zůstane.

Paradoxně největší škoda obchodníkovi vznikne v situaci sub 1, protože klesne o jednoho počet zájemců o tuto kategorii jablek a při překročení určité kritické hodnoty bude muset jít s jejich cenou dolů. Analogie toho, že DVD, prodávané původně za horní stovky se nakonec ocitlo v laciných DVD za horní desítky Kč, a i na tom ještě držitelé autorských práv něco vydělali.
Krádeží jablek sub 2 (v této kategorii někým, komu daný druh obchodník neprodá - čili když třeba blondýna ukradne jablko, které obchodník prodává jen zrzkám - a ono mu stejně zůstane) a 3 (všemi) obchodníkovi škoda nevznikne, protože ta jablka mu v interakci s diskriminovanými zákazníky žádný příjem negenerují.

MMCH, autorská práva lze omezit tak aby do určité doby bylo dílo nějak zdostupněno, jinak že propadnou.
Půvabným dítkem tohoto omezení je kratičký animovaný Hobbit ("prvníá a nejhorší"), pro nás zajímavý tím, že byl vytvořen v Barrandovských ateliérech (byť vlastníkem práv byl Američan) a výtvarníkem byl Adolf Born (však taky v knize neexistující trpasličí princezna poněkud připomíná Šebestovou). Film byl ještě nedávno na youtube.

Danny:
Ryba vždy smrdí od hlavy. V zemi, kde vládne skvadra, která obchází kdeco, okrádá kdekoho a každý nepokrytě hrabe všema čtyřma pod sebe,, jsou nějaké řeči o morálce opravdu úsměvné.

pokud je zástupcem zadavatele nějaký úředník, co se v úřadě pere i se sdílenou tiskárnou, vzniká problém. Dle mého názoru ale tomu zadavateli...
Naprosto obvyklý typ zástupce zadavatele. Problém je vyřešen metodou: udělejte to tak, abych s tím neměl starosti a nemusel se nic učit, jinak nepočítejte s tím, že vám to zaplatíme celé.

Myslíte takovouhle?

• Televize jsou darebáci, protože nedávají filmy a seriály k dispozici zdarma a bez reklam.
• Sdíleči jsou darebáci, protože kradou televizím autorsky chráněná díla a dávají je k disposici zdarma a bez reklam.
• Úložiště jsou darebáci, protože umožňují sdílečům nahrávat i autorsky chráněný obsah, aniž by k tomu měla licenci.
• Stahovači jsou darebáci, protože chodí na úložiště pro filmy a seriály, ke kterým by se jinak (levně) nedostali.
• Soudci jsou darebáci, protože nařizují blokovat úložistě.
• Poskytovatelé jsou darebáci, protože blokují úložiště, kdykoliv jim to nějaký soud nařídí.
• Všichni jsou darebáci, nehodní mi byť jen vyčistit mou svatozář.

Co je na tom nemorálního? Koupím si CD kapely, ale chci to poslouchat na Bluetooth repraku, tak to zkopíruju na flashku a posloucham. Mě na tom nic nemorálního nepřipadá.

Já z Debianu nepřehrál třeba Narnii (ne film, ale ten britský seriál, co kdysi běžel v TV, někdy v době, kdy chodila dcera do školky). Měl jsem nějaké problémy i s Dobrodružstvími Shelocka Holmese a doktora Watsona (levná DVD). S verzí na uložto v obou uvedených případech problémy nebyly. A, docela fór: Nepřehraji zvukové CD Amélie a tma (dramatizovaná četba), legálně koupené, ale jednotlivé soubory z CD lze zkopírovat na HDD a na něm přehrát jdou.
A vše jsem legálně koupil, aby bylo jasno. Ta dobrodružství dokonce dvakrát, protože v prvním exempláři byl na jednom z DVD puchýř a čtení se na něm zastavilo. Opět něco, s čím si člověk nemusí na warez úložištích dělat problémy.

Třebas v tom, že ten řemeslník pracoval několik měsíců, má v tom vlastní náklady, ale na zaplacení čeká, až se nějaký úředník od zadavatele rozkouká - a dokud to nepředal (a někdo nepřevzal), má pár desítek (nebo stovek) tisíc v luftě.
A pokud ho od vejplaty dělí jen taková maličkost, jako je předání dokumentace způsobem, jaký si zrovna ouředník vymyslel, tak to prostě udělá.
Může si vybrat, kde bude pracovat, ale v podstatě vždy narazí na nějakou podobnou pastičku.

Ono tohle je v podstatě snadno řešitelné: poprosíte známeho-ajťáka, a ten to u kafe uvede do požadovaného stavu. Navíc i ta blokace eDisku/Datoidu.... je tak bezzubá, že (zatím!) není potřeba hledat další alternativu.
Ostatně, já to uvedl jen jako příklad toho, že způsobená škoda nemusí být těch pár stokorun za službu úložiště, ale taky nezaplacená práce, protože neplníte smlouvu.
A taky jako příklad problému, který my - zde diskutující - vyřešíme levou zadní (pokud se doň vůbec dostaneme), ale pro IT-laiky to tak jednoduché být nemusí

Njn, a to ten vysoce cenný obsah nedosahuje ani ceny těch medikamentů, co užívají jejich moneyžeři, aby neměli sklony olizovat okno služebního auta za jízdy.

Souhlasim s tim, taky nad tim kroutim hlavou jak jelen. Chtělo by to aby hodnocení bylo jak pro článek tak pro obsah. Pak už jenom budou lidi nasraný, že jim to lupa komplikuje v jejich blind rage :)

No, uloz.to mělo to omezení někde kolem 1/2 Mb/s (? - nevím, já to nepoužíval), takže pokud má celá firma sdílenou linku 10 Mb/s pro 20 lidí, tak na toho uživatele reálně o moc víc, než ten půlmegabit nepřipadne. Naopak - tím pomalým stahováním alespoň neblokuje ostatní.

No zrovna Prima by mala držať pisky... nebyť práve tých úložísk a torrentov tak by tú ich Formulu 1 na Prima Sport 5 videli 4 ľudia u operátora z Narnie a zvyšok obyvateľstva by sa k tomu ani nedostalo. Lebo sú neschopný dohodnúť sa s operátormi. Už to je absurdné že človek potrebuje platiť stovky € mesačne za obsah roztrúsený cez mnohé VoD služby a televízie, pritom by vlastne platil za reklamy a nepozerateľnú žumpu. Keby vedeli garantovať kvalitu obsahu, dostupnosť, prístupnosť, bez reklám, bez "balíčkovania", tak by sa mohli ozvať.

Ja si budem aj naďalej sťahovať Formulu 1 z torrentu (a inak mám zaplatené aj F1TV). To že v polke sezóny už začali vysielať aj cez Telekom ma nezaujíma. To je ako keby si oni kúpili od mňa knihu, ale ja im poslal len poslednú stranu, pretože v čase kedy sa poskytovaly predošlé strany nebola "zmluva" s distribútorom. Kto by takú knihu kúpil (ešte v pôvodnej cene)? Ani <píp>.

Ostatný obsah (filmy a seriály) vždy len sťahujem z torrentu a odmietam platiť, dokým nemám garantovanú kvalitu obsahu. A vlastne aj to je minimum (sťahujem sotva pár filmov a nejaké dokumentárne).

Je zaujímavé že u iných formátoch či typoch médií nemám problém platiť (trebárs knihy u Everand, kde viem nájsť veľa kvalitného obsahu).

A to tu rozprávam len o morálnej strane, o technickej stránke riešenia toho "kladiva" na úložiská radšej pomlčím, lebo tá krava asi o Internete vie fakt veľké <píp>

21. 6. 2024, 23:38 editováno autorem komentáře

Vláda nám teď zavedla institut hromadné žaloby. Pochopitelně, je určen pro protiobčanské aktivisty. Nicméně dala by se asi podat hromadná žaloba na blokádu úložišť těmi, kteří tam mají zcela legální data a mají je nyní znepřístupněna. Ta hromadná žaloba je výhodná z hlediska placení poplatků za podání žaloby i za právní pomoc a existují advokátní kanceláře, které se tím zabývají. Mohla by být blokátorům přístupu opravdu silně nepříjemná, protože zde padá ona asymetrie mezi jednotlivým občanem a velkou firmou, která má desítky vlastních právníků, kteří navíc u soudu sedí ve své pracovní době.

V USA by (možná) byl problém už v tom pořízení kopie - oni chápou fair use trochu jinak.
Nicméně pokud by někdo uploadoval vám ukradená videa, velmi pravděpodobně by to skončilo u něj - pokud prokážete, že vám je ukradl. (A krádež by mu dost přitížila.)

Ale střezte se tohle použít v Americe jen jako výmluvu! ;o)

Ono blokování celého úložiště páchá vedlejší škody blokováním i plně legálního obsahu uži dneska. (Zablokování sázkového webu blokuje jen to, co má, ale na úložišti může být obsah tisícovek uživatelů, ale pochybného jen část - jak k tomu přijdou ostatní uživatelé?)
Jenže to nikdo nevyčísluje a neřeší - protože pro jednotlivce jde většinou o zanedbatelné škody (ale krát mnoho případů?), a navíc je to provedení opravdu tak dokonale bezzubé, až přemýšlím jaký je skutečný účel.

Vůbec bych se nedivil, kdyby ty televize následně žalovaly oněch šest operátorů, že jsou blokovaná úložiště z jejich sítě dostupná. Rozhodně je větší šance dostat nějaké peníze z velkého operátora, než z pečlivě skrytého bílého koně.

Datové schránky jsou obecně problém a být po mém, plošně bych je zrušil. Už proto, že s řadou OS se do nich prostě nejde dostat. Mám dojem, že už ani z Windows XP.

Jako uživateli je mi dost šumafu, co konkrétně a jakým mechanismem způsobuje, že svá legálně zakoupená videa nemohu přehrát.
Na druhé straně, pokud OS vůbec to DVD "nevidí", nebo ho "vidí" prosté jakýchkoli souborů, tak asi nemá cenu uvažovat o tom, který SW ho přehraje a který ne.

Důležité je, že jsem silně motivován k tomu, abych si to video opatřil z méně legálního zdroje (ostatně, zakoupením toho nepřehratelného DVD jsem lidskému odpadu, "držiteli autorských práv", už zaplatil).

V knihách o JS bývají o jeho bezpečnostních problémech celé kapitoly. Navíc je to nepřehledná změť verzí, vzájemně nekompatibilních, takže o nějaké standardnosti se dá těžko hovořit. A co v něm funguje dnes, nemusí fungovat za týden.
Do jisté míry to samé platí i pro cookies.

Je mi líto. Nesmyslnost toho, co citujete, pěkně vynikne na příkladu, když by bylo analogicky tvrzeno, že kyanid draselný je jed, pouze když vám ho někdo nasype do kafe, a jinak je neškodný. Prostě, když nastavuji povolování cookies, nemám sebemenší možnost zjistit, že někde nečíhá na jejich povolení nějaký black hat, který mi chce uškodit. Takže je budu považovat za bezpoečnostní riziko vždy, jako to cyankali za jed (dokonce zvlášť nebezpečný).

Ehmmm - zákazníci mají často tak rychlé připojení, že ta snížená rychlost byla víc než dostatečná. (Ostatně: i ten upload na O2 lince s uplinkem až 2 Mb/s je zábava na celej večer.)

No a tady je zakopaný pes... Úředníků se základní ale opravdu základní znalostí administrativy je mnohem více než kvalitních řemeslníků. A ti si dělají pořadniky ke komu jet. Takže kde je problém?

U neplatícího uživatele ulozto byla rychlost stahování cca 300 kB/s. Tedy asi 1GB/h.

Problém spočívá v tom, že různým sankcím jsou vystaveni i lidé, kteří v životě nezměnili adresu a úřední poštu přebírají, pokud jim tedy dojde. Některé tyhle případy řešil i úřad ombudsmana.
A na takové případy (na jejichž zavinění má, pochopitelně, podíl) doplácí stát i tehdy, když tomu tak (možná) není.

Žaloby na stát v reálu existují (dokonce i u nás), pokud stát provede něco, čím občana poškodil (třeba neoprávněné věznění, majetková újma apod.). Jistě by musel právník, specializovaný na tuto problematiku, problém analyzovat a zhodnotit, jestli to v tomto konkrétním případě půjde, a v případě, že ano, tak jak formulovat obžalobu. To je ovšem za horizontem znalostí i průměrného absolventa práv.

RRŚ:
Jsme jediná země v EU, kde se kopírování pro vlastní potřebu toleruje, ale za tu cenu, že platíte OSA výpalné i z kancelářského papíru, natož z flashek, harddisků, notebooků a dalšího. Takže já toto vše nakupuji v cizině. Doma si vesele kopíruji, (a vyhazuji nepřeskočitelné reklamy a likviduji ochrany), CD i DVD, a digitalizuji analogové záznamy z mgf. pásků i vinylů. Na digitalizaci analogových nahrávek jsem si postavil takový jednoduchý systémek, který pracuje jako korekční předzesilovač pro mgd přenosku, má vstup pro dvě elektretové vložky, s jejichž pomocí nahrávám z pérového gramofonu ze starých desek 78 ot/min a v případě, že to kvalitě nahrávky pomůže, zavedu i umělé stereo. Šumy a lupance dokonale odstraní Adobe Audition a o kvalitu se stará zvuková karta, podporující formát 192 kHz/24 bit. Výsledkem je nahrávka, u které nelze identifikovat nic a to i v případě, že vytvářím kopii CD, na kterém jsou do skladeb integrovány identifikační údaje. (analogový přepis do studiového formátu, odstranění analogového šumového pozadí a následná komprese do CD formátu cokoli nežádoucího spolehlivě zničí bez újmy na kvalitě nahrávky.)

Tohle (nelze přehrát...) nesouvisí ani tak s použitým OS, ale s používaným programem a s konkrétním HW (s mechanikou).
U CD to (obecně) škobrtlo o rozdíly mezi čtením bloků (počítače) a proudu bitů (přehrávače), ale obecně to velký problém nebyl. U DVD se používaly různé triky, které se snažily zmást ripovací program vytvářením falešných začátků a různě pomotaných streamů, což občas dělalo problémy i přehrávacím programům nebo lepším přehrávačům. (Ve výsledku se ty ripovací programy přizpůsobily - ale upravte to v drahém přehrávači!.)

Je mi líto. Stát provedl jakousi akci a tím občanům, držitelům naprosto legálních dat, způsobil škodu. Ano, totalitní stát si to může dovolit, ten dokonce může občany zplynovat a protáhnout komínem. Nicméně demokracie má jistá omezení, a teď jde jen o to, zda se vztahují i na tento případ. Já říkám "potenciálně mohou, ale musí to posoudit specialista na příslušnou oblast práva". Vy blábolíte nesmysly.

Aha, proto musela manželka co půl roku (v průměru) v době kdy měla ordinaci jako firmu, mít servisní zásah IT firmy na počítači, aby se do DS vůbec dostala. Asi ty "standardy" nejsou moc standardní.

JavaScipt i cookies jsou bezpečnostní riziko. A tuplem na počítači, který má přístup k citlivým datům, jako jsou elektronické karty pacientů. Takže stát nutí lékaře pracovat s bezpečnostně rizikovými DS a přitom ručit za bezpečnost dat o pacientech. Což se vylučuje. Přitom DS jsou méně kvalitní služba než free emailové služby.
A pro ta data o pacientech, komunikaci s pojišťovnami apod. navíc existují programy pouze pro Windows, která jsou sama o sobě bezpečnostní riziko. Nebo pro MS DOS, který je paradoxně bezpečnější, protože viry pro něj už vesměs zemřely stářím.

Tyto problémy měli všichni lékaři na pracovišti, praktičtí i odborní (desítky lidí). I okruh kolegů a kolegyň, známých z odborných seminářů, akcí LK apod. A spousta doktorů po zavedení povinné komunikace s pojišťovnami přes počítač skončila. Dodnes jsou po nich některé obvody neobsazené a někteří lidé z těch oblastí dodnes nejsou u žádného lékaře registrováni, případně dojíždějí za lékařem i přes sto km.
Takže ta digitalizace je dělána a prosazována málo intelektově potentními jedinci, protože není přizpůsobena cílové skupině. A je ovšem taky otázka, zda to, co na papíře trvalo 2-3 minuty a nyní trvá na počítači 10 minut a déle, je skutečně nějaký přínos. Mě osobně se to tedy zrovna nezdá.

Mám jakousi představu o tom, co je psáno v učebnicích programování. Sám ambice programování síťových a webových aplikací nemám, takže mi stačí obecný přehled.
A prakticky všude se píše o tom, že to rizikové prvky jsou.

Ano, proto byla znepřístupněna i díla zcela legálně vystavená.
Prostě naše justice i policie potřebují dostat pořádně do šňupáků, aby svou práci dělali pořádně. Zatím pracují takovým způsobem, jako kdyby po sražení chodce na přechodu pozatýkali, odsoudili a zavřeli všechny řidiče z daného města.

V některých městech na západě byla ekonomická bilance takové akce kladná, tj. náklady na lístky apod., a na revizory, nebyly jízdným pokryty.

A ono to "pirátění" může být i přínosem:
Protože jsem znal z "pirátské" verze "office" Klasik, tak, když jsme měli výukový grant, z něhož to šlo koupit, jsem jej ofiko koupil do studentských počítačů na našem ústavu (psali si v tom diplomky). Kdybych tu upirátěnou verzi neznal, tak by přišli o kšeft, protože o tomhle SW skoro nikdo nevěděl.

Ne, podobné problémy měli všichni lékaři. Ne, prostor pro chyby je u kvalitní kalkulačky menší. Běžně používám jako kalkulačku konzolu jazyka R.

Nemám ji tč. pod rukou, ale učebnice jazyka JS s nosorožcem na deskách.
A o cookies se píše v různých učebnicích podobně. Už jen to, že pomocí cookies může příslušný web individualizovat návštěvníka je bezpečnostní problém, píšou odborníci.

Nezamenoval bych takzvane bezpecnostni duvody s obycejnou hlouposti. Zakazani JS je klasicka metoda obskurdnich praktik, ktere ve skutecnosti maji nulovy efekt. Pristup klasickeho fusera. Klidne se skrabejte pravou rukou za levym uchem, ale nevydavejte to za nejakou best current practice na poli kyberbezpecnosti. Menecenny je vas pristup - kdy bezhlave zakazete veci, kterym ani poradne nerozumite - a pak plevelite diskuze blaboly o tom, jak neco "nefunguje".

To je příklad svou názorností hodný kolegy Komenského.

Slovo hlupák nelze použít pro někoho, kdo nezná princip Javascriptu nebo cookies. To je spíš někdo, kdo ten počítač nezvládne vypnout / zapnout. Dnešní technologie nejsou uživatelsky přívětivé vzhledem k vyžadovaným znalostem. Dřív u televize stačilo pro přidání jasu otočit knoflíkem, dnes je třeba upravovat barevný profil dálkovým ovladačem, a ten dotyčný musí vědět, že něco jako barevný profil existuje.

Jenže vy jste žádný blud nevyvrátil. Vy jste prostě na základě asociace začal psát o úplně jiném tématu – a navíc to, co píšete, jsou bludy.

Takže za film, který byl k sehnání za nějakých necelých 100 Kč, mám platit za každé přehrání? Kolik? Taky stovku, nebo ještě víc? A musím na to mít odpovídající připojení k internetu (takže na chatě nebo chalupě to nepřehraju).
Nebo jste ochoten pokaždé, když si ze své knihovny vezmete knížku, hodit do nějakého prasátka na peníze třeba desetikačku a jednou měsíčně ty peníze posílat "držitelům autorských práv?
Právě to, co tak vychvalujete, jsou jednoznačné projevy krize.

Přesně to, co vychvalujete, jsou příznaky krize. Jsem ochoten platit tvůrcům, ale nikoli držitelům autorských práv, což je prakticky stoprocentně parazitická skupina, od tvorby a konzumace umění snadno odříznutelná. A krize skončí tehdy, kdy právě tohle bude nějakou formou provedeno.

A možná ještě jedna věc: Jedním z důvodů, proč se rozvinula a uspěla průmyslová revoluce, byl fakt, že se dost kašlalo na patenty a pod., takže jedna technická inovace byla rozvíjena řadou následníků svého tvůrce a různými cestami (ostatně jako kdykoli v minulosti, až někdy po zjištění našich chlupatých předků, že kopytem pakoně umlátí kořist lépe než pěstí). A jakmile se koncem PR prosadily patenty (byť časově silně omezené), tempo rozvoje průmyslu a technologií se silně zpomalilo.

A v oblasti autorských práv: Kdyby platila dříve, nemohla by vzniknout nejen lidová slovesnost, ale i řada klasických literárních děl (včetně mnoha Shakespearových děl). A navíc, než stačil zemřít Daniel Defoe, bylo na světě snad 7 pirátských vydání Robinsona Crusoe, a přesto neumřel hlady. Znaky pirátění neslo i jednosvazkové vydání Pána prstenu (autorská práva byla nějak udělena dodatečně), a přesto právě toto vydání J.R.R. Tolkiena učinilo autorem světového významu.

Takže bude nutno, aby za konzumaci díla dostával peníze ne nějaký obskurní "držitel autorských práv", ale tvůrce, u něhož je naděje, že ho to bude stimulovat k další tvorbě. A pokud vznikne nějaký takový model placení, krize kolem autorských práv zanikne.

U soudu můžete vyhrát i s absolutní pitomostí, rozporující základní přírodní zákony. Soud před pár lety konstatoval sebevraždu u muže, který si (podle soudu) nějak upevnil nůž na přepážku sklepní kóje, sedmkrát na něj nelehl zády, z toho třikrát zasáhl srdce, a pak ten nůž ještě než zemřel schoval tak dobře, že ho policie nebyla s to najít. A takovým soudům byste se svěřil?

V momentě, kdy propadne časové razítko na dokumentu, máte v ruce cosi méně než datovaný papír.

Bylo to konstatováno v diskusi pod články pan Peterky. Ono je to totiž daleko jednodušší než se patlat s časovými razítky apod.

"Ten dokument je platný stále, dokud se neprokáže opak. "
Kdyby tomu tak bylo, byly by články pana Peterky zcela zbytečné.

Buďte ujištěn, že z toho 17. století by se o moc větší procento nosičů dat nezachovalo. A tisk inkoustem na obyčejném papíře vydrží při uskladnění srovnatelnou dobu. O tisku z jehličkové tiskárny ani nemluvě.

"Které úřední dokumenty ..."
Rozhodně je lepší a perspektivnější investovat do speciálních papírů a speciálních tiskových prostředků než do něčeho tak nespolehlivého a efemérního jako je elektronický podpis.
MMCH, v archivu po předcích mám úřední papíry z raných 50. let (tedy cca 70 let staré) a jsou naprosto perfektně čitelné. A bez problémů bych jimi i dnes prokázal, že strýc a teta darovali svůj Němci "vybydlený" dům v Ústí nad Labem Národnímu výboru ke stržení, i se stavební parcelou (takže tím padl požadavek hradit náklady na to stržení).

Je

Ta možnost, pochopitelně, neexistuje. Resp. peníze mu jistě poslat mohu, ale on mi nemůže povolit si dílo stáhnout. Kdyby existovala, znamenalo by to masakr pro "držitele autorských práv". MMCH, když nějaká organizace "drží autorská práva", tak to mj. znamená, že autor s dílem volně nedisponuje, viz před pár lety proběhlá kauza s dědictvím po Zdeňku Milerovi.

Není to volba autora, autorská práva na některé kategorie děl automaticky přechází na organizace "držící a chránící autorská práva".

Autoři tuhle možnost nemají. Bude nutno v tomto změnit legislativu, a to velmi podstatně.

Pokud se tohle neudělá (redukce až eliminace "držitelů autorských práv"), bude se celá tato oblast motat v nekončící krizi. Což má už dnes jednoznačně negativní vliv na kvalitu produkce. V oblasti videoprodukce viz např. masová tvorba remake, zpravidla horších a diváky odmítaných oproti originálům. Takže znepřístupnění originálů je taky cesta ke zvýšení prodeje šmejdů.

K použití díla pro vlastní potřebu současné znění autorského zákona nevyhovuje, protože mi znemožňuje se k tomu dílu dostat.

"nevíte o ničem, co by k tomu autory nutilo"
dtto k "audiovizuální dílo jako sharevate"
Že by znění zákona?

Míjíte se s kauzami, kdy OSA zpoplatnila a ještě pokutovala autory, veřejně předvádějící vlastní díla. Míjíte se s kauzou pokutování mládežníků, kteří u táboráku zpívali lidové písničky, u nichž jsou autorská práva dávno prošlá. I podle naší nesmyslné legislativy.

Zkuste si článek, na který reagujete, přečíst ještě jednou a pozorněji. Třeba pak nebudete zbytečně vytvářet konstrukce o tom, že „soud vybral ISP“.

Nějak jste ignoroval tu část, že vyčerpali mírnější formy, jak se krádežím „jablek“ bránit, až dospěli k téhle. Jakou škodu způsobili ochranou svých práv?

Takže ještě poslední vsuvka: žaloba a předběžné opatření jsou dva úplně odlišné úkony.
Mohou se, ale také nemusejí v rámci jednoho podání týkat stejných subjektů. Tedy příklad: pro něco žaluju A a B. A k tomu můžu požadovat uložit předběžné opatření někomu jinému (C, D, at nausea).
A zase: soud se bude zabývat JEN subjekty řádně oznacenymi v podání. Jak mu ukládá zákon.

Nerozumím, situace :koupím si DVD s filmem, udělám si kopii abych disk nemusel tahat třeba mezi domovem a chatou a tu kopii mne někdo na chatě ukradne. Moje morálka je špatná?

Žalovaným může být stát, jehož justice to provedla.

Na Linuxu se to chovalo tak, že to paralelně nabídlo přehrání, nebo nakouknutí manažerem souborů. MMCH, Windows běžně nabízejí "přehrání" médií, na nichž žádné zvukové ani video soubory nejsou.

Já tam žádné soubory neměl. Jen jsem stahoval pro vlastní potřebu, což je v tuzemsku zcela legální.

Manželka (VŠ) měla s DS neustálé problémy a neustále platila IT pracovníka, aby jí to udržoval v chodu (několik návštěv ročně po 1000 Kč za hodinu + cestovné), po celou dobu, co měla firmu. Neznám nikoho, kdo by DS jako user hodnotil kladně.
Ono i např. podání daňového přiznání přes DS je výrazně složitější, pracnější a časově náročnější než papírový formulář. Případně dražší, když vám to dělá specializovaná účetnická firma (jak to měla manželka).

Jestli problem nebude ve zvolenem IT pracovnikovi... ;-) Ono za "experta" se rad povazuje kazdy, kdo zvladne klikat na tlacitkon Next v instalatoru.... a uplne nejhorsi byvaji kamaradi z hospody :D No, asi nebudete moc schopny clovek, kdyz jste sve manzelce nefokazal ani sehnat lepsiho ajtaka...

EPO funguje u dani uz roky a narozdil od rucniho vyplnovani papiru tam nehrozi, ze by clovek udelal chybu ve vypoctu. Vzhledem k tomu, ze s touto cinnosti mam realne zkusenosti uz pres patnact let si muzete reci o "slozitosti" nechat od cesty. Je to naopak jednodussi nez crcani se s papirama, vc. nasledne logistiky.

Ne, příslušná kvalifikační školení atd. A firma.

Vyplňování je daleko náročnější než u papíru. Mentálně potentní jedinec si na výpočty zapne nějakou kalkulačku.

Zbytečně to komplikujete, ten příklad s jablky a džbány je o něčem jiném, než co se tam snažíte naroubovat (což Vám může projít u jabloní, ale džbánovník si nenaroubujete ;oD ).

Ve skutečnosti vám totiž nikdo neprodává ani nepůjčuje (ani nekopíruje) ten obsah, ale jen právo jej po omezenou dobu a v omezené podobě konzumovat - takže jablko si klidně vemte, ale nesmíte je (bez zaplacení) sníst. ;o) Vtip je v tom, že bez zaplacení je někdy ani nesmíte z toho stánku vzít do ruky.
Ale můžete si za pravidelný měsíční paušál předplatit právo utrhnout a v sadu sníst libovolné jablko přímo ze stromu - jen je nesmíte z toho sadu odnést.

Hmmmm...
Akorát, že tady řešíme kopírování/sta­hování videí, která v distribuci jsou, tedy zejména nejhodnotnější díla z produkce Novy a Primy.

Je mi líto. "Upirátěním" videa, které není v rámci zonace k dispozici pro střední Evropu, protože nás majitel autorských práv prohlašuje za "podlidi", tomu náckovi žádná škoda nevznikne. "Upirátěním" videa, které není komerčně dostupné vůbec, škoda rovněž nevznikne. A pro stažení volného díla (ta na ulozto byla také), případně díla s prošlými autorskými právy (dtto), škoda z principu vzniknout ani nemůže.
Jistěže je zde i onen problém, že normální člověk může za den shlédnout (z důvodu času) nějakých 10 - 15 videí, a stejně, kdyby to dělal každý den, tak skončí brzy na psychiatrii v kleci. Takže volná díla (jakýmkoli mechanismem) snižují poptávku po dílech placených.
A fanfilmy občas vytváří tlak na kvalitu tvorby, kterou reflektují. Včetně diváckých sestřihů - např 3 dílný Hobbit (znám členy SF/F klubů, kteří na třetí díl té zpotvořeniny odmítli jít do kina) byl fanoušky sestříhán víckrát (mj. na dva díly po 1,5 hodině či jednodílnou dvouhodinovou verzi), které jsou podle mnoha fanů lepší, než originál (čímž tedy, viděl jsem ten originál, není mnoho řečeno). A co včíl s tím? (Nehledě k tomu, že stejně nejlepší filmový Hobbit je animovaný od Rankina a Basse. Byla volně na youtube nasekaná na seriál.)
A přinejmenším sporná je situace, kdy dílo mám oficiálně koupené, ale nechce se mi na chalupu jezdit s furgonem DVD, a tak si je raději stáhnu ve formátu, uložitelném na disk. Sice na root.cz kdysi vyšel návod, jak udělat takový soubor z DVD (pomocí mencoderu a mplayeru), ale když to někdo už udělal...

Standardy říkají jak mají ta API (JS, CSS, DOM...) fungovat.
Součástí jsou i různá doporučení (třeba že by nemělo být možné - bez explicitního povolení - číst informace o hardware, například rozlišení obrazovky...).
Tím, že některé věci nedovolíte ten standard nijak neporušujete. Pokud zakážete používání cookies třetích stran (jak se chystá Chrome, jak má Firefox...), žádný standard neporušíte - ale spousta stránek bude mít problémy s funkčností. Tím, že nedovolíte používat scripty z některých domén (googletagmanager, googlesyndication, seznam...) na stránkách úplně jiných domén, žádný standard neporušujete - nikde není psáno, že takové scripty musí být povolené. Jak sám píšete: To je (...) vlastní pravidlo. S webovými standardy to nemá nic společného.
Takže: samotný prohlížeč splňující standardy není dostačující podmínkou pro fungování.

Dovedu si představit, co by se strhlo za povyk, kdyby třebas Datové schránky měly definované: pro přístup nesmíte mít nastaveno zabezpečení prohlížeče na přísný režim.

Ano, jenže pokud z bezpečnostních důvodů mám některé věci vypnuté, tak buď oželím DS, nebo to vypnutí musím, riziko sem, riziko tam, zrušit. A je docela zajímavé, že většina freemailových služeb po mě podobné zvyšování rizika nepožaduje.
DS jsou prostě méněcenný SW napsaný programátory stejného kalibru. Nevadily by, pokud by jejich užívání bylo dobrovolné. Pokud je však stát lidem vnucuje, tak jim vnucuje i bezpečnostní rizika s nimi spojená.
Jistě by se DS daly napsat v čistém html, bez JS a podobných nesmyslů, (případně s JS výlučně u navštívené stránky a na počítači, na kterém je umístěna), ale to by požadovalo IQ 80+.

Šlo to opravdu mimo mě, byť jsem tyto časopisy také sledoval.
A měli jsme ho koupený na instalačních disketách.
Faktem je, že to byl jediný slušně fungující SW typu Office, který se mi kdy dostal do rukou (měl jsem možnost vyzkoušet Ami Pro, MSWorks, Star Office, Open Office, Libre Office, pochopitelně i MSO) a po jeho konci jsem odmítl přejít k něčemu tak pochybnému jako MSO a přešel jsem na TeX / LaTeX.

Ale not ak, netahejte do toho Kalkulačku, nebo Vám to spočítám. ;o)

Tak ještě jedno kolo: prohlížeče splňují standardy i při nastavení na přísno.
Součástí standardů (jak sám píšete výše) není, jak má být prohlížeč nastaven. Zároveň ta nastavení nijak neponižují plnění oněch standardů.
Problém je, že některé stránky prostě spoléhají na to, že to uživatel nemá nijak zabezpečené - a nemají to ošetřené.
Chyba není ani tak v tom, že to používají, jako v tom, že si o to neumí říct - že vám nikdo není schopen říct, co všechno potřebujete. (Pochopitelně kromě případů, kdy tam je vložená nějaká vyloženě škodlivá komponenta, například reklamní personifikace, fingerprinting, apod. - to tam prostě nemá co dělat!)

Samostatnou kapitolou je pak CAPTCHA, která vás může spolehlivě odstřelit od přístupu na úřední stránky hned dvojím způsobem: když se nedozvíte, že tam vůbec je, protože je vložená jako script z domény, která nemá se stránkou žádnou souvislost, a když se spustí, ale nerozezná vás od robota.
Je opravdu skvělé, když musíte dojít na Katastrální úřad osobně, protože si nějakej Google myslí, že nejste tak úplně humanoidní.

Kniha:
https://www.megaknihy.cz/programovani/259650-javascript-kompletni-pruvodce-2-aktualizovane-vydani.html
Nejsem si ovšem jist, zda nemám vydání starší.

O těch cookies si zdroj nepamatuji, jako si např. nepamatuji, ze které konkrétní učebnice znám postup při punkci výpotku do hrudní dutiny. Důležité je, že jsem tento úkon na vojně u pacienta zvládl.

Ono se na zásadách počítačové bezpečnosti od, řekněme, roku 2000, něco skutečně podstatného změnilo? IMHO se změnily jen detaily některých postupů.

Ve skutečnosti tím zablokujete veškeré malware, které ho potenciálně využívá ve vašem počítači.

Já netvrdím, že umím vše nejlépe, ale pokud jsou ve vašich tvrzeních zjevné rozpory a navíc rozporujete i to, co se běžně píše v nejrůznějších zdrojích o daném problému, tak jsem ohledně vašich tvrzení skeptický.

Ve špitálech možná, manželka ale byla soukromá praktická lékařka (coby firma) a při předepsaném (pojišťovnami) tempu 10 pacientů za hodinu jí šlo opravdu o každou minutu a na každý úkon, který její práci zdržoval (což byly hlavně "digitální nesmysly") těžce nadávala. Byť měla počítač i připojení na internet vlastní (firemní) a nikdo nad ní nestál, aby jí zakazoval třeba hraní her,.
Před časem paralyzoval počítačový virový útok všechny brněnské špitály, vyjma FN Bohunice, kde mají systém založený právě na MS DOS. A ztišují tím frflání doktorů, že programy pro něj jsou uživatelsky podstatně méně kvalitní a přátelské než programy na Windows.

A vzdělání je v takovém případě vždy na škodu.
Když jsem byl v přijímači na ZVS, tak tam měli aktuální případ, kdy tři záložáci na cvičení rozdělávali oheň v kamínkách ubytovací Tatry V3S benzínem a její korbu spálili. Do likvidačního protokolu potom všichni napsali, že nevěděli, že je benzín nebezpečná hořlavina. Bylo by to prošlo, kdyby se jeden z likvidační komise nepodíval do kádrových materiálů a nezjistil, že jeden je přírodovědec, obor chemie, druhý inženýr chemie a třetí magistr farmacie. Takže se skládali na novou.
Čili žalovaný - odborník na autorské právo - by byl asi v horším postavení než právní laik. Ale možná by spíš našel věrohodně vypadající výmluvu :-)

Je mi líto, to, co padlo v diskusi, mi ji připomenulo..

"A teď si představte..."

Já pamatuji, jak byla kvůli jednomu obrázku, navíc obalu gramofonové desky před léty vydané, zablokována celá Wikipedie.

O datových schránkách jste začal vy. O bezpečnosti, což souvisí s těmi DS, taky. Na "bazénovou chemii" jste udělal narážku také vy. A ta historka z vojny mi vytanula při úvaze jednoho z diskutujících o nutnosti zkoumat znalosti stahujícího, zda ví, že je soubor nelegální (takže by více vzdělaní byli ve vyšším potenciálním riziku postihu než méně vzdělaní, jako v té historce).

Problém spočívá v tom, že vyvrácení bludu, byť zmíněného částí věty, potřebuje zpravidla delší text.

Pokud si nastavím u linuxového distra vyšší míru bezpečnosti, tak je mi (mimo jiné věci) zakázáno spouštět JS a podobné věci a ukládat cookies. Takže lidé, kteří takové distribuce dávají dohromady, je zřejmě považují za rizikové. A rozhodně je považuji za důvěryhodnější než některé zdejší diskutující.

Bylo to o špatně provedeném blokování webu, takže to zcela jistě s tématem článku souvisí.

A vy si myslíte, že elektronický podpis je cosi jako elektrická lokomotiva? Tedy cosi přínosnějšího než jiné technologie? Já tedy ne.

Ad uživatelský komfort DP. Zatím na to z mého okolí, kdo ji má, každý jen nadává.

Byla tu (na Lupa.cz) série článků o digitálním podpisu a druhá o udržování takovýchto dokumentů ve stavu použitelnosti, tj. aby procházející podpis byl nahrazen časovým razítkem, to dalším, to dalším (ad nauseam). Pro mě to byla přehlídka důvodů, proč tyto technologie zavrhnout a o volbách "to hodit" některé ze stran, které budou mít v programu omezování těchto technologií.

A k tomu vašemu "nerozumíte..." si dovoluji citovat Nielse Bohra: "Pokud nedokážete svůj problém vysvětlit i naprostému laikovi, znamená to, že mu sám dostatečně nerozumíte."

To, že lidé chodí na poštu konvertovat dokumenty z DS, bylo konstatováno i v diskusi pod články z výše zmíněných seriálů, a sám občas takovéto návštěvníky na poště taky vídám.

"Digitální samohanou" jsem si dovolil označit ve druhé z uvedených sérií popsaný sled úkonů, udržujících v platnosti digitálně podepsaný dokument. Jsem toho názoru, že je to pro normálního člověka perfektní emetikum, ale nic jiného.
Prostě, pokud se skutečně mají nějak udržovat či skladovat digitální dokumenty, bude to potřebovat něco principiálně zcela odlišného než je tato technologie. Dokud nebude možné digitální dokument nahrát na médium, garantující 100+ let životnost, případně jen jednou za mnoho let překopírovat na novější médium s ne tak dlouhou údržností, bez jakékoli další manipulace, a po těch 100+ letech to bude platný dokument (a ne podezřelý dokument s prošlým certifikátem podpisu, jehož platnost s nejistým výsledkem musí obnovit soud), je to technologie horší a méně spolehlivá než papír. O hliněných destičkách, které vydrží bez problémů tisíce let, ani nemluvě.

Obávám se, že zkušenost s pohyblivými obrázky z roku 1986 má nulovou relevanci k řešení autorských práv na internetu. Já osobně se domnívám, že tohle (proces, jehož jedním z mnoha výsledků je ono vypínání webů) je jakási krize, která bude muset přejít do kvalitativně nového řešení, než jaké se uplatňovalo u celuloidových pásků, nebo primitivního analogového videa na velkých kazetách.

Nemám představu, že by pro distributory linuxových distribucí byl typický marketing na bázi předstíraných úkonů. Pokud by ten JS nevypnuli, neměl bych s tím jako pokročilejší uživatel žádné problémy. pokud ho vypli, tak jim prostě věřím, že JS bezpečnostním rizikem je, a nepřesvědčíte mě o opaku, i kdybyste se postavil na hlavu. A uživatelé, kteří "něco chtějí" by si ten JS mohli vypnout sami, prostředky na to v Linuxu jsou.

Nechtěl jsem to od IT pracovníka. Při instalaci Linuxu je u některých dister nastavení bezpečnosti ve více stupních od malé až po "paranoidní" a u každého stupně je popsáno, co to nastavení udělá. Odtud také vím, že s vyššími stupni bezpečnosti je spojen zákaz JS.

Ne, už proto, že výdrž DP je časově nepatrná.

"Jakýkoli podpis je považován za platný, dokud se neprokáže opak."
Jenže ten podpis bude i na dokumentech, které má někdo zájem napadnout. A tam je papír v trezoru, nebo u notáře, jednoznačnou výhodou.

Ano, spousta lidí dokumenty z DS konvertuje, což je jistě mnohem dražší, než kdyby z úřadu dostali rovnou papír s podpisem a štemplem.

Celá druhá série článků pana Peterky (doufám, že to jméno nekomolím) je o naprosto šíleném sledu naprosto šílených úkonů, které mají digitálně podepsaný dokument udržet v platnosti. Přičemž ani to není zárukou, že v platnosti zůstane. A s neplatným dokumentem v ruce se sice mohu soudit o jeho platnosti, ale to je ovšem složitý a drahý proces s nejistým výsledkem.

Knihy na papírech ze 17. století jsem už v ruce měl. Takže blábol.
A papyry z nevyloupených (nebo málo vyloupených) egyptských hrobek jsou staré tisíce let. Svitky od Mrtvého moře mají kolem 2000 let.

Pokud jsou ty hlíněné destičky vypáleny, a ne jen vysušeny sluncem, a nejsou mechanicky zničeny, vydrží opravdu tisíce let. Z Kréty máme destičky s obrázkovým písmem i s lineárním písmem A (přečteme ho, ale jsou psány neznámým, asi neindoevroským, jazykem, rozhodně pocházejí z doby stovky let před Trojskou válkou), čteme (a díky panu Hroznému i rozumíme) hliněné knihovny Chetitů "vrstevníků" egyptské Nové říše (s níž válčili), v Mezopotámii byly nalezeny mnohem starší knihovny a archivy Sumerů.

Zcela jistě je v řadě případů papírová verze úřední agendy levnější a snáze dostupná. I kdybyste se postavil na hlavu.

Celá druhá série článků pana Peterky je o tom, že dokument s propadlým e-podpisem a časovými razítky je bezcenný.

Je to open source, takže tam takové číčoviny na způsob MS a podobných firem nemají důvod existovat.

"Pokud vy něco podporujete ..."
Je mi líto, tyhle technologie jsou svou podstatou nesmyslné a mají nulový přínos.

Kdyby to byla lež, postrádala by tato série článků jakýkoli smysl a pan Peterka by mohl psát něco jiného. A takové věci jako certifikát elektronického podpisu nebo razítka by nemusely existovat také, protože podle vás zřejmě nemají žádný význam.

Nepopírám ji, jen konstatuji, že takováto kontinuita může být spojena s určitou "provozní slepotou", zabraňující postřehnout a akceptovat principiálně nové věci, což ostatně znám z vlastní výzkumné praxe.

"kryptografické algoritmy odolné proti útokům kvantovými počítači"
A budou odolné i proti další generaci nebo něčemu ještě dalšímu? Nebo tu elektronickou agendu budeme co pár let totálně překopávat a nějak nově zabezpečovat veškerou starší agendu?

Tajné služby mají ledacos, vč. backdoors do komerčních OS.

Problém je, že přidělení DS mě nutí ji využívat i tehdy, když je tato verze úřední agendy dražší, namáhavější a méně spolehlivá než "běhání po úřadech".

A pokud ten došlý dokument budu potenciálně někdy v budoucnu (za horizontem platnosti certifikátu podpisu) potřebovat, musím buď podstoupit ono martýrium, které popisuje pan Peterka, nebo to konvertovat na papír (což je podstatně dražší, než kdybych dostal ten papír od úřadu rovnou, ale levnější a snadnější než diginesmysly).

Shodnu se s ním v tom smyslu, že fakta, která uvádí, nijak nerozporuji. Rozcházím se s ním v hodnocení. Asi jako když se sparťan a slávista sejdou po zápase, který dopadl 3:0 pro Spartu, na čemž se shodnou, ale neshodnou se, zda to bylo vítězství nebo porážka.

"certifikáty"
Jste v rozporu se články pana Peterky.

Pokud půjde o hlasy voličů, může se stát cokoli.
A je mým právem podporovat i ty politiky, které vy považujete za hlupáky.

"Tak se přestěhujte na pustý ostrov"
Ne. Znamená to, že bezcennou technologii, jejíž produkty jsou snadno zpochybnitelné, prostě odmítám používat.

"tisk"
Je zajímavé, že onehdy mi na poště vytiskli dokument na normální papír jehličkovou tiskárnou. Šlo konkrétně o potvrzení o zaplacení dálniční známky.

"investovat"
Ne, chci po státu, který si ostatně platím, aby nepoužíval bezcenné shit technologie, jaké popisujete, ale technologie, jejichž výsledek vydrží alepoň desítky let.

Jsou psané (ty dokumenty po strýci a tetě) psacím strojem na průklepový papír. Na to stačí tiskárna BT 100, ještě ji mám na půdě schovanou.

"podpisy..."
Že by na základě jiných jimi podepisovaných dokumentů (léta dělali úřední překladatele z němčiny do češtiny)? Navíc by se muselo spíš zpochybnit razítko a podpis tehdejšího NV, který s tímto darováním coby vyrovnáním souhlasil. A od toho by se jistě řada mustrů našla.

1. S autorem se domluvit nemohu, protože mezi ním a mnou stojí parazit - držitel autorských práv.

2. To je jednodušší platit roční poplatek ve veřejné knihovně. MMCH instituce, která je solí v očích držitelů autorských práv.

3. "Tak plaťte tvůrcům"
Rád bych, ale není to technicky možné, resp. většinou ne.

4. Obávám, se, že Severní Koreji spíš odpovídá situace, kdy se "autorských práv" zmocňují různé parazitické organizace a blokují možnost přímých ekonomických vztahů mezi tvůrci a konzumenty děl. Což nemá s tržní ekonomikou naprosto nic společného.

5. Problém je v tom, že se dílo automaticky stává, i proti vůli autora, majetkem "držitelů autorských práv". Je lhostejné, zda to nazveme komunismem nebo fašismem, ale demokracie a tržní ekonomika tohle nejsou určitě.

Dovolím si parafrázi:
Pan Peterka říká cosi jako: "Provedeme-li řez od hrtanu až k páteři, dojde ke skokovému poklesu krevního tlaku, přeruší se dýchací cesty, průdušnice a průdušky se naplní krví, vznikne šokový stav a podrážděním bludných nervů jejich přeříznutím dojde k zástavě srdce."
A já říkám něco jako: "Pokud je někdo podřezán od hrtanu až k páteři, zemře" (bez oněch podrobností).

Další jsou už jen nesmysly: Pan Peterka jasně konstatuje, že digitálně podepsaný dokument s prošlým certifikátem, není-li zabalen časovým razítkem, nebo něčím podobným, je prošlý a bezcenný a celá druhá série jeho článků popisuje (z pohledu běžného uživatele) naprosto šílené a nesmyslné úkony, jak tomu (byť ne se stoprocentní jistotou) zabránit. Tento postup jsem nazval "digitální samohanou", protože mě opravdu lepší název nenapadá.

A právě proto spousta OSVČ a malých podnikatelů si nechává na poštách za drahé peníze převádět potenciálně důležité dokumenty z DS na papír, aby se těmto příšernostem vyhnuli (ostatně, stát právě s tím zřejmě počítal jako s přínosem ze zavedení DS).
A jsou, pochopitelně, potenciálními voliči "extrémistických stran", majících v programovém portfoliu zrušení těchto nesmyslů.

Odolnost...
Vzhledem k tomu, že ty další generace počítačů neznáme, dovoluji si pořádnou dávku skepse.

Ano, digitální agenda před nás staví naprosto nesmyslné stále další a další zabezpečování starších dokumentů. Jen generuje potřebu naprosto zbytečných prací.

"Vlastnoruční podpis"
Nedokážou.

V situaci, kdy toho parazita mezi mnou a autorem ze zákona obejít nemohu ...

Autorské právo spoustu věcí neumožňuje. V podstatě kopíruje stav před internetem a nástupem digitálních technologií. Takže trochu připomíná onen zákon, podle kterého musel před každým automobilem běžet muž s červeným praporkem.
A právě tohle vyvolává krizi, jejímž projevem (mj.) je masívní podpora "pirátění" a obliba webů, jaké byly zablokována (viz článek, pod kterým diskutujeme). A bude nutno najít nový model distribuce autorských děl a placení za ně (?film jako shareware, např.?). A situaci komplikují "držitelé autorských práv", vesměs bezcenní parazité, jejichž dolce far niente by bylo radikálně omezeno, nebo zcela zlikvidováno. Takže se vůči jakýmkoli změnám v této oblasti brání, jako se např. u nás bránili formani proti stavbě železnice (nebo ve Velké Británii proti železnici bojovali majitelé dopravy po kanálech a řekách a stavbu některých tratí zbrzdili o léta).

Technicky možná ano, ale právně ne.

V případě hudby vás OSA podle práva inkasuje za veřejnou produkci (nebo distribuci na nosičích) i vaší vlastní tvorby. Takové příklady se staly, byla kolem toho velká diskuse (jakou jste jistě buď nesledoval, nebo to šlo jedním okem dovnitř a druhým ven, takže nyní budete tvrdit, že se nic takového nestalo :-) )

Open source se spíš přizpůsobuje uživatelům placených OS, jako Windows. Tam jsem se ovšem s nějakou bezpečnostní škálou s výčtem, co bude při jakém bezpečnostním stupni restringováno, nikdy nesetkal (ono by to asi na něčem tak podřadném, jako jsou např. ty "wokna", snad ani nešlo).
Jinými slovy, vaše představy o motivacích těchto restrikcí v závislosti na stupni bezpečnosti nesdílím, spíš jsem ochoten brát jako fakt, že ti autoři a organizátoři distribucí vědí (ohledně bezpečnosti), co a proč dělají, a řídit se podle nich.

"Až vás soud odsoudí, nebude se ptát, jestli jeho rozsudek považujete za snadno zpochybnitelný."
Rozsudek zpochybnitelný není, protože existuje v papírové podobě. A mě nebo mému advokátovi dojde papír, na jehož základě se případně píše (papírové) odvolání, nebo oznámení o přijetí rozsudku.

Stačí, když mi to potvrzení o zaplacení dálniční známky vydrží rok, což by digitální a e-podepsaný dokument vydržet nemusel.

Cokoli, co nevydrží tolik, jako orazítkovaný a podepsaný papír (tedy horní desítky let minimálně) bez jakékoli další manipulace, je prostě shit.

Pochopitelně, jsou i jehličkové tiskárny, píšící rychlostí srovnatelnou s inkoustem nebo laserem, a jejich provoz je výrazně levnější, takže na řadě úřadů je proto mají.

Zcela jistě by se daly sehnat úřední překlady tety a strýce v archivu okresního soudu a dalších institucí. Pokud je archiv digitalizovaný, tak i docela rychle a pohodlně najít jednací čísla příslušných soudních spisů. Razítka a podpisové vzory i zrušených institucí, nebo organizačně změněných, přejmenovaných atd. stát zcela jistě archivuje právě proto, aby mohl v případě potřeby autentizovat jimi vystavené dokumenty.
Kdyby se ty dokumenty musely od těch 50. let udržovat postupy, které popisuje pan Peterka, vyžadovalo by to desítky pracovníků na plný úvazek, kteří by nedělali nic jiného. Nějaké "ministerstvo udržování úřední dokumentace"; mohli by ho mít piráti :-)

K mé předchozí odpovědi ještě něco obecnějšího:
Pořád jsme "v blahém očekávání" toho, že nové technologie, např. kvantové počítače, začnou louskat e-podpisy hrubou silou natolik rychle a efektivně, že během krátké doby ("přes noc") nebude žádný digitálně podepsaný dokument důvěryhodný. A v podstatě ani s jistotou nevíme, zda některé tajné služby už takovou technologii mají či nemají, a v případě že ano, tak je používají v nějakém superutajeném režimu (nebyl by to první případ, kdy se něco takového dělo).

Stát to jistě může soudům zakázat, pokud se sejde dost patřičných hlasů o volbách.

Ano, digitální podpis jsou jen jedničky a nuly, které bude vždy snadnější zfalšovat než materiální artefakt.

Citujete jen propagandistické bláboly, které mj. vyvrací i články pana Peterky.

Ano, takové případy se jistě stát mohou, ale, obávám se, že u digitálních dokumentů je to zfalšování jednodušší.
Uvědomte si také laskavě, že certifikační autoritou pro státem vydávané dokumenty je státní organizace, u níž můžete předpokládat ono "included" také.

Což je případ současné ČR a patrně i EU.

Neumožňuje věci, které lidé masově požadují, proto ono pirátění. Pokud by existovala možnost poslat autorovi za soubor stažený z ulozto nějakou rozumnou částku (např. cena DVD ve výprodeji mínus cena média; případně redukovaná o nižší kvalitu staženého souboru oproti DVD), neměl bych problém to autorovi poslat. Ne držiteli autorských práv, ale autorovi. A autor by na tom, obávám se, ještě dost vydělal, protože z prodaného DVD dostane podstatně méně. Autor knížky, pokud to není nějaká superstar, dostane od prodeje jedné knížky za 200 Kč něco kolem 20 Kč, nebo dostane paušál, vycházející o něco hůř (protože platí nakladateli za riziko, že se to nevyprodá).
A zřejmě někam tímto směrem se bude vývoj ubírat, po eliminaci parazitní třídy "držitelů autorských práv".

Právě že existence nových technologií mění kvantitu na novou kvalitu (Hegel a z něj to vykradl Marx). A té nové kvalitě je třeba autorské právo přizpůsobit.
"Digitální technologie", dovoluji si parafrázi: "Dobrý sluha, ale zlý pán". A má snaha je, aby zůstaly tím sluhou, kdežto vaše aktivity se je snaží povýšit na toho pána (protože o tom jsou povinné datové schránky a mnoho dalšího, co kritizuji).

"Proto autoři volí distribuci přes ditributory, kteří se umí pirátství aspoň částečně bránit."
Většinou jinou možnost nemají. MMCH, pokud bude dílo shareware nebo pod podobnou licencí, nic mi nebrání je autorovi zaplatit, byť by bylo "upirátěné". Tak daleko tlapky pirátů nesahají, spíš tuto možnost blokují špinavé pracky držitelů autorských práv.
Budoucnost vidím v nějakých službách, jako je např. pro knihy "Bez vydavatele".

"užití pro osobní potřebu"
Míjíte se s kauzami, které jsem uvedl. MMCH, uvedené kauzy jednoznačně ukazují, že "ochrana autorských práv" v pojetí podobných organizací je čiré zlo, které bude nutno tvrdě vykořenit.

Já se s panem Peterkou shodnu na úrovni faktů, neshodnu se s ním ale na úrovni jejich hodnocení. To, co on považuje za plus, já považuji jednoznačně za mínus.

Pokud tvrdíte, že e-podpis má platnost i po propadnutí certifikátu, tak to zcela jistě znamená, že ten certifikát je zbytečný.

A jde mi naprosto o jinou věc:
Klidně si používejte, co chcete, nemám sebemenší ambice vám v tom bránit s výjimkou jediné situace, která ovšem reálně hrozí, že totiž ty obtěžující a nic pozitivního nepřinášející nesmysly mi budou vnuceny. Což reálně hrozí, viz datové schránky, vnucované lidem proti jejich vůli.
Pokud zůstane funkčně plnohodnotná papírová agenda, klidně se naučte nějaký subsaharský jazyk a domlouvejte se s úřady bubnováním na lokalí. Což je, myslím, dobrý příklad, protože tonálně rytmický jazyk, kterým africký buben vlastně "mluví", bych se při svém "hudebním hluchu" nedokázal naučit.
Pokud vaše provozování takovéto agendy bude znamenat riziko, že se takovou nějakou obskurní metodou (ať už to bude ten e-podpis, africký buben, nebo třeba cvičené sovy) budu muset s úřady povinně domlouvat i já, nedivte se, pokud ve volbách podpořím některou ze stran, které jinou než papírovou agendu omezí nebo zruší.

Mimochodem, jakási škoda mi přece jen vznikla, protože jsem plánoval volné zveřejnění tří svých děl na uložto (v podstatě opravený text prvního vydání bez doplnění, která byla ve vydání druhém) s tím, že by tam byl text informující čtenáře, že mohou autora podpořit zakoupením dalšího (dosud nevydaného) díla na bezvydavatele (to je textově hotové, zasekl jsem se na titulním obrázku).

Ovšem, nejsem jistá firma, abych se soudil se státem "za zmaření příležitosti k výdělku".

Nicméně je to ukázka, že takováto úložiště mohou fungovat i bez porušování autorských práv a potenciálně přinášet tvůrcům zisk.

Ad druhý a třetí bod: To, že většina autorů v oblasti audiovizuálního umění není držiteli autorských práv a ta drží jacísi "držitelé", je názorná ukázka, že je na tomto poli cosi špatně. Asi jako když za prohibice prakticky všechny hospody, kde se naléval alkohol, patřily organizovanému zločinu.

Volba autora není svobodná, pokud jsou určitým způsobem nastavena v této oblasti pravidla.

A nehodlám se s vámi přít o zákonech, když se "ďábel" může skrývat v nějaké vyhlášce.
A kauzy, které jsem zmiňoval, svědčí o něčem zcela jiném, než co uvádíte vy.

DP je založen na šifrování pomocí dvou prvočísel, přičemž certifikát ta prvočísla identifikuje jako originální a platná. Ta čísla se musí periodicky zvyšovat (aby se pokryl nárůst výkonu počítačů, umožňující prolomení hrubou silou), nicméně může dojít i k jejich kompromitaci (nebo kompromitaci certifikační autority), a pak může certifikát skončit předčasně a nečekaně (což je problém i pro nějaké automatické přidávání časových razítek apod., protože to tento druh rizika nepokryje).
Příslušné vzorečky znát nepotřebuji, stejně bych je s 50% pravděpodobností držel vzhůru nohama.

Existuje v papírové podobě a v té se i uchovává u soudu.

Stačí, když v době platnosti dálniční známky vyprší platnost certifikátu, nebo dojde k jeho kompromitaci.

Znalec zcela jistě pozná pravost podpisu na papíře.

Jehličkové tiskárny na úřadech jsou, a tudíž není problém požadovat, aby se jimi tiskly dokumenty, co mají nějakou dobu vydržet.

Digitalizovaný archiv znamená, že nemusím ručně procházet haldy papírů, ale že se k těm podstatným dostanu rychleji a čistěji.

O automatickém přidávání časového razítka jsem se zmiňoval jinde. Jsem hluboce přesvědčen, že za cca 70 let by minimálně jednou (ale spíš vícekrát) by došlo k předčasnému projití certifikátu nebo kompromitaci certifikační autority.

Pokud ano (pouze digitální archivace), bude třeba to soudům zakázat. Riziko padělání nebo totální ztráty dat je příliš vysoké.

ad znalec:
Protože čím je ono procento vyšší, tím je posudek pracnější a dražší.

Nebyl by problém jehličkové tiskárny do úřadů dodat a zákon lze snadno změnit.

Vzhledem k tomu, kolikrát k podobným dějům došlo od doby, kdy se digitální podpis zaváděl, tedy doby mnohem kratší... Je mi líto, to je extrapolace na úrovni kupeckých počtů.

Vy jste jak ti úředníci, co v roce 1970 chtěli po prof Halačkovi rozvržení jednotlivých místností ústavu a konkrétní typy laboratorních přístrojů v pavilonu ústavu v kampusu, kam jsme se stěhovali po roce 2000.
Já, na rozdíl od těch úředníků (a, obávám se, i vás), maximálně mohu udělat nějaké extrapolace podle moorova zákona, a i ty brát jako nejisté.

Hloupý učitel, co to neví a netoleruje to tam, kde to nemá význam. S tatínkem jsme měli někdy od 7. třídy dohodu, že tyhle věci si podepisuji já, abychom chudáky učitele nemátli dvěma různými, leč hodně podobnými, podpisy.

Prostě, na rozdíl od vašich suverénních prohlášení, je mi jasné, že v této oblasti (vývoj výkonných počítačů v blízké budoucnosti) se nějaká podobná prohlášení seriózně udělat nedají.
Navíc, on dokonce nebyl podán matematický důkaz, že asymetrické šifrování není prolomitelné nějakým algoritmem (který dosud nebyl objeven). Tvrdí to matematikové spolu s tím, že dosavadní absence takového postupu důkazem není. Takže se může stát, že někdo přijde na způsob, jak ten podpis prolomit i na nějakém obstarožním PC.

Jakákoli soudní znalec by ty podpisy jako falešné identifikoval. Ze strany škol není vůle ho povolat. Důvody mohou být různé. Člověku bez pedagogického vzdělání a praxe vesměs nevysvětlitelné.

Znamená to, že digitálně podepsaný dokument je konečný. Pod vrstvu těch jedniček a nul se prostě nedá jít. A nad ní není také nic.
Oproti tomu papírový dokument má mnoho informaci nesoucích vrstev, které je možné zkoumat a jeho pravost tím zpochybnit nebo naopak potvrdit.
Když budete mít papír v určitém prostředí, údajně tam ležícím x let, můžete ho např. testovat na mikroprvky z nečistot a porovnat s papíry, které tam prokazatelně stejnou dobu ležely. Můžete ho testovat i na mikroorganismy z tohoto prostředí. Můžete testovat, zda dokument měl skutečně X let kontakt s papírem ležícím nad ním, i s tím pod ním (a ony s ním). A spoustu dalších věcí, vč. takových, které jsou padělateli nedostupné.
Jeden známý český mykolog dokonce navrhoval, aby se důležité dokumenty podepisovaly inkoustem z Hnojníku inkoustového, protože by tím klesla možnost padělání podpisu (dnes bychom mohli nedestruktivně zkoumat izotopové složení a porovnávat s pravými dokumenty, případně (destruktivně) sekvenovat DNA ze spor a porovnávat opět se zaručeně pravými dokumenty).
Něco podobného s jedničkami a nulami udělat prostě nelze. A protože digi dokument není vázaný na konkrétní médium, studium média vám prostě, na rozdíl od toho papíru, nepomůže.

Ano, já chápu jak to myslíte. Soud ale jaksi musí konat dle zadání, když dostane žalobu na A, B, C, nemůže si tam svévolně přidat D a E.

Četl jste vůbec ten odkaz? Jde o český případ trestního stíhání uploadera, tedy to, co označujete za „americký“ způsob.

Ještě @ můj předchozí komentář: co je "velkoobjemová dokumentace", prosím?? Více jak 30 GB, jak nabízí jedno volně přístupné české úložiště?? Přičemž opravdu za pár korun lze pořídit premium až 50 GB???

Jestli jednotky GB, byť i vyšší, ať se zaplatí premium na Uschovne, tam se to na těch 90 dní uloží, ale pokud chce mít zadavatel přístup déle, ať si pořídí vlastní úložiště stejným postupem. Že by neměl nějakých 300 Kč? Ale jděte...
Samozřejmě pokud je zástupcem zadavatele nějaký úředník, co se v úřadě pere i se sdílenou tiskárnou, vzniká problém. Dle mého názoru ale tomu zadavateli...

A jak byste to resil technicky? Blokoval IP? :-) V tomto bode diskuze uz davno byla. V dobach sdilenych globalnich CDN akorat vylejete vanicku i s ditetem - a zpusobite vetsi skody, protoze se zablokuji i legitimni veci okolo. Ano, kejhat neco o hlupacich muzete, ale projevil jste se sam jako neprilis bystry tvor. A o moralce bych na vasem miste pomlcel, ono vase pocinani s ni moc spolecneho taky nema a vase pocinani vam nevyhovujici obchodni model poskytovatele sluzby fakt neobhaji, vy "moralisto".

Mám v počítadle Ubuntu. Ještě nikdy se mi nestalo, že by nějaké DVD nešlo přehrát, zobrazily se mi ,,nepřeskočitelné" reklamy,nebo se během přehrávání samovolně změnila jazyková verze. Navíc není problém stáhnout z originálu data, vyhodit zbytečnosti, včetně toho reklamního bloku a dalších kokotin a vypálit kopii, která pojede česky, bez reklam a na všem.

Byla psaná, ale skoro vždy se mi jako neplatícímu uživateli stáhl soubor za dobu poloviční než byla ohlášená. Snad až ke konci to zlobilo a přerušovalo se a někdy ani nešlo navázat stahování na již stažená data.

Datove schranky jsou problem maximalne pro nevzdelane hlupaky. Svou hloupost prokazujete uz tim, ze tady argumentujete operacnim systemem, co davno nepodporuje nikdo.

Pokud mate hluboko do penezenky, muzete si nainstalovat nejakou aktualni verzi Linuxu. Datove schranky vam tam zarucene pobezi.

Tohle chování bylo v podstatě výchozí i ve Windows. (Mac se choval jinak: když bylo čím, tak to přehrával; a většinou bylo čím - iTunes...)
V Linuxu (Ubuntu) se uživatel rozhodl, jak dál, a pak si to pamatovalo. Windows se o to snažily také, ale v dobách Windows MediaPlayeru to přehrávání poněkud vázlo.
Bez ohledu na OS ale stačilo najít vhodnou aplikaci, která si to přehrávání vzala na starost. Historicky jsem používal VLC nebo nějaký specializovaný program (WinDVD...).

Připomnělo mi to dávné cvičení s Ubuntu, kdy jsem měl připojenou na notebooku mechaniku z počítače: na PC jsem vložil disk, na NB se spustil přehrávač. ;oD

"Musel byste vědět..."
Ano, ona taková Nova zcela běžně ukládala svá díla na uložto, a ještě v zabaleném archivu. To by mě věřili tak možná leda policajti v Kameňáku...

V Německu i v USA můžeš mít kopii koupenou digitálně, uloženou na svém médiu. (Ale nesmíš si zkopírovat DVD na svoje médium...)
Vycházíte ze zastaralých informací - už dost zastaralých.

To není tak zcela přesné...
Musel byste vědět, že jde o neoprávněně zveřejněné dílo, a nemít k němu jinou licenci.
Nicméně tohle je hodně ošidné na jakékoliv zobecňování a v konečném důsledku by rozhodoval soud a právníci. (Což je ostatně důvod, proč se to toleruje: právníci se prodraží.)

Fakticky je to problém nákladů a výnosů: pokud stáhnete nějaký seriál Novy/Primy, dostupný na jejich VoD, způsobíte jim škodu ve výši (několika)měsíčního předplatného. Platit právníka se jim prostě nevyplatí.
Na rozdíl od situace, kdy to nasdílíte stovce lidí - to už může být škoda ve statisících.

Ďábel se skrývá v detailu, konkrétně v tom splňující standardy, protože pod tím si lze představit ledacos - včetně povinnosti povolit cookies třetích stran, používat oddělené registrované zařízení pro přihlášení (mobil...), případně povolit přístup pro Google a projít přes CAPTCHA.
(Teď nemám na mysli konkrétně DS, ale popsal jsem zhruba věci, se kterými jsem se na různých státních stránkých potkal.)
Rozhodně bych nebyl tak striktní v tom je problém na vaší straně - často ani nemusíte tušit, jaké standardy po vás ten erár vlastně požaduje.

Nevím, jak na DS, ale na spoustu ouředních webů to je sice nutnou, ale nikoliv dostačující podmínkou.
Ještě musíte splnit další podmínky (povolené scripty z několika domén, ukládání cookies, atd...).
Problém je, že to vám nikdo dopředu neřekne, takže pokud nemáte prohlížeč ve stavu všechno povolené, můžete jen odhadovat, co konkrétně kde povolit.
Pokud si jen nastavíte v prohlížeči úroveň ochrany na přísnou, tak bez definování výjimek z těch pravidel nefunguje čtvrtka stránek. Pokud na ty stránky jdete jen proto, že chcete, nevadí to. Ale pokud tam musíte, protože to erár požaduje... - tak jen přemýšlíte, jakou výjimku z pravidel potřebujete, a marně voláte na podporu. (Tam vám poradí obecné prostě to zabezpečení vypněte, případně doporučí odinstalovat blokátory reklam - které nemáte.)

Klidně tu výjimku zadefinuji - když mi někdo řekne, jakou - tam je ten problém.

Nicméně tou výjimkou nesmí být povolit scripty Seznamu, Google, Facebooku... - to nemá mít s tím obsahem nic společného.
(A následně mne zastaví CAPTCHA... ;oD )

A. S. Pergill: Co kdybyste si nejprve přečetl článek? Provozovatel úložišť byl opakovaně vyzván k tomu, aby odstranil jenom vybraná nelegálně zveřejněná díla. Provozovatel úložišť ovšem na ty výzvy kašlal – tedy nezbylo než zamezit přístup k úložišti jako takovému. Zodpovědnost za blokaci celého úložiště tedy jde jednoznačně na hlavu provozovatele úložiště – a na něj také můžete směrovat ty vaše žaloby o náhradu škody.

Nejvetsi bezpecnostni riziko je ale hlupak u klavesnice. A tu svou hloupost neeliminujete tim, ze vypnete javascript a cookies.

A pokud resite bezpecnost, tak holt ten pocitac v prvni rade budete pouzivat jen k tem uloham, pro ktery je tam primarne.. a nebudete na stejnem PC ve volnych chvilich sjizdet porno. Ostatne ve spitalech mivaji - pro zabavu personalu je pouzit jiny PC nez pro zdravotnickou dokumentaci.

MSDOS bezpecnejsi neni ani omylem. Nefusujte do veci, kterym nerozumite a jen mate nejaky nazor. Presne taci hospodsti experti jsou nejvetsi problem, kdyz se resi bezpecnost...

To je už klasický přístup: mám titul a jsem pedagog, tudíž vím všechno nejlíp. Jenže tohle se dá uplatnit na nějaké studentiky, ne mimo školu a zcela mimo svůj obor....

Cookies by themselves do not pose security risks, however, they can be used by cybercriminals ..
Takže cookies samotné NEJSOU bezpečnostním rizikem, tím se MOHOU stát až zneužitím kyberzlocinci...
Tudíž jejich použití správným způsobem není takovým rizikem.
Jací "odborníci"? Odkaz, odkud jste bral svoji poslední větu, bude? Nebo nás tu jako obvykle zavalite bezobsaznymi frázemi, případně začnete o něčem jiném?
Chápete doufám rozdíl mezi stavy "je" a "může být" ??

24. 6. 2024, 18:30 editováno autorem komentáře

CAPTCHA by mi nevadila - kdyby fungovala.
Problém je, že často je postavená nikoliv na tom, jak odpovíte, ale jakým způsobem odpovídáte - a přesně tady selhávám, neboť můj postup řešení se pramálo liší od algoritmického scriptu.
(Ta historka s Katastrálním úřadem je z dob před NIA - a navíc to mám z práce cca 150 metrů, takže i s čekáním a běžným úředním tempem to vyřídím mnohem rychleji, než bych přesvědčil Google, že i steganofilní robot může nahlížet do katastru.)

Má na tom webu být napsáno: Je potřeba použít prohlížeč, který zpracovává tagy html podle standardu.
Nikoliv. Vytrvale přehlížíte, že nejde o to, jaké tagy/příkazy/ob­jekty/styly... jsou či nejsou zpracovávány, ale které cizí prvky se mají (standardně) zpracovávat a které (standardně) ignorovat.
Zjednodušeně: prvky z domén třetí strany - a nejde jen o scripty, ale třeba fonty, obrázky, vložené rámce... (Ano, iframe je standardní element, ne, není dobrý nápad v něm pustit kód ze vzdálené domény, ne, není dobrý nápad nechat velikost 1×1 px...!)

V čem přesně jsou ty skripty potenciálně nebezpečné?
Kupříkladu umí vysledovat počítač či uživatele pomocí fingerprintingu, zjišťovat informace o HW (rozlišení...) či strukturu sítě (IP...), spojovat informace napříč přihlášeními, a podobně. Sbírají informace, které jsou pro případného hackera zlatým dolem.

na blokování přístupu ke skriptům na náhodných doménách není nic racionálního
Nejde v žádném případě o náhodné domény!
Ostatně: to blokování funguje obvykle obráceně: blokuj všechny scripty (fonty, obrázky, iframy, cookies) třetích stran, kromě těch z vyjmenovaných domén. Není pak problém naházet tam sajty, kterým lze důvěřovat, nebo potřebné pro přihlašování (NIA...).
Poznámka: to vše se děje standardním, podporovaným a definovaným způsobem - tedy nijak to nesnižuje stadardnost browseru!
A právě proto by bylo dobré, aby si stránka (nebo podpora) uměla říct, které prvky třetí strany jsou nezbytné, které používá.
(Ano, lze to zjistit analýzou a debuggingem kódu - jenže proč by to měl uživatel umět?)

CAPTCHA od Google patří k těm nejspolehlivějším, které existují.
Souhlasím: minimálně v tom, jak mne odmítá uznat za člověka je vskutku velmi spolehlivá! ;oD

Nemám tu knihu pod rukou, takže, sorry.

Konkrétní zdroj jste dostal.

Ano, jenže pokud z bezpečnostních důvodů mám některé věci vypnuté,
Jenže vy to nemáte vypnuté z bezpečnostních důvodů, ale z důvodu, že bezpečnosti nerozumíte.

Jistě by se DS daly napsat v čistém html, bez JS a podobných nesmyslů, (případně s JS výlučně u navštívené stránky a na počítači, na kterém je umístěna), ale to by požadovalo IQ 80+.
Napsat webového klienta DS v čistém HTML by bylo jednodušší, než psát to i s využitím JS. Akorát by to bylo uživatelsky výrazně méně pohodlné, než dnes s tím JS, a nikdo by to nechtěl používat.

Jinak většina funkcí DS je dostupná přes API. Existuje spousta aplikací, které můžete pro práci s DS používat. Můžete si napsat vlastního klienta čistě v HTML, když po něm tak toužíte.

Jenomže vy nic nevíte, nic neumíte, jenom plácáte blbosti.

DS jsou prostě méněcenný SW napsaný programátory stejného kalibru.
Označovat jiné lidi za méněcenné na základě toho, že něčemu vůbec nerozumíte, není odvážné – naopak to svědčí o tom, že jste úplný hlupák.

1. web je potenciálním zdrojem malware a skriptovací programy v prohlížeči mohou to malware alespoň aktivovat (dál už si poradí samo).
2. Samotný skript může způsobit např. vytvoření tisíců oken, při jejichž zavírání může uživatel udělat chybu a kliknout tam, kde neměl. A zase, zákaz vyskakovacích oken bude asi podle vás bezpečnostně k ničemu, nebo se mýlím?
3. Na windowsech stačí stáhnout, o spuštění se postará OS. Zažil jsem a byla to jedna z posledních kapek po nichž džbán trpělivosti přetekl a šel jsem na Linux
4. Zejména u těch windows znamenají aktualizace velké problémy, ztratí se data, změní se chování programu, nebo data ze starší verze programu nejdou načíst a mnoho dalších podobných "radostí". Proto je uživatelé vždy odmítali. Např. na Linuxu jsou bezpečnostní záplaty důsledně oddělené od aktualizací nikoli bezpečnostních (a ty jdou dokonce vrátit do předchozího stavu). A Android se v tomto ohledu chová podobně jako ty windowsy (nevím, proč by se po bezpečnostní aktualizaci musel změnit obrázek na všech ikonách a jejich barva, např.).
5. Když nastavím vyšší úroveň bezpečnosti na Linuxu, alespoň v těch distrech, s nimiž mám zkušenost, tak se skripty i cookies (mimo jiné věci) v souvislosti s tím bloknou. Takže to asi nějaký smysl, jaký vám uniká, má.

V úvodních stranách knihy se píše, proč je JS bezpečnostní problém a jaká opatření byla učiněna, aba se jeho riziko snížilo.

1. Pokud vím, tak si spíš programátoři používáním JS zjednodušují práci s tím, že z hlediska uživatele to nic nepřináší.
2. Ano, a mohl bych si třeba napsat i vlastní OS, jak to tu a tam někteří lidé udělali. Jenže existuje, a to už od doby, kdy se kromaňonci oddělili od neandrtálců, společenská dělba práce ("ten dělá to a ten zas tohle"). MMCH podle interpretace některých archeologických nálezů neandrtálci dělbu práce neměli, a proto se stali dominujícím druhem potomci kromaňonců, byť mají v genech i geny neandrtálců, děnisovanů, stínových lidí a snad i dalších vymřelých příbuzných.
3. DS jsou uživatelsky silně nepřátelské prostředí, jejich koncepce je nesmyslná (vč. toho, že vám už pár minut, či sekund, po dojití může projít platnost došlého dokumentu). Jsou pro většinu uživatelů dražší, pracnější a méně pohodlné než papírová agenda. Kdyby jejich užívání nebylo státem násilně vynucováno, většina (odhadem 80 - 90 %) současných "šťastných uživatelů" by je neměla. To snad o jejich tvůrcích, i tvůrcích celé této koncepce, říká dost, ne?

Zase ta vaše dojmologie, podepřena s tématem článku zcela nesouvisející historkou z vojny...

Konkrétní stránky neznám, ale bylo to někde na začátku knihy, kde se popisovala dosavadní historie jazyka a byly uváděny obecnější informace. Ale podobná informace byla i v dalších knihách a brožurách o programování webu pomocí JS.
Načteno toho mám víc, ale faktem je, že jsem z JS ani z Javy (ale ani z Pythonu) moc nadšený nebyl. Je na mě prostě znát, že jsem vyrostl na BASICu a tyhle jazyky mi moc nesedí.

Člověče, vy byste se měl hádat s našima bezpečákama!

Pochopitelně, že zákeřný script bude fungovat stejně, ať přijde ze stejné domény jako web, nebo odjinud.
Jenže: pokud lezete na nějaké stránky, lze předpokládat, že jim věříte - jinak byste tam nelezl. A na stránky (domény...), kde se může dít něco, co nechcete, nelezete - a nebo je rovnou zablokujete. Je jedno, zda jde o stránky s pornem (kam nemají lézt ani děti, ani zaměstnanci...) nebo se scripty tvořícími otisk počítače a identifikující uživatele - prostě jsou zablokované.
Řekněme, že máte důvod vůbec nevěřit ničemu od Google. Fajn, nemusíte ty služby používat, zablokujete to celé (nebo to udělá váš firemní administrátor...) Ničemu to nevadí a žádné standardy to neporušuje.
A nyní vás ouřad nutí přihlásit se na nějaké úřední stránky (DS...).
Pokud ty stránky vyžadují nějaké prvky od Google, a bez nich se vůbec nic nezobrazí, nemáte šanci to napravit. Musíte nejdřív vědět, že musíte věřit Google, abyste se tam dostal.
A zároveň vás ouřad nemá co nutit věřit nějakému Google - v zákoně nic takového není.
Proto by si ouřední weby neměly tyhle cizí prvky používat - a pokud používají, měly by to někde deklarovat.

A teď si představte, že by takový ouřední web nutně potřeboval nějaký důležitý script z edisk.cz, který vám ISP na příkaz soudu zablokuje. (Jasně, hloupost...)

Pokud jsou vyskakovací okna problém, pak, jsou jistě i bezpečnostní problém.

Lidé DS odmítají hlavně z hlediska uživatelského komfortu. .Je to prostě špatně ovladatelná aplikace, chovající se nestandardně a nepřinášející uživateli nic pozitivního. Jistěže dalším problémem jsou digitálně podepsaná data v ní (jejich koncepce je naprosto nesmyslná), ale to se tu už řešilo.

MMCH, první lék, který jsem dostal jako novorozenec, byla "bazénová chemie" (konkrétně octan stříbrný, 1% roztok), která jsem dostal do obou očí. A používalo se to ještě když jsem jako medik chodil na stáže z porodnictví. Až když jsem byl jako otec u porodu, bylo to nahrazeno kapkami Ophtalmo Septonexu, který je jednak dražší, jednak méně účinný (zkrátka - samé výhody). Oblíbenou otázkou profesora Guldy bylo, proč octan a ne daleko běžnější dusičnan. Po jejím nesprávném zodpovězení zpravidla zkouška přešla z modu zkoušení na modus "domluva na opravném termínu". Dokázal byste to vysvětlit? Potřebné údaje jsou běžně dostupné na internetu.

Chudá soukromá lékařka po příchodu z ordinace domů musí zazálohovat data z končícího dne z flešky na HDD domácího počítače a pak si maximálně přečte nějaké drby o svém oblíbeném hokejovém klubu. Případně si na doma nechala odesílání dat pojišťovnám, což je také dost otravná práce.

Já netvrdím, že to znamená. Jen konstatuji, že v té nemocnici útok neuspěl a že je používání toho OS zaměstnancům presentováno jako úžasná výhra. A je otázka, kolik útoků na MS DOS na internetu je archivováno. Faktem je, že našim IT se MS DOS vůbec nepodařilo se sítí propojit, byť to mělo jít.

Rozdíl je v tom, že já jsem to zmínil jednou větou v rámci tématu, jenže vy to vezmete jako záminku a začnete psát úplně o něčem jiném.

Je článek o fotbalu, kde se řeší kvalita trávníku, já napíšu, že fotbalový trávník je zelený, a vy na to reagujete odstavcem textu o tom, jak jste se někde opil vodkou, protože „zelená“ vám asociovalo alkohol.

Co nakapete do očí, to se slznými kanálky dostane do dutiny nosní a při poloze na zádech (u novorozence obvyklé) do hltanu a dál do trávicího ústrojí. Takže je to v podstatě vnitřní aplikace. Je vidět, že neznáte ani středoškolskou zdravovědu, kde to, alespoň za mých školních let, bylo. A něco z toho stříbra proleze rovnou do krve skrze spojivku (tohle chce už nějakou VŠ toxikologii).

Já autentickou zkušenost nemám, jen vím, jaké boje s tím sváděla manželka a "těšila" se na další lezení do DS asi jako koza na návštěvu řezníka.
Obávám se, že DS může být přínosem pro firmu s horními desítkami a víc zaměstnanci. Pro podnikatele "zaměstnávám akorát sám sebe", nebo s několika málo zaměstnanci je to spíš ztrátové. Ostatně, kdyby tomu tak nebylo, stát by nemusel lidi do toho nahánět jak dobytek na porážku.
A raději si vyzvednu na úřadě lejstro, než abych ho složitě doloval z DS a nechával na poště tisknout a oštemplovat (což přijde i dráž).

Je mi líto.

JS většinou nahrazuje něco, co by se dalo udělat i v čistém HTML (netvrdím, že vždy).

Nevidím důvod, proč bych měl kvůli DS nechat psát OS, když to stejně nevyřeší problém uživatelské nepřátelskostí toho, co se objeví v prohlížeči.

Není to žádná lež. Bylo to jasně konstatováno zde na Lupě v článcích o elektronickém (či digitálním) podpisu. Platnost jeho certifikátu může vypršet absolutně kdykoli. Tedy i v době mezi jeho podepsáním na úřadě a vyzvednutím z vaší DS (byť riziko není velké, ale nula to není taky).

Kousek dál v této diskusi jsem konstatoval, že DS může něco přinést firmám s dostatečným počtem zaměstnanců, v nichž lze vyčlenit jednu osobu jen na tuto práci, a která navíc čile komunikuje s úřady. Pro OSVČ nebo malé firmy o pár zaměstnancích (které mezi "přidělenci" DS převažují), je to naprosto jednoznačně ztráta času i peněz.
A protože digitální podpis je naprosto bezcenný, většina lidí chodí dokumenty došlé do DS nechat konvertovat na papír a oštemplovat, což je dražší, než kdyby dostali papír rovnou. "Digitální samohanu", potřebnou k udržování platnosti elektronicky podepsaného dokumentu, navíc stejně s nejistým výsledkem (viz články na Lupě před pár měsíci), provádějí leda psychopati.

Je to odhad (těch cca 80 %) daný tím, že mezi "šťastnými uživateli DS" naprosto převažují OSVČ či jiní single podnikatelé, a malé firmy.

Kritiku DS z vaší klávesnice jsem dosud neměl to štěstí číst.

O tom, co vy pamatujete naprosto bez vztahu
k tématu opravdu tato diskuze není. Naprostá většina diskutujících taky "pamatuje" kdeco, ale nemá potřebu s tím spamovat tuto diskusi...

A jsou ty věci, které popisujete, skutečně nezbytně potřebné pro přijetí úředního papíru, nebo odeslání papíru úřadu? A co JS na straně počítače se schránkami, kde lze jeho bezpečnost hlídat daleko lépe a spolehlivěji než u statisíců počítačů uživatelů?

Před nějakým časem tu byly minimálně dvě série článku o elektronickém podpisu a údržbě elektronicky podepsaných dokumentů v platném stavu. Pro mě to byla jednoznačná přehlídka důvodů, proč tuto technologii zcela odmítnout.

Jestliže mi odborník na bezpečnost ten JS od určité úrovně zabezpečení vypne, je to pro mě jasným a vámi dost obtížně oddiskutovatelným důkazem toho, že to vypnutí bezpečnost zvyšuje, a že povolení JS působí přesně naopak.
Nevidím sebemenší důvod, proč by lidé z Open Source měli předstírat zabezpečení, které neexistuje. Tohle běžně dělají pracovníci uzavřených OS, kteří jsou k podobným krokům nejrůznějšími cestami motivováni.

Za časů koněspežných železnic byly vagony mnohem lehčí, takže se utáhlo pro nás překvapivé množství lidí i nákladů. Stávajících vagonů by koně asi moc neutáhli, ale lidí a nákladu víc, než se do nich vejde.
Přepřáhnout koně není o moc pomalejší než přepřáhnout lokomotivu, což je úkon, který pamatuji dělat. Přepřahalo se z elektrické trakce na uhlí nebo naftu při sjíždění z elektrifikovaného úseku trati. Přepřahalo se na spojkách mezi severní a jižní dráhou, protože jedna měla stejnosměrný a druhá střídavý proud (než byly vyvinuty lokomotivy, schopné jet na obojí). A trvalo to běžně půl hodiny, za což byste bohatě přepřáhl několik spřežení.
Spíš byla problematická na některých úsecích trati přípřež (tj. bylo nutno přidat koně pro vyšší stoupání trati v daném úseku).

Já jí do toho nevrtal, už proto, že Windows nerozumím a rozumět odmítám.

Možná takoví lidé, jaké popisujete, skutečně existují, ale nemám důvod věřit, že převažují. Už proto, že časová ztráta při práci s DS je výrazně větší než v případě papírového dokumentu.
Pro voličský průkaz jsem si zašel na radnic (a vystál "šílenou frontu" o jednom člověku, mě) a na tu služebnu opravdu raději zajdu, už proto, že jsem v právu laik (byť tu a tam o něčem poučený) a že se proto nechám službu konajícím policistou nasměrovat k předpisům odpovídající a pro něj smysluplné verzi.

No, vy tomu najednou nerozumite... a pritom hlasate, co kde se ma jakoze povypinat jako zbytecnost :-) No, treba jste podobnou ptakovinu chtel od toho vaseho ajtaka... a on se slovy "nas zakaznik, nas pan" to proste udelal. Kdo chce kam...

A ted nam povezte jeste tu pohadku o Karkulce.
Falzifikatu vseho mozneho v materialni podobe jsou plne (policejni) sklady :-)

Jenže v řadě případů potřebuji dokument platný i po projití promlčecí doby zločinu padělání.

Ad školy. Proto ty podpisy neřeší, vyjma případů, kdy to má smysl.

To, že většina autorů v oblasti audiovizuálního umění není držiteli autorských práv a ta drží jacísi "držitelé", je názorná ukázka, že je na tomto poli cosi špatně.
Je to stejně „špatně“, jako že většina stavitelů není vlastníkem domů, které postavili, nebo většinu aut nevlastní výrobci, kteří je vyrobili.

Volba autora není svobodná, pokud jsou určitým způsobem nastavena v této oblasti pravidla.
Nesmysl. Navíc ta pravidla prakticky nijak neomezují autory.

A nehodlám se s vámi přít o zákonech, když se "ďábel" může skrývat v nějaké vyhlášce.
Takže o tom nic nevíte a jenom plácáte hlouposti.

A kauzy, které jsem zmiňoval, svědčí o něčem zcela jiném, než co uvádíte vy.
Nesvědčí. Svědčí jenom o tom, že nechápete, co se děje kolem vás.

"prolomitelné kvatovými počítači"
Ano, ale hrubou silou, ne nějakým "prolamujícím algoritmem".

Ty stroje jsou, pochopitelně, detekovatelné, viz má odpověď jinde, kterou nechci copy - pasteovat.

Průlom ze dne na den ...
Pokud to někdo udělá, bude zatraceně zticha. A kdokoli z nějakých speciálních služeb, kdo s tou informací přijde do kontaktu, taky. Jinak si jednoho dne sáhne na kliku, pomatlanou novičokem či jinou podobnou látkou.

Já, na rozdíl od těch úředníků (a, obávám se, i vás), maximálně mohu udělat nějaké extrapolace podle moorova zákona, a i ty brát jako nejisté.
Vy můžete dělat naprosto co chcete a stejně z toh ovždy nakonec bude nerelevantní blábol.

Hloupý učitel, co to neví a netoleruje to tam, kde to nemá význam. S tatínkem jsme měli někdy od 7. třídy dohodu, že tyhle věci si podepisuji já, abychom chudáky učitele nemátli dvěma různými, leč hodně podobnými, podpisy.
V jednom komentáři tvrdíte, že žáci podpisy nefalšují, v druhém se přiznáte, že jste to sám dělal, a nepřipadá vám na tom vůbec nic divné. Vy prostě kategorii pravda–lež vůbec neumíte rozlišovat. Hlavně že je vám pořád něco líto.

Ano, ale zatím máme papíry, které vydržely někdy od 16. století, ale nosiče dat, které by takto vydržely, nikoli. Naopak, naprostá většina nosičů dat, které jsem nahrál někdy na přelomu tisíciletí, je už nečitelná. Od disket přes CD / DVD až po flešky a externí disky.

Pokud by závěť zfalšoval notář, mohl by zfalšovat i elektronický podpis.

Pořád je to však jen jedna vrstva informací. Navíc pořízená člověkem který zná danou problematiku a má příslušné nástroje. Zatímco na tom papíře můžete studovat i znaky, o jejichž existenci padělatel neměl ani ponětí.

IMHO kdyby to, na co jste odkázal, byla pravda, nemusel by pan Peterka ty své články vůbec psát.

Už jsem tu psal vícekrát, že série jedniček a nul nese jen tuto a žádnou jinou informaci. Dokument na papíře nese dalších zkoumatelných informací daleko víc a s rozvojem vědy možnosti v této oblasti porostou (takže se zcela jistě dříve nebo později objeví metoda v době padělání neexistující, kterou padělatel nemohl zohlednit).

O té certifikační autoritě se také diskutovalo a bylo to kritizováno. Takže dám spíše na tyto kritiky než na vás.

Ja bych vam klidne predlozil papiry, ze kterych uz toho taky moc neprectete :-) Treba takove popularni uctenky na termopapiru, ze? A v obecne rovine je beztak blbost dulezita data ukladat na jeden nosic. Ty digitalni muzu mit jednoduse na vice mistech, zalohovana - a pokud se s tim nechcete matlat sam, muzete vyuzit sluzeb nekoho, kdo tu perzistenci vyresi za vas... uz vidim, jak svuj papirovy archiv mate alespon dvakrat - a pokud to outsourcujete, tak i to vas vyjde draz. A nejspis o ten papirovy spolehlive prijdete pri prvni zivelne pohrome. Ostatne povodne v roce 2002 zlikvidovaly... ehm... treba spoustu ucetnich dokladu, ze? :-)

Elektronicky podpis zfalsujete jen za predpokladu, ze drzite muj privatni klic a vite k nemu heslo. Rozhodne nehrozi, ze by muj elektronicky podpis narozdil od listiny u toho notare vzniknul bez techto zakladnich artefaktu. No tak smele do toho, teoretizujete tu hezky... ale v prakticke rovine placate nesmysly.

Ne, jsou tam jen jedničky a nuly. A pokud se někdo dostane k vašemu privátnímu klíči (na to stačí drogy, hypnóza a podobné věci), vytvoří dokument naprosto neodlišitelný od pravého.
U papíru to tak jednoduché není (viz výše uvedené).

Ja teda kdyz jsem pod vlivem nejake te omamne latky, tak mam i problem napsat sve bezne heslo do pocitace :-) Natoz abych nejak vykouzlil heslo k privatnimu klici. A k tomu musite "neco" odnest fyzicky, a absence toho "neceho" si vsimnu rychle. Ze vy o podobnych moznostech nevite fakt neimplikuje, ze neco nejde... to zase jen prokazujete, jak tem vecem ani zbla nerozumite, ale nutne se potrebujete k nim vyjadrovat. Co tam mate za dalsi blbost...? :-)

Ani kopírování nemusí být stoprocentní. Médií, která už po krátké době nešla načíst, nebo nebyly z nich zkopírovatelné některé soubory, jsem už zažit od té druhé poloviny 80. let, kdy jsem poprvé zasedl k osmibitovému počítači, tolik že si o spolehlivosti digi dat nedělám nejmenší iluze.

"Uchovat v tajnosti" Pak se ovšem může stát, že se to stane tajným i pro vás. Opět bych mohl psát mnoho "veselých historek" na toto téma.

1. I digi média můžete používat na naprosté nesmysly. Dokonce s inflací digi textů bude toto rozšířenější než u papírů.

2. Pokud se kompromituje certifikační autorita, bude to znamenat zpochybnění významné části dokumentů, které certifikovala. Tedy situaci, jako kdyby se našel v archivu papír s falešným podpisem a tím by byly zpochybněny všechny podpisy v tomto archivu (což, jistě uznáte, by se u papírů nestalo).

3. Jinak ano, dnes již můžete u vlastnoručně podepsaných papírů pátrat i po DNA podepisujícího se. A už jen to, že žádnou nenajdete, nese informaci o možné manipulaci, protože dokumenty se zpravidla v rukavicích nepodepisují.

Jestliže odborník - matematik napíše, že nebyl podán důkaz, že je uvedený typ šifrování neprolomitelný nějakým dosud neznámým algoritmem, tak mu věřím i přesto, že bych příslušné vzorečky, jimiž argumentuje, držel s 50% pravděpodobností vzhůru nohama.

Tužka se pro svou smazatelnost neužívala. Za první republiky, přes protektorát a snad ještě nějaký čas po válce existovaly "ředitelské tužky", které měly "tuhu" podélně složenou z velkého množství pastelkových náplní různé barvy. Přístup k nim byl omezený, jako např. za komunistů přístup k cyklostylovým blanám. Zfalšovat podpis "ředitelskou tužkou" bylo velmi nesnadné. Dokonce i s ní, protože bylo možno porovnat s dokumenty podepsanými před a po, zda byla tužka inkriminovaného podpisu stejně "opsaná".

Asi by pouhý podpis nestačil, musel byste mít záznam pohybů jeho ruky. Dosti podrobný.

Budete se divit, ale tajné služby tu nejsou od toho, aby falšovaly moje maturitní vysvědčení (už proto, že by falsifikát neobstál v konfrontaci s archivem gymnázia), ale spíš vygenerují dokument, že se pan Filip Jirsák zavázal ke spolupráci s ruskou (nebo jakoukoli jinou) tajnou službou.

Pokud jsou tajné služby tím jediným, kdo má backdoors, neexistuje pro ně důvod to nepoužívat.

Problém je, že už k diskreditaci CA během nedlouhé historie digitálního podpisu už vícekrát došlo, takže to není jen hypotetická možnost.

Jistěže se ta analýza běžně nedělá, ale je potenciálně dostupná jako cosi navíc k analýze podpisu. Což (aby se objevila nějaká nová metoda hodnocení pravosti) je něco, co u digi podpisu není z principu možné. Sled jedniček a nul je konečný, žádné otisky prstů či muší exkrementy, které by bylo možno analyzovat, se na něm neobjeví

Pokud je strýc na živu a čile podepisuje, bude jednodušší ho zmanipulovat ke pravému podpisu, případně z něj vytáhnou jeho klíč k digi podepisování.

Obávám se, že rozdíl mezi lidskou a mechanickou paží, potažmo plotterem, se pozná. Minimálně to poznají lidé, co prošli malířským vzděláním a mají na takové věci vycvičené oko.
A rozdíl mezi starším a novějším papírem má význam, pokud je falšován X let starý dokument a papír z té doby už není k sehnání (zase bych nepodceňoval tajné služby, ale Franta Padělatel papír z roku 1970 asi nesežene).

Nebo ho padělatel zkopíruje. Záleží na jeho vybavení.

IMHO ono už je rizikové i to, že existuje jakási fikce pravosti tohoto typu dokumentů. Něco podobného bylo pár desetiletí v dějinách fotografie, než byla obecně přijata (po mnoha různých aférách) možnost jejich manipulace např. fotomontáží (ale existují i jiné metody).

A, MMCH, známá Dreyfusova aféra sice byla založena na vadném hodnocení rukopisu a podpisu klíčového dokumentu obžaloby (na papíře), ale znalecké posudky tento dokument jednoznačně hodnotily jako falešný, avšak soud je ignoroval; šlo v podstatě o politický proces. Obávám se, že by obžalovanému v tomto procesu digitální podpis moc nepomohl.

To není víra, to je pravděpodobnost. Nevěrohodnost papíru byla prokázána už mnohokrát, mnoho příkladů bylo uvedeno i v této diskusi. To, že vám se to nehodí do krámu, proto to ignorujete, je jen váš problém.

Ano, je možno kopii ověřit. Nicméně už jsem se párkrát setkal s tím, že soubor na médiu se tvářil jako OK, ale zkopírovat prostě nešel.
Když nejde zkopírovat, nejde ani ověřit.

Pokud přijdete o starší certifikát, přijdete o všechny dokumenty jím podepsané.
Blbost.

Pro informaci, podpis se dá udělat i externě (tak se to třeba používá v e-mailech). Nebo-li výsledkem podpisu je to, že máte nezměněný původní soubor a vedle něj druhý soubor s podpisem. Chcete říct, že když přijdete o podpisový certifikát, všechny ty původní soubory se smažou? Určitě i z write-only médií, že?

Proč máte pořád nutkání psát hlouposti o věcech, o kterých vůbec nic nevíte?

3. 7. 2024, 10:15 editováno autorem komentáře

Myslim, ze byste nemel matematikum fusovat do jejich prace a radeji zustat u svych zkumavek ;-)

Ano, chybi anketa, kde by se ctenar vyradil :D

Vyhonit ďábla nebo svatozář?

Přitom by stačilo *odlišeně" dát pod clánek dvě políčka: jedno pro " textovouvkvalitu sdělení" a drhou pro "sentiment' (jak se moderně nazýva) , :( , 8) atd

Bývá to pod články pubertálních webů jako bety.cz,g.cz,pri­gl.cz,lifee.cz,jsme­kocky.cz,youfo­mo.cz,ironman­.idnes

Pravne v poradku a moralne v poradku jsou dve ruzne roviny. Stihat vas sice nikdo nebude, ale s moralkou to asi u vas zadna slava nebude...

Co byste na těch úložištích vysoudil, když oficiálně nemají žádný majetek a sídlí na Seychelách?

Vsak to zkuste, co vam brani? :-) Jenom bacha na prohrany soudy, ta legrace pak levna taky neni. Mozna proto o podobnych vecech jen lidi mlati prazdnou slamu na internetu...

No, jo to je pan ASP...
Jak může úložiště žalovat providera za něco, co mu bylo uloženo soudním rozhodnutím? Pro případ vzniku škody platí žadatel o předběžné opatření kauci v den podání žádosti. Bez úhrady se PO neuloží...

Nerekl jsem koho zalovat. Ono i nespravne rozhodnuti soudu svetlo sveta spatrit muze a opravne prostredky na to existuji. Jen teda u nekterych se taky muze stat, ze ty chyby soudu ve vysledku zaplatite ze svych dani. Tedy pokud ta zaloba bude uspesna - ale to nikdy predem nevite...

fos4:
V USA, (a nejen v USA), si kopii ani pro vlastní potřebu udělat nesmíš, tedy můžeš, ale běda, když tě chytí. Stejné je to i v Německu, takže když tam jedu, vyndám z auta všechna zkopírovaná CD. Náhoda je blbec a nehodlám riskovat tučnou pokutu, nebo vězení.

Koukám, že ani vysokoškolské vzdělání nedává některým jedincům myšlení v souvislostech a jasne pochopení psaného textu. Ovšem dává silnou schopnost opakovat namemorovane fráze a mluvit o něčem jiném, hlavně že debata běží. Ale téma je jaksi úplně jiné, než stát versus občan a bavíme se o konkrétní kauze popisované v článku.
Klidně si mějte ten pocit, že máte pravdu, i když už teď já o koze, vy o voze...
Hezký den přeji.

Tak tu skodu zalujte, vy "experte". Jsem zvedav, zdali si tu o vasich uspesich nekdy precteme. Dojmologu jako vy jsou plne internety, ale z toho nic dovozovat nejde.

A. S. Pergill: Vidím, že jste najel na své obvyklé schéma – co nový komentář, to nové téma a také nový blud. Pro použití datové schránky vám stačí webový prohlížeč splňující standardy. Takže pokud vám nefungují, je problém na vaší straně.

Rozhodně nejsme jediná země v EU, kde se kopírování pro vlastní potřebu toleruje.
Užití díla se totiž (obecně) řídí takzvanou fair use policy, což se volně překládá jako užití pro vlastní potřebu. Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi existují, ale mnohdy jsou spíš dané tím, co je kdo ochoten tolerovat.
Nicméně minimálně od chvíle, kdy je možné zakoupit například písničky jako album přímo v datové podobě, je nějaké to kontrolování kopií poněkud pasé. (Ono to platí i pro filmy - i ty můžete zakoupit ke stažení.)
Vždy rozhoduje licence, kterou vám na to distributor dal.
Takže s domácí digitalizací analogového archivu můžete být vcelku v klidu. (Dokud se výsledkem nepochlubíte na nějakém ukládacím serveru. ;oD )

Typické chování OS bylo, že video DVD systém naukazoval - nikoliv neviděl - což bylo správné chování, neboť z pohladu uživatele tam žádná zajímavá data nejsou. Ale pokud byl instalovaný program pro přehrávání DVD, nabídlo se přehrání tím programem, případně ten program nastartoval hned po vložení DVD do mechaniky.

Každopádně: CD/DVD/BD nikdy nebyly určené k použití v počítači.
(Problém je, že to občas nejde přehrát ani v přehrávači - když se to s tím DRM přežene.)

Taky byste se mohl o své manželce vyjadřovat slušněji…

Prostě použít normální webový prohlížeč – Chrome, Firefox, Edge, Safari, Chromium, Vivaldi nebo cokoli jiného postaveného na aktuálních jádrech Blink, Gecko nebo WebKit. Na tom není nic těžkého.

Vtip je v tom, že tohle sice mohl každý předpokládat, ale žalující strana by musela prokázat, že žalovaný to věděl (předpokládal) také - a to je obtížnější, než jen to prostě konstatovat.

JavaScipt i cookies jsou bezpečnostní riziko.
To vy nedokážete posoudit, když ani nevíte, co to je.

To, že o tom vůbec nic nevíte, tady všichni dávno vědí. Nemusel jste to potvrzovat psaním dalších blábolů.

Fuj.
Standardy tyhle věci nijak neřeší. Standardy například doporučují, že prohlížeč nemá mít přímý přístup k hardware ani službám, poskytovaných systémem (filesystém...) - přesto si to webové stránky přes ty prohlížeče vynucují (a musíte to povolit).
Nastavení úrovně zabezpečení se děje v podstatě přesně dle standardů - a přesto to čtvrtinu stránek rozhází k nepoužitelnosti (včetně těch úředních).
Stránky by neměly volat součásti mimo vlastní doménu (pokud to uživatel explicitně nepovolí), ale čtyři z pěti stránek stojí na cizím obsahu - protože to je pro autory jednodušší.
Nic takového, jako standard nastavení prohlížeče neexistuje. (Vlastně ano, to je předpis, který máme ve firmě - a mimo firemní stránky je to obtížně použitelné; nicméně diskuse na Lupě fungují - na rozdíl od mnohých jiných...)

Standardy tyhle věci nijak neřeší.
JavaScript i cookies jsou součástí webových standardů.

Standardy například doporučují, že prohlížeč nemá mít přímý přístup k hardware ani službám, poskytovaných systémem (filesystém...) - přesto si to webové stránky přes ty prohlížeče vynucují (a musíte to povolit).
Nesmysl. Standardy popisují různá API, která prohlížeč poskytuje webovým stránkám. Některá tato API jsou chráněna, aby je bylo možné využít, závisí to na souhlasu uživatele.

Nastavení úrovně zabezpečení se děje v podstatě přesně dle standardů - a přesto to čtvrtinu stránek rozhází k nepoužitelnosti (včetně těch úředních).
Pokud si prohlížeč nastavíte tak, že nepodporuje některé funkce, které jsou ve standardech, nesmíte se divit, že některé stránky nefungují.

Stránky by neměly volat součásti mimo vlastní doménu
To je ale nějaké vaše vlastní pravidlo. S webovými standardy to nemám nic společného.

Nic takového, jako standard nastavení prohlížeče neexistuje.
Já jsem ale také o ničem takovém nepsal. Prohlížeč prostě nějaký standard podporuje nebo nepodporuje – a pokud ho nepodporuje, je jedno, zda je to proto, že to není implementované, je to implementované špatně nebo jste si to vypnul v nastavení. Prostě to v takovém případě nepodporuje.

RRŠ: Podle této vaší teorie by třeba Kalkulačka na Windows byla skvělý webový prohlížeč, protože neporušuje žádný webový standard. Co na tom, že také žádný webový standard nepodporuje…

Samotný prohlížeč splňující standardy je dostatečnou podmínkou fungování, protože „prohlížeč splňující standardy“ v sobě automaticky implikuje to, že ty standardy jsou implementované a používají se.

No, pak jste zvolil spatnou firmu. Tzn jste u te sve mentalni potence proste podcenil volbu dodavatele sluzeb.

Ano, kalkulacku vzit muzete, ale na veci to nemeni nic, prostor pro chyby tam je vetsi. A pokud ten online formular s hlidanim chyb je pro vas slozity, asi to s tou vasi mentalni silou zas tak slavne nebude :D

Musel jsem se ještě jednou podívat, zda nejste seniorskeptik, když pamatujete Klasik. ;oD
Ten editor (Klasik) měl poměrně slušnou reklamu a byl i často recenzovaný (tenkrát v časopisech typu PC World, ComputerWorld - dneska by to nejspíš bylo na webwch, jako je Lupa). Navíc popisujete klasický dobový způsob distribuce, zvaný shareware, který byl u mnohých programů přímo součástí licence. (Klasik patřil mezi trialware...)
Nicméně se tento princip nikdy neujal u distribuce filmů. ;oD

Tak ještě jedno kolo: prohlížeče splňují standardy i při nastavení na přísno.
Záleží na tom, jak které. Pokud blokují stažení nebo zpracování zdrojů požadovaných stránkou, nesplňují standardy.

Součástí standardů (jak sám píšete výše) není, jak má být prohlížeč nastaven. Zároveň ta nastavení nijak neponižují plnění oněch standardů.
Součástí těch standardů je, co má prohlížeč dělat v jaké situaci. Pokud to nedělá, nesplňuje standard. Např. v HTML kódu můžete mít značku &ul> pro zobrazení seznamu. Pokud by se prohlížeč rozhodl, že se na ni vykašle a bude se tvářit, že v HTML kódu vůbec nebyla, nesplňuje standard.

Problém je, že některé stránky prostě spoléhají na to, že to uživatel nemá nijak zabezpečené - a nemají to ošetřené.
Co nemá nijak zabezpečené? Pokud nějaké nastavení zabezpečení v prohlížeči funguje tak, jak to popisujete, není to žádné nastavení bezpečnosti, ale šidítko, které akorát rozbíjí weby.

Psal jste třeba, že to umožňuje zablokovat načítání skriptů z externích zdrojů. Když jako autor webu takový skript z externího zdroje vložím na svůj server, zvýšil jsem bezpečnost? Nezvýšil, je to pořád ten samý skript. Takže když to prohlížeč umožní zakázat, je to zlepšení bezpečnosti? Není. Je to jen šidítko pro lidi, kteří bezpečnosti vůbec nerozumí, ale chtějí nastavit nějaká hejblátka, aby měli pocit, že jsou v bezpečí.

Chyba není ani tak v tom, že to používají, jako v tom, že si o to neumí říct - že vám nikdo není schopen říct, co všechno potřebujete.
Ale vždyť jsem vám to napsal už několikrát – potřebujete prohlížeč splňující aktuální standardy. Vy byste asi chtěl, aby vám to někdo vyjmenoval – musí umět zpracovat tag html, tag head, musí umět v Javascriptu zpracovat if, musí umět v JavaScriptu zpracovat if-else… Naštěstí tyhle seznamy už někdo dal dohromady, a tomu celku se říká – webové standardy.

protože je vložená jako script z domény, která nemá se stránkou žádnou souvislost
Když je vložená jako skript z jiné domény, má s webem tu souvislost, že je v jeho zdrojáku vložen odkaz na ni.

Je opravdu skvělé, když musíte dojít na Katastrální úřad osobně, protože si nějakej Google myslí, že nejste tak úplně humanoidní.
Když se přihlásíte přes NIA, tak už tam CAPTCHA není, ne? On je to trochu problém. Chcete zveřejnit něco pro lidi, aby si tam našli jednu dvě parcely, které hledají – ale začnou vám to vytěžovat roboti firem po tisících. Co s tím? Zavést CAPTCHA? Zavést povinnou registraci? Znepřístupnit to úplně? Zaplatit povýšení hardwaru i softwaru, aby to vytěžování utáhl, a smířit se s tím, že budou firmy těžit osobní údaje, na které nemají nárok?

Tož: nezpochybňuji webové standardy pro HTML, JS, CSS, DOM, HTTP, cookies, atd - tohle vše ty prohlížeče dovedou, dokonce i při libovolně nastaveném zabezpečení.
Co ale je mimo standardy jsou různé komunikace přímo s HW/OS, využívané k fingerptintingu, předávání dat mezi doménami pomocí cookies, cross-domain-scripting a podobné techniky, které z velké části prostě nejsou v žádném standardu uvedené, protože se s nimi v podstatě nepočítalo. Stejně, jako mnoho nyní stnadardisovaných věcí, vznikly tak říkajíc před standardem. A mnohé jsou spíše na ošklivci, než že by se do nějakého standardu dostaly (cookies třetích stran...).
Některé techniky jsou považovány když ne přímo za nebezpečné, tak minimálně za nevhodné. (Opět cookies třetích stran, cross-site-communication/sctip­ting, atd.)
Nastavení úrovně zabezpečení v prohlížeči mění především persistenci dat a vypíná/omezuje právě tyto nevhodné techniky, které jsou často na běžných stránkách, například jako součást přihlašování nebo reklamních systémů. Pokud nemám účet u Google, Facebook, Seznam - není důvod, abych povoloval komunikaci s těmito servery kvůli přihlašování.
Je na uživateli, kolik toho je ochoten povolit - a kdy radši tu stránku oželí. Je na provozovateli stránek, aby používal právě tolik prvků, aby nepřišel o zákazníky. Ale netýká se to standardů.
Na stránkách, kam člověk musí (DS, FÚ...) by takové věci prostě být neměly - a pokud tam jsou, mělo by být jasně deklarované, co je potřeba povolit.
Příkladem budiž právě CAPTCHA: obecně pro tuhle funkčnost stačí mít povolené spouštění (cizích) scriptů z domény gstatic.com, což je možná trochu otravné, ale v zásadě akceptovatelné. Přesto jde narazit na případy (např. jedna nejmenovaná výzkumná instituce), které tento script načítají oklikou, například jiným scriptem, z domény googletagmana­ger.com - kde je dost potenciálně nebezpečných scriptů na to, aby ji měl člověk zablokovanou.
Při vstupu na takovou stránku by měl být uživatel upozorněn ve stylu: Chybí tu CAPTCHA, povolte domény gstatic a googletagmanager - a mohl se rozhodnout, zda to povolí, či nikoliv; pokud jde o stránky, kam musí, tak by tam více, než gstatic nemělo být potřeba. (A i tak si myslím, že má-li tam být CAPTCHA, tak vlastní a spolehlivá, nikoliv ta od Google - proč by měl ouřad věřit Google, že pozná člověka?)

Ve skutečnosti tím zablokujete veškeré malware, které ho potenciálně využívá ve vašem počítači.
Tohle je totální nesmysl s mnoha různých důvodů. Malware běžící ve vašem počítači opravdu nespouští žádný JavaScript v prohlížeči, protože by mu to bylo absolutně k ničemu, navíc by to byl ten nejkomplikovanější možný způsob spouštění kódu. Blokací čehokoli v prohlížeči v drtivé většině případů žádný malware nezablokujete. Malware se vám do počítače dostane buď tak, že nějaký škodlivý kód stáhnete a spustíte, nebo že používáte neaktualizovaný program a někdo jej napadne. Jakékoli blokování v prohlížeči s tím ale nemá nic společného a napadení nezabrání.

Jediná souvislost je ta, že lidé, kteří takhle něco blokují v prohlížeči, nerozumí bezpečnosti, získají dojem, že když něco blokují v prohlížeči, jsou v bezpečí, a pak se chovají lehkovážně a dělají věci, které jsou nebezpečné.

No ani chuda sokroma lekarka nemusi po vecerech na pracovnim PC sjizdet porno a dalsi pochybne weby.

To, ze utocnik MSDOS zrovna vynechal nic neznamena. Ted uz vi, ze priste ho vynechat proste nemuze. A vzhledem k deravosti toho systemu to je pramala prekazka. Ono se i v internetu obcas objevi zdanlive zapomenute utoky...

web je potenciálním zdrojem malware
Ano, malware si můžete s webu stáhnout a spustit. Ovšem rozumní uživatelé nic takového nedělají. Blokace náhodně vybraných webů vám v tom nijak nepomůže, protože to byste musel zablokovat ten web, ze kterého se chystáte stahovat malware. Pokud byste věděl, že je tam malware, snad ani vy byste ho nestahoval.

skriptovací programy v prohlížeči mohou to malware alespoň aktivovat
Nemohou.

Samotný skript může způsobit např. vytvoření tisíců oken
Pokud používáte hloupý prohlížeč, který proti takovému útoku nechrání, pak může.

A zase, zákaz vyskakovacích oken bude asi podle vás bezpečnostně k ničemu, nebo se mýlím?
Samozřejmě, zákaz vyskakovacích oken nemá nic společného s bezpečností.

Na windowsech stačí stáhnout, o spuštění se postará OS.
Nestačí, OS sám nic nespustí. Naopak, když se jedná o soubor stažený z internetu a ještě nepodepsaný, je tam těch varování ještě daleko víc a je docela problém takovou aplikaci vůbec spustit.

Zejména u těch windows znamenají aktualizace velké problémy, ztratí se data,
To je lež.

Proto je uživatelé vždy odmítali.
Drtivá většina uživatelů je neodmítá. Odmítá je pár lidí, kteří nerozumí bezpečnosti.

Je to přesně jak jsem psal. Pár lidí, kteří nerozumí bezpečnosti a nenechají si poradit od těch, kteří jí rozumí, dělají nesmyslná opatření typu blokace náhodně vybraných domén – která bezpečnost nijak nezvýší. A naopak základní prvky bezpečnosti, jako používat aktualizovaný software, odmítají.

Takže to asi nějaký smysl, jaký vám uniká, má.
Má to akorát ten smysl, aby to uspokojilo uživatele, kteří mají potřebu nastavovat takovéhle nesmysly. Je to stejné, jako filtry jaderné elektřiny do zásuvek, léčba pitím Sava nebo různé náramky, přívěsky, kameny apod. na pohlcování negativního záření a další nesmysly. Aneb to, že někdo něco nabízí a někdo to používá, neznamená, že to má smysl.

Nemám tu knihu pod rukou, takže, sorry.
Omlouvat se nemusíte – prostě jste jenom nedokázal doložit své tvrzení, takže je pro účely další diskuse považováno za nepravdivé. Mně je to jedno, jediný, komu to může vadit, jste vy.

Konkrétní zdroj jste dostal.
Já jsem ovšem chtěl informaci, kde konkrétně je to v té knize napsáno.

Ale OK, umím si poradit i s tímto. Takže, tvrdím následující dvě tvrzení:

1. Na stranách 1–500 té knihy se nepíše, že JavaScript v prohlížeči je bezpečností riziko.
2. Na stranách 501–842 té knihy se nepíše, že JavaScript v prohlížeči je bezpečností riziko.

Vzhledem k tomu, že uvedené rozsahy stran pokrývají celou knihu, není nikde v té knize napsáno, že JavaScript v prohlížeči představuje bezpečnostní riziko. C. B. D.

Vám je pořád něco líto, ale abyste s tím porušováním pravidel diskusí přestal, to ne.

To, že se vám něco připomnělo, opravdu není důvod, abyste tím zapleveloval diskusi. Článek je o souborových úložištích a porušování autorských práv, a vy už jste tady úplně mimo téma psal spoustu textu o (výčet nemusí být úplný):

• datových schránkách,
• JavaScriptu
• čističích bazénů,
• hostorce z vojny o tatře V3S

Připadá vám to normální?

Pokud jsou vyskakovací okna problém
Nejsou.

pak, jsou jistě i bezpečnostní problém.
Nesmysl.

Lidé DS odmítají hlavně z hlediska uživatelského komfortu.
Mluvte za sebe.

chovající se nestandardně
V čem přesně?

Jistěže dalším problémem jsou digitálně podepsaná data v ní (jejich koncepce je naprosto nesmyslná)
Nesmyslný jste hlavně vy.

MMCH, první lék, který jsem dostal jako novorozenec, byla "bazénová chemie" (konkrétně octan stříbrný, 1% roztok), která jsem dostal do obou očí.
Takže nechápete rozdíl mezi vnitřním užitím a kapáním do očí.

Dokázal byste to vysvětlit?
Nedokázal. Což ale nevadí, protože na rozdíl od vás se netvářím, že rozumím všemu a nepíšu kvůli tomu jednu kravinu za druhou.

No pokud jste ji tam hrdinsky povypinal javascript, tak se nejde ani moc divit, ze pak tluce hlavou o stul. To ale neni problem zpusobeny datovymi schrankami, ale problem vytvoreny analfabetem, co se stoura ve vecech, kterym poradne nerozumi.

Ja i coby OSVC datovou schranku pouzival (krom toho ze ji mam jako FO) a usetrilo mi to spoustu litani po uradech, postach a s tim spojeny opruz pobytu ve frontach. Zrovnatak bych vedel o OSVC s par zamestnanci, kteremu to usnadnilo zivot a i usetrilo hromadu casu s podanimi, ktera musi cinit treba na socialku. A to jeste v casech, kdy to nebylo povinne. Setri to cas i pri blbostech typu zadost o volicsky prukaz nebo nahlaseni korespondencni adresy do ROBu. A to jsou jen stripky z moznych use-case. Ono tak klidne podate i trestni oznameni a nemusite se obtezovat nekam behat na sluzebnu.

V cistem HTML fakt nenapisete veci typu automaticke doplneni adresata - kdyz treba nevite identifikator datove schranky. A nemusim podstupovat tupou metodu "neco napisu - odeslu - pockam na vysledek". V cistem HTML nezaridite notifikaci o nove prichozi zprave, kdyz uz tam jste prihlaseny - to pak musite jako trubka porad mackat refresh. A tak dale... vase predstavy o tom, jak na vse staci ciste HTML jsou dost zkreslene. Ano, na nektere veci muzete udelat refresh a nacitat celou stranku znovu a znovu - ale pak zas budete brblat, ze to taha zbytecne moc dat, ze? :-)

O elektronickych podpisech mate - jako jiz tradicne zkreslene pohledy. Certifikat sam o sobe nevyprsi - ano, muze byt revokovan, ale certifikat revokovany az po odeslani podepsaneho dokumentu ten dokument fakt nezneplatni. A i kdyby platnost certifikatu vyprsela par sekund po odeslani, ten dokument bude mit porad platny podpis. Ach tyhle vase hospodske kecy stylem "nepochopil jsem to, ale komentuji to" :-)

Elektrické lokomotivy většinou nahrazují při tahání vlaků v místech, kde by mohli vlaky tahat i koně. Což ovšem neznamená, že by drtivá většina lidí chtěla jezdit vlaky, které budou tahat koně místo elektrických lokomotiv.

OS byste si nechal psát proto, že chcete něco, co nechce nikdo jiný. Nepopsal jste jediný příklad toho, kdy by byl web datových schránek uživatelsky nepřátelský.

Není to žádná lež. Bylo to jasně konstatováno zde na Lupě v článcích o elektronickém (či digitálním) podpisu.
Je to lež. Nic takového konstatováno nebylo.

Platnost jeho certifikátu může vypršet absolutně kdykoli.
Ano, může. A plyne z toho něco jiného, než že elektronickým podpisům nerozumíte?

většina lidí chodí dokumenty došlé do DS nechat konvertovat na papír a oštemplovat
To je lež.

"Digitální samohanu", potřebnou k udržování platnosti elektronicky podepsaného dokumentu, navíc stejně s nejistým výsledkem (viz články na Lupě před pár měsíci), provádějí leda psychopati.
To je možné, že něco takového provádíte. K udržování platnosti elektronicky podepsaného dokumentu ale není nic takového potřeba.

Heleďte, co kdyby jste už do toho přestal rejpat, mi vám taky nekecáme do výzkumu hub rodu Aspergillus. Protože tomu rozumime stejně tak jako vy věcem, které jsou hlavním tématem tohoto sajtu.
A vy ne aby jste si z té debaty něco vzal, ještě napadáte mne, že blábolim nesmysly nebo osocujete FJ z toho, že šíří bludy..
Já se pohyblivými obrázky zabývám někdy od 1986, víme?

Jestliže mi odborník na bezpečnost ten JS od určité úrovně zabezpečení vypne
Jenže to vám nevypnul žádný odborník na bezpečnost, ale někdo, kdo řeší víc marketing než vývoj.

Nevidím sebemenší důvod, proč by lidé z Open Source měli předstírat zabezpečení, které neexistuje.
Protože to někteří uživatelé chtějí. Nejste sám, kdo bezpečnosti vůbec nerozumí, ale má potřebu do toho vrtat.