tak lepší příklad jsou streamovací služby -
třeba takový Netflix: u jeho vlastní tvorby si každý asi řekne "co si to budu stahovat.. to natočili, to tam bude napořád" - FAKT? V USA vymazali ze streamu klasiku Gone With the Wind (Jih proti Severu), neboť "neodpovídal" současnému politickému názoru - PRIKLAD PRVNI
příklad DRUHY: Na Netflixu máte více jak 1/2 obsahu pouze dočasně skrze licenční práva. Stejně jako tam kdysi např. bylo všech 10 sérií Přátel - tak už je tam neuvidíte, protože si práva stáhlo HBO Max pod sebe. a dalo by se pokračovat s celou řadou filmů.. Nikdy nevíte, kdy skončí licenční práva na streamování a film z dané služby zmizí.
To, že člověk cosi má, ale fyzicky to nevlastní, je jistě problém. Pokud budu reflektovat jinou oblast sdělovací techniky, tak motivací stahovacích programů z Youtube a podobných stránek je skutečnost, že co tam dnes je, nemusí tam být zítra, a pokud se jedná o něco, k čemu se chci vracet (třeba nějaký studijní materiál), je vhodné to mít fyzicky na nějakém nosiči doma.
Ale ty bucketshope.
Je to něco jako CFDs.
Ropu si taky můžeš koupit, ale fyzicky ji do paneláku tahat nemusíš, tady prostě musíš věřit Tipsportu a jejich partnerovi.
IBKR má třeba na krypto Paxos a taky ti nedovolí withdraw.
Já osobně to nepotřebuju, ale nevidím na tom o nic víc rizikového, než mít krypto přímo u té burzy.
Cilovka jsou určitě sazečské masy a ne krypto enthusiasts.
Jedná se tudíž o bucketshop. Ačkoliv je to praktické ze strany KYC, bucketshopy jsou velmi pochybná praktika z pohledu regulované burzy (tj pro registrované akcie je to rovnou nelegální). To protože to znemožňuje arbitráž, případně se jedná přímo o nekrytá aktiva (tj žádné bitcoiny se reálně nikde nenakupují). Něco podobného dělá i revolut.