Koncem července by měl americký startup skončit s poskytováním služby Uber X v Budapešti. V rozhovoru pro agenturu Reuters to prozradil středoevropský šéf Uberu Rob Khazzam.
Důvodem je legislativa. „Vedl nás k tomu vývoj za posledních osmnáct měsíců,“ tvrdí manažer. Během června totiž parlament schválil zákony, které míří přímo proti Uberu.
Maďaři na to šli rafinovaně. Nový zákon, který začne platit během července, umožní úřadům zablokovat přístup k „nelegálním službám“. To je voda na mlýn maďarským taxikářům, kteří, stejně jako v jiných státech, proti Uberu protestují.
Podle Uberu jejich službu použilo víc než 160 tisíc lidí. Každopádně jejich dvanáct stovek řidičů by teď riskovalo problémy, nebo dokonce ztrátu licence až na tři roky. „Není to zákaz. Nebyli jsme zakázáni. Je to v podstatě vynucené vypnutí. Vyčerpali jsme všechny alternativy, ale doufám, že se sem ještě vrátíme,“ dodává Khazzam.
Služby jako Uber nebo Airbnb jsou trnem v oku velkých evropských metropolích a nejen jich. Často totiž obcházejí lokální regulaci. V Praze požaduje vedení města od Uberu nahrazení služby Uber Pop, v jejímž rámci může vozit pasažéry v podstatě každý, klasickou taxislužbou Uber Taxi.
V Lotyšsku se teď ale Uberu povedlo podepsat s vládou memorandum, podle kterého by měla pobaltská země příští rok legalizovat soukromé řidiče bez taxikářské licence.
Benevolentnější přístup k těmto službám doporučuje i Evropská komise. „Ekonomika sdílení je příležitostí pro spotřebitele, podnikatele a podniky – této šance je však třeba umět náležitě využít,“ míní například eurokomisařka pro vnitřní trh Elžbieta Bieńkowská.
