Hlavní navigace

Názory k článku Úsporný dům v praxi

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 20. 4. 2013 16:24

    bez přezdívky

    To je pravda! Když jsem pak zpětně počítal, za kolik by se to dalo pořídit při pouze vrtech, dospěl jsem ke zhruba 500 000 Kc...

  • 20. 4. 2013 23:35

    frr

    Měření a regulace mě okrajově živí (sousedí s mým zaměstnáním) - a možná právě proto trochu vrtím hlavou nad otopnými soustavami, které jsou špikované elektronikou.

    Natahat po domě tenké trubičky, honit to elektrickými oběhovými čerpadly, řídit to elektronickou regulační ústřednou a kolísání přírodních zdrojů tepla vykrývat okamžitým náběhem plynového nebo elektrokotle... kde v tom vidíte nějakou eleganci a soběstačnost? Takový systém je náročný na pochopení a dlouhodobou údržbu, je závislý na trvalé dodávce elektřiny a případně plynu.

    Mě osobně fascinují systémy, které jsou přímočaré, obejdou se pokud možno bez elektroniky, a nejlíp taky umí akumulovat teplo.

    To je pořád řečí, že slunce a vítr jsou nestálé, že na ně není spoleh, a že elektrické akumulátory jsou nesmyslně drahé...
    Už hrozně dlouho mi vrtá hlavou, proč se nepoužívá akumulace tepla ve vodě (voda má snad nejvyšší měrnou tepelnou kapacitu).
    A až před pár lety jsem zjistil, že tohle dávno někdo vymyslel - a spolu s jednou další technickou finesou se to jmenuje "stratifikační zásobník teplé vody".

    Tenhle člověk si takový zásobník postavil takřka na koleně a podělil se o praktické zkušenosti s provozem svého úsporného domu a jeho otopné soustavy - velmi doporučuji:

    http://www.ostrovnidum.cz/index.php?s=texty&o=akumulacni_nadrz

    http://www.ostrovnidum.cz/index.php?s=texty&o=topeni_a_vetrani

    Pokud bych použil akumulační zásobník v konvenčnějším domě třeba o dvou obytných podlažích, nabízí se možnost zkombinovat to ještě se samotížnou cirkulací topné vody a termomechanickými termostatickými hlavicemi (dělají se i na samotíž = nízký tlakový spád). Takový systém by se obešel zcela bez elektřiny. Trochu mi kazí radost cena fajnovějších termostatických armatur o větších průřezech (třeba trojcesťák ke kotli) a především cena zásobníku v komerčním provedení, zejm. pokud by se použilo "tlakové" provedení (tj. nikoli "beztlakové"). A to nemluvím o výměnících pro případné oddělení několika okruhů.

    Jsou to zajímavé věci...

  • 21. 4. 2013 7:04

    bez přezdívky

    Krasny clanek, diky autorovi.
    1. izolace podlah 2x10cm EPS150S, izolace strechy 30cm (dum se s tepelnou ztratou dostal v B na kategorii A), cihly Porotherm Profi T 42,5 s preciznim zdenim na lepidlo (ne jak nejaky mamlas to zdi na hrubo termomaltou. Maltu pak priplatite vy, omitky taky - vsak paninko to srovna malta - hruzne argumenty)
    2. Tepelne cerpadlo vzduch-voda Zubadan - funguje i pri -25, bez dohrevu topnou patronou. Na to si dejte pozor. Topna patrona je dobra pro zalohu TC, resp pro nizsi teploty nez je provozni TC. Je spousta nejen ceskych sikulu kde daji nejaky kompresor casto pouze do -10, -15 a ten zbytek pak DOTOPITE z vasich penez. Argument ze je to jen chvilka z topne sezony neberu, vzpomente na unor-brezen 2012 byly u nas teploty -22 az -25 a jen jsem sledoval kdy TC vypne a zapne zalohu. Nedockal jsem se :).
    3. podlahovy teplovodni system s regulaci kazde mistnosti a chodby vc temperovani garaze
    4. TUV primarne hreji rekuperaci NILAN, pred ni je zapojen zasobnik tepla PAST - ktery muze sloucit vsechny zdroje tepla (je v nem vymenik TC, solar, pripadne krb a dalsi)
    Nilan primarne vetra, filtruje, ohriva ci chladi vzduch pasivni i aktivni rekuperaci a ohriva vodu. V zime mu pomuze PAST. Solar je uz zbytecny i kdyz ho uz mam. Vyuzije se v rodine se sprchovacimi a vanovymi silenci.
    5. jako zalohu a pro relax mame krb s otevrenym ohnistem, zadne akvarium s ohnem. Neni to sice moc ekonomicke ale je to uzasne - diky pane Vanha - krbyolomouc

    A na stavbe byt 3 x denne, vse hlidat kamerama a mit moznost tam operativne zabehnout.

    mejte se

  • 21. 4. 2013 9:44

    bez přezdívky

    Naprostý souhlas s prvním odstavcem. U mě to fungovalo přesně takto.
    Onehdá jsem také přemýšlel nad akumulácí do vody. Ale nevýhdou pro nás byla především nutnost samostatné místnosti s vodními nádržemi a také to, že to stát přestal podporova. I když "stát". To se o tom českém příliš říci nedá, protože mění koncepci v této oblasti pomalu co pět let. I to byl důvod pro zamítnutí akumulace.

    Jinak díky za tip...
    Mimochodem samotížné systémy také obdivuju. Cokoli, jen abych se obešel bez elektřiny...

  • 21. 4. 2013 9:47

    bez přezdívky

    Pane Ryšánek ještě zvýrazním váš odkaz na jiný druh, tentokráte zcela energeticky soběstatčného domu
    Najdete ho zde: www.ostrovnidum.cz

  • 22. 4. 2013 13:19

    bez přezdívky

    Tak takové porovnání by mě rovněž zajímalo. Ale musíme srovnávat srovnatelné, tzn. dům s nějakým systémem automatického vytápění, protože systém se tepelným čerpadlem je samoobslužný. Pak by to mělo smysl.
    Já si takovéto srovnání dělal soukromě někdy před rokem 2000 a dospěl jsem k tomu, že se mi to vyplatí i běz dotací. Po dostavbě a prvních dvou zimách se mi to potvrdilo i v praxi ve srovnání se soudem (podobná podlahová plocha, ale topení s akumulací do vody).

  • 22. 4. 2013 16:40

    bez přezdívky

    Obávám se že jak solár, tak rekuperace minimální údržbu vyžadují. Mohu srovnat solár s tepelným, čerpadlem země-voda. Porouchat se mohou oběhová čerpadýlka či nějaký ventil. A samozřejmě občas se vyžaduje kontrola natlakování případně výměna oběhové nemrznoucí tekutiny.
    Tepelné čerpadlo země-voda má pak navíc zejména kompresor, což je nejdůležitější­součást. V čerpadle od IVT funguje bez poruchy 13 let a očekává se že ještě šest, sedm, možná i deset, vydrží.

    Jinak souhlas - do vysloveně pasivního domu, bych také nešel

  • 21. 4. 2013 20:36

    bez přezdívky

    A víte co je zase za mě naprosto největší nesmysl? Naprostá většina domů má zdroj studené vody na úrovni klidně 5-10st celsia. Když se chce člověk koupat chce tak 38-40st. Tedy je potřeba dohřát I V LÉTĚ cca rozdíl klidně přes 30 stupňů. Přitom by stačilo úplně zadarmo nechat vodu prohřát byť jen na teplotu vzduchu venku v nějakém venkovním radiátoru/nádrži. Náklady pár tisícovek proti těm statisícům za kolektory, tepelná čerpadla apod. Mimochodem takový radiátor uvnitř domu je vlastně klimoška zadarmo.

    To stejné jsou průtokové radiátory na ohřev sprchové vody tou odtékající apod. všechno nápady za pár tisíc ale přitom je nikdo nepoužívá? Proč? Vím to. Co asi sype víc? Prodej radiátoru na ohřev vody zadarmo v ceně 10 tisíc nebo tepelné čerpadlo za půl melounu co dělá to samé?

  • 22. 4. 2013 9:36

    Griffin

    Nevím ale zatím mě nikdo nepřesvědčil že investice se někdy zaplatí. To ani nemluvím o tom že jste se stali otroky technologií. Nemluvě o nějakém tepelném komfortu a složitosti ovládání. Nejlepší věta z úst těchto lidí je a když mi bude zima tak si zatopím v krbu, děláte si srandu? Jak zima? chci mít vždy komfortní teplo domova.
    Zatím jsem se setkal s porovnáváním nízkoenergetických budov(úsporných domů) s domy staršími (bez zateplení , staré vytápění, atd.). Aby rozdíly vynikly. Ještě jsem neviděl studii porovnávající s normálně běžným typem v součastnosti stavěného domku s běžným typem plynového kondenzačního kotle s TUV. Jen běžně vyladěným dle tepelné ztrátovosti budovy (je jedno zda podlahovka či radiátor).
    Nevěřím že by se rozdíl v nákladech stavby a posléze užívání vrátil do konce životnosti tepelných jednotek. Vlastně nevěří že by se někdy vůbec vrátil.
    Dle mého jsou úsporné domy jen nafouklá bublina.

  • 22. 4. 2013 10:19

    bez přezdívky

    je fakt, že ta ztrátová energetická křivka mezi 60 let starými baráky, dnešními nízkoenergetickými a dnešními pasivními nebude linární. Ale to nebude ani nákladová, pasivní nebude dvakrát dražší, než nízkoenergetický.
    Můj názor - všechny ty statisícové investice na drahá tepelná čerpadla jsou na hraně, návratnost je sporná, často ji můžou zabít např. nečekané servisní náklady. Jestli se něco vyplatí, tak investice do pasivních technologií, což je primárně úroveň zateplení + kvalitní okna. Případně když bych se chtěl rozšoupnout, tak solár na TUV a rekuperace u větrání. Vše nejlépe na úrovni pasivného domu, protože především první dvě investice NEBUDOU VYŽADOVAT ÚDRŽBU.
    A proč bych se nespokojil s průměrným nízkoenergetickým domem a tlačil bych na pilu co nejvíce směrem do pasivního? Barák se nestaví na padesát let a vše nasvědčuje tomu, že za padesát let bude současný nízkoenergetický dům stejně "hodnotný", jako ty brizolitové samo domo postavené krabice, u kterých ani po oblepení polystyrénem a výměně všech oken neklesnou náklady na vytápění na úroveň těch nízkoenergetických. Rozhoduje se už při prvním kopnutí krompáčem ...
    Naopak vytápění lze změnit i časem, ostatně u nízkoenergetického domu budou náklady na plyn hodně nízké a když se časem objevíněco nového (třeba unifikovaná nízkonákladová sériově sekaná tepelná čerpadla s prodlouženým servisním intervalem a levnými vrty :-), tak jen dobře.

  • 22. 4. 2013 22:54

    frr

    K tomu prvnímu kopnutí krumpáčem: možná protože jsem vůči stavařině laik, tohle bych tesal do kamene. Zedník s praxí na to bude koukat jinak :-)

    Pokud uvažujete o 15+ cm polystyrenu po celém plášti baráku, musíte se nutně zamyslet taky nad izolací podlahy na rostlém terénu a základových pásů, ať už bude barák podsklepený nebo ne. A budete řešit pořadí vrstev izolace a nosné konstrukce podlahy, a jak izolovat nezbytné nosné zdi. A co případně s garáží apod. Jak jednou odfláknete tepelnou izolaci základové desky, tak už ji nikdy dodatečně neopravíte.
    Tohle jsem neviděl nikde systematicky popsáno a rozebráno. Několik příkladů je v publikaci "Tepelné Mosty" (Roman Šubrt a Michal Volf, Grada 2003) - koukám že pak vyšel ještě "Katalog tepelných mostů" taky od pana Šubrta. A třeba fotky ze stavby zmíněného "ostrovního domu" také cosi naznačují. Občas je to někde k vidění spíš "mimochodem".

    Když se zateplovala naše bytovka, stáhl jsem si Agros 2D a docela mě překvapilo, že s tím jde pracovat i "na bázi přirozené inteligence", když si projdete pár příkladů a pochopíte datový model (a překousnete nepříliš přítulný grafický editor). Sehnal jsem si tepelné vodivosti asi deseti-dvaceti běžných materiálů a začaly mi z toho vycházet krásné a zajímavé duhové obrázky...

    Jinak jako síťařovi se mi líbí budovy, které jsou "future-proof" vůči tahání sítí všeho druhu = mají kanály a široké průchody konstrukcemi pro stoupačky, sítě jsou v případě potřeby přístupné bez bourání. Jestli jednou něco postavím, bude to mít jednu místnost koncepčně pojatou jako kotelnu, s dostatkem prostoru pro případné pozdější ladění. Zezačátku tam může být jenom nějaký malý kotel a zbytek prostoru může fungovat jako skladiště (pokud to půjde z požárního hlediska). Až dojde uhlí a ruský plyn bude dražší než elektřina z dostavěného temelína + OZE, třeba půjde vykrýt tepelnou ztrátu domu dřevem...

  • 23. 4. 2013 18:58

    bez přezdívky

    To máte naprostou pravdu a také se to dělá - stačí se projet chatovými osadami.
    Problémem je účinnost. Při teplotě kolem nuly solární kolektor udělá klidně i dvacet, dvacet pět stupňu, vámi zmiňované rešeníbohužel skoro nic.
    Na celoroční provoz to není použitelné

  • 22. 4. 2013 23:20

    frr

    Určitě je zajímavé získat "zadarmo" těch pár stupňů rozdílu mezi vodovodem (10*C) a venkovní teplotou (v létě průměr přes 20*C). Potíž je, že z hygienických důvodů to nejde dělat přímo. V rozvodech studené pitné a teplé užitkové vody je třeba dodržovat, aby studená voda zůstala skutečně studená a teplá aby byla naopak hodně teplá (tuším přes 50*C, možná spíš přes 60*C) - jedině tak se ve studené ani v teplé nebudou množit choroboplodné zárodky. Potažmo se v rozvodech vody v budově správně mají tepelně izolovat nejen teplé trubky, ale i studené... Proto nápad ohřívat si vodu v nějakém zásobníku na vlažných 30-35*C je sice hezký, ale nehygienický (v rozporu s vodařskými normami).

    Řešením je, oddělit akumulaci tepla od pitné vody. Jak: výměníkem. Akumulovat teplo do zásobníku technické vody, která se nevyměňuje, a pitnou vodu ohřívat průtokově nějakým hadem nebo vnějším výměníkem až ve chvíli, kdy je potřeba - takže se bakterie nestihnou namnožit.

    Další věc je, že při použití stratifikačního zásobníku lze předehřívat nějakým zdrojem levného tepla o nízké teplotě "odspodu" o pár stupňů - a vyšší "teplotní patra" dohnat jinými zdroji (solár, přitápění).
    Průtokový ohřev pitné vody by měl při správném uspořádání výměníku vracet na dno zásobníku vychlazenou technickou vodu.

    Ohledně předehřevu zbytkovým teplem ze splaškové vody... zajímavý nápad, hlavně pravidelné čištění "špinavé strany" takového výměníku by bylo určitě žůžo, nemáte tip na nějaké praktické realizace? Docela by mě zajímala konstrukce takové věci :-) Možná by se dalo nakonec topit i teplým vlhkým vzduchem vzlínajícím z kanalizace :-D

    Jinak s tou hygienou odsaď pocaď - na teplou sprchu na zahradě stačí pár (desítek) metrů černé HDPE trubky stočené někde na asfaltové střeše kůlny, není potřeba ani krycí sklo...