Názory k článku Ústavní soud posvětil plošné sledování elektronické komunikace

Nejen v tomto, ale i v jiných oblastech bych se přimlouval za aplikování německého řešení. Naše země jsou si velmi podobné, máme na Německo úzké hospodářské vazby, a stálé vymýšlení již vymyšleného nás stojí velmi mnoho peněz, a - přiznejme si to - většinou to vymyslíme hůř.

Prostě nezbývá, než se smířit s tím, že jakmile zapneme cokoli digitálního, začneme být šmírováni a neexistuje žádný způsob, jak tomu zabránit. I když je čím dál tím víc jedinců, kterým to buď nedochází, nebo nevadí.

Mě by docela zajímalo jak jsou tyto data zabezpečena, jestli a jak jsou šifrované a jestli je auditováno kdo k nim přistupuje a jak často.

Proprirodu, jen to ne!
Myslim, ze opravdu neda praci najit mraky a mraky pripadu, kde Nemecko slouzi spis jako odstrasujici priklad. A pokud budou pokracovat v nastoupenem trendu (jako treba s byty v Berline), pak potes koste :-(

Zrovna dnes v aktualitách je zmíněna aktualizace TOR Browseru i pro Android, která nesledování hodně pomáhá. Takže volba je pak na každém jakou digitální stopu za sebou chce zanechat.

A to TOR není jediné řeší a vyvíjí se i další zatím příliš neznámé alternativy.

No to by mne také opravdu zajímalo.

I kdyby by ke zruseni § 97 odst. 3 a 4 zakona 127/2005 Sb. doslo, tak by to rozhodne v praxi neznamenalo, ze operatori (nejen) tato data prestanou shromazdovat - nedovedu si sam predstavit, ze by sitovi operatori chteli byt dobrovolne slepi, tedy ze by se vzdali moznosti vedet, co se v jejich infrastrukture deje. Tedy stiznosti sledovany cil by stejne v praxi naplnen nikdy nebyl.

Stejne tak tu je obecna pravni uprava (napr. § 8 zakona 141/1961 Sb) narizujici obecnou soucinnost fyzickych i pravnickych osob - a tu pri potencialni absenci specialni pravni upravy dnes obsazene prave v zakone 127/2005 jde logicky vztahnout i na data ziskana dle predchoziho odstavce (aka Lex specialis derogat generali) . Paradoxne soucasna pravni uprava dle vyhlasky 357/2012 Sb. soukromi chrani lepe, nez kdyby zadna uprava neexistovala - fakticky se pro potreby data-retention pracuje jen s polovinou IP hlavicek - zpracovava a prislusnym organum se predava pouze IP adresa a cislo portu, ze kterych bylo pripojeni uskutecneno (tedy source), ale uz ne druha (zajimavejsi) cast - tedy cilova IP/port (destination). Zni to jako paskvil, ale je to primy dusledek onoho rozhodnuti Ustavniho soudu z roku 2010.