Uvěznění ruského programátora vyvolalo protesty

27. 7. 2001
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Případ zatčeného ruského programátora D. Skljarova v USA obsazuje hlavní zprávy, aktivizuje geeky, vědce i podnikatele, vede k odvolávání účasti na konferencích v USA a vyvolává diskuse o svobodě tvorby softwaru i vědeckého bádání. Nad vším visí mrak zákona DMCA a jeho využívání korporacemi.

26-letý Dimitrij Skljarov je studentem moskevské univerzity a zaměstnancem moskevské firmy ElcomSoft. Skljarov se věnuje bezpečnosti systémů. Spolu s dalšími programátory firmy vyvinul Advanced eBook Processor, který umožňuje ukládat vícenásobné kopie textů ve formátu Adobe eBook. Originální software Adobe eBook zbavuje uživatele možnosti číst texty jinde, než na počítači, na kterém je instalován, a to s podporou DRM a slabého „šifrování“ ROT-13. Skljarovi se podařilo ochrany prolomit. Jakmile to zjistila firma Adobe, celý kolotoč pronásledování ElcomSoftu a hlavně Skljarova vypukl a rychle nabíral na obrátkách.

Adobe se vrhla na ISP moskevského ElcomSoftu a požádala ho o jeho okamžité odpojení od Internetu. Oním ISP byl Verio Inc., který má kořeny v USA. ISP dal ElcomSoftu šest hodin na rozmyšlenou, ale byl odmítnut. A tak byl odpojen. ElcomSoft se hned přesunul k jinému ISP. Brzy nato mu přišla od Adobe tvrdá výhrůžka. ElcomSoft však výhrůžek nedbal. Místo toho informoval na svých stánkách o postupu Adobe.

K předchozímu odstavci je nutné vysvětlit pár věcí. Možnost pořizovat kopie zakoupeného – a kopírovatelného – díla je založena v ruských zákonech. Je povinností producentů copyrightových děl, aby kopírování umožnili. Samozřejmě jde o kopírování pro osobní potřebu, anglicky zvané „fair use“. Z tohoto pohledu je software Adobe eBook v Rusku nezákonný. V tomto světle je odpojení ElcomSoftu od Internetu firmou Verio Inc. na území Ruska neoprávněné. Verio Inc. jednala na cizím území podle amerických zákonů na příkaz americké firmy Adobe.

Adobe – a nejen ona – uplatňuje vůči světu tu část amerického zákona DMCA, kde se stanoví, že je ilegální jakkoli narušovat šifrovací technologie, informovat o jejich prolomení atd. Čili zakazuje hrát si s technologiemi, bádat nad nimi, zkoumat je, dál je vyvíjet apod. Ať už přijde jakákoli firma s čímkoli na ochranu obsahu dat, je to svaté a zcela nedotknutelné. Potenciálním důsledkem je zablokování vývoje těchto technologií. O jejich nevalné úrovni pod taktovkou korporací svědčí např. DeCSS. Adobe eBook je už úplná exploze „šifrovacího“ primitivismu. Ovšem nedotknutelného.

Americká firma RegNow! se dohodla s ElcomSoftem, že bude ve své prodejně nabízet Advanced eBook Processor za 99 dolarů. Pod tlakem Adobe tato nabídka takřka hned zmizela. ElcomSoft sám software neprodával. Na svých stránkách pouze vystavoval demoverze, které vyjevovaly 10 až 25 procent obsahu knih ve formátu Adobe eBook (výsledkem je formát PDF).

Adobe už před dvěma měsíci ponoukala agenty FBI ke spolupráci. Nad Skljarovem se zatahovaly mraky ještě před tím, než dorazil na plánovanou konferenci Def Con v Las Vegas. Tam měl přednášku o formátu Adobe eBook a o jeho slabé ochraně. Před návratem do Moskvy byl při svého odchodu z hotelu na letiště zatčen dvěma agenty FBI (ruce na zeď, pak jejich spoutání za zády) a odvezen do vězení. Byla mu odmítnuta všechna práva zatčeného cizince. Nesměl s ním mluvit ani ruský konzulát, ani jeho manželka, která na něj čekala v Moskvě, nikdo. Možnost propuštění na kauci byla rovněž vyloučena. Skljarov sedí od 17. června t.r. ve vězení a nikdo neví, co se s ním děje. Údajně ho čeká časově neurčený převoz do jiného města, kde bude předveden před soudce.

O tom že Skljarov bude zatčen, se rozhodovalo už počátkem června t.r. na základě zprávy o vyšetřování firmy ElcomSoft agenty FBI – viz Criminal Complaint, U.S. v. Sklyarov. Už z názvu zprávy je patrné, že Američanům šlo přímo o zatčení Skljarova. Což se jeví být více než prapodivné z několika hledisek. Skljarov je jedním ze zaměstnanců ElcomSoftu a nemá ani copyright na inkriminovaý software – ten má ElcomSoft. Jak vyplývá z rozhovoru se šéfem firmy ElcomSoft, Alexandrem Katalovem (v ruštině), uveřejněném ve webzinu Netocsope, Katalov je bývalým (?) agentem KGB, který vystudoval „vysokou školu“ KGB. Byl a nadále je na území USA a pohybuje se zcela svobodně. V rozhovoru Katalov mj. uvádí, že ElcomSoft dodává crackovací software FBI a CIA. Katalov nebyl obtěžován žádnými agenty žádné instituce USA (aspoň se o tom neví). Nelze proto vyloučit, že ve hře by mohly být i jiné věci, než jeden nebohý student z Moskvy.

Se značným zpožděním po zatčení Skljarova se na pár místech objevily informace o tom, že Skljarov měl v USA prodávat snad diskety, snad cédéčka s luštičem Adobe eBook. Někde se uvádí, že jich měl rozdat či prodat 500 kusů. Ale oficiálně tato zpráva nikde potvrzena není. Moc bych jí nevěřil ze dvou důvodů. Jednak by Skljarov musel být dost hloupý, aby v Rusku natočil a do USA odvážel 500 disket, když software je na Internetu. Za druhé, jedním ze zdrojů takové informace je Mac World, značně závislý na přísunu reklamy od Adobe.

V mezičase se aktivizovali geekové (začalo se jim říkat geektivists) a hlavně věhlasná Electronic Frontier Foundation (EFF), což je nezisková organizace na ochranu občanských práv a svobod především v oblasti IT. Proslavila se právní pomocí a zastupováním obviněných programátorů, vydavatelů a vědců. Jenou z jejích nejznámějších akcí je právní zastupování časopisu 2600, na který podali žalobu „kameníci“ kvůli tomu, že informoval o umístění softwaru DeCSS na Internetu (DeCSS umožňuje dešifrovat záznamy DVD – čili tařka totéž, co činí prolamovač Adobe eBook).

Nedávno se EFF už stala i právním zástupcem žalující strany. Universitní vědci, jmenovitě Edward Felten z Princetonské university, podali žalobu proti RIAA, která vědcům hrozila trestním postihem, pokud přednesou vědeckou přednášku o technologii SDMI (vodošifrách zvukových nahrávek), viz RIAA hrozí žalobami už i universitním vědcům. Vše se točí kolem zákona DMCA, na jehož základě korporace zakazují už i vývoj a výzkum softwaru na akademické půdě USA.

Po zatčení Skljarova geekové zaměřili své první tlaky proti firmě Adobe, viz např. Boycott Adobe (podívejte se i na hezky upravené logo Adobe. :-) Dále tam najdete spoustu dalších odkazů na zdroje, které se causou zabývají – od zcela nezávislých zdrojů až po mainstreamová média. Na pondělí v tomto týdnu se připravovaly demonstrace proti zatčení Skljarova (i proti DMCA a Adobe) ve dvaceti městech USA, včetně sídla Adobe v San Jose. V pátek ohlásila EFF, že ji Adobe pozvala k sobě, aby se nějak dohodli, a požádala nažhavené demonstranty, aby své akce pozastavili. Ti ale nic nepozastavili, takže jednání EFF s Adobe probíhala za velkého křiku protestujících, rozdávání informačních letáků kolemjdoucím atd.

Adobe po jednání s EFF vydala prohlášení, že už nechce, aby byl Skljarov dále držen ve vězení a že stahuje všechna svá obvinění vůči němu. Jde o značně licoměrné prohlášení, protože Adobe už v celé cause nehraje vůbec žádnou roli, než ev. hlavního svědka před soudem USA vs. Skljarov, pokud k němu dojde. Skljarov se podle FBI i prokuratury severního distriktu Kalifornie dopustil federálního zločinu a Adobe byla jen jeho oznamovatelem. Nejde o civilně právní při, která by mohla skončit stažením žaloby. Adobe po narůstajících protestech začala hořet koudel – akce mj. nabádaly k bojkotu softwaru Adobe, k používání jeho alternativ apod.

Celkový obraz Adobe tmavl už od její arogantní akce proti free softwarovému Killustratoru, údajně kvůli jeho názvu. Při tomto útoku Adobe hrozila žalobou německému universitnímu vědci z Magdeburku prostřednictvím německých právníků. Žádala po něm peníze, totální likvidaci softwaru ze světa a udání všech uživatelů Killustratoru. Vědec se zalekl a software stáhl z universitních stránek. Měl platit velké peníze, i když Killustrator už nevystavoval (má ho ale většina uživatelů Linuxu). Viz článek Bez názvu. Teprve pod tlakem protestující veřejnosti Adobe ustoupila a sdělila, že jí bude stačit, když se software jen přejmenuje. Nový název zní Kontour.

O již zmíněné licoměrnosti Adobe nelze pochybovat. Mmimochodem, Skljarov má být převezen do vězení v sídelním městě Adobe (San Jose), kde podstoupí první stání před soudcem. Po „oficiálním“ odstoupení Adobe od touhy držet Skljarova za mřížemi, se pozornost protestující části veřejnosti zaměřuje na FBI, prokuraturu Kalifornie a Ministerstvo spravedlnosti USA. Celá věc má jednu zajímavou okolnost. Prokurátorem, který vězní Skljarova, je Bushův kandidát na nového ředitele FBI, Robert Mueller. Než se jím ev. stane, čeká ho slyšení před právní komisí USA. Skljarov se tak stal i horkým želízkem jeho osobní kanidatury na čelný post FBI. Aby vyhověl Bushovi, bude nejspíš chtít zastávat tvrdou linii (pokud Bush nevydá jiný pokyn). EFF se znaží o navázání komunikace s prokuraturou, FBI i ministerstvem spravedlnosti USA. Se zástupci ministerstva se EFF sejde zítra, tj. v pátek, v 9 hod. tamního času v sídle prokurátora Muellera (zda bude přítomen i on, neuvedeno).

K této věci bych mohl uvést nejméně desetkrát tolik faktů. Causu Skljarov průběžně sleduju a informuju o jejím průběhu ve zpravodajství News on 'Net (zadejte klíčové slovo Skljarov do prohledávače zpravodajství a vybírejte). Jednou ze zajímavých reakcí, kterou ještě přidám, je vyhlášený bojkot předního vývojáře Linuxu, Brita Alana Coxe. Odvolal všechny své cesty do USA a vyzval neameričany, aby se neúčastnili žádných vědeckých konferencí v USA, viz Alan Cox – přední vývojář Linuxu – bojkotuje USA kvůli D. Skljarovi Jedna z konferencí, zabývajících se kryptografií, už byla přemístěna z USA do Holandska z obav před zatčením jejích účastníků na území USA – viz Výzva Alana Coxe k bojkotu USA padá na úrodnou půdu.

Petice za osvobození Skljarova a především proti DMCA nese název Free Speech, Free Sklyarov. K dnešnímu dni ji podepsalo 7.000 lidí, převážně z firem a organizací, které požadují svobodu vyjadřování, svobodnou tvorbu softwaru a svobodu vědy. Z uváděných funkcí signatářů vyplývá zřetelná linie – otevřený kód a občanská práva versus korporativní stát. CmdrTaco ze Slashdotu se ptá, za jak dlouho budou korporace zavírat do vězení lidi z vedení malých firem kvůli konkurenci. Vypadá to komicky, ale i taková možnost v DMCA skrytě existuje (stačí ji náležitě zdůvodnit).

Zákon DMCA, který v naprosté tichosti prošel zákonodárným sborem USA a nabyl platnosti v roce 1998 (pouze na území USA!), je zdrojem stupňujících se konfliktů mezi nadnárodními korporacemi pod americkou taktovkou a především lidmi z oblastí vývoje a výzkumu v IT a ve vědě obecně. DMCA má zajistit korporacím dominantní postavení na světovém trhu a trvale rostoucí multimiliardové zisky za podpory zákonodárců, vydávajících „nadzákony“, a dalších institucí, které budou zavírat každého, na koho korporace úkážou. DMCA je v příkrém rozporu s Prvním dodatkem Ústavy USA. Tento rozpor je obsažen v žalobě zmíněného vědce Princetonské university proti RIAA, v soudním řízení kolem časopisu 2600 a je úhelným kamenem causy USA vs. Skljarov. V USA i jinde se zvedá vlna protestů proti vyvlastňování občanských práv a svobod korporacemi ve jménu jejich nadvlády a neskutečných zisků. Všechno ještě ani zdaleka neskončilo.

Souhlasíte s uvedeným využíváním zákona DMCA korporacemi a exekutivou USA vůči programátorům a vědcům?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).