Vlákno názorů k článku V distribuovaném počítání Česko boduje od MartinKik - Venice 3200, rozdil mezi @2000 MHz na 1,4V...

Venice 3200, rozdil mezi @2000 MHz na 1,4V a @1000 MHz na 1,1V
se projevi v celkovem odberu pocitacoveho stolu ~ 40 W

Par desitek pocitacu mam zapnutych temer stale a venuji jejich nevyuzity procesorovy cas uz od roku 2001 na hledani leku proti rakovine na grid.org

Je jen obrovska skoda ze nemaji klienta optimalizovaneho pro moderni procesory a viceprocesorove systemy.

Plne souhlasim, v kolika pripadech bezi klient na kolejich (=elektrina "zadarmo"), pripadne na stroji zamestnavatele (elektrina + stroj "zadarmo") bez jeho vedomi?

BOINC zatěžuje pouze RAM a CPU, tech 100W je rozdíl spotřeby u celého počítače GPU, HDD...
výkon procesoru se zvedne max o 40W, i to je dost a člověk musí počítat s tím že to něco stojí, ale rozhodně ho to nezruinuje.

Ekologické dopady bych neviděl. Pokut by se nepoužil BOINC tak by se musel koupit super počítač který by spotřeboval tu samou energii a Vaše PC by si dále bralo cca 200W na nicnedělání. Ve výsledku na je účinnost u DC vyšší.
Proto to považuji za lepší a pohodlnější způsob než přímé dotace. (nic proti nim)

K třetímu bodu: Každý při instalaci souhlasí s podmínkami ve kterých je provoz bez vědomí vlastníka PC výslovně zakázán. Porušuje tedy krom podnikových(školních) předpisů i licenční ujednání. Já osobně dobrovolně jedu jen za svoje 24/365.
Jsem také proti tomu, ale chtělo by to začít bojovat tam kde utíká více peněz služební auta, telefony, serfování v pracovní době...

seti počítá každou jednotku 4x, některé jiné projekty myslím i méně

To je stinná stránka,
Za zbytečné počítání mohou hlavně lidé co podvádí všude, tedy i zde (bohužel byli i z ČR).Na jednotky po termínu je zde optimalizovaný klient který je nezačne počítat a rozumná zásoba práce. (rada pro Clima zálohovat a zálohovat)

Ale i u superpočítačů se provádí kontrola výsledků (jiným algoritmem...) a něco se počítá 2x.

Navíc CERN a velké university přechází na model gridu. Je efektivnější výpočetní výkon sdílet a využívat na 100%, než zařídit kvůli jedné úloze výpočetní středisko které pojede naplno jednou za měsíc. I IBM některé své počítače jen pronajímá
http://www.internetnews.com/ent-news/article.php/3489256]

BOINC není grid, hodí se jen na problémy které lze efektivně rozsekat do nezávislých jednotek. A tam je účinný.
Za 40W rozdílu tj cca (max 1300,-/(rok*pc) nonstop) se nákup a provoz ekvivalentního HW nezaplatí.

Ten rozdíl ve spotřebě je jak jsem měřil opravdu pár watů a názor že to je mrhání enrgií jak zde zaznělo, je asi takový jako že je zbytečné zkoumat cokoliv nového, že už nám to co máme k životu stačí.
Kdyby takový názor měl každý, tak ještě nyní mlátíme klackem mamuty.
Já těch pár watů rád investuji do něčeho prospěšného a určitě mě to nezrujnuje.

Plně s vámi souhlasím, konečně rozumný názor

Tak jsem z toho jelen první skupina uvádí rozdíl spotřeby snad v miliwatech druhá až někde KW.
Jedna mi tvrdí že na CPU si mohu ještě 30 let smažit vajíčka a druhá že mi ho BOINC za pár hodin odešle tam kam odchází všechny kalkulačky.

Ani jedno bych za správný názor nepovažoval. Rozdíl spotřeby sem zkoušel jen u Notebooku, kde je tak 10W+. Vyděl jsem ale dost výsledků a za hodnověrné považuji udávat číslo 20-50W dle typu CPU. To je prostě fakt.
24h je to 600-1700,-
12h je to 300-900,-
8h je to 200-600,- to je max 1.6,- na den. Navíc BOINC nežere 100% času slušný uživatel by měl spotřebovat alespoň 20% pro sebe (a v zimně ušetříte za topení).
BOINC počítám protože obětovat denně cenu jednoho rohlíku třeba na vývoj léku proti rakovině mi přijde nepřijde přehnaný.

ps: k životnosti, neměřil jsem, nemám znalosti v oboru, závislost životnosti na zatížení mi přijde jako logická. Stále ale doufám že AMD a Intel procesory dimensují alespoň na 4-5 let plného provozu s dobrým chlazením. Jestli má někdo chlazení špatné tak si koleduje o malér i bez BOINC.
pps: čísla jsou orientační.

Pro Martina V a spol.: na thermal diffusion jsem toho moc nevyguglil, ale, jak jsem psal, i metalicke spoje na cipu dostavaji zabrat. Na slovo electromigration zabral hned prvni odkaz: http://www.csl.mete.metu.edu.tr/Electromigration/emig.htm

Mozna thermal degradation sub-micron sio2 gate, ale nachazim jen same odkazy na publikace a abstracty.

V tom článku mi chybí ten nejpodstatnější aspekt kterým je spotřeba a efektivita.

V době dnešních procesorů, které mají poměrně vysoký ztrátový výkon může být spouštění podobných věcí velice nákladné, protože rozdíl spotřeby mezi idle procesorem a procesorem běžícím na plný výkon je značný (100W i víc). Při vysokém počtu účastníků si dovedu představit obrovské částky, které jsou takto promrhány a konkrétní ekologické dopady většího projektu.

Zajimavá by byla úvaha jak by oněm, jistě užitečným, projektům pomohlo, kdyby jim každý účastník místo svěnování výpočetního času přímo věnoval těch několik stovek až tisíců korun, které takto ročně propálí navíc a které by jistě mohli investovat do výzkumu efektivněji.

Ovšem motivace je jasná - účastníci rozdávají z cizího (elekřinu přece platí zaměstnavatel, škola, rodiče). Možná proto jsme v takových věceh mezi prvními na světě. Kdo z nás by si dobrovolně nechal doma svítit celoročně 100W žárovku?