blbost je starsi nez samo lidstvo.takze je dokonce starsi nez vanoce.mimochodem v1filmu zaznelo ze nekdo nebo neco je blbe jak vanoce v jakem to bylo?na slovo blbost je1takova hlaska:souboj s blbosti nelze vyhrat...nejde vsak ani prestat bojovat.jsem si na to vzpomenul prave v souvislosti s tim ze uz toho bylo o vanocich hodne napsano mnoha kapacitami.takze mozna uz nejde napsat neco dobreho a originalniho ale ani by se nemely prestavat delat psaci pokusy.preju vsem autorum at nam to pise a cloveci maj co cist a timpadem jim to min mysli na blbosti a posunou se konecne kousek dal od tech opic a at dochazi k min srazkam s blbci.k tomu nam dopomahej lhostejno zda jezisek nebo deda mraz nebo santa.
p.s.:jsem prvni!?
p.p.s.:da se k lupe pripojit ipod!?
p.p.p.s:windows/linux!?...opera/mozilla!?...kapr/file!?
Ten film opakovali zrovna dnes, je to Anděl s ďáblem v těle. A s tou bordelmamá naprosto souhlasím: To, čemu se dnes říká vánoce, nemá s oslavou Kristova narození pranic společného.
Budeme mít text o délce pouhých 1000 písmen. Vezmeme délku anglické abecedy 26. Existuje 261000 kombinací textu. Pokud 1000 opic buší do psacího stroje a vygenerují v průměru každou sekundu 1 výtisk, bude trvat 26970 let, než projdou všechny kombinace. Kolik kombinací textu je hodno Shakespearova pera posuďte sami.
No problem je, ze neni psaci stroj, ktery ma 26 klaves. Minimalne26+mezernikprotozejinaktofaktnejde. Ale pochopitelne k psani textu je potreba jeste nejaka ta carka, tecka, dvojtecka a cislice, takze napsani toho obycejneho textu by trvalo jeste o neco dele. I kdyby se jednalo o kupecky seznam pologramotneho Shakespeara. A napsani hry hodne de Vera by trvalo jeste o nejakou vecnost dele.
Pro jistotu ani nezminuji co s tou pravdepodobnosti udela nutnost ziskat nejaky znak soucasnym stiskem dvou klaves (shift+neco).
Nevim, jestli to na tento server patri, ale mozna takova uvaha patri k vanocni dobe - takze predem sorry za pripadny off topic.
Je zde nekdo, kdo neveri, ze milion opic na milionu psacich stroju aspon jednou vyprodukuje Skakespearuv spis, a presto veri, ze ze miliarda opic za 4.5 miliardy let sestavi cloveka?
Zkusme trosku pocitat. Treba u toho Shakespeara potrebujeme v nejhorsim pripade 26^967, jak nam tu laskave uz Xavier spocital.
My mame DNA ze 4 typu molekul (nukleotidy A, C, G, T). Pro cloveka to znamena 3 miliardy nukleotidu, ale uvadi se, ze 97% je "nevyuzitych", tudiz pocitejme s 90 miliony. Celkem tedy mame 4^(90*10^6) nahodne zkousenych moznosti. Nejdelsi uvadeny odhad stari planety Zeme je 4.5 miliardy let, tedy 4.5*10^9 let, coz je 6.4*10^17 vterin. Aby se nam to povedlo (jedna opice to zkusi jednou za vterinu), potrebujeme k tomu
4^(90*10^6)/6.4*10^17 opic.
Mutace nahodne jsou, ale prirozeny vyber nahodny neni. Zmena gen. informace muze zpusobit, ze dany jedinec ma vyssi sanci na preziti a rozmnozeni. U nahodneho procesu jak jej popisujete to funguje tak, ze se nageneruje DNA - pak se otestuje, jestli je to ta spravna a kdyz neni, tak se zahodi. V evoluci se vezme existujici DNA mnoha jedincu, trochu se pozmeni, zmetky se zahodi a ponechaji se jen vyhodnejsi repliky - samozrejme to je mnohem slozitejsi a ne takhle vyhranene, ale je to zasadni rozdil proti nahodnemu hledani.
Je to stejne jako zamky na kod - u tech kvalitnich musite projit vsechny moznosti dokud zamek nepovoli. U mene kvalitnich muzete najit spravne cislo nezavisle na ostatnich, protoze to v tom trochu jinak cvakne a neco se tam posune. Misto exponencialni slozitosti mate linearni.
Sice do toho moc nevidim, ale je mozne, ze u DNA se muze projevit i pouhe priblizeni k nejlepsi sekvenci - jakoby se u toho zamku dalo poznat, ze kdyz je spravne 5, tak by ten zamek "lepe" reagoval na 4 nez na 3...
Nechci tim rict, ze hledani nejake optimalni DNA je linearni, ale rozhodne to je slozitostne mnohem rychlejsi nez nahodne generovani.
Podobně zcestnou myšlenku vyplodil (bohužel) i Einstein. Je nutné si uvědomit, že zatímco v případě opic máme jasný cíl, tedy konkrétní sekvenci znaků, v případě člověka žádný takový cíl v době formování planety nebyl - nelze tedy hovořit o pravděpodobnosti vzniku konkrétní sekvence.
Stručně řečeno, Vámi uváděný počet opic by byl nutný pro ZOPAKOVÁNÍ vzniku lidské rasy, ten první případ má vždy hodnotu 100%.
Není to zcela přesné přirovnání, ale ano. Pomineme-li velmi nepravděpodobné věci, které by vlastnímu hodu a zjištění jeho výsledku mohli zabránit, byla pravděpodobnost, že padne nějaká hodnota, skutečně 100%.
jojo, tohle je bolest statistiky. Někteří lidé se domnívají, že to že má kostka šest stran znamená, že šestka musí padnout na šestý pokus. Přitom klidně (s pravděpodobností 1:6) může padnout i na první pokus. Takže existuje nenulová pravděpodobnost, že napsat Romeo a Julie zvládne jedna opice na první pokus.
Ostatně jedné vyvinutější opici se podařilo nejen napsat, ale i vymyslet originál.
P.S.: hezké vánoce a šťastný celý příští rok
No legrace je právě v tom, že ta pravděpodobnost, že to ta jedna opice napíše na první pokus je sice formálně nenulová, ale reálně tak blízko nuly, že to nemá cenu řešit. Pochopitelně počítat pravděpodobost, jak dlouho bude trvat, než se to povede s jistotou může být zavádějící (i když to odpovídá zadání úlohy), ale je to vcelku jedno, protože ta čísla jsou prostě někde úplně mimo tak jako tak.
Vaše předposlední věta vypovídá o vašem nepochopení celého problému. Originál nějaké Shake-Spearovy hry nenapsala vyvinutější opice. I když z některého úzce biologického pohledu to tak může být, tak zásadní věc je ta, že hru napsala bytost v něčem kvalitativně odlišná - bytost obdařená inteligencí.
Ta chyba v tomhle tvrzeni je velice hluboko. I kdyz si vezmeme mnohem vic opic a mnohem delsi dobu, zustava neresitelny problem. Ten problem je, "A jak sakra najdeme ten papir, na ktery toho Romea a Julii napsali?"