1. Pojem "mot-dièse" nelze absolutne prelozit jako "ostre slovo" . Pojem "dièse" oznacuje pouze znak "#", pouzivany v hudebni terminologii. Autor zrejme naprosto chybne interpretoval preklad francouzskeho "dièse" anglickym "sharp" coz funguje pouze a jedine v hudebni terminologii: ceske "Cis" je totez jako francouzske "do dièse" ("do" oznacuje ton "C", zname pod slavnym "do-re-mi-fa....", cili "C-D-E-F-...."), v anglictine "C-sharp", cili C zvysene o pulton na Cis.
Tudiz "dièse" nema nic spolecne se slovem "ostry" a "mot-dièse" proste znamena "slovo-#".
2. Autor by se mohl mozna nejdrive zamerit na vlastni jazyk, ve kterem se spravne rika "slova bylA zakazana" a ne "slova bylY zakazana".
3. Kdyz tolik preferuje "hashtag" , mohl by si dat pozor na to, jak jej napise (viz "haghtag").
4. Slova jako Facebook ci Twitter nikdy ve Francii zakazana nebyla; ve skutecnosti se jedna o jmena (gramaticka kategorie "vlastni podstatne jmeno", pisou se s velkym prvnim pismenem); neznam zadny jazyk, ktery by slova z teto kategorie zakazoval. Je jina vec, jestli slovesne tvary techto vlastnich jmen dany jazyk akceptuje anebo ne (coz je v pripade francouzstiny nepravdepodobne, na druhou stranu si myslite, ze by cestina prijala za spisovne slovo "twitovat" nebo neco podobne?)
Ad 4: Čeština již před několika lety přijala za spisovné slovo „e-mail“ (viz http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=e-mail&Hledej=Hledej), nevidím proto důvod, proč by časem nemohla následovat slova jako „tweet“a podobná – samozřejmě, pokud se nejprve rozšíří v obecné češtině (i mimo komunitu zasvěcených). Sebevědomý jazyk se nemusí cizích vlivů obávat :-)
Čím jsem starší, tím víc mi připadá snaha svázat jazyk pravidly jako hloupá. On se stejně vyvíjí nezávisle a nakonec je důležité pouze to, zda se lidé dokáží domluvit, ne jaké se kde píše i/y. Mimochodem s pravopisem jsem nikdy problém neměl, takže tento můj názor není zapříčiněn nějakým komplexem z hodin čekého jazyka. :-)
"Na vlastní oči" jsem zažil naprosto pohodovou domluvu s obyvateli Nice v jedné hospůdce. Potřeboval jsem se doptat na spoje směrem na letiště a s angličtinou jsem já ani oni neměli problém. Jazykový fanatismus je tedy nejspíše nějak náhodně lokalizovaný po celé francii, ale já ho nepotkal.