Hlavní navigace

Vlákno názorů k článku Ve stanicích nového metra chytíte i LTE. Na tunely se ale zase nedostalo od Ondřej Caletka - Pokrytí metra je realizováno přesně tak, jak je...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 1. 4. 2015 10:51

    Ondřej Caletka

    Pokrytí metra je realizováno přesně tak, jak je popsáno v článku. Moc jsem nepochopil, v čem se liší od toho vašeho výkladu. Snad jen v tom, že základnové stanice opravdu ve stanicích ani v tunelech metra nejsou, jsou tam jen Remote Radio Units.

    A ještě taková perlička, ty základnové stanice v budově centrálního dispečinku byly/jsou kompletně vybavené, včetně vlastní rádiové části. A protože vysílač se bez antény zničí, je k té rádiové části místo antén připojen zatěžovací odpor, ve kterém se veškerý výkon maří. Klimatizace z toho má velkou radost :)

  • 1. 4. 2015 10:13

    Jarda (neregistrovaný)

    Autor píše:
    " ... u „běžné“ základnové stanice jsou její antény umístěny v její těsné blízkosti, ve vzdálenosti řádově metrů, zde jde o kilometry. Nezbytné propojení proto již není realizováno „klasickými“ kabely, ale optikou. Přesněji: signál, určený k vyzáření anténou, je nejprve konvertován do takové podoby, aby mohl být přenesen na větší vzdálenost (ony kilometry), a následně zase konvertován zpět a přiveden do samotné antény, resp. celé soustavy antén."

    Nějak se mi to nezdá, řekl bych, že realita bude jednodušší. Po metru budou nejspíše příhodně rozmístěny základnové stanice (resp. jejich rádiová část), od nich nataženy ony vyzařovací kabely na půl cesty k sousedům a optikou se bude přenášet jen modulační signál (řečeno postaru). Konverze z rádiové části spektra do optické a zpět na výkonech jednotek či desítek wattů se mé radistické intuici jeví podezřele. Ale možná jsem něco nepochopil.
    Mimochodem, stejný problém se řeší při pokrytí podzemních prostor signálem rozhlasu. Byl jsem před lety překvapen, když autorádio při průjezdu chorvatskými tunely hrálo bez výpadků. Pochopitelně to chce náležité (aktivní!) řešení, rozhodně nestačí pověsit nějaký drát, viz níže.

    http://en.wikipedia.org/wiki/Tunnel_transmitter

  • 1. 4. 2015 14:45

    Jarda (neregistrovaný)

    Nojo, ale v článku o nějakých "Remote Radio Units" není ani slovo. Píše se v něm o >>anténách<< , vzdálených až kilometry od základnových stanic; takové řešení mi nedávalo smysl. Naopak těmi "Remote Radio Units" se vše vysvětluje a podle mne je to jádro pudla. Prostě BTS je dvoudílná, jeden díl v centru řídí, druhý, vzdálený, vysílá/přijímá (jako anténu má ten prosákavý kabel) a spolu komunikují přes optiku či jinak.

    Ještě k té perličce - onomu zatěžovacímu odporu se někdy říká náhradní anténa (či ekvivalent antény) a má ji každý pořádný vysílač v soupravě ;-). BTW: ona BTS nemá řízení výstupního výkonu?

    Jinak autorovi článku patří můj setrvalý dlouhodobý obdiv..

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).