Názory k článku Ve státních IT zakázkách neprůhledně tečou stovky milionů. A karavana jede dál

ČNB není normální komerční banka.

Její ztráta je nepodstatná. Pro ni jsou české koruny (ale jenom české koruny) žetonky, kterých má nekonečné množství.

Není to firma. V principu je to něco jako státní úřad na regulaci měny.

V principu se po ní chtějí zejména 2 věci.

1) Držet v nějakých rozumných mezích inflaci. Což je věc nejednoduchá. Má na to nějaké nástroje, ale pokud by ekonomika (lidi) měli nějaký názor, tak je zastavit nedokáže. Ekonomika je jako obrovský kámen pomalu se valící z kopce a občas měnící směr a rychlost. Někdy víc, někdy méně. ČNB do tohoto kamene jenom lehce šťouchá (víc nemůže) a doufá, že se jí podaří kámen alespoň zhruba držet v určitém směru a rychlosti. Pokud se ale kámen opravdu rozjede, tak nemá moc možností jak s tím něco udělat. Alespoň ne rychle.

2) Zajistit, aby bylo dost cizí měny na výměnu. Což tak nějak dost souvisí s bodem jedna. Pokud budeme exportovat a inflace se neutrhne z řetězu, tak ty peníze na výměnu pořád budou.

Ale jestli utrpí kurzovou ztrátu nebo ne.. To není nijak podstatné. Nemá to na nic vliv.

Věc se má tak, že rozjetá (vymklá kontrole) deflace i inflace škodí +- stejně.

Jenže inflace se kontroluje přece jenom o něco lépe než deflace.

Při vysoké inflaci se můžeš alespoň pokusit lidem a firmám zdražit úvěry, zchladit ekonomiku. Přesvědčit lidi, že nemají utrácet. Možná to vyjde, možná ne. Ale alespoň teoreticky to nějak řešitelné je.

Při vysoké deflaci nemůžeš udělat skoro nic. Aby se ekonomika rozjela a deflace zastavila, tak musíš lidi přesvědčit, aby začali utrácet. To jde jenom hodně špatně.

Takže je jednodušší udržovat nízkou inflaci, než nízkou deflaci.

Můžete hodnotit slovně :)

Deflace vzniká tak, že lidi nenakupují. Protože nenakupují, tak padají ceny. A protože padají ceny, tak lidi nenakupují, protože čekají, až spadnou ještě níž (nebo už kvůli deflaci dostali výpověď a nemají za co nakupovat).

Je to vlastně opak inflace. Při inflaci lidi nakupují, to zvedá ceny a lidi nakupují ještě víc, protože se snaží svoje peníze utratit ještě dřív, než to bude zase o hodně dražší.

Věř tomu, nebo ne, ale deflace je opravdu svinstvo. Nikoliv nutně malá deflace. Ale pokud se roztočí deflační spirála, tak může zásadně rozvrátit ekonomiku. Vede k propouštění, nezaměstnanosti.. A strašně špatně se to zastavuje.

cit."Burza v deflační ekonomice hraje roli reálného distributora kapitálu, proto taky burzy vznikly a vznikaly v deflační fázi ekonomiky. V inflační ekonomice je burza prostor pro schování inflace, což se dnes děje v nebývalé míře, ceny akcií nekryté reálným výkonem kryjí reálnou inflaci, uměle natištěné peníze centrálními bankami po krátkém oběhu v reálné ekonomice končí na burze a uměle zvyšují ceny akcií. Dlouhodobá návratnost takových investic je záporná, protože jde o letadlo, dokud centrální banky budou tisknout peníze, potud se ceny akcií udrží, jakmile s tím přestanou, ceny akcií skokem půjdou dolů."

A to mi píšeš proč? Já jsem psal něco o burze?

Navíc s tím moc nesouhlasím. Rozumíme si asi v tom, že uvolněná měnová politika vede k růstu cen akcií, ale nesouhlasím s tím popsaným mechanizmem. Akcie rostou, protože uvolněná měnová politika znamená vyšší pravděpodobnost růstu inflace. Nikoliv hyperinflace. Centrální banky pořád ještě dokáží přebytečné peníze efektivně neutralizovat. Uvolněná měnová politika je tady hromadu let. FED (donedávna), ECB (pořád ještě) tlačí peníze do ekonomiky. Vidíš tady někde okolo inflaci, která by stála za řeč? Já tedy ne.

Ale trhy (v tomto případě akciové) nějaký menší růst inflace očekávají. Proto roste cena akcií. Inflace (nějaká rozumná) znamená růst ziskovosti firem. A to znamená větší ziskovost na akcii a to se přetaví ve zvýšení její ceny.

Ty ale reálně má a časem zase prodá.

Ano.. Lidi si dobrovolně a svobodně volí nesvobodu. Vymění ji za kus žvance. Za iluzi bezpečí. Za cokoliv jiného. A dělají to naprosto svobodně.

A ano.. Lidi jsou dobytek.

Cit."Ekonomika je v hlavách lidí, a moderní státy synchronizují to co v těch hlavách je, pak i malý výkyv vyvolá velkou odezvu, protože všichni lidé reagují stejně, protože jsou poplatní státní propagandě."

S tou první částí souhlasím. Lidi sdílí informace mnohem ve větší míře a intenzivněji, než v minulosti. A ano. To způsobuje, že se chovají mnohem více synchronně a toto způsobuje problémy. Silné rezonance. Jako když vojáci na mostě nezruší krok.

Ale to nemá nic společného s vládou. V minulosti neschopnost lidí efektivně sdílet informace tyto problémy omezovala. Ale "pokrok nezastavíš". Teď ty informace mají. Všechny možné informace a dezinformace. A věř tomu, nebo ne, ale podle mých zkušeností lidi mají tendenci více věřit naprostým blbostem.

Ty tvoje "Vlády" s tím nemají co dělat. Státní propagandě nikdo moc nevěří. Krásně je to vidět u té deflace. Lidi se bály utrácet. Vlády je přesvědčovali, ať utrácet začnou. Různí ti "Bojovníci s krizí" v televizních reklamách. A pomohlo to? Absolutně ne. Nikdo tomu nevěřil.

Nepopírám vliv propagandy. Ale není tak velký, jak si myslíš. Přesněji.. I když může být velký, nezpůsobuje to, co si myslíš.

cit."Ve svobodných zemích k tomu nedochází, protože lidé nejsou závislí na státu a není nutno u nich tuto závislost uměle udržovat státní propagandou, proto na reálné podněty reagují přiměřeně, každý volí vlastní cestu, úspěšné cesty pak kopírují ostatní a systém si tak zachová potřebnou plasticitu a problémy řeší hned a nenechá je rozrůst do nezvládnutelných rozměrů, nevytváří vnitřní dluh."

Ukaž mi jeden takový stát. Chápu tvoji ideologii (a líbí se mi), ale tvoje ideologie je funkční asi jako komunismus. Taky by fungoval, kdyby na to byli vhodní lidi. Ale oni nebyli. A nejsou..

Lidé chtějí být závislí na států. U nás, stejně jako třeba v USA. Liší se možná jenom míra. Lidi nevolí vlastní cestu. Lidi se chovají stádovitě. Lidi jsou ochotní víc věřit zjednodušené blbosti, než studovat, jak věci opravdu fungují. Tohle jsou lidi. Tohle je dav. Tohle je realita.

Zkus svoje myšlenky zasadit do reálného prostoru.

1) Chtěl bych vidět nějaké hodnověrné podklady k tomu, že v 19.století byly ekonomiky převážně deflační. Třeba podle této diplomky http://is.muni.cz/th/253936/esf_m/Diplomova_prace_-_Jan_Predny.pdf byla ekonomika USA v 19.století poměrně silně inflační. Strana 37/38. Autor cituje zdroje, můžete si je ověřit.

2) Jestli je přirozená inflační či deflační ekonomika je silně diskutabilní. Zatím jste nepřednesl žádný argument, pro vaše tvrzení.

3) Ano svobodní lidé nechtějí být závislí od státu. Ale většina lidí nechce být svobodnými. Lidé obecně chtějí naplňovat svoje potřeby. Podle individuálního žebříčku hodnot. Pro někoho je více důležitá ta a ta potřeba, pro jiného jiná. Bohužel pro vaše přesvědčení je pro většinu lidí je pocit svobody v žebříčku potřeb až někde dole. Ani to snad nechci kritizovat. To nemá cenu. Jenom konstatuji fakt. Dávají přednost uspokojení jiných potřeb. Pokud za ně mají část svobody obětovat. Udělají to. To je realita. Je třeba se s ní smířit. Žít v realitě.

Silně pochybuji o tom, že svobodní lidé volili Trumpa. IMHO ho volili lidé kvůli tomu, že věřili, že se postará o jejich potřeby lépe než jiný kandidát. Svoboda a nesvoboda s tím měla jenom málo co dělat. Ale to je prosím jenom můj soukromý názor, nijak silně ho obhajovat nebudu.

1) Byl jsem na vojně. Jako klasický záklaďák. Jaksi se nemůžu zbavit pocitu, že nejdříve vytvoříte nesmyslný a ničím nepodložený předpoklad "Můj názorový oponent nebyl na vojně" a následně na nepodloženém předpokladu postavíte argumentaci "Tedy nemůže vědět, co je to svoboda". To je velmi slabé. Čekal bych od vás víc.

2) Svoboda opravdu znamená, že si způsob a pořadí uspokojení potřeb určuji sám. Tedy popravdě ona ta svoboda je mnohem širší pojem. Ale ok, pro účely této konkrétní diskuze chápu, kam tím míříte. Chápu a nesouhlasím s vámi. I rozhodnutí, že se části své svobody vzdám výměnou za něco jiného je svobodné rozhodnutí. Možná je to hloupé rozhodnutí. Ale kdo jsem já, abych je kritizoval? Naopak. Tvůj přístup se mi zdá dost diktátorský. Lidi MUSÍ být svobodní i když by sami nechtěli? Nařídíme jim svobodu? Přinutíme je být svobodní? Nezdá se ti to hloupé?

3) Neexistuje jediný spokojený státní zaměstnanec? Jeden jediný? To je přece zjevný nesmysl. Jak něco takového můžete napsat. Myslím, že by mi nečinilo žádných zvláštních problémů nalézt nikoliv jednoho, ale i stovky a tisíce státních zaměstnanců, kteří jsou spokojení a šťastní jako blecha.

Model reality? To jako vážně? Kdo potřebuje modelovat realitu, když ji může přímo vidět.

A k tomu dalšímu. Začíná to být opravdu tristní. Děláte argumentační chyby. Debata přestává být zajímavá.

Tvrdil jste, že ekonomiky 19 století byly převážně deflační. Požádal jsem o fakta, která by něco takového potvrzovala. Sám jsem předložil graf vývoje inflace v USA v 19. století, ze kterého je zřejmé, že v tom období ekonomika převážně deflační nebyla. Graf, včetně uvedených 3 ověřitelných zdrojů.

Na tento argument nereagujete a pošlete mi něco, co jste "našel během pár sekund". No tak si to laskavě taky přečtete.

Protože já jsem to alespoň zběžně prolétl a nic, co by potvrzoval že "ekonomiky 19.století byly převážně deflační" tam není.

Nejblíže k tomuto tvrzení má to (ve vámi linkované práci) že deflace se v minulosti vyskytovala častěji, než se vyskytuje dnes. Ale to zatraceně není to stejné, jako to co tvrdíte.

Navíc i to, že se deflace v minulosti vyskytovaly častěji (což připouštím, nemám na to data a v té práci to pravda být může) může znamenat cokoliv. Třeba to, že se v minulosti častěji vyskytovaly hospodářské krize. Třeba zaviněné tou deflací. Nebo taky ne.

Nic z toho, co jste nalinkoval nedokládá vaše tvrzení, že "Ekonomiky 19.století byly převážně deflační". Zkuste si alespoň pročíst, to co sem linkujete.

Tohle vyresi jedina vec - hmotna odpovednost, s ohledem na vysi skody s promlcenim od 10let vyse. Pak se urednik/politik velmi usilovne zamysli, jestli zakazku ustoji i po zmene vladni squadry.

Jinak ty neziskovky maji skutecne zajimave whois zaznamy. To kdyby videli antimanipulacni boys Bc. Chovance, tak budou mit hned druhe Vanoce.

No jo, prodá, ale za kolik?

No však. Jestliže intervenují proti koruně, tak až toho nechají, bude ztráta banky na kurzovním rozdílu pořádná.

Omlouvám se za to "bály"... Fuj

Nesouhlasím.

Celá ekonomika je jenom o tom, co je v hlavách lidí. A v hlavách lidí bývá velmi často nepříliš velké moudro.

Pak stačí jenom velmi málo a ekonomika se zásadně rozkolísá a během toho rozkolísání dojde velkým škodám. V mnoha případě nevratným škodám. Ano, nakonec se ustálí na nějakém novém rovnovážném bodu (tedy dokud se znovu nerozhoupe). Ale nebylo by lepší škody, které vznikají při hledání tohoto nového stavu, omezit? Jsem přesvědčený že ano.

Ekonomika jako taková není ani chytrá, ani hloupá. Je to jenom stav mysli. Pokud si lidi budou myslet že bude dobře, tak bude dobře. Pokud si budou myslet, že bude zle, tak bude zle. Trošku zjednodušuji, ale na tom základním principu trvám.

Neexistuje důvod, proč si myslet, že hledání optimálního stavu samotný trh provede cestou nejmenšího odporu a s nejmenšími ztrátami. Protože ten trh.. To jsou lidi. A lidi se nerozhodují zrovna optimálně. Rozhodují se emocionálně, hledají krátkodobé výhody před dlouhodobými. Ekonomika.. Nebo taky Trh, chceš-li, je stejně výkonná/efektivní jako masa lidí, kteří ji tvoří. Má stejnou schopnost eliminovat ztráty. Mizernou schopnost. Nerozlišuje zlo nebo dobro. Prostě je. Je jako počasí.

Jistě.. Na druhou stranu není nijak zaručeno, že pokud se někdo silný (stát) pokusí ekonomiku v nějaké větší míře ovlivnit, tak že nezpůsobí víc škody, než užitku. Tak to je. A taky připouštím, že je pravděpodobnější, že státní úředník bude víc škodit, než pomáhat.

Proto jsem zastáncem volného trhu a myslím si, že by stát do věcí, které fungují sami o sobě, šahat neměl.

Na druhou stranu. Pokud jde o případy, které by mohly způsobit zásadní, systémové a nevratné škody. Tak tam bych si přál, aby byl někdo, kdo se je alespoň pokusí ošetřit a vyrobit systém, který bude škody minimalizovat.

Nesmysl. Souhlasím s tím, že malá deflace neškodí stejně jako malá inflace.

Ale na tom, že centrální banky udržují radši malou inflaci, než malou deflaci není nic konspirativního. Jak jsem napsal. Je jednodušší ji udržet, než malou deflaci.

Pokud se deflace rozjede, je to extrémně nebezpečné. Málo se prodává. Obchodníci musí snižovat ceny. Ale pokud se málo prodává, tak by spíš potřebovali cenzu zvedat. Protože jim rostou fixní náklady.

Pokud mám nastavenou ekonomiku fabriky tak, že při prodeji 10 000 židlí mám zisk 2000 korun z každé, tak při podeji jenom 5000 židlí to není tak, že mám prostě jenom nižší zisk. Pokud mi klesnou prodeje, tak místo 2000 korun zisku na každé židli taky můžu mít z každé židle ztrátu 1000.

Firmy musí začat prudce šetřit. Nejdřív to odnesou ti nejslabší a nejsnáze nahraditelní. Dostanou výpověď, klesne jim kupní síla. Jak začne růst nezaměstnanost a lidi se obecně začnou bát u budoucnost, začnou ještě víc šetřit a dokládat nákupy, které nejsou nezbytné. A pořád dokola. Čím méně se nakupuje, tím víc firem krachuje a propouští, čím víc se propouští, tím víc padá kupní síla obyvatelstva a tím méně nakupují. Had se zakousl do ocasu.

Po těch nejslabších přijdou na řadě specialisté. Zaměstnanci, které si firmy dlouho vychovávali. Ti, které je těžké nahradit. To jsou mnohdy nenahraditelné ztráty. Ten člověk musí začat dělat něco jiného. V jiném oboru. Pokud je schopný, uchytí se. Ale jeho draze zaplacené znalosti jsou pryč. Know-how zmizí. Když se pak ekonomický cyklus ustálí a ekonomika začne růst, tak si firmy musí najít nové lidi a v případě těch specialistů je znovu vychovat a vycvičit. Ale nejde jenom o lidi. Je to všechno velmi, velmi drahé.

Ano.. Státy se bojí deflace. Podívej se, jak se vede třeba Japonsku. Desetiletí přešlapuje na místě a deflace mu ničí ekonomiku. A nikdo s tím není schopný nic udělat. Kdyby měli inflaci, tak by to už za tak dlouhou dobu vyřešili. Ale deflace v hlavách lidí.. To je téměř neřešitelný problém.

cit."Hospodářské krize se díky deflaci vyskytovaly méně často. Deflace byla častější, protože úroveň inovací byla v 19. století vyšší než dnes, státy méně do ekonomiky intervenovaly. Tam kde intervenovaly, jako ve Francii, se potáceli od státního bankrotu, ke státnímu bankrotu."

Hromada tvrzení, bez jakékoliv argumentace. Ideologický pohled na svět. Otázka víry. Klidně si tomu věřte, ale dokud nedoložíte, těžko někoho přesvědčíte.

Už máte nějaké podklady pro své tvrzení, že ekonomiky 19.století byly převážně deflační?

cit."A svět můžete vidět jen přes svůj model reality, přímo ho vidět nemůžete, protože přesahuje možnosti našeho chápání."

Jistě.. Ani boha nelze pochopit, protože přesahuje možnosti lidského chápaní. Zase otázka víry. Ale víš co.. Já se snažím chápat realitu přímo. A myslím, že se mi to daří.

Tady mi chybí hodnocení +/- u článku samého.