Reklamní AI možná dokáže rozpoznat, že se člověk zajímá o určitý produkt a blíží se rozhodování o nákupu. Jenže to ještě neznamená, že Ai ví, co si chce skutečně koupit a hlavně od koho.
Například v jedné z předchozích konverzací s Ai se mi zobrazila reklama na horské kolo se slevou až XX XXX Kč. Jenže takové kolo vůbec nehledám, sleva by pro mě nebyla zajímavá a obchod, který ho prodává, by byl asi poslední, kde bych si kolo koupil. A hlavně nové kolo sem vůbec nehledal. Reklamní systém tedy možná trefil téma, ale minul produkt, obchodní nabídku i moje skutečné nákupní preference….
Připomíná mi to algoritmy Facebooku, které také dokážou zachytit zájem o určité téma, ale zájem automaticky zaměňují za pozitivní vztah k němu. Přitom člověk může něco sledovat, protože to potřebuje pracovně analyzovat, kritizuje to, hledá alternativu atd… Stejně tak může mít o určitou kategorii výrobků zájem, ale stejně taky odmítat.
A podle mě je problém i v tom, že sociální sítě a marketing obecně mají tendenci pracovat s tím, co se lidem líbí, co sledují a o co projevují zájem. Pracovně bych to nazval pozitivismem algoritmů. Mnohem hůře se pracuje s opačnou informací, tedy co člověk odmítá, co mu vadí a co nechce. Kolik uživatelů Facebooku by asi chtělo vidět statistiku, kolik lidí nemá rádo jejich příspěvky? A kolik firem by skutečně chtělo slyšet, kolik lidí nemá rádo jejich výrobky, nedůvěřuje jejich značce nebo by u nich nenakoupilo ani za výrazně nižší cenu? Přitom právě tyto informace mohou mít pro skutečné nákupní rozhodování stejnou, ne-li větší hodnotu než pouhý zájem o dané téma. Reklamní systém tak může správně poznat, co člověka zajímá, ale současně přehlédnout, proč to sleduje a co ho od nákupu odrazuje.
A pokud se přístup přenáší z amerického trhu do Evropy a následně do Česka, nelze automaticky předpokládat, že bude stejně účinný. Nejde jen o kupní sílu nebo ochotu experimentovat, ale také o to, zda systém vůbec dokáže zachytit negativní preference a promítnout je do výsledku když systém byl učený na jiných společenských zvyklostech..
Takže máme spíš důkaz, že systém umí zachytit nákupní téma, než že skutečně rozumí nákupnímu chování zákazníka. A nemyslím, že se to změní. Protože by cena marketingu a reklamy asi dramaticky propadla.