Stat bohuzel vyzaduje velke mnozstvi dokumentu ktere konkretnim kontrolovanym obcanum nic neprinesou, pouze je zatezuji. Proto je potreba aby stat zajistil zpusob jak mu tyto dokumenty predat, nejlepe bez toho aby si musel kazdy clovek jeste platit za to ze je kontrolovany.
A v tomto pripade k DS neni zadna 'stejne dobra' alternativa. Takze naklady na DS jdou holt na vrub statu ktery dokumenty vyzaduje, stejne jako logicky jdou na vrub statu treba platy uredniku kteri se v nich pak prehrabuji.
Resenim je snizit naklady, nikoliv zrusit jediny vhodny komunikacni kanal.
Zrušit? Takže budu zase komunikovat se státní správou i jinými komerčními subjekty přes papírovou poštu? Děkuji, nechci.
Nebo mi poradíte jak jinak někomu prokazatelně doručím dopis? Email je v tomto naprosto k ničemu, a to i když je podepsaný. Jediná alternativa je papír, obálka s doručenkou a cesta na poštu.
Řešení DS není ideální a poplatky za trezor jsou vzhledem k dotacím velká drzost, ale ten systém funguje a je užitečný, takže by se měl rozvíjet a ne rušit.
Pokud jde o finančák, tak jediná srovnatelná alternativa je podání přes EPO autorizovat místo DS kvalifikovaným certifikátem. E-mail ani papír osobně nebo pošta nesplňuje požadavky zákona. Papír není alternativa i proto, že už prostě nechci muset sním někam jezdit a stát ve frontě na podatelně na razítko.
K ničemu jsou leda ty tvé názory..
Bez DS bych trávil vyřizováním přiblblých byrokratických (ze zákona povinných) nesmyslů několikanásobně více času.
Má to samozřejmě své chyby, nejvíce mi asi vadí, že za tu giganticky obrovskou částku nedokážou ani po rozumnou dobu uložit datové zprávy - to je šílenost, že se oficiální úřední pošta sama od sebe maže.
Třeba se to časem zlepší, ale i tak je datová schránka pro uživatele dobrá věc (a neřešme tunelářství české pošty a fakt, že si na tom někdo drsně mastí kapsu na úkor funkčnosti - tohle se děje všude... směr k digitalizaci komunikace s nejvyšší byrokratickou státní správou je jistě správná cesta)
Nic ve zlým, ale co se nad tím číslem zkusit i trochu zamyslet?
Chápu, že kdyby vám někdo dal půl miliardy na ruku, až do konce života nemusíte pracovat, tak vám to přijde jako nepředstavitelná částka.
Ale když se rozdýcháme a zamyslíme se nad tím trochu matematicky ... 10 milionů obyvatel, 500 milionů roční náklad, na jednoho občana to vychází na 50 korun ročně. Přijde vám to hodně? Nebo dokonce příliš? Chcete to nahradit kvalifikovaným certifikátem? Tím co stojí ročně 10x tolik?
http://www.ica.cz/Cenik
http://www.postsignum.cz/certifikaty.html
Dalo by se říct, že i na tohle platí doporučení "2x měř a jednou řež."
Robert psal o „jiných komerčních subjektech“. Povinnost potvrdit přijatý e-mail má elektronická podatelna úřadu ze zákona.
Účel datových schránek bylo získání politických bodů pro Ivana Langera, aby si mohl udělat čárku za „elektronizaci státní správy“. Jinak je na datových schránkách špatně skoro všechno – špatná identifikace subjektů, nesmyslný monopol, „důvěryhodnost“ ze zákona místo technologického zajištění, nemožnost šifrování. „Fungují relativně dobře“ pokud je porovnáváte s posíláním dopisu poštou, což je „technologie“ známá už ve starověku. Já bych chtěl, aby ta technologie odpovídala jednadvacátému století – to, že jsme trumfli starověké Řecko, mne neuspokojuje.
QCA má certifikát na rok za 400, jestli je to nesmyslně drahé je otázka. Negativně je vnímáno, že původní cena byla 200 a pak to zvedli. Na blížící se konec platnosti opakovaně upozorňují mailem, pokud to neprošvihnete a obnovu provedete ještě během platnosti původního certifikátu, tak je to chvilka klikání na jejich webu.
Předpokládám, že „vydáváním občanek“ myslíte vedení evidence obyvatel, což v sobě jako malou část zahrnuje vydávání občanek. Jak byste si to představoval? Narodí se dítě, maminka by si podle reklamních letáků vybrala, že ho zaeviduje třeba u České evidenční, dítě by dostalo přidělené rodné číslo (asi s prefixem dané evidenční společnosti). Pak už by se platily jenom pravidelné roční poplatky za evidenci. Pak by třeba zdravotní pojišťovna potřebovala vědět, zda je takové dítě v evidenci obyvatel ČR, tak by se dotázala všech evidenčních společností – takže by stát musel provozovat rejstřík takových společností. A co kdyby maminka dítě nezaregistrovala? Pak by asi muselo existovat nějaké sdružení evidenčních firem, které by tohle hlídalo a nějakou evidenční firmu by jí přidělilo.
Nepřipadá mi to příliš snadné. Diskusi tímhle směrem vedete vy. Pokud si myslíte, že by bylo efektivnější, aby certifikáty vydával stát, měl byste napsat, proč by to podle vás bylo efektivnější. Já vidím jedinou věc, kterou by někdo mohl považovat za pozitivum, a to že by držitel certifikátu neviděl náklady na jeho vydání, protože by je zaplatil v daních (a přispěli by mu ti, kteří žádný certifikát nemají). Já osobně to ale nepovažuju za výhodu, právě naopak.
Stát má vydanou certifikační politiku, zabezpečuje podle ní provoz certifikační autority pro vydávání kvalifikovaných certifikátů občanům? Zajišťuje pro ní audity, provozuje HSM, školí zaměstnance? Zaměstnanci evidence obyvatel nemají polovinu pracovní doby nic na práci, takže by v tomto volném čase mohli vydávat certifikáty? Na to jste přišel jak?
Dražší by to bylo proto, že fixní náklady by měl stát stejné, jako soukromé firmy, variabilní náklady též. Protože by certifikáty byly pro lidi „zadarmo“, pořídili by si je i ti, kteří je dnes nemají – tj. celkové náklady by byly oproti dnešku vyšší. A protože by neexistovala konkurence, dá se předpokládat, že by náklady byly ještě vyšší.
nikoliv, smtp prostě nezaručuje doručení, neumí to. Musel by se vytvořit jiný protokol, klidně rest api jak to má google nebo amazon.
Stejně tak by se musely přidat povinné hlavičky na kontrolu integrity a šifrování, opět to přímo emailový protokoval neumí, stejně tak není kontrolován třeba čas odeslání. Jakmile tam doděláš tohle vše, již to nebude kompatibilní s veřejným emailem a nebudeš tomu tak řikat, datová schránka nebo de-email je přesně výsledek.
Příště, než začnete poučovat, raději si přečtěte kontext. Já jsem reagoval na komentář, že je to „bez dalších nákladů“ – a půl miliardy mi jako nula nepřipadá.
Taky doporučuju neporovnávat jablka a hrušky. Kdyby vydání všech certifikátů stálo 10× tolik, musely by se každý rok vydat certifikáty za 5 miliard.
Já umím poslat podepsaný e-mail s časovým razítkem, šifrovaný a e-mailem pak dostanu potvrzení o doručení (elektronicky podepsané s časovým razítkem). Buď už tedy všechny servery podporují ten váš nový protokol, a nebo se pletete. SMTP je totiž jenom transportní protokol, a jestli jím přenášíte šifrovaný nebo nešifrovaný e-mail, podepsaný nebo nepodepsaný, zprávu nebo doručenku, je SMTP úplně jedno.
Mate v tom vypoctu chybu a to pomerne zasadni, DS neni 10M ale spise tak desetina. A pokud by je meli pouzivat opravdu vsichni a pro vsechna sva "alterega" (tedy zvlast soukrome, zvlast jako podnikatel a zvlast jako jednatel spolecnosti), tak jich nebude 10, ale spise 20M, a nebude to stat 20x vice, ale spise tak 100x vice.
Jak vidno, nemate poneti o cem mluvite ... smtp jako protokol nema s garanci dorucovani zprav nic spolecneho, a v otevrenem internetu nemuze nic garantovat, jednoduse proto, ze nevi jak k emailu pristoupi ten 1-N MTA v ceste, kde muze byt kdykoli z libovolneho duvodu zcela potichu zahozen.
Kupodivu, zcela bez problemu jsem schopen garantovat doruceni na smluvne dohodnuta MTA, vcetne toho, ze dochazi k potvrzovani doruceni. A presene tak funguje de-mail. Cas odeslani nikoho nezajima, pro vsechny ukony je podstatny cas doruceni.
Na co přesně se při vydávání občanek používá HSM? Na co přesně je při vydávání občanek auditovaná certifikační politika? Na co přesně se při vydávání občanek provozují kontaktní body pro odvolání certifikátu, k čemu se při vydávání občanek vystavují seznamy odvolaných certifikátů?
Variabilní náklady – plat zaměstnance, který ověří identitu osoby podle dvou dokladů, ověří dokumenty pro vydání zaměstnaneckého certifikátu (doklad o existenci společnosti a doklad o zaměstnaneckém poměru), zajistí předání certifikáty (zaeviduje e-mail nebo certifikát rovnou vygeneruje a nahraje na přinesené médium); plat zaměstnanců na technické podpoře; další náklady spojené se zaměstnanci – nájem kanceláří, energie; technická a síťová infrastruktura pro vydávání a odvolávání certifikátů.
Smarja :-D
K maturite s takovyma teoriema snad ani nechodte :-)
Naklady firmy v dlouhem obdobi nas ted prilis nezajimaji, protoze mluvime o porizeni, tedy o kratkem obdobi, kteremu se jaksi nevyhneme. Jste srandovni, pardon :)
A ten zbytek - nevim moc co chcete rict. Pro vydani certifikatu spolu s OP neni potreba a ani to nedava prostym selskym rozumem, dalsi prokazovani totoznosti zadny smysl.
Takže podle vás jeden zaměstnanec se stejnou infrastrukturou dokáže klidně vydat deset milionů certifikátů za rok. Myslím, že byste měl přestat vymýšlet státní certifikační autoritu a raději se vrhnout na provoz své vlastní soukromé. Když to celé zvládnete sám doma z obýváku bez jediného zaměstnance, budete mít výrazně nižší náklady než současné CA a vyděláte na tom balík. Thawte už se před vámi třese.
Ověřování identity podle dvou dokladů je požadavkem certifikačních politik a nepřímo to předpokládá i zákon (když píše o uchování kopií dokladů, nikoli dokladu).
Myslím, že pro vaše potřeby bude stačit, když budete vědět, že v dlouhém období jsou všechny náklady variabilní.
Ověřování pomocí dvou dokladů totožnosti není nijak výjimečné, dělají to tak například i banky. To, že při vydání občanky stačí jenom předchozí občanka, neznamená, že takové ověření stačí na všechno. A je poněkud hloupé tvrdit, že je takové ověření nejlepší možné, když už jste v té době věděl, že minimálně pro vydání kvalifikovaného certifikátu jsou potřeba doklady dva.
Každopádně to dál nemusíme řešit, já jsem uvedl dodatečné náklady, které by stát měl s vydáváním státních certifikátů, vy jste proti většině z nich nic nenamítal, takže to můžeme uzavřít, že ty náklady existují. To, jestli ověření proti jednomu dokladu je lepší nebo horší než ověření proti dvěma dokladům, můžeme nechat nerozhodnuté, protože to na náklady nemá velký vliv.
Mluvíte o pořízení a zajímají vás variabilní náklady. Hm. Takže když jsem po odeslání svého minulého komentáře odhadoval, že vaše příští reakce bude jako ten vtip o tom, jak matfyzák dedukuje, proč jedoucí vlak drncá, trefil jsem se. Stát ví předem, jakému počtu lidí by vydával certifikát, takže vlastně všechny náklady jsou fixní. Fixní náklady musely být vydány na začátku, takže je teď můžeme zanedbat. Takže ve výsledku jsou celkové náklady nulové. Že?
Nejdřív si dostudujte, že když chcete určit, kolik by to stálo daňové poplatníky, musíte znát celkové náklady. Pak si odrolujte v diskusi o něco víš a tam si výběr z těch nákladů přečtěte (to je taková výhoda psaného textu – když něco zapomenete, nemusíte si to nechat opakovat, jenom si to znovu přečtete). A pak můžeme pokračovat.
pokud ze smtp uděláš transportní schránku pro podepsané a časově orazítkované třeba pdf, velkou část problémů vyřešíš, ale ne všechny.
Jednotlivé emailové servery si email mezi sebou předávají právě přes smtp protokol a ten neobsahuje žádné mechanismy pro kontrolu stavu posílaného emailu, prostě blackbox.
de-mail šel ještě dál, není ho možné používat s klasickým emailovým klientem/rozhranním, ale pouze s konkrétními providerem a jeho povětšinou online klientem. To, že to je postavené jako email nemění nic na tom, že se jedná o upravenou verzi a není kompatibilní s běžným emailem.
Čas musí být součástí emailu před jeho podpisem, stejně jako adresát, odesílatel a další metadata, aby nemohlo dojít k dodatečné úpravě, to email jako takový nesplňuje, čas doručení je v tomhle k jiným účelům, DS se ale časem doručení rozumí otevření DS, nikoliv příjmutí na serveru, tohle smtp opět neumí a je nutné stejně provést jisté úpravy.
Jinak německý model se mi líbí daleko více než český, ale chce také zmínit, že v DE je k tomu trochu jiná legislativa a fungování.
V datových schránkách je „datum a čas dodání“ okamžik, kdy datovou zprávu server přijal, a „datum a čas doručení“ je u datových schránek OVM shodné s datem dodání, u ostatních schránek je to buď datum a čas přihlášení k datové schránce uživatele, který má právo zprávy číst (nebo volání některé z vybraných webových služeb), nebo 10 dnů od dodání do datové schránky, podle toho, co nastane dříve.
"Pokud vam prijde nejaka papirova korespondence, tak mate prevazne 10 dnu na to, aby jste si ji "oficielne" prevzal, a pak vam to hodi do schranky a povazuji to za dorucene. Nikdo jiz neresi, jestli jste to dostal nebo ne."
Domnívám se, že fikce doručení je dobrá věc, i když by na to vyzvednutí mohlo být víc času. Jsou totiž vyčuránkové, kteří zásadně nepřebírají poštu. A pokud je korespondence určena do vlastních rukou, do schránky se nic nehází, protože se to vrátí odesilateli.
To se pletete, de-mail kompatibilni je. A nevidim zadny problem v tom, poslat zpet podepsanou zpravu (tu ktera dorazi) a tim odesilateli jednoznacne potvrdit nejen to, ze "neco" doslo (ala doporuceny dopis), ale i zcela konkretne co doslo.
A dokonce to muze fungovat naprosto bez problemu i v negarantovanem prostredi. Jednoduse pokud mi nedorazi potvrzenka, povazuji email za nedoruceny. Pokud dorazi, neni o cem diskutovat.
Ostatne, stat se vuci nam chova mnohem hure - pokud vam prijde nejaka papirova korespondence, tak mate prevazne 10 dnu na to, aby jste si ji "oficielne" prevzal, a pak vam to hodi do schranky a povazuji to za dorucene. Nikdo jiz neresi, jestli jste to dostal nebo ne.
Adresat a odesilatel ... jsou naprosto nezajimave polozky. Podstatne je, kdo to podepise (na obou stranach).
Právě že to spárování tak jasné není. Například adresy podle registru adres se používají až letos, předtím celou dobu to byl jenom volný text. Pokud osoby máte identifikované kombinací jméno, rodné příjmení, datum narození a adresa trvalého pobytu, přičemž položky adresy jsou volná tvorba, nedokážete osobu ani přesně vyhledat – můžete najít osoby, které by to asi tak mohly být, a nechat na člověku, aby porovnal, zda ty údaje jsou dost podobné a asi to bude ta správná osoba, nebo se ty údaje liší (a pak si třeba dotyčný bude stěžovat, že má datovou schránku, ale úřad mu posílá dopisy).
To, že zákon a informační systém počítá s tím, že spárování je jasné, ale ve skutečnosti jasné není, je asi největší věcný průšvih datových schránek.
Máte pravdu, že tohle problém je.
Lepší je to u subjektů s IČem a příchozích zpráv. Pak je ID DS odesílatele převoditelné na IČ a dále je jasné, že daná DS může jménem daného subjektu "konat".
U e-mailu to tak není, můžete zkoušet hledat IČ v metadatech certifikátu podpisu, ale nezjistíte, zda je odesílatel v té organizaci statutár nebo uklízečka.
Že se před vydáním certifikátu musí ověřit totožnost, to evidentně víte. To se podle vás udělá zadarmo? Já vám klidně certifikát zadarmo vydám – privátní klíč autority mám uložený v souboru na disku. Myslíte, že někdo bude takovému certifikátu důvěřovat? Nebo je potřeba, aby certifikační autorita používala nějaké bezpečné postupy, pravidelně je prověřovala, měla kvalifikované zaměstnance, privátní klíč měla uložený v HSM? Myslíte, že to všechno je zadarmo?
Samozrejme ze to umi ... email v otevrene siti pochopitelne neni nijak zarucen, ale neni vubec zadny problem v definovane siti garantovat doruceni.
Mimochodem, potvrzenku vam zasle kazde MTA, pokud jej o to pozadate, a adresat to vubec nevi, pokud netusi jak to zjistit. Rozhodne to jako uzivatel nemuze ovlivnit, protoze je to vec administrace.
Fikce doruceni je naprosty nesmysl. Defakto nas to vraci do dob, kdy vesnican nesmel bez povoleni vrchnosti vesnici opustit.
Nemluve o tom, ze pokud vam budu chtit udelat problem, tak ten listecek ze mate neco na poste vam ze schranky vezmu, a tu po 10 dnech vhozenou zasilku take.
A ze to DS resi? Nikoli, neresi, tam prozmenu urady vesele posilaji do DS zcela cizich osob.
V tomto state totiz nefunguje zhola nic. Vezmete 100 nahodnych firem, a bezte se na ne podivat do verejne dostupnych rejstriku ... v 50 (a vice) pripadech narazite na to, ze v ruznych rejstricich jsou ruzna data (vse provozuje stat) a tentyz stat se navic vzdava garance tech dat. Tudiz pokud chcete vedet, zda dana firma skutecne existuje ... mate smulu.
Ad. prvni odstavec - doucovani zakladu ekonomie si muzeme domluvit, ale budu vam to fakturovat. OK? Jinak bych doporucil levnejsi variantu - co jsou fixni a variabilni naklady najdete v kazde ucebnici ekonomie pro stredni skoly.
Ad. druhy odstavec - overeni totoznosti je pri vydani OP tim nejvyssim moznym zpusobem jak se obcan vuci instituci prokazuje. A jelikoz si pri vydani prvni obcanky musite prijit s rodnym listem a potvrzenim o obcanstvi, tak je ponekud detinske opakovat ze jsou kvuli overeni potreba dva doklady. Lepe nez pri vydani OP overeny byt jednoduse nemuzete.
Porad plavete.
E-mail v tomto případě není k ničemu. Pošlete e-mail elektronicky podepsaný, a adresát vám elektronicky podepsaným e-mailem odpoví, že vaši zprávu dostal. Vy pak máte v ruce zprávu s jeho podpisem, kterou můžete použít kdekoli na světě. Když to pošlete přes datové schránky, potvrzení o doručení vám vydá jenom ISDS, takže tomu věří jenom český stát nikdo jiný.
Alternativy jsou – poslat dokument poštou, e-mailem se zaručeným podpisem, donést jej osobně. Všechny varianty mají náklady na vaší straně, takže ta „stejně dobrá“ alternativa je dobrá jenom proto, že náklady neplatíte přímo, ale v daních. Úplně stejně by stát mohl dotovat třeba doporučené dopisy nebo kvalifikované certifikáty.
Má i nemá. Datová schránka jak je v dnešní podobě sice pomáhá docela dost lidem. Ale po technicky je to věc která by za zrušení stála. Už jenom nemožnost spárování datové schránky s e-mail serverem je trestuhodná.
"také podstatné nevýhody – například to, že je provoz ISDS příliš drahý a vzhledem k tomu, že stát k němu nevlastní licence, nemůže se dále vyvíjet a nemůže na rozvoj čerpat peníze z evropských fondů, ani z rozpočtu ministerstva."
A to jako myslíš i po téhle informaci že datová schránka je dobrá věc když se to nemůže ani vyvíjet?
Myšlenka dobra provedení po česku (takže k h...u)
Problem to pochopitelne je, a to zcela zasadni, protoze pokud po vas bude chtit rekneme nemecky urad nejake potvrzeni od ceskeho uradu tak jste presne tam, kam slunce nesviti. Pekne si to potvrzeni dojdete nechat vytisknout za 30Kc/strana a nemecky urad vas s tim posle nekam, protoze na tom neni razitko ceskeho uradu, ale nejake pochybne razitko posty.
A poucte se v tom nemecku, je to pochopitelne mailovy system oddeleny od bezne site, a tudiz zcela 100% garantuje dorucovani zprav. A stejne tak zcela 100% garantuje presne nulovy vyskyt spamu. Ale pro uzivatele je to proste dalsi mailovy ucet s presne stejnym chovanim, pouzitelny z libovolneho klienta pripadne pres web. A tudiz jsou zaroven naklady naprosto mizive. A ano, tam si za to uzivatele !plati!. Pricemz je to zcela dobrovolne, a pokud nekdo chce chodit na urad s papirem, tak muze - plati si totiz dane a ti urednici tam jsou proto aby pro nej neco udelali.
Tak DS slouzi ke komunikaci s ceskymi urady, cili omezeni na platnost v ramci CR neni zas takovym problemem :-)
Kazdopadne realne - podepsany email ma hned nekolik vad. Pokud urednik na mail neodpovi, nelze zarucit ze byl radne doruceny. A to uz vyzaduje na obou stranach prinejmensim procesni opatreni. Protoze stejne jako muze urednik zapomenou poslat potvrzeni, muze obcan zapomenout ze mu melo potvrzeni prijit. Idealne kdyz odeslu neco v patek - v pondeli uz nevim ze ma neco prijit.
Dalsi vec je aktualne nizka prakticka pouzitelnost elektronickych podpisu pro urady v CR. Vydavane certifikaty jsou nesmyslne drahe a maji nesmyslne kratkou platnost. Coz je kombinace vedouci do pekla. Terminy a sankce jsou zejmena ohledne DPH hodne prisne a riskovat ze certifikat vyprsi (treba zrovna pred Vanocema, tam je asi nejkritictejsi obdobi) zrovna kdyz musi byt dokumenty odeslane, to neni vubec lakava predstava.
Jasne, kdyby se certifikaty vydavaly spolu s obcankou, na stejnou dobu platnosti a urady mely povinnost zajistit automaticke zpracovani emalu (tj. hlavne poslat obratem potvrzeni), tak by se o tom dalo uvazovat. Takto to ale dnes neni.
Naproti tomu DS sice nedelaji nic prevratneho, ale funguji relativne dobre a svuj ucel myslim plni. Cena za provoz je pochopitelne vec druha.