On venkov, zejména v okolí velkých měst, je jeden nesolventní zákazník vedle druhého...
Naopak právě na venkově se po pokrytí zákazníkům dost uleví a mnozí rádi přejdou. Většinou to tam dnes funguje tak, že v oblasti je 1 WIFI provider a zákazník má dvě možnosti - ber nebo nech být. Cena ve srovnání s městy je až násobně vyšší, rychlost pak násobně nižší. Konkurence je jen v podobě pevné linky od O2, ale vzhledem ke vzdálenosti od ústředny je například u nás maximum někde na úrovni 1,5/0,128 Mb/s a to ještě s výpadky, takže v reálu nepoužitelné.
Pro informaci, bydlím asi 15 km od hranice Prahy.
Venkovem se podle koncepce DČ rozumí obce do 2.000 obyvatel, tedy i stovky vesnic v okolí měst. Podle ČSÚ do této kategorie celkem spadá 90,0 % (5.634) obcí a žije v nich 26,1 % obyvatelstva. (http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/o/4120-03-casova_rada_1961_2001-3__velikostni_struktura_obci_)
Druhým kritériem tuším byl (už si to nepamatuji, nebo jestli to byl jiný projekt), počet poskytovatelů vysokorychlostního připojení k internetu v dané lokalitě a lokality se dělily na 0 / 1 / 2 a více.
Nicméně je zde ale situace stejná jako se silnicemi, autobusy, poštou a dalšími veřejnými službami. Někde jsou využívány více a někde méně. Navíc i koncepce DČ na tento problém poukazuje a v samotném zadání je požadavek, aby přístup ve venkovských sídlech byl 50% rychlostí rychlosti ve městech - tedy nad vesnicí nemusí být nejrychlejší BTS, ale alespoň něco rychlejšího než EDGE.
Cituji z projektu DČ: Cílem je redukovat "digitální propast" v oblasti přístupu k vysokorychlostnímu internetu mezi venkovskými sídly a městy.
Opravdu si už zadání DČ přesně nepamatuji. Kdysi jsem ho četl, protože jsem pomáhal starostce vyplňovat nějaké papíry k tomuto projektu za naši obec. Myslím si ale, že koncept DČ vůbec neřeší technologie, ale jen rychlosti. Technologie naopak řeší v tomto článku zástupce TMO a to s ohledem na to, že jde o mobilního operátora.
3G sítě HSDPA byly dostatečným řešením pro první krok (2013 - minimálně 2 Mb na downloadu). Pro 2. krok (2015 - 50% rychlosti města) by to muselo být už HSPA+ s teoretickou rychlostí až 42 Mb/s.
Velká otázka je ale to, co DČ myslím vůbec neřeší a to je teoretická rychlost sítě X teoretická rychlost uživatele X reálná rychlost. Teoretickou rychlostí uživatele mám na mysli teoretickou rychlost ovlivněnou pouze vzdáleností daného místa od BTS. Takže ačkoliv mohu být na HSPA+ síti s teoretickým maximem 42 Mb/s, jen díky vzdálenosti od BTS bude moje teoretické maximum při zcela nezatížení síti někde úplně jinde a reálná rychlost bude ještě jinde.
Ano, souhlasím. Stejný problém ale existuje i na ADSL. Konkrétní příklad od nás: dráty od O2, teoretická rychlost až 20 Mb/s, díky vzdálenosti od ústředny ale reálná teoretická rychlost někde kolem 1,5 - 2 Mb/s a prakticky je díky starým kabelům na trase a tím velkému šumu ADSL téměř nepoužitelné. Jakou rychlost tedy započteme do statistik DČ?
Hodnoty od mobilního připojení jsem použil jen proto, že je rozhovor s zástupcem mobilního operátora.
PS: Naposled, když mi volali z O2, jestli od nich nechci pevný internet, zeptal jsem se, jestli mi budou fakturovat jen 1/10 ceny, když to stejně rychleji než 1/10 nabízené hodnoty podle jejich technika nejede a ani nemůže. Moc se netvářili :-)
Pošta taky musí doručovat na adresy kde se jí to nevyplácí. Má od státu licence na nějakou exkluzivitu a todle za to po ní stát za to chce.
Je věcí státu zda chce mít takové věci pokryté a zda nastaví taková pravidla aby toho dosáhl.
Není to tak dávno co jistý bývalý novinář co tak dlouho nadával na ČTÚ až ho udělali radním veřejně hovořil (snil) o tom jak z peněz za LTE frekvence bude stát podporovat budování optiky do vesnic.
Pro webove aplikace je udaj rychlosti temer nepodstatny. Daleko dulezitejsi parametr pro subjektivni vnimaji rychlosti je odezva a celkova dostupnost (kvalita, caste mikrovypadky). Proto "pomale" ADSL jednoznacne vyhrava nad "rychlym" mobilnim pripojenim pri prohlizeni webovych stranek.