Nazoaj ten zdroj vypinas vypinacom(uplne ho odpajas od el.siete)?
To zalezi na kvalite a konstrukcii zdroja. Na zvysku PC a jeho vykone/spotrebe nezalezi.
Nepouzivam smejd zdroje a este mi ziaden zdroj v PC neodisiel kvoli vypinaniu, vypinacom(alebo predlzovacky).
To plati aj ostatnych zariadeniach. Ked odchadzam na vikend alebo dlhsie, tak vypinam asi vsetko nepotrebne. Zatial sa mi nic nepokazilo kvoli takemuto vypinaniu. To uz tak taham skoro 8 rokov.
„DO“ může být cokoliv. Za mého mládí bylo slohovou obratností zkratky v textu zadefinovat, zjevně tomu tak již dnes není (s logickými důsledky).
Okrem spotreby ide aj o bezpečnosť. Požiar bytu môže také pokusy značne predražiť.
To síce môže nastať aj pri odchode na jeden deň, no napríklad môže do bytu preniknúť myš, prehrýzť káble, spôsobiť skrat...
Pri dlhodobejšom odchode z bytu je najlepšie vypnúť všetko, čo sa dá, ak je to možné aj vypnutím ističov.
Jenom málo pamatujete. S takovým počítačem jsem začínal, feritové paměti ze ZPA Trutnov. Ono to ale k ničemu moc nebylo. A když měl člověk smůlu při výpadku napájení, tak se klidně poškodil i chráněný zavaděč (pár slov na konci paměti).
V podstatě musíte udržet/uložit i stav procesoru, resp. systém dostat do definovaného stavu.
No a to se používá, říká se tomu hibernace. Jen musíte na baterku vydržet tu chvilku, než se RAM zapíše na disk. SSD tu chvilku dost minimalizují.
Zajímavý článek. Používám mechanickou časovou zásuvku na některé spotřebiče.
Zajímalo by mě kolik spotřebuje stará UPSka, protože to je asi ten případ kdy je potřeba (opravdu?) ročně jen na několik minut a kvůli tomu spotřebuje mnoho energie.
V příkladu s televizí jste odhalil překlep, kde spotřeba ve standby měla být 5W (příklad jsem citoval z online zdroje).
To byl příklad okopírovaný odsud (nebo ze stejného zdroje, odkud to mají oni)? Pokud ano, doporučil bych všimnout si data vydání toho článku, protože od té doby se ledacos změnilo a už od roku 2013 (tj. už téměř devět let) je povolený příkon ve standby 1 W a od roku 2010 to byly 2 W (což se ostatně píše i v tom článku). Takže ten váš příklad "ze života" předpokládá nejméně 12 let starou televizi. S tím jedním wattem by to více odpovídalo realitě, ale pak holt zase nevycházejí ta čísla.
Příklad s monitory jste vytrhl z kontextu. Věta hned za konstatováním o "nezanedbatelnosti" vysvětluje, že se tato situace týká hlavně velkých kanceláří, kde je monitorů velké množství.
Vzhledem k tomu, jak se v kancelářích nakládá s osvětlením, vzduchotechnikou, klimatizací apod. a kolik je tam trvale běžících (opravdu běžících, ne ve standby) zařízení, bych se moc divil, kdyby ty monitory ve standby ve spotřebě typické kanceláře hrály nějak zásadně významnější roli než v domácnosti.
Ve výpočtech jsem za typizovanou cenu bral 5 Kč/kWh. Pohled do ceníků ČEZu mi dává celkovou cenu 6,6 Kč/kWh. Berte v potaz celkovou cenu, nikoliv jen za silovou eletřinu.
Přesně tuhle sazbu (6.689 Kč za kWh) jsem ve svém komentáři použil, můžete si to přepočítat. Dokonce mi vyšlo o něco víc než máte ve vaší tabulce, ale pořád tvrdím, že 30 korun za rok není "nezanedbatelná položka". A u kanceláře se stovkou monitorů to nejsou ani 3000 Kč za rok.
Vaše poznámky o manipulaci trochu nechápu. Můžete mi vysvětlit, k čemu se cítíte být po přečtení tohoto článku manipulován?
Už jsem to naznačil v jiném komentáři: nelíbí se mi často používaný trik "sčítání přes zeměkouli", kdy nasčítáním přes celou planetu nebo přes dlouhé období se ze zanedbatelné položky vyrobí obrovsky vypadající číslo, které má ve čtenáři vyvolat dojem, že jde o podstatný problém, přestože tomu tak vůbec není. Pokud budu chtít omezit spotřebu elektřiny, ať už z ekonomických důvodů nebo kvůli globálnímu dopadu uhlíkové stopy
, začnu u těch podstatných položek, rozhodně ne u spotřeby monitoru ve standby.
Trend, kdy se okázale "něco dělá" tím způsobem, že se vybere naprostá prkotina, která vůbec nic neřeší (hint: plastová brčka nebo spotřeba vysavačů) a udělá se kolem ní obrovský humbuk, zatímco mnohem podstatnější problémy se ignorují, se mi příčí a proto se proti němu snažím vystupovat. Spotřeba ve standby kdysi opravdu bývala problém, ale pokud chcete zdvihat varovný prst dnes, vyberte si, prosím, něco trochu realističtějšího.
Jasně, Diracův impuls je obdélník s plochou 1, šířkou se blížící nule a výškou k nekonečnu. Čistě matematická definice :-). Skutečný impuls tak hezky nevypadá.
Sranda nastane az v momente, kdy takove radoby ekojelito zjisti ze usetrena energie z US nejde ihned pouzit na druhe strane sveta.
Zabavne je to, ze ani mozne fosilni exportovane zdroje nejsou rentabilní pro transport a nebo nejsou kompatibilni s energetickym mixem v cilove zemi. Plynem v uhelne elektrarne nezatopis a uran do ni nenalozis.
Agilní startupovy nemehla se budou divit ze to naobchodovane uhli pred par minutami v te elektrarne fyzicky neni.
22. 12. 2021, 19:43 editováno autorem komentáře
V praxi to samozřejmě nebude čistý Dirac, protože ta hrana taky není úplně přesně pravoúhlý schod. Ale fakt je, že ta špička tam vznikne, pokud na vstupu provedete dostatečně prudkou skokovou změnu napětí.
DO = dálkové ovládání (měl jsem za to že to je běžně používaná zkratka)
:D
Sice jsme kapku mimo téma, ale předpokládám, že ani takové nahození proudu v oblasti dodavatelem taky nebude žádná ( ! ) , takový větší přechoďáček...
Pokud si dobře pamatuju, Diracův impuls je pouze pomocnou teoretickou záležitostí, aby se přechoďák dobře počítal, skutečný impuls má jiný průběh.
-> H und S:
Skoková změna napětí (mimo 0 sinusoidy) při připojení střídavého obvodu s kapacitancemi a induktancemi (čímž trafo je) změní průběh nabíjení kapacit a sycení indukcí oproti běžnému střídavému buzení (něco jako přechodový jev), nejspíše zde tudíž dojde k proudové špičce, která se pochopitelně naindukuje i na sekundárním vinutí, čímž na něm způsobí napěťovou špičku, třeba 40 V místo oněch zmiňovaných 5. Pak už záleží na tom, jak (a kolikrát) se s tím stabilizační obvody poperou.
Druhá vec je, že ak tú zvyšnú vodu človek nevyleje, ale nechá vychladnúť, tak vo vykurovacej sezóne je to skoro šul nul (pri vykurovaní "přímotopem" viacmenej presne).
Souhlasím s vími, že šetříte možná malé částky, v závislosti na počtu zařízení. Ale třeba uvedený příklad se set-top-boxy je případ mnoha z nás a zde jsou již náklady na "zbytečně" spotřebovanou energii již za rok srovnatelné s pořizovací cenou zařízení.
Více chápu celou situaci kolem eliminace počtu stále běžících zařízení z pohledu bezpečnostního, kdy s počtem zařízení roste i riziko požáru. Nemusím zde asi vysvětlovat, co dokáže nahromaděný prach ve zdroji desktop PC poté, co zdroj po dlouhé době zapnete. Takový malý plamenomet již dovede natropit škodu. KDo pravidelně čistí vnitřek počítače, který mu stojí na zemi, ví své.
Ano, souhlasím s vámi. Tohle je větší problém. Ovšem opět jej nelze generalizovat. Jsou dobře navržená zařízení, která proudový a napěťový náraz při zapnutí snášejí v pohodě po mnoho cyklů a jsou zařízení, která mají problém přežít několik sepnutí.
Typickým příkladem jsou obyčejné zářivky, které je z hlediska životnosti lepší nechat svítit nepřetržitě, než je opakované zhasínat a rozsvěcet. Proto např. při použití kompaktních zářivek (náhrada klasických žárovek), které byly moderní před pár lety, máte přímo od výrobce stanoven počet spínacích cyklů a nikoliv dobu svícení.
Dobrý den pane Kubečku,
upřímně řečeno jsem nečekal, že článek vyvolá takovou reakci, ovšem redakce serveru bude jistě z tak bujaré diskuse ráda.
Na začátku bych rád ujasnil, že článek měl být čistě populárně-technický a nikoliv vědecký s exaktními daty. V tabulce níže je např. zmínka o tom, že se údaje dle podmínek mohou lišit i o x100%.
Cílem článku bylo upozornit na to, že existuje něco jako přímá úměra mezi pohodlím uživatele a spotřebou obsluhovaných zařízení (instant režim vs. deep sleep mode).
V příkladu s televizí jste odhalil překlep, kde spotřeba ve standby měla být 5W (příklad jsem citoval z online zdroje). JIž jsem požádal redakci o opravu překlepu.
Příklad s monitory jste vytrhl z kontextu. Věta hned za konstatováním o "nezanedbatelnosti" vysvětluje, že se tato situace týká hlavně velkých kanceláří, kde je monitorů velké množství.
Ve výpočtech jsem za typizovanou cenu bral 5 Kč/kWh. Pohled do ceníků ČEZu mi dává celkovou cenu 6,6 Kč/kWh. Berte v potaz celkovou cenu, nikoliv jen za silovou eletřinu.
Vaše poznámky o manipulaci trochu nechápu. Můžete mi vysvětlit, k čemu se cítíte být po přečtení tohoto článku manipulován? Abyste vypínal elektroniku, kterou máte doma? Nebo abyste se zamyslel nad globálním dopadem uhlíkové stopy, kterou takto uspaná zařízení zanechávají?
Zmínka dalších čtenářů o tom, že se "vyhazují pojistky při zapnutí mnoha spotřebičů najednou" je pouze ukázkou toho, že je něco špatně s jejich elektroinstalací a není možno tento jeden přiklad pokládat za normální jev. Proto jsem jej v článku ani nezmiňoval.
Tak to rad slysim, ze vymizela chudoba a 7 miliard ma takto krasne vybavene domy. Na druhou stranu je mi tech 7 miliard lito, pokud se k nim rozsiri Grrreen Deal ... a budou to muset vsechno vytahat ze zdi kvuli cenam...
Proto užívání zehlicky nebo jineho tepelneho elektrického spotřebiče který se neumi sám vypnout, v domacnosti povoluji z duvodu rizika požáru jen výjimečně na okolkovanou zadost a nebo vzdalene odpojitelnou zasuvkou/okruhem.
22. 12. 2021, 08:14 editováno autorem komentáře
Start těch zařízení by mohl být hodně rychlý, kdyby jako RAM požívala nějakou NVRAM, takže by stav systém zůstal zachovaný i bez proudu. Občas se o tom píše, ale v provozu to asi zatím není.
Staci nemit motor "h...o to pojede" co zere na dalnici jak ferrari, vypnout start-stop a inteligentni nabijeni v aute a pokud je nekdo blby ridic (stale nemam ridicak na manual - coz nevadi, nikdy jsem nebyl do veteranu) jako ja tak nepouzivat manualni prevodovku.
Jinak na necele 2L se da ujet v pohode 100km. A nemusim mit hybrida. Pravda... clovek se musi vhodne obleci.
Přesně tak. Tohle "sčítání přes zeměkouli" je velmi oblíbený trik manipulátorů a demagogů. Nasčítáno přes celou planetu (a případně navíc přes dostatečně dlouhé období) vypadá obrovské prakticky cokoli.
Na základě podobného článku jsem loni v létě, když jsem odjel na 3 týdny pryč, zapsal stav elektroměru před odjezdem a po návratu. Po celou dobu byly všechny spotřebiče vypnuté jen DO případně tlačítkem, nic jsem nevytahoval že zásuvky. Máme 2x TV, jedno stolní PC, dokovací stanice k NN (bez NB, ten jsem měl sebou) 4x monitor, tiskárna, NAS, router, radiobudík, kuchyňské rádio, asi 6 nabíječek na telefon, pračka, myčka, mikrovlnka, varná deska (to všechno má displej, takže po vypnutí je to v nějakém standby režimu), klimatizace a dva stropní led panely (to se zapíná DO, takže to taky není úplně vypnuté) a k tomu byla zapnutá lednice. A za těch 22 dnů jsem propálil necelých 100 Kč, v přepočtu na rok tedy asi 1500 Kč. Když vezmu v úvahu, že podstatnou část spotřebovala ta lednice, tak mi vychází úspora nula nula nic :-(
Můj současný zdroj v počítači má přes deset let a takhle ho vypínám/zapínám několikrát denně.
Tipl bych si, že bude hodně záležet na tom, co to je za počítač. Něco jiného bude běžné PCčko, které žere spíše nízké desítky wattu a ani přechodové jevy ten zdroj nijak dramaticky nepotrápí a jinak se bude chovat herní PC, které si umí pápnout stovky wattů a během toho zapnutí ještě 2x tolik.
V tom případě by to bylo 47*14 šálků a původní příspěvek měl znít takto:
"Uděláte si navíc 658 kafí v rychlovarné konvici a veškerá roční úspora z vytahování spotřebiče s 1W standby ze zásuvky je fuč :)"
To se stává. Častěji to je asi naštěstí nedovřená lednička, ale bohužel. To by se stalo i bez toho šetření po wattech.
Měl jsem tu čest u PC zdroje zapnutého počítače a z ventilátoru začaly lítat jiskry. Něco jako kdyby si ti skřítci, co bydlí v počítači, v tom zdroji začali něco řezat flexou. Jo, asi by od toho mohlo něco chytnou.
A pak je ještě třeba dávat bacha pří výměně toho zdroje/transportu do servisu, protože v tom byly vyteklé kondenzátory.
Pokud budu uvažovat výkon 2200W, vodu 20 stupňů, čas 5 min (300 s), kolik vody ohřeju na 100 stupňů? (2200*300) / (80*4170) = 1,97 kg, tak asi na 14 šálků po 150 ml.
ono je bohužel moderní stále kecat o ekoterorismu, jak je všechno energeticky nenažrané, jak všechno produkuje strašné množství CO2 apod bullsh**t. Prostě námi chtějí manipulovat... A proto mám doma plazmu, v garáži 2 auta s obsahem 5.5 a 4.8l a jsem spokojen :D
A já takhle na zásuvkách s vypínači vypínám kde co už takových 15, 20 let a zatím jsem neoddělal nikdy nic.
ach jo.. To jsou zase rady... Pán je asi expert. ty vaše špičky a nulové proudy jsou pěkný nesmysl. V žádné elektronice není 230V, ale na vstupu jsou transformátory / toroidy a tyto prvky mění napětí na principu indukce v cívce (zjednodušeně), je galvanicky odděleno a transformuje na stejnosměrné napětí, např. 5V (záleží na elektronice). Nehledě na to, u cívek existuje hystereze. Zdroje napájení elektroniky mají aktivní i pasivní prvky, např. kondenzátory, či Zenerovy diody, jsou tam tyristory apod. Takže ta vaše špička se nekoná... Dnešní součástky už jsou nejsou tak náchylné jako dříve, kdy se stačilo na MOSFET špatně podívat a byl v pr...
Btw, nejde o proud, ale o napětí, ale to je jedno ;-)
Obecně je při průchodu proudu transformátorem výstupní napětí derivací vstupního. Pokud proud skokově poklesne, derivací této hrany vznikne na výstupu napěťová špička (Diracův impuls). Pak jen záleží na kvalitě ochran.
Tohle jsem přesně v době CRT monitorů zažil. A protože takové nahození jističe vyhodilo hlavní jistič, jeden student jej šel přidržet - a zhasla celá ulice. To byla úspora!
To je právě ten tendenční způsob prezentace - když každý ušetří doma 2 % elektřiny, tak to je celosvětově tisíc miliard bžilionů MWh (a CO2 samozřejmě ještě víc), ale už nikdo neřekne, že jsou to celkově POŘÁD JEN TY 2 %, protože podíl je z podstaty tak nějak stále stejný, že.
Tím samozřejmě nepopírám, že některá zařízení by mohla být méně vyžraná.
Svet je zalozen na spotrebe veci.
To mi ani nevadí, dokud je ty nové věci z čeho a čím vyrábět a dokud je ty staré věci kam dávat... A taky pokud se nemusí vozit na vyhlídkovou cestu kolem planety.
Prijde navsteva a je to :D
Nojo, ale slušná návštěva přinese dárek, takže tím všechny ztráty nahradí :-)
Moje odpověď je, že není dobře, když elektronika je tak choulostivá na spínání.
Jiný příklad s tím kohoutkem: když zavřu kohoutek s teplou vodou, voda v trubkách vychladne a já příště musím čekat, než nová teplá vody doteče až ke kohoutku. Jako při bootování. Takže by bylo lepší nechat kohoutek s teplou vodou pootevřený, aby se chladnoucí voda stále doplňovala čerstvou, teplou. Že to stojí víc energie a vody? No a co? My na to máme :-)
Na to existujú obvody, ktoré v podstate čakajú, kým sa kondenzátor v zdroji nabije a až potom spustia zvyšok obvodu. To minimalizuje tento problém... akurát problém je že lacné šunty a zdroje sú často... no, veď stačí si prečítať recenzie o počítačových zdrojoch na pctuning, a hneď pochopíte. A aj dnes sa bežne predáva pyrotechnika v shopoch, označovaná ako zdroj.
Jo.. u tech cyklu... kvalitni Cina + bezolovnaty cin :D
Svet je zalozen na spotrebe veci.
Regulace bude hlavne na uspore, zarovky, vysavace..
Uplne by stacilo, vyhodit ty supersvitivy ledky.
Za predpokladu, ze se uvari presne tolik vody, kolik je potreba :)
Tyhle prepocty na buhvi co jsou k nicemu. Ciselne to vychazi, ale realita je uplne jinde. Prijde navsteva a je to :D
Oterverny kohoutek je neco jineho nez zapnuta/vypnuta elektronika. U te vody je spis ta varianta hlavniho privodu. A odpovedel sis sam ;)
Nejde o vypínání „nuláku“ (ostatně pohyblivé přívody by vždycky měly odpojovat všechny pracovní vodiče) ale o zapínání v okamžiku, kdy se okamžitá hodnota napětí blíží nule. Při běžném spínání je okamžik sepnutí náhodný a pokud se trefí zrovna do okamžiku, kdy je v zásuvce maximální napětí, dochází k proudovému rázu, který zařízení namáhá a pravděpodobně stojí za zde popsanou anekdotickou zkušeností, že časté vypínání způsobuje časté poruchy.
Nejde o nulák a fázi ale o nulu v sinusovce napětí.
Nulová okamžitá hodnota napětí -> nulová okamžitá hodnota proudu -> nulový proudový impuls
S delší životností trvale zapnutých PC mám stejnou zkušenost.
Kladu si otázku, je to dobře? To bych v koupelně neměl zavírat vodu, abych si nezničil pákovou baterii? Nebo bych neměl zhasínat světlo, abych si nezničil vypínač? Neměl bych vypínat motor auta, abych si nezničil baterii a startér? Atd...
Mimochodem s tou vodou: doporučuje se před delším odjezdem zavřít vodu (riziko prasknutí hadičky a protékajícího splachovače), jenže pokud často zavíráte/otvíráte laciné kulové kohouty, brzy se jim prodře těsnění a začnou kapat kolem osičky. Výměna takového kohoutu v obezděném výklenku je lahůdka...
Vidim zde jeste velky prostor pro regulace
Přesně tak, pořádně zregulovat výrobce:
- aby výrobky měly menší klidový odběr
- aby rychleji startovaly
- aby vydržely více spínacích cyklů
Uděláte si navíc jedno kafe v rychlovarné konvici a veškerá roční úspora z vytahování nabíječek ze zásuvek je fuč :)
Úspora není fuč, ale je převedena do toho kafe. Pokud nespoříte a uděláte si jedno kafe navíc, budete mít spotřebu ještě větší.
Kromě toho jestliže má rychlovarná konvice příkon 2200 W a kafe uvaří za 5 minut, je to 2200 * 5 / 60 = 0,184 kWh. Zatímco příkon 1 W po celý rok je 0,001 * 24 * 365 = 8,76 kWh, takže to by bylo 47 káv. Fakt tolik? Nemám tam chybu? :-)
"Musel by si člověk postavit prodlužovačku/vypínač co spíná v nule."
Muzete tohle vysvetlit? Proc je vypinani nulaku lepsi nez vypinani faze?
Fakt nevim..ptam se..
„Firmy, školy nebo laboratoře například vypínají místnosti s počítači natvrdo centrálním vypínačem…“
A po zapnutí jim to vyhodí jističe.
Na to prirovnavani k Rumunsku bych si dal pozor :D
Celkove je to jiste chvalihodne. Pak si vzpomenu na v noci osvicene mesta, kostely..
Je potreba zavest u televizoru cislo pozornosti a jakmile v mistnosti nikdo neni, tv se okamzite vypne :D Samozrejme spani u tv bude mit stejne nasledky.
Co se tyce velkeho zrouta, tak tim je jiste UPC modem. A takova o deset sekund dele zapnuta mikrovlnka, ta taky udela sve. A priznejme si, snad kazdy si doma obcas vari vodu na kafe nebo caj..
Vidim zde jeste velky prostor pro regulace.
Tak nějak se mi vybavil jeden ze "zákonů" profesora Parkinsona: "To, že je firma v ekonomických problémech, se projeví i tím, že se začne usilovně šetřit na kancelářských sponkách."
Ono je sice pěkné, že na takových maličkostech se dají ušetřit velké peníze, problém je, že to platí pouze "v globále" - jednotlivec ušetří málo a v konečném důsledku může i prodělat. Víc, než vypínáním zásuvek a odpojováním spotřebičů - vzpomínám na život v jednom starém bytě se slabými pojistkami, kde bylo třeba vypnout televizi, pokud se měl zapnout vařič - lze ušetřit třeba tím, že konečně vyměním tu starou lednici, která "běží" pořád, případně v té nové nastavit chlazení na čtyři stupně celsia místo tří stupňů celsia.
Před samotným šetřením si je dobré položit otázku, jestli chci ušetřit pár Wattů nebo chci, aby mi ty spotřebiče sloužily (proto jsem si je kupoval, ne?). Třeba ten AV reciever s CEC, ten si 10-20 W vezme, ale nemělo by se spíše řešit, jak snížit jeho spotřebu na rozumnou mez, než ho vytahovat ze zásuvky kvůli propáleným několika desetikorunám měsíčně? To, že mnohým spotřebičům časté odpojování od sítě úplně neprospívá, už tu je zmíněno v dalších komentářích.
Pravdou je, že šetřením haléřů se dají ušetřit zase jen haléře.
V příkladech v článku jde spíše o desetikoruny a stokoruny, ale i to je u většiny lidí pod rozlišovací schopnost. Prostě si za rok dají o pár piv méně :-)
Při velké spotřebě domácnosti se to schová v ostatních nákladech
Jeden strom se v lese ztratí, na druhou stranu les tvoří stromy :-)
viděl jsem co udělá odpálený spínaný zdroj, který je navíc po letech plný prachu
Co udělá? Zatím jsem měl v tomto ohledu štěstí a všechny odpálené zdroje odešly tiše (asi zafungovala vnitřní pojistka).
Uděláte si navíc jedno kafe v rychlovarné konvici a veškerá roční úspora z vytahování nabíječek ze zásuvek je fuč :)
Ano, u zdrojů to byl tak min. jeden ročně na každý komp, od doby, co se to nevypíná, tak neodešel ani jeden. Tragicky odcházely taky pevné disky, ale tam už to s SSD takový problém nebude.
To asi záleží, jak se to používá. Já jsem doma tak 100 dní v roce, tak se mi to vždy na těch 10-20 dní v kuse vypnout vyplatí. Pokud bych to vypínal každý den, tak to asi odejde hodně rychle.
Ale dá se to řešit i tak. Musel by si člověk postavit prodlužovačku/vypínač co spíná v nule. Nevím, jestli se to prodává, ale to opravdu funguje dobře a spotřebiče pak neodchází.
To se snažíte ušetřit tady půl wattu, támhle jeden watt, a pak odejde manželka do práce a zapomene zapnutou žehličku. Naštěstí nedojde k požáru, jen s tím šetřením máte vystaráno na roky dopředu.
A co v dlouhodobém horizontu udělá fyzické odpojování od sítě zdrojům v zařízení? Kamarád si takhle na vypínač vypínal celý obývák, aby ušetřil těch pár wattů, že je to blbost mu došlo, až když za 5 let oddělal 2 televize...
No, je tam pár nesrovnalostí, ale ok.
Osobně mě doma pobavily 3W lampičky LED od Ikea. Vypnuté spotřebovaly každá 1,5W. A to je pokrok!
Dopadlo to tak, že jsem je předělal, tu mizernou elektroniku narval do podstavců a vypínám je vypínačem na přívodu.
Taky UPC router nezklamal, tuším 23W a stojan na Oral-B kartáček 4W.
Problém u nových TV je operační system. Ať už je to Android, Tizen, WebOS, atd, je start celého systemu poměrně zdlouhavý, a lovit někde skryté, nebo vícefunkční tlačítko je třeba pro důchodce nereálné. Tady se asi budeme muset smířit se spotřebou ve Standby. U starších Smart systemů by vypínat šlo, kolébkové vypínače byly umístěny dosažitelně.
Kdybyste měl stowattovou televizi, která ve standby režimu bere jeden watt, a budete se na ni dívat pouze hodinu denně, tak vám za dobu své životnosti ve standby režimu spotřebuje více energie než za dobu skutečného provozu
Vážně? Já bych řekl, že za těch 23 hodin "klidu" spotřebuje 23 Wh, takže i kdyby po tu hodinu, kdy ji dotyčný sleduje, z těch nominálních 100 W spotřebovávala jen čtvrtinu, pořád to bude 25 Wh denně, tj. víc než ve standby. Kdyby spotřebovávala celých 100 W, bude to více než čtyřnásobek.
Spotřeba dnešních monitorů ve standby režimu nebo po vypnutí tlačítkem na přední straně sice podle Janíčka splňuje Evropskou komisí nařízených 0,5 wattu, ale v součtu za celý rok už to představuje nezanedbatelnou položku na faktuře za elektřinu.
Abychom byli konkrétní, bude to nejvýše necelých 4.4 kWh, podle ceníku ČEZu (schválně jsem vzal nejdražší Standard D01d, na neurčito, ceny od 31.12.2021) lehce pod 30 Kč. Netuším, kolik platí ročně za elektřinu pan Janíček, ale v naší domácnosti to nezanedbatelná položka není. Opravdový rejpal by asi navíc podotkl, že bavíme-li se o podílu na spotřebě domácnosti, je úplně jedno, jestli to počítáme za rok, za měsíc nebo třeba za den. :-) Za rok ale ta čísla vypadají větší a to se do podobných článků hodí víc. (Století by asi bylo ještě lepší, ale to už by ta manipulace byla příliš průhledná.)
Ano, statisticky celosvětově to má velký význam. Ale jeko jednotlivec úsporu nepoznám. Pravdou je, že šetřením haléřů se dají ušetřit zase jen haléře. Při velké spotřebě domácnosti se to schová v ostatních nákladech, při malé spotřebě je mnohem větší paušál než cena za spotřebu. Spíš se divím, že se nezdůrazňuje požární bezpečnost, viděl jsem co udělá odpálený spínaný zdroj, který je navíc po letech plný prachu. Z toho důvodu já PC vypínám, v práci ze zásuvky, doma vypínačem na prodlužce. Jsem ale jediný.