Už dva roky posloucháme vášnivé debaty o tom, jak umělá inteligence mění práci programátorů. Dlouho ale zaznívaly jen dojmy, marketingové sliby nebo osobní pocity samotných vývojářů. Tvrdá data od největších světových hráčů zkrátka chyběla. Rozhodl jsem se proto tyto nekonečné spekulace utnout a podívat se přímo na data z firem Google, Meta nebo OpenAI. Naše analýza potvrdila, že tempo vývoje u nich raketově roste. Znamená ale dvojnásobek kódu také dvojnásobný zisk pro firmu?
Představte si běžnou poradu vedení vaší firmy. Právě jste utratili nemalé peníze za chytré asistenty a položíte šéfovi vývoje jednoduchou otázku: zvládneme teď dodávat zákazníkům nové produkty rychleji? Místo dat většinou dostanete jen rozpačité ticho nebo velmi vágní odhady. Přesně tuhle frustraci z chybějících čísel dnes řeší snad každý CEO.
Běžné manažerské grafy totiž reálnou práci programátorů neukážou. Musíte nahlédnout přímo do zdrojového kódu. U nás ve firmě Navigara jsme pocity úplně odstřihli. Začali jsme analyzovat takzvané commity, tedy nezpochybnitelné záznamy o každé odevzdané úpravě, očima seniorního vývojáře. Po pět kvartálů jsme sledovali práci 676 vývojářů ze šesti technologických gigantů, včetně Googlu, OpenAI nebo Microsoftu. Ukázalo se, že tempo vývoje u nich stouplo o 116 procent.
Skokový růst místo pomalé evoluce
Křivka aktivity přitom dlouhé měsíce rostla jen velmi líně. Na začátku roku 2026 ale nečekaně vystřelila strmě vzhůru. Chtěli jsme mít naprostou jistotu, že tento růst nezkreslují jen čerstvě nabraní junioři. Vyčlenili jsme si proto izolovanou skupinu 418 vývojářů, kteří v daných firmách pracovali po celou dobu naší studie. I tito zkušení matadoři zrychlili o 98 procent, aniž do jejich týmů přišel jediný nový kolega. V pracovních postupech velkých hráčů se zkrátka něco radikálně zlomilo a lidé začali chrlit obrovské množství kódu.
To jedno obří společné číslo v sobě ovšem skrývá propastné rozdíly. V Googlu se tempo vývoje zvedlo o 56 procent. U takhle masivní korporace znamená i tento zdánlivě menší skok neuvěřitelnou změnu. Aktivita lidí v OpenAI ale ve stejném období vyletěla rovnou o 373 procent.
Tento podnik dnes sype na trh nové modely a dramaticky mění své priority. Velkou roli hraje i fakt, že se jejich sledovaný tým během naší studie rozrostl ze šesti na jednatřicet vývojářů. Číslo nám tak ukazuje spíš schopnost firmy extrémně rychle škálovat, než o kolik reálně zrychlil jeden konkrétní člověk. Celé to obnažuje tvrdou realitu dnešního IT. Dopad nových technologií se v každé organizaci projeví úplně odlišně. Vždycky záleží na vaší interní struktuře, zralosti samotného produktu a velikosti vašeho historického technického dluhu.
AI negeneruje jen prázdný balast
Často od manažerů slýchám obavu, že programátoři s umělou inteligencí jen vrší hromady jednoduchého kódu. Naše data ale potvrzují něco úplně jiného. Zaměřili jsme se na složitost každé odevzdané úpravy a ukázalo se, že vývojáři dnes zvládají mnohem těžší zadání. Odevzdají o třetinu víc práce a jejich celkový výkon vyrostl o víc než polovinu.
Týmy tak konečně získávají kapacitu na vymýšlení nových funkcí. Má to ale háček. Zdaleka nejvíc času vaši nejdražší lidé pořád tráví tím, že udržují při životě staré systémy a dokola v nich lepí historické chyby.
Větší objem kódu zisk nezaručí
Nadšení z těchto čísel ovšem musím důrazně krotit. Hromada nového kódu firmě automaticky vyšší zisky nezajistí. Množství odevzdané práce sice krásně ukazuje aktivitu týmu, ale neříká vůbec nic o kvalitě celkového řešení, dlouhodobé obchodní hodnotě nebo finálním dopadu na zákazníka. Pokud vaši lidé napíšou dvakrát víc kódu pro interní nástroj, který platící klient nikdy neuvidí a nezaplatí, firma z toho nevydělá ani korunu navíc. Sledovat čistě tempo vývoje jako jediné měřítko úspěchu zkrátka nestačí.
Osobně si myslím, že éra dohadů ohledně umělé inteligence a produktivity definitivně skončila. Průmysl dlouho prahnul po objektivních důkazech a my dnes konečně držíme v ruce jasná provozní data z těch nejlepších týmů na světě. Tento masivní skok v odevzdané práci vyžaduje pozornost každého ředitele i investora. Koupit si chytré nástroje už totiž umí úplně každý. Skutečně vyhraje až ten, kdo obří objem této nové práce dokáže spolehlivě propojit s něčím, za co zákazník velmi rád zaplatí.
Něco navíc
Naši studii více než 137 tisíc commitů naleznete zde. Zjištění vycházejí z kvalifikovaných commitů do veřejných repozitářů šesti organizací, oskórovaných modelem Engineering Throughput Value (ETV) společnosti Navigara v 78týdenním okně od prvního čtvrtletí 2025 do druhého čtvrtletí 2026. Intervaly spolehlivosti jsou spočítané bootstrapovým převzorkováním s tisícem iterací. Kompletní metodika je zveřejněná tady.
Organizace nebyly vybrány náhodně. Tři z nich proto, že o produktivitě z AI veřejně mluví, tři coby velké zavedené firmy se silnou reputací svého engineeringu, a jedna další organizace ve zdrojovém datasetu Navigary byla ze studie vyřazená, protože je v soukromých rukou. Navigara prodává platformu postavenou na předpokladu, že výkonnost engineeringu se bez dedikovaného nástroje měří obtížně, a na platnosti tohoto předpokladu má komerční zájem. Zjištění jsou popisná, ne kauzální, a report tuhle výhradu uvádí na své první straně.
Kohorta kvalifikovaných vývojářů, tedy inženýrů dost aktivních na to, aby se v daném čtvrtletí počítali, se mezi prvním a druhým čtvrtletím 2026 zmenšila ze 793 na 699 lidí. Zmenšující se kohorta s rostoucím průměrným výstupem na zbývajícího inženýra umí pohnout agregovaným číslem, aniž jediný inženýr změní své chování. Právě proto Navigara v každém grafu reportuje srovnání pevného panelu vedle otevřené kohorty. Výzkum je popisný a korelační. Netvrdí, že nasazení AI nárůst výstupu způsobilo, pouze že nárůst existuje a že je v meziročním srovnání statisticky reálný.
Pro každého, kdo čte číslo o produktivitě z AI za jediné čtvrtletí, je nejdůležitější následující zjištění: agregovaná změna za toto čtvrtletí je +17,5 % proti prvnímu čtvrtletí 2026, ale s 95% intervalem spolehlivosti od –0,7 % do +38,8 %, což znamená, že výsledek nelze odlišit od nuly. U pevného panelu stejných 388 inženýrů sledovaných v každém čtvrtletí studie se čtvrtletní nárůst zužuje na +3,5 %. Osmnáctiměsíční trend je jiný příběh. Výstup na jednoho inženýra vzrostl od prvního čtvrtletí 2025 o 150 % s intervalem od +111 % do +195 % a meziroční srovnání je podobně silné, tedy +130 % u otevřené kohorty a +82 % u pevného panelu.
Tři firmy s nejhlasitějším veřejným AI narativem nemají stejné tempo vývoje. Kvalifikovaní vývojáři OpenAI dnes odevzdávají 9,27násobek své vstupní hodnoty, což je nejvyšší multiplikátor ve vzorku, i když jde o kohortu, která vyrostla ze šesti kvalifikovaných inženýrů v prvním čtvrtletí 2025 na dnešních 32, takže se pořád jedná o náběh, ne ustálený stav. Cloudflare je na 2,48násobku, tedy nad zavedenými hráči Googlem (2,26násobek) a Microsoftem (2,37násobek). Vercel je na 2,07násobku a předstihuje pouze Metu, která má s 1,70násobkem nejnižší multiplikátor ze všech šesti zkoumaných organizací. Veřejná tvrzení o přínosech AI v engineeringu podle výzkumu spolehlivě nepředpovídají, zda byl odevzdaný kód reálně nasazen.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU