Názory k článku Vývojáři díky AI píšou dvakrát víc kódu. Proč z toho firma nemá dvojnásobný zisk?

Dobrá výchozí myšlenková pozice a snad i dobře udělaná analytická práce (i když tady si nejsem jist, zdá nenastalo trochu tunelové vidění: chtěli jsme dokázat/vyvrátit toto a tak se nám to podařilo), hezký je širší kontext zda to přinese firmě víc peněz. A zde už se rozcházíme: za naše webové studio mohu říct jednoznačné ano: více peněz i přínos pro zákazníka (mnohem rychleji vidí něco, co si může proklikat). Zbytek článku, jeho druhá polovina,jsou jen tirády, škoda papíru. - Ale obecně Lupa pochvala: kvalita článků je nahoru, už je to druhý, co jsem za posledních 5 let přečetl skoro celý

A v posledním kroku dojde k prozření, že vytváření kódu nebyl ve skutečnosti u většiny produktů ten opravdový bottleneck.

by mě zajímalo, kdy si toho začnou všichni všímat, asi brzy. Mám klienta, vloni měl 8 programátorů, 2 frontendisty a dnes má pouze 2 programátory a žádného frontendistu. Kompletně se mu hroutí vývoj a provoz.

V určitých specifických částech umí LLM velmi dobře posloužit a práci výrazně urychlit. Různé upgrady, refaktory, údržba kódu se s tím řeší opravdu pěkně. Ale tím netvořím produkt, který mohu prodat, jen snižuji náklady na jeho údržbu.

JJ, vyhodili kopace a koupili si bagr. Ted jim tam na dvorku stoji a jen na nej prsi :)

prej stojí na dvorku, to je ještě ta lepší varianta, horší je, že ty firmy vezmou ten bagr do kanceláří a chtějí ho tam používat :)

Ale on to je dobrý DR scénář, aspoň se ukáže kolik části infrastruktury nikdy nebylo dokumentované, verzované a nijak systematicky spravované a pak do toho pustí bagr...

Napsat program není problém (nehledě na analýzu ... a další procesy). Už v 90. letech (možná i dříve, jen moje zapojení - PowerBuilder pro GUI, C-Westmount nad databází) začaly generátory kódů. Problém je SW popsat a udržovat.

17. 9. 2026, 11:29 editováno autorem komentáře

Tehdy platilo ze 80% kodu vygenerujete za 20% casu. AI to jen trochu posunula. Rekneme 90% kodu za 5% casu. Vsichni zatim vidi ten progress ze za zlomek casu mam funkcni celek a pak se zlobi proc tak dlouho trva finalni produkt. Vse je navic osoleno tim ze se ten 90% produkt vesele prodava.

Trochu to asi vidím jinak než pisatel článku. Zatímco on v tom hledá Ai\IT záhadu, proč dvojnásobné množství vyprodukovaného kódu neznamená dvojnásobný zisk, já v tom vidím spíš krásný okamžik, kdy ajťák ( poprvé?) narazil na ekonomii.
Ano, můžete pomocí AI napsat dvakrát tolik kódu. Jenže zákazník si nekupuje počet commitů, firma nevydělává za řádek kódu a účetní závěrka bohužel nemá kolonku počet vyprodukovaných funkcí.
Teď už jen zbývá objevit, že existuje něco jako poptávka, cena, náklady, marže, konkurence a produktivita. A potom přijde ten opravdu pokročilý level, kdy člověk zjistí, že vyšší produktivita nemusí znamenat vyšší tržby, ale může třeba znamenat, že stejnou práci udělá firma s menším počtem lidí.
Ono totiž ne na každý problém, který potká ajťáka, existuje odpověď v IT. Některé odpovědi leží třeba v ekonomice. A teď už jen pochopit, proč se z commitů neplatí faktury.

Když je v korporaci produktivita vývojáře hodnocena podle počtu pull requestů za kvartál a porovnávána s ostatními vývojáři v týmu, pak se snaží to hodnoticí kritérium uměle navýšit a nebýt na chvostu. Je mu úplně jedno, za kolik jeho práci prodá obchoďák.

Když se přešlo z bináru na ASM, z ASM na C, z C na vyšší jazyky (atd.) vždy vzrostla produktivita vývojářů. Jenže to neznamenalo že jedna firma začala chrlit novinky a mohla si říct 2x víc za produkt, ale že všechny firmy začali chrlit novinky. A (dle mého) pokud 10 firem dělá to samé za stejný čas, s cenou to moc nehne. Osobně si myslím že kdyby jedna firma měla přístup k AI a 9 ne, ta 1 může prodávat své produkty opravdu dráž (nebo stejně ale s nižšími náklady). Jenže pokud mají přístup všichni, je to standard a na cenu to nemá vliv.

Jenže to není o kódu, ale nákladech. Když jedna firma výrazně sníží marži, protože ji klesly náklady, tak těm zbývajícím nezbyde než udělat to samé (pokud je to konkurenční prostředí)

Jenže ona sníží marži, čímž bude produkovat méně novinek, čímž se stane nekonkurence-schopnou (protože tokeny a lidi co kontrolují po AI věci taky něco stojí, nejsou zdarma). Jinak řečeno, benefit je v tom že je 2x víc novinek při stejných nákladech a ziscích. Aby mohla snížit náklady, musela by propustit zaměstnance a dávat méně za tokeny, čímž by produkovala méně novinek.

No ono je vcelku jasné že více kódu nebude znamenat více peněz. Ono jaksi je tu mimo jiné i okolík které může dělat to samé. Tzn. vývojář sice vyprodukuje více kódu, tedy klesla cena vývoje něčeho nového, ale ta klesla globálně! Tzn. firma na tom nemůže vydělávat více, protože konkurence dělá to samé a nabídne menší cenu za obdobný produkt. Tvrdý zákon nabídky poptávky.

Dále je třeba zmínit že ona AI sice znamená více vyvinutého kódu, ale bacha ono také přidává práci, např hledá hromadu chyb, které musí někdo (klidně i s AI) opravit, tzn. vlastně generuje práci navíc, která se na ceně neprojeví. Výsledkem je bezpečnější produkt pro zákazníka, ale to se potvrdilo i před AI, že je to bezpečné že ano...! Za to vám zákazník více nezaplatí.

Dále je potřeba doplnit, že ačkoliv AI pomůže opravdu velmi dobře s psaním kódu, tak na straně testování má ještě nemalé mezery a testery naopak potřebujeme více protože AI klidně vysype různé blbosti a sype toho více.... Ale tady závisí na druhu aplikace a samozřejmě na vývoji testovací sady (tu může také psát AI, ale to je další kód navíc, který zákazník neplatí!) atd. Nicméně ten tlak na testování roste masivně a tam nelze AI plně svěřit.

Tzn. sledovat počet commitů, nebo řádků kódu za jednotku času rozhodně není ekonomické meřítko podle kterého odhadnu zisk firmy....