Jedna věc je příklad ukazující možnosti daného technické řešení, druhá praktické využití v reálném životě. Kde do datových schránek se nepotřebuje a nechce hlásit ani většina Čechů, natož Estonců.
U datových schránek vidím praktické využití především u cizinců, kteří jsou jednateli české firmy (typicky s. r. o.). Pro přihlašování do českých datových schránek jsou v tomto pohledu zajímaví právě Němci, jinak jsem přesvědčen, že podobnou možnost by uvítali i Češi, kteří mají firmu na Slovensku - https://blog.nic.cz/2017/06/23/jak-by-eidas-mohl-pomoci-ceskym-firmam-na-slovensku/.
Praktický význam to má velký, získáte elektronické estonské občanství, a přihlásíte se zde do schránky jako estonský občan, nebo jako estonská firma.
To je síce ďalší z pekných marketingových ťahov Estónska, ale ja nechcem estónske občianstvo - ani elektronické :-) Ja chcem mať možnosť vybaviť všetko zmysluplné so slovenským eID. Nebudem si predsa zriaďovať 26 elektronických občianstiev, keď budem mať aktivity po celej EU.
Zajímalo by mě jak to plánují dělat v Británii a v USA, kde žádné občanky neexistují. Respektive v Británii se jejich zavedení plánovalo, ale pak se od toho upustilo, jsou neplatné a úřady radí je ekologicky zlikvidovat.
https://www.gov.uk/identitycards
Vzhledem k tomu, že to platí jen pro členské státy EU, tak USA nikdo nemusí řešit a GB ostatně už brzy taky ne.
V UK se rozhodli jít cestou soukromých identity providerů, ke kterým se přidávají i státem vlastněné podniky, např. Royal Mail. Více viz. https://www.gov.uk/verify
Jak se tomu dá věřit, když se tam píše: "náš národní uzel je od 28. 9. 2019 plně zprovozněn"?
Je to sice zajímavá, ale okrajová problematika. Podstatnější je, aby se přes NIA dalo přihlásit ke službám co nejvíce státních orgánů a k co nejvíce službám.