Já bych raději objektivní argumenty, kde bych si mohl říct "aha, tady by to ve školství určitě pomohlo". Zatím jen čtu, že se tam sejde pár exotů aby si promítli prohlížeč nebo si sedli okolo 3d stolu a přemítali jak by se tam i chtěli vzdělávat. Ale taky to, že to studenti nechtějí a že je to komplikace navíc.
A proč by děti měly ztrácet čas pěším putováním mezi součástkami? Co když je chtějí vidět v jiném pořadí? Anebo jich část úplně přeskočit? Není lepší jedna web stránka, na které jsou odkazy na jednotlivé součástky, které jsou na stránce jako flash objekty, klidně ve 3D ( technologie na to jsou: http://blog.papervision3d.org/ s přímým importem z 3D softwarů).
Rozhodně netvrdím, že 3D je na nic. Jeho použití nesmí být samoúčelné. Jako je například virtuální kulatý stůl deseti avatarů. Proč embedovat web stránky do virtuálního světa, když můžu embedovat malé virtuální kousky do web stránky?
Navíc web stránky a vše v nich vytvořené je moje. Virtuální svět je na cizím serveru v cizí zemi u cizí firmy za vysoké licenční poplatky a když se s firmou něco stane, tak všechno pracně vybudované je v pytli?
Ty zmíněné "výhody" nekomentuji. Není tam nic, co by nenabízely stávající webové stránky či výukové aplikace.
Hehe, začněme tím negativním. Ono to bojiště moc rozhýbat nejde (zvláště na Opensimu je "fyzikální prostředí" mizerné)...
Jistě pro jednotlivé případy to naprosto nemá cenu...
Cenu by to mělo kdyby například žák ZŠ nebo SŠ měl ve virtuálním světě 1-2 do měsíce něco co se váže k jeho látce. Pak by se projevily některé výhody jako jsou například:
- možnost projít si látku kontrolovaně jako při exkurzi. Učitel může vést žáky například od jedné součástky počítače ke druhé. To je obtížně možné při prohlížení webu
- možnost se později vrátit na sim z domova a osvěžit si látku
- možnost setkávání s partnerskými školami
- méně nudné prostředí pro lepší zapamatování
- možnost týmových aktivit.
- zážitek (děti se na to těší)
Tedy a no přínosné by to bylo. Ale jen pokud by se spojilo více škol tak aby se vytvořil vzdělávací grid korespondující s osnovami. Budování takového gridu pak má smysl pro pedagogické VŠ...
Ono je to zhovadilé i z toho druhého pohledu - k čemu potřebuji nějaký virtuální svět, účet na něm, virtuální postavu, virtuální měnu a držet se nějakých daných zákonitostí toho světa... když si chci projít pouze model reaktoru? I to schéma bojiště a taktiky s následnou animací se afaik bude v účelově zaměřeném softwaru dělat lépe a s větší výukovou hodnotou.
Osobně mě až překvapuje, kolik lidí v tomto smyslu uvažuje a nedokáží srovnat efektivitu a ekonomiku tohoto s konvenčnějšími metodami.
Musím souhlasit že pro jednorázové použití je to naprosto nevhodné. Uživatelé se spíš učí jak se pohybovat ve neznámém prostředí než aby se věnovali cíli výuky.
Tedy využití to teoreticky může mít tam kde bude probíhat dlouhodobější výuka. Uvedu příklad - možnost se projít uvnitř počítače nebo atomového reaktoru(s výkladem). Modely bojišť atd. Nicméně opět narážíme na problém že pokud se něco podaří udělat je to jednorázové a uživatelé spíš mají problém se přihlásit a pohybovat než aby věnovali pozornost výuce.
Sledování videa v 3D světě je naprosto zcestná idea. Přímé sledování na obrazovce monitoru je vždy v lepší kvalitě.
Pohybuji se v SL i na OSgridu již několik let. Mám vlastní simy a rozumím problematice poměrně dobře. A mohu říct že veškeré vzdělávací projekty co jsem viděl tam i tam nejsou nic jiného než vyhozené peníze a velká hračka pro učitele která zdržuje žáky od výuky.
Co se týká "Českého Second Life" tak je to komunita ovládaná lidmi se stalinistickými manýry. Umíte li jen Česky tak SL prostě ignorujte a uděláte nejlépe.
SL má jen dva smysly. Zábavu (potkávání lidí z celého světa, vylepšení jazyků při kontaktu s rodilými mluvčími, RP) a potom samozřejmě kybers... Pro jiné účely to prostě není vhodné...
Pořád nechápu ty výhody oproti třeba videohovoru přes Skype.
Nebo snad chcete říct, že Africké děti se musí učit angličtinu mezi New Yorskými mrakodrapy a proto jim uděláme virtuální třídu na trávníku před Sochou svobody?
Při výuce jazyka je důležité i odezírání ze rtů. Opravdu je avatar, který ani pusou nehýbe, lepší než videokonference s živým rodilým mluvčím? Pochybuji.
Rapid prototyping , respektive v případě prášku sypaného do stroje Selective Laser Sintering jsou technologie používané už hodně dlouho k výrobě prototypů plastových nebo i kovových dílů přímo z CAD modelu. Je to poměrně pomalé, je to pekelně drahé a je to naprosto nevhodné pro hromadou výrobu, ale pořád je to lepší a levnější než výroba dílů z finálních nástrojů a jejich následné modifikaci. V každém případě se nejedná o žádnou novou nebo převratnou technologii.
Především mě ale uniká souvislost mezi vzděláváním ve 3D virtuální realitě a technologií Rapid prototyping až na to, že obojí operuje s modním výrazem "3D". Aneb 3D modely pro Rapid prototyping nebudeme vytvářet "sochařením" ve 3D virtuální realitě, ale použijeme stávající 3D CAD spuštěný ve 2D prostředí.
Např. pro výuku cizího jazyka dětí nebo i dospělých. Žákum takové prostředí silumuje realitu, (není problém je na Internetu najít) kterou si nemůže dovolit, např. z finančích důvodů. To že v tom někdo zrovna nevidí přínos, neznamená, že to v budoucnu nebude fungovat. Poučná sama o sobě je už tvorba takového prostředí. Nedávno jsem viděl na BBC reportáž z nějakého ústavu, ktery vyvinul stroj do jehož útrob nasypete umělohmotný prášek a za pár minut vytahujete hotovou komponentu navrženou v nějakém CAD. Firma která tyto technologie vyvíjí tvrdí, že je to jejich jediná šance jak odolat asijske konkurenci.
Nějak tomu nerozumím... Jsem sice podnikatel, ale abych byl v obraze neustále jsem také zároveň (neakademický) celoživotní student - studuju různé práce, analýzy, komunikuji s lidmi.
Teď pracuju tak, že si dokumenty stahuju v PDF a buď si je čtu na monitoru nebo si je vytisknu. Když potřebuju s někým komunikovat, tak nejčastěji volám mobilem, používám hodně e-mail a už méně ICQ nebo Skype. Přednášky si pouštím živé ve formě streamu nebo si je stáhnu jako soubor a přehrávám z disku.
Nějak nevidím ale přínos té "3D reality" - spíš mi to přijde jako normální hra, do které někdo akorát zasazuje nějaké prvky.
Třeba ty kulaté stoly - nechápu! V čem je lepší posadit panďuláky ve hře ke stolu než si otevřít normální videokonferenci (např. přes Skype) přímo s těmi lidmi?
Zrovna tak, když chci nějaký dokument - teď jsem zvyklý napsat vy vyhledávání Google jméno dokumentu, kliknout na něj a otevře se mi (většinou v PDF) a už si ho čtu. Kdybych musel jít s panďulákem někam do virtuální knihovny do nějakého regálu, trvalo by to daleko déle, hůř by se mi s tím dokumentem pracovalo a asi bych to nepokládal za přínosnější.
A co se týče přednášek pro studenty - tak podle mě by bylo úplně nejlepší, kdyby univerzity dávaly normální video-záznamy veřejně + skripta ke stažení. Naprosto dokonalé by bylo, kdyby vyučující mluvil a v druhém okně by se k výkladu zobrazovala patřičná stránka ze skript.
Velice výhodné by také bylo kdyby univerzity ve skriptech a výukových materiálech NAPLNO využívaly normální základy obyčejného hypertextu.
Aby materiál skript byl dělaný tím způsobem, že každé druhé slovo bylo hypertextovým odkazem někam jinam nebo na jiné místo dokumentu, kde je vysvětleno podrobněji. - například jako je v tomto článku: http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne Každopádně u výukového materiálu univerzity bych rád viděl hypertextový odkaz u každého podstatného jména.
Jestli někdo myslíte, že se pletu a přínosnější by bylo virtuální 3D prostředí, tak mi vysvětlete proč. Vůbec totiž nechápu v čem jsou výhody...