Vlákno názorů k článku Zastavte novelu o České televizi, žádají internetoví vydavatelé od RRŠ - Ukazuje se, že obchodní model postavený na prodeji...
-
Ukazuje se, že obchodní model postavený na prodeji reklamy, má své limity.
Je to paradoxní. Máme Českou Televizi, financovanou z poplatků, produkující (ne vždy, ale...) kvalitní obsah, který ovšem nemůže prezentovat zahnojený reklamou - a na druhé straně komerční televize, pro které je vysílaný program pouhé medium pro prezentaci té reklamy, a které udělají první-poslední, aby divákům zabránily se té reklamě vyhnout, i kdyby to mělo znamenat v chytré domácnosti během vysílání reklam zamykat záchod, či u chytré televize znemožnit přepnutí na jiný kanál.
Jenže se ukazuje, že ty komerční televize nejsou schopné vyprodukovat o tolik kvalitnější obsah, aby diváci strpěli desítky minut reklam, nota bene v záměrně technicky ponížené kvalitě. Diváci tak hledaí jinde: na České Televizi (FullHD bez reklam), satelitním vysílání (někdy s reklamami, ale zato kvalitní), IPTV. Navíc se neubráním srovnání:- ČT: 135 (180?) Kč měsíčně, skoro bez reklam, FullHD, dostupné v IPTV, skoro seriózní zpravodajství, filmy i pro náročnější diváky, dětské pořady, kultura, sport...
- Nova (Voyo): 159 Kč měsíčně, pozemní vysílání jen skoro HD, bulvární zpravodajství, free vysílání zahnojené reklamou, nekonečné seriály, reprízy seriálů,...
- Prima(+): 99 Kč měsíčněza poloviční porci reklam a HD, 149 Kč za FullHD bez reklam, ucházející zpravodajství, seriály, soutěže, reprízy - a blokování přeskakování reklam.
Ale pokud bych se měl sám rozhodovat, kterou televizi si budu platit (s tím, že ostatní se mi stanou nedostupnými), byla by to zase Česká Televize.
Ty komerční totiž z velké části stojí na programu, u kterého i jeho fanoušci jen hledají cesty, jak se co nejlevněji zbavit reklamy a dostat se ke slušné technické kvalitě.
(Upraveno formátování - trochu boj s redakčním systémem...)21. 9. 2023, 10:08 editováno autorem komentáře
-
Jenže ČT má taky nějaké drahé zákonné povinnosti, které je potřeba ufinancovat. Je to podobné, jako s pojištěním: ne každý to potřebuje, ale je dobré si to platit, a u
povinného ručení
to dokonce nařizuje zákon.
Tady navíc máte možnost se občas podívat na film bez reklam a ve FullHD, případně zpravodajství, po klerém nemusíte ze stolku pod televizí utřít krev. ;oD
Popravdě, neznám nikoho, kdo by preferoval sledování pouze komerčních stanic a na ČT nekoukal ani na Večerníček. (Znám pár takových, co mají jen VOD a lineární vysílání už nesledují vůbec.) -
Chci-li se dívat na film ve FullHD a bez reklam (vzhledem k velikosti monitoru mého počítače totální nesmysl), tak si ho koupím nebo stáhnu. Případně z něj reklamy vystříhám (ffmpeg zvládne i mírně vycvičená opice a je zdarma).
Povinné ručení má význam v tom, že pokud vás někdo sramuje autem a je insolventní, tak ty prachy dostanete od jeho pojišťovny. VP TV nemá význam absolutně žádný. Snůšky lží a bezcenných kydů najdete kdekoli jinde, mnohdy i v lepší kvalitě.
A většina Večerníčků je na youtube. -
Žádný zákon to nenařizuje, ale taky nijak nezakazuje.
ČT má povinnost informovat i ze sportu, takže sportovní přenosy vysílat v podstatě musí. Sice nikde není psáno, zda má jít o zápasy dětských florbalistů na základkách nebo přenos z olympiády, ale obávám se, že to první by se setkalo s ostrou kritikou. -
ČT zcela jistě nemá povinnost informovat např. o ragby Itálie - Uruguay nebo o basketbalu Unicaja Malaga - Real Madrid Baloncesto (oboje 20. září 2023 na ČT sport).
Ale i kdyby nakrásně měla ČT informovat o kdejakém sportu, pak to lze snadno udělat ve stylu "Branky, body, vteřiny" a nikoliv nákupem celých sportovních přenosů. Neboli sportovní přenosy ČT opravdu vysílat nemusí. -
Nemusí - ale má v licenci extra sportovní kanál a tak ho musí něčím naplnit.
Navíc by asi nebylo úplně vhodné, kdyby všechny národní sporty (fotbal, hokej, olympiáda...) byly výhradně na komerčních či dokonce placených kanálech. Za mne je tedy správné, že tyhle přenosy na ČT Sport jsou. (A to říkám jako člověk, kterého sport vůbec nezajímá - ani pasivně.) -
Zakon CT nenarizuje mit sportovni kanal. Licenci lze teoreticky ziskat i bez nej, neznam presne postupy, ale nektere komercni televize vysilaji nekolik programu aniz by nektery byl sportovni. Predpokladam, ze CT by licence nebyla uprena bez sportu. Do roku 2006 mela CT licenci bez sportovniho kanalu.
Podle me je to s vhodnosti presne naopak. Bylo by maximalne vhodne, aby zabava byla soukroma, aby se kazdy clovek svobodne rozhodoval, jak se chce bavit a za jakou zabavu chce platit. Coz plati samozrejme nejen u sportu. -
Otázka, je, kolik z toho na ČT je zábava a kolik například kultura... Nicméně stále platí, že by měla vysílat zpravodajství, sport, kulturu a dětskou tvorbu.
Je dobré si uvědomit, že ten sport nebyl v době, kdy tohle vznikalo, takovým tahákem pro soukromé televize: licence jsou drahé a kromě první ligy fotbalu a hokeje nebyl zájem; ČT měla sportovní kanál jen v plánu a házela to na druhý program, kde to kradlo prostor dětským pořadům a kultuře.
Nicméně je vtipné, jak lidénesledují ČT
, ale zároveň sledují sport na ČT Sport, protože je zajímá. A rádi by, aby zaň ČT přestala utrácet, sportovní kanál zanikl a přesunulo se to... - pod komerční televize s mizernou kvalitou obrazu nebo za placené kanály? Ve výsledku by je ten sport vyšel dráž, než poplatek za televizi. -
Pro onu většinu lidí, co ČT nesledují, jednoznačně zbytná je. Pokud by se poplatky za přijímač měly dělit mezi všechny TV podle procenta sledovanosti, šla by ČT s příjmy hluboko dolů (někam k necelé pětině).
Udělat z toho placený kanál s šifrovaným signálem a rozšifrovat si to může jen ten, kdo si tu kartu (nebo jinou mašinku) zaplatí (pronajme). Jde to u zde zmíněných komerčních kanálů (a ještě více zde nezmíněných), a bez problémů.
-
Samozřejmě by šlo vysílání ČT šifrovat a její diváci by si platili kartu v symbolické výši a navíc by všichni platili poplatek za držení televizoru podle stále platného zákona. To by bylo spravedlivější?
Problém by ale měli ti, co už mají slot na přístupovou kartu obsazený jinou službou. Řešit to dalšími STB/mašinkami se svými DO by asi byl technický krok zpět a zhoršil by se uživatelský komfort diváků. A, to by byl přínos pro odpůrce ČT?
-
Když si dokázala zajistit ORF, aby se k jejímu obsahu nedostali neplatiči, tím, že signál kóduje (vyjma ORF1 a ORF2 v nesledovatelné SD mazanici) a koncesionářům dává přístupové karty, tak si to jistě stejným způsobem dokáže zajistit i ČT. To skutečně není žádný problém a navíc se to týká výhradně diváků, jenž ČT sledují přes terestriku.
-
Kolik je skutečných diváků přes DVB-T2 (a z toho ještě extra diváků ČT) nikdo neví a veškerá čísla pramení akorát z PR Českých Radiokomunikací, jenž na tom šíření profitují a mají enormní snahu přesvědčovat veřejnost a politiky, jak je terestrika nenahraditelná (aneb rok 2030, kdy skončí licence pro současné frekvenční příděly pro DVB-T2, se kvapem blíží). DVB-T2 je totiž jediná platforma, kde se čísla nedají nikterak změřit. A přece jenom doba pokročila a prakticky každý, kdo má dneska připojení k internetu, tak má i nějakou netovou TV, když ji ISP takřka vždy dávají automaticky ke službě. DVB-T2 jistě poslouží někde na chatách a chalupách (pokud je signál), resp. jako záloha pro případ výpadku internetu, ale psát o 50% je v dnešní době už dost nadsazené číslo. A samozřejmě není jenom internet, je i satelitní příjem TV a pak ten kabelový, kde opět největší poskytovatel - Vodafone - dává základní TV, vč. ČT v HD, ke službě automaticky všem zákazníkům (a ti pak logicky nemají potřebu řešit terestriku).
-
Vidíte, zrovna takhle se to (na vzorku populace) dělá. ;oD
Ne, že by tam nebyla chyba, ale onen vzorek populace je vybrán tak, aby to systematicky neovlivňovalo výsledky, takže se tomu dá plus-mínus pět procent věřit. Dále se to kontroluje různými průzkumy, které dávají podobná čísla.
Prosím, uvědomte si, že vůbec nejde o to, zda ve 20 hodin sledovalo ČT 158763 diváků, Novu 386173 a Primu 276251, ale opravdu o přibližná čísla. Pak se snadno stanete obětí běžného statistického bludu, zaměňuje přesnost za podrobnost. -
Sledovanost FTA programů se opravdu měřit nedá, protože to by musel mít každý ve svém přijímacím zařízení měřák - což nemá. Měřit se dá pouze IPTV/OTT, kde jsou naprosto přesná čísla jak o sledovaných stanicích, tak o době jejich sledování (pochopitelně vyjma toho, když někdo nechá puštěnou TV a usne u ní, pak se to bere, jakoby ji sledoval).
-
V tom je právě ten fór, že ten, kdo má televizor připojen k internetu a zároveň má povoleno HbbTV, stává se velmi dobrým zdrojem informací o svém chování. Přičemž HbbTV s internetem má aktivováno více milion domácností. A to už je pěkný vzorek zadarmo. Diváci ani netuší, co vše lze takto sledovat a že toho je!
-
Měřit se dá dokonce i pozemní vysílání, byť nijak extra přesně - on je (měřitelný) rozdíl, když posíláte signál naprázdno a když ho někdo skutečně přijímá. Zůstáváte sice na úrovni jednoho MUXu, ale to zrovna u ČT není na překážku.
(A, ano, odběratelem signálu je celá STA, bez ohledu na to, zda v domě někdo zrovna ten kanál sleduje - já říkal, že to není přesné.)
A pak ještě existují nepřímá měření, například když sledujete korelaci průtoku odpadní vody s reklamními pauzami na jednotlivých televizních kanálech. ;oD -
Zrovna u ČT+ČRo je to měření poměrně jednoduché, protože jsou v jediném multiplexu - což je zhruba podobnost, s jakou se to měřit dá.
Zdaleka ne každý mánějakou netovou TV
v balíčku s Internetem. To platí možná jen tam, kde je nabídka dostatečně rychlého připojení. Ale stále je spousta těch, kde IPTV funguje tak možná v SD a s občasným zaseknutím.
Satelitní příjem znamená investici do antény, přijímače, dekódovací karty... To opravdu není pro každého (a ne vždy lze tu anténu umístit tak, aby to fungovalo).
Kabelovka obvykle zmutovala v internetového poskytovatele - a alespoň v naší ulici to znamenalo, že místo Full HD chodí s bídou HD, takže přišli o zákazníky. -
Satelitní příjem sice znamená náklady spojené s parabolou, konvertorem a modulem s kartou, ale pozemní příjem zase znamená náklady spojené s anténou pro terestriku, takže ono to vyjde tak stejně. Pokud jde o přijímač, pak pozemní i satelitní tuner je již dlouhou dobu součástí přímo televizorů, takže v tomto směru je to opět stejné. Zrovna tak problém s umístěním antény se může týkat jak satelitního, tak i pozemního příjmu.
Internetová TV potřebuje ke svému provozu rychlost cca 5 Mbps, aby se na to dalo dívat. A to je rychlost, jaká je zcela běžná. Možná někde na vesnici v poslední chalupě ne, ale tam to řeší ten satelit.
Mimochodem on ten pozemní příjem - a obzvlášť multiplex 21 ČT - na tom také není moc slavně díky SFN a výpadky nejsou ničím neobvyklým. -
Za stabilní rychlost 5 Mbps pro příjem IPTV by vám byli obyvatelé naší ulice vděčni. Ze zdejších ISP to s rezervou překročí dva, ale ti IPTV nenabízejí, protože to není v jejich síti stabilní (problémy s latencí a malá kapacita jejich linky). Zbývá Vodafone s dráty po kabelovce, kde funguje se štěstím HD, a O2, kde to chvílemi funguje jako animovaná slideshow: 30 sekund jde, 5 sekund čeká.
Tady ve městech stále bývá běžná STA, takže pozemní vysílání znamená připojit televizi do anténní zásuvky a naladit programy. A umístit parabolu na balkon (pokud tedy máte výhled k jihu...) taky může znamenat upozornění od městského architekta (na fasádu a vnější konstrukce domu se nic umísťovat nesmí). -
Tady není primárně (kromě toho O2, kde to je deklarované 20/2, ale realita je spíš 10/1...) problém spíš ve slabé infrastruktuře těch ISP.
Dobře je to vidět na ex-kabelovce, nyní Vodafone: dokud to byla klasická kabelovka, protlačili jedním kabelem několik desítek programů, tenkrát spíš v SD a HD. Pak to předělali na internetové připojení - a protože to nebylo lineátně tlačíme programy a každý se kouká, na co má zaplaceno (aliasbroadcast
), už to tolik kanálů nepobere - netelevizní provoz jim užírá pásmo a nevejde se to celé do linky, která sem vede. Další dva provideři mají obdobný problém: spoj cca 500 Mb/s (druhý cca 300 Mb/s) pro celou ulici.
Smutné je, že máme optiku na dohled, ale těch posledních 100 m do naší ulice + rozvod do domů nikdo neudělá... -
Nitruhir:
Pokojová anténa pro DVB-T2 vyjde o hodně levněji, než satelit a totéž platí i pro vysoce ziskovou Yaginu, nebo log. per. anténu. A navíc DVB-T2 je bez dalších poplatků, dá se na něj, aspoň někde, chytit přes 30 kanálů, takže lze celkem úspěšně utíkat před reklamami a pokud jde o obsah, ten nelze brát vážně u ničeho, co nám veškerá media sevírují, protože každý kope za svého sponzora a nepříjemné pravdy se cenzurují. -
O statistice sice koluje množství vtipů a nedůvěry, ale i mnoho hospodářských úvah vychází právě jen ze statistiky. Jako se dá zjistit, kolik domácností má auto, pračku, myčku, TV a pod., podobně se dá zjistit i druh příjmu televize. Nemáme sice standardní domácnost, ale provozujeme v ní a na chalupě celkem 9 televizorů. Jen 4 z nich jsou připojené na kabelovku, ostatní si vystačí s DVB-T2 a free DVB-S. Samozřejmě nejsou všechny současně v provozu, ale vždy se dohodneme, kdo a kde musí mít k dispozici přes 100 stanic z DVB-C a komu stačí z DVB-T2 FullHD stanice ČT, či v SD ty ostatní. Snad mi uvěříte, že přes více lepších možností využíváme, k naší spokojenosti, i DVB-T2 a navíc žádnou další placenou netovou TV nepotřebujeme. Jak potom naše domácnost figuruje ve statistice platformy příjmu TV?
-
Prima(+): 99 Kč měsíčněza poloviční porci reklam a HD
Nedávno jsem si všiml, že Youtube už při přehrávání 720p neukazuje to červenou ikonku "HD", ta je až od 1080p. Naše komerční televize jsou ale holt poněkud pozadu, takže tomu nejen říkají "HD", ale ještě trvají na tom, že je to luxus, za který se musí připlácet. :-(
-
Bohužel ale Ceska televize využívají reklamu a ne ze ne, třeba u každého živeho vysílání na ct sport- sponzoři poradu, nápoje před moderátorem, oblečení atd...
Za těchto podmínek je neadekvátní požadovat zvýšení poplatku, ba naopak uzákonit rozpočet CT z veřejnoprávních financi, viz Francie ci Nemecko. -
Nikdo netvrdí, že v ČT reklama není, když jí zákon přesně definuje. Je ale omezeno její množství, nesmí být uprostřed programu, kromě komerčních přestávek u sportu a také se laskavě podívejte, kam se výnosy z některých reklam odvádí mimo ČT.
Čistě ekonomicky je jedno, zda majitelé TV odvádí koncesionářské poplatky přímo do rozpočtu ČT, nebo by byly vyšší daně, které by odváděli všichni pracující do rozpočtu, aby rozpočet ČT byl z eráru dostatečně naplněn.
Termín veřejnoprávní finance je asi novinka, zatím nic takového neexistuje.
V Německu poplatky pro veřejnoprávní TV stanice odvádí každá domácnost, bez ohledu na vlastnictví vhodného přijímače. Ve Švýcarsku referendum odmítlo jinou formu financování, než koncesionářské poplatky. Ve Francii nastala změna, kdy přešli z koncesí na dotace odvozené z DPH, ale ve stejné výši a tato výjimka platí jen do konce tohoto roku. Co bude potom, to ještě není jasné. Příště si tedy maxiku vyberte jiné argumenty, které by podpořily váš názor.
-
Vzhedem k tomu, ze CT zadne fullHD natoz bez reklam nevysila, tak by mne zajimalo, o cem ze to pisete. Bitrate celeho MUXu je cca 30Mbit. Bitrate solidniho HDcka v x/h265 je rekneme 8Mbit. To se nejak nevejde ze? Specielne kdyz v tomtez MUXu jsou jeste radia.
Prakticky veskera produkce CT je zahnojena productplacementem, "sponzorskymi" znelkami a dalsim humusem.
Reklamu uz vysilaji i v ramci hlavni zpradodajske relace, a o vcetne toho, ze propaguji komernci produkt ktery je provozovat v rozporu s legislativou CR i EU. Posledni pripad je z tohoto tydne, kdy propagavali "overovani najetych kilometru", coz mimo jine provozuje i ministerstvo dopravy, a narozdil od te firmy nepozaduje osobni udaje tazatelu.
-
Protože stanice ČT přijímám ve formátu 1920x1080 z DVB-T2 i DVB-C, nevím, jaké vysílání bez prezdivky ... sleduješ? V označení FullHD a HD žádný parametr bitrate nefiguruje, tak nechápu ty pochyby.
Je také zásadní rozdíl mezi reklamou v ČT a na komerčních stanicích. Vedlejší podnikatelskou činnost, jako druhý hlavní zdroj příjmů, má ČT definovánu zákony: "Podmínky podnikatelské činnosti České televize upravují zejména dva základní zákony, jimiž se její činnost řídí, tedy zákon č. 483/1991 Sb. o České televizi a zákon č. 231/2001 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání, oba ve znění pozdějších změn a doplňků. Podmínky pro vysílání reklamy podrobněji upravuje zákon č. 40/1995 Sb. o regulaci reklamy.". Kdo chce a umí číst, tak si může zjistit, jak to zákonodárci nastavili. Nevyužívat zákony by bylo trestuhodné, Rada dohlíží na to, aby byly dodržované. Naštěstí je zásadní rozdíl mezi reklamou mezi programy na ČT a rozkouskované programy na komerčních stanicích dlouhými a často se dokola opakující reklamou. Proto většina diváků reklamu na ČT vnímá pozitivněji, případně jí vůbec nevnímá, než sekanou na komerčních stanicích, kterou není možné přehlédnout.
-
To už je riziko podnikání. Komerční stanice při svém vzniku znaly zákon o ČT a tak si asi vykalkulovaly, že diváka zahrnou svým způsobem reklamy a to jim na vydělávání stačí. Proto by dnes neměly fňukat, že se snaží ČT ztráty z inflace a náklady na nové technologie zahojit zvýšením poplatků. Ve svém důsledku je ale důležitější názor diváka a pokud mu styl reklamy v komerčkách vadí, tak se jejich sledovanost třeba i sníží. Nevidím důvod, proč bych měl podporovat protesty komerček, když mi většinově ČT vyhovuje a když mne zaujme něco jinde, vlezlou reklamu zkrátka respektuji. Něco za něco.
-
Předně: to vysílání rozhodně lze označit FullHD - to totiž znamená, že rozlišení obrazu je 1080 řádků, k čemuž při poměru stran 16:9 vychází 1920 bodů. Pro HEVC stačí pro koukatelnou kvalitu kolem 3 až 4 Mbps - což sice zdaleka není kvalita BlueRay, ale rozhodně lepší, než DVD.
Většina vysílání ČT není jejich vlastní produkce, ale prostě filmy a pořady nakoupené odjinud - řešit v nich nějaký product placement je nesmysl, reklamu potkáte maximálně před a po pořadu.
A je rozhodně rozdíl mezi informovat o produktu a <propagovat produkt. Kupříkladu informace o představení nových výrobků firmy Apple je prostě informace,nikoliv propagace. Stejně tak informace o zdražování vajec, kde managoři dvou obchodních řetězců, patřičně otitulkovaní, vykládají, že u nich jsou ta vejce levná, není propagací těch řetězců - je to prostě reportáž. -
Pokud to neumíte rozlišit, patrně máte problém s klasifikací informací. ;o)
Ono se nedá pozitivně informovat, aniž by někde nebylo nějaké logo, výrobek, produkt... To vše prostě je součást té informace. (Pro negativní informaci to platí také.)
To by také ty zprávy mohly vypadat jako:Nejmenovaná mocnost zase útočila na nejmenovaný stát, kde v nejmenovaném městě zasáhla továrnu nejmenovaného výrobce nářadí. Nejmenovaná mocnost tvrdí, že nejmenovaná továrna dodává nářadí armádě nejmenované země, která je používá při opravách nejmenovaných tanků, vyrobených v nejmenované zemi nejmenovaného kontinentu, takže jde o legitimní vojenský cíl.
Tak, a teď si to přeberte! ;oD -
Smazaný profil
Ty té lži očividně věříš. "Haló, haló, hlášení místního rozhlasu, do naší vesnice přijede dne...výkupčí starožitností, králičích kůží , starých autobaterií, starého nábytku...Miruno, já jsem krá.va, vždyť já jim dělám reklamu. Beru zpět, nikdo do naší vesnice v dohledné době nepřijede."
