Když jsem si na internetu udělal svoji první homepage (kolem 1996), měl jsem tam také všechno možné. Možná to patří k mládí, důvěřovat cizím lidem.
Teprve s přibývajícími léty se člověk párkrát spálí a zjistí, jaké zdánlivě bezvýznamné informace proti němu může nějaká svině s úspěchem použít.
ps. ta moje homepage je bohužel zaindexována na webarchive. Adresa je dávno ztracená, já jen doufám, že tam nezavedou fulltext. To by mohl opravdu být průser.
Upřímně, mne to množství vydolovaných informací vůbec nepřekvapilo. Sám jsem pomocí vyhledávačů zkoušel kdysi také hledat informace o lidech.
Osobně bych ale žádný "sociální graf" nezaváděl. Jestli to dobře chápu, máš Davide na mysli něco jako Orkut. Proč se ujal jen v Brazílii? A co spolužáci?
Mě naopak vyhovuje současný model. Mohu si vybrat, kolik informací o sobě a komu sdělím.
Jak tady už někdo naznačil s youtubem a jinými službami, proč je tolik náctiletých tak sdílných? Naivita? Nezkušenost? Sociální obezřetnost by se měla spolu s finanční gramotností užit na školách, určitě by to přineslo těm děckám větší uplatnění, než ty zbytečnosti, které se dnes učí.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).