Zombie jménem Archie

14. 9. 2000
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Internet zaznamenal v posledních letech obrovský boom, který se projevil zejména v oblasti nabízených služeb. Velké množství starých a osvědčených muselo přenechat své místo mladším, dynamičtějším a především mocnějším službám, které jsou dokonalejší nejen po stránce technické, ale rovněž po stránce uživatelské.

Vývoj se nedá zastavit a v oblasti tak dynamického média – jako je Internet – to platí dvojnásob. Rozvoj Internetu nabývá mnoha podob, jako kupříkladu neustále se zvyšující kapacity spojů a především nástup aplikací, které umožní tuto kapacitu využít. Na Internetu svým způsobem probíhá evoluce – silnější jedinec poráží slabšího. Moderní technologie požírá své starší bratříčky a chtělo by se říci: „Zanáší je do učebnic dějepisu.“ Jednou z dnes již překonaných služeb je právě Archie.

Archie je – v internetovém měřítku – jednou z nejstarších služeb vůbec a navazuje přímo na protokol pro přenos souborů (FTP). Myšlenka této služby byla jednoduchá: na Internetu je značné množství anonymních FTP serverů, tedy počítačů, které nabízí volný přístup k souborům. Těchto serverů se brzy objevila cela řada a najít nějaký konkrétní program býval často problém. Bylo tedy nasnadě vytvořit službu, která za nás v pravidelně stanoveném časovém intervalu (týdně, měsíčně apod.) procházela všechny známé anonymní FTP servery a shromažďovala zprávy o umístění souborů, které se zde nachází. Důležitá je skutečnost, že taková služba pracuje výhradně s názvy souborů, nikoli jejich obsahem (tj. neumožní nám prohledávat textové soubory, můžeme však nalézt soubor, jehož jméno alespoň přibližně známe). A toto obstarává Archie. Protože o službu byl značný zájem, nebylo vhodné ani možné provozovat Archie centrálně – vznikla tedy celá řada serverů (v době největšího rozkvětu Archie jich bylo cca 30), z nichž každý obsahoval vlastní databázi s totožnými informacemi. I přes svůj značný počet byly servery často přetíženy.

Způsobů přístupu k Archii je celá řada – nejběžněji používán je přístup telnetem, speciálním klientem, emailem a v neposlední řadě také skrze webové rozhraní. Každá z těchto metod má své výhody. Nejméně „interaktivní“ je samozřejmě zasílat dotaz prostřednictvím emailu – pro mnohé uživatele však byl tento přístup jediným možným, neboť „plný“ přístup k Internetu nebýval vždy samozřejmostí a email umožňoval využívat služeb Archie i uživatelům jiných sítí, které však byly s Internetem propojeny poštovní bránou (v našem případě např. EARN). Nespornou výhodou emailu je také skutečnost, že se řetězí ve frontě a nemůže se tedy stát, že by váš požadavek byl odmítnut z důvodu přetížení serveru.

Dalším, velmi často užívaným, způsobem je přístup prostřednictvím telnetu – výhodou tohoto přístupu je možnost zadávání dotazů příkazovou řádkou, což ovšem vyžaduje znalost příkazů Archie. Dotazování telnetem je však velmi neefektivní z pohledu komunikace mezi uživatelem a serverem, protože je zde nutnost vytvoření trvalého spojení. Často se tedy stávalo, že byl překročen limit pro maximální počet připojených uživatelů a jediným výsledkem pokusu o připojení bylo chybové hlášení. Vyšším způsobem komunikace je využití speciálního klienta, v němž si vybereme požadovaný server (zde je nutno si uvědomit, že většina nabízených serverů již neexistuje) a zadáme dotaz. Program za nás dotaz odešle a přijme výsledek. Doba komunikace mezi uživatelem a serverem je omezena na minimum. Nejznámějším takovým klientem pro Windows je WSARCHIE (možno nalézt např. pomocí Archie pod názvem wsarch32 :-). Další vymožeností těchto klientů je možnost nastavení spolupráce s vaším FTP klientem, takže nalezený soubor si můžete pouhým kliknutím myši stáhnout.

Z dnešního hlediska stojí nejvýše využívání webového rozhraní. Nejvyšší formou komunikace se serverem je Archie klient (webový formulář využívá také Archie klientu), ale komunikace prostřednictvím webového rozhraní umožňuje využívat služeb Archie plnohodnotně i v případě, že nemáte stažen žádný program. Tato skutečnost je pro většinu uživatelů rozhodující. Formulářů pro přístup k Archii je mnoho, a pravděpodobně nejznámějí je ArchiePlex, z nichž jeden se nachází v Plzni. Jako v případě Archie klientu vybereme server, který chceme pro hledání využívat, a můžeme nastavit i několik dalších voleb, důvěrně známých z tradičních webových vyhledávačů. Pokud se chcete o ovládání Archie dozvědět více, doporučuji odkazy na konci článku.

Zatím jsme se však nezmínili o současném stavu Archie a tudíž neobjasnili podstatu článku. Časté používání minulého času mělo své důvody, protože – stručně řečeno – Archie v současné době spíše dožívá, než aby žila. Důvodů je několik. S masivním nástupem webu došlo k odsouvání ostatních služeb (snad vyjma emailu) do ústraní. Pro mnoho uživatelů je dnes web synonymem výrazu „Internet“. Archie ovšem není schopna indexovat soubory, které jsou uloženy na web serverech, což ale neznamená, že není užitečným nástrojem. Na anonymních FTP serverech se stále nachází značný počet souborů. Ze zcela pochopitelných důvodů se stalo čím dál tím více populárním používat k vyhledávání souborů jako klientů webových prohlížečů. Od tohoto stavu je již jen krůček k samostatnému webovém vyhledávači, jak jej známe v podání známého FAST FTP Search.

Základem tohoto vyhledávače však není nic jiného, než Archie server umístěny v Norsku (archie.uninet­t.no). Výhodou takového řešení však je také možnost vydělávat provozováním serveru, což bylo v případě Archie zcela nemyslitelné – však provoz takového serveru také není z nejlevnějších. Značné jsou především hardwarové požadavky na kvalitu připojení, které však tvoří pouze jednu část nákladů. Méně známou skutečností je fakt, že „majitel“ Archie – společnost Bunyip – nenabízela software serveru zdarma. Licence na server stála 6.500 USD a dalších 4.500 USD bylo nutno platit formou ročních poplatků. Pro úplnost je třeba dodat, že ve skutečnosti existoval i projekt pro volně použitelný Archie server pod jménem Jughead. Naprostá většina serverů však používala aplikaci firmy Bunyip.

Z původních několika desítek serverů zbylo dnes již jen několik. Zde jsou jména některých z nich:

Otázkou zůstává, jak dlouho budou ještě Archie servery přežívat. Při pohledu na naprostou komercionalizaci Internetu v této oblasti však nevidím jejich budoucnost dvakrát růžově.

Autor článku

Autor je redaktorem serveru Lupa. Jeho specializací jsou poskytovatelé připojení a technické aspekty Internetu.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).