Hlavní navigace

Názor k článku Zranitelnost ROCA: co se děje se slovenskými a estonskými e-občankami? od A.S. Pergill - "e-banka" V případě, že mi byly karta a...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 10. 11. 2017 10:00

    A.S. Pergill (neregistrovaný)

    "e-banka" V případě, že mi byly karta a mobil ukradeny a já to před touto transakcí řádně oznámil bance (a asi i za jiných situací, této adekvátních).

    "ROCA" Ve článcích, informujících o této kauze se jasně psalo, že byly znemožněny i všechny operace, prováděné pomocí občanských průkazů.

    "ukradená občanka" Stát může jasně říct: "Nepodívali jste se do databáze ukradených oibčanek, kterou provozují, tudíž je to váš problém."

    "exspirace" Byla zde na Lupě série článků o datových schránkách a tam bylo jasně psáno, že digitální autentizace dokumentu (ať už e-podpis nebo e-razítko) je časově omezená, že po "propadnutí" tohoto omezení je autenticita dokumentu neprokazatelná, a že maximálně ve výjimečných situacích by se pro jeho autenticitu mohl vyslovit soud na základě znaleckých posudků. A že nejsou u nás právně ošetřeny hraniční stavy a situace, jako např. když digitální autentizace dokumentu propadne mezi jeho doručením do datové schránky a jejím otevřením vlastníkem (takže již nemá možnost autenticitu dokumentu na své náklady prodloužit), případně nějaké nestandardní situace, jakou byla právě "zranitelnost ROCA".
    Takže buď kecal autor série článků o datových schránkách, nebo kecáte vy.
    Pro mě z toho vyplývá:
    1. digitální autentizace je silně časově omezená, navíc člověk nemá stoprocentní možnost předem zjistit, kdy vyprší
    2. autentizace "analogová" (=razítko a podpis) je věčná a člověk se o její prodlužování atd. nemusí nijak starat
    3. převod digitálního autentizovaného dokumentu do "analogové" formy a jeho "analogová" autentizace je výrazně dražší, než autentizace primárně analogového dokumentu, tj. tištěného na papíře, orazítkovaného a podepsaného (sub 2)

    "netriviálnost ověření prošlé digitální autentizace" znamená v lidské mluvě soud, který se může táhnout léta a jehož výsledek bude více než nejistý.

    "pádem platnosti" byl myšlen časový interval mezi zavedením konkrétního e-podpisu (e-razítka) a zrušením jeho platnosti. Ten je velice krátký a s výdrží papírových dokumentů naprosto neporovnatelný.

    "Akorát u toho elektronického podpisu máte mnohem lépe definováno, jak ověřovat a prokazovat platnost toho podpisu." Jednoznačná nepravda, papírový dokument má daleko více a robustnějších ochranných prvků.

    "Používání e-podpisů" Jednoduchost neznamená vyšší bezpečnost. Vlastnosruční podpis je produktem mozku a na jeho složitost současná digitální technologie prostě nemá.

    Digitální agenda je jednoznačně dražší, protože pokud si nechám vytisknout a orazítkovat dokument z datové schránky, vyjde to výrazně dráž než zaevidování toho samého dokumentu primárně v papírové podobě u notáře. Pokud to budu autentizovat digitálním "přerazítková­váním", tak
    1. budu do toho muset dlouhodobě investovat čas a vlastní práci (obojí převoditelné na peníze)
    2. kauzy jako "zranitelnost ROCA" mohou způsobit nevratné zmaření výsledků práce, i dlouhodobé, (sub 1) prakticky kdykoli
    Proto si také lidé nechávají běžně dokumenty z DS tisknout a autentizovat "papírově".

    Nevím, jak by učitelka na e-podpisu viděla zelenou nebo červenou fajfku

    To poslední (elekttronické žákovské knížky) byla jen další ukázka nesmyslnosti "digitalizace pro digitalizaci", která nepřináší žádné výhody, jen komplikace a nesmysly. A to platí v podstatě o celém e-governmentu.

    Závěr (alespoň z mé strany):
    Pokud si někdo, kdo je patřičně IT vzdělaný a má k tomu "hračičkářský" vztah, zavede dobrovolně nějaké prvky e-governmentu (kterým rozumí a umí je bezpečně ovládat) do svých soukromých aktivit, tak by mu v tom nemělo být bráněno.
    Nevidím ale nejmenší důvod to vnucovat (a třeba i likvidačními pokutami v milionech Kč) lidem, kteří to neumějí (a ten systém není natolik triviální a uživatelsky nenáročný, aby ho zvládl i laik, nemluvě o mnoha dalších, v diskusi výše popsaných, nevýhodách), a tím pádem to ani nechtějí. Už proto, že je nutíme do výdajů typu "datovou schránku mi bude obhospodařovat firma XY za peníze (v tisících měsíčně)"; to samé platí i pro další prvky e-governmentu. Takže nakonec se z toho stává jen penězovod od občanů do kapes specializovaných firem (tohle se stalo i z EET i z e-receptu).
    Za bezhlavou státní "digitalizaci pro digitalizaci" zaplatí za nedlouho řádově statisíce občanů tím, že po Novém roce nebudou mít praktického lékaře (nebudou pro ně dostupné preventivní prohlídky, budou mít obrovské problémy s pracovní neschpností pro nemoc, starší z nich si ani nebudou moci prodloužit zdravotní potvrzení na řidičský průkaz, a to jsou jen příklady, bude toho víc), protože stovky praktických lékařů kvůli těmto shitům skončí a není za ně náhrada.
    Dokážu si představit i nárůst obecné naštvanosti občanů na tento systém do takové míry, že provolí do parlamentu strany s programovým bodem zrušení "digitalizace".

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).