Vlákno názorů k článku Zruší Telecom meziměsto? od Tomáš Kapler - ještě by to chtělo doplnit propojovací poplatky u...

ještě by to chtělo doplnit propojovací poplatky u AO, protože ti platí za počet ústředen, takže by se zcela změnila situace a výhodnější by pro ně byl malý počet ústředen. Mohl by tak vzniknout i opravdu alternativní AO, pakliže by měl roztahané po zemi své kabely a tak by to šlo pouze přes jednu ústřednu ČTc a dále už v jeho síti (pakliže by byl klient ze sítě AO)
Ale nebojím se, že by Telecom upravil podmínky tak, aby byly výhodné i pro někoho jiného

Stejne jako nejsou v zemi dvoje koleje, dvouje rozvody elektriny a dvoje rozvody plynu, nebudou v zemi dvoje rozvody pro telekomunikace.

Obavam se, ze podobne hlasky jsou pouze a jenom dokladem neznalosti fungovani sitovych odvetvi :-)

Trochu mne děsí to přirovnání s dvojimi kolejemi. Děsím se představy, že by po jednech kolejích jezdili konkurující si firmy. Ze statistik (a dokonce i ze selského rozumu) vyplývá, že se tím zvýší nehodovost, sníží návaznost spojů a tím i zhorší dopravní obslužnost. Nevím o zemi, kde by taková konkurence fungovala dobře.

Fungující konkurenci znám akorát ze zemí, kde má každá firma své koleje.

Vidite a presto je konkurence na jednech kolejich zakladem konkurencniho prostredi ve velke casti zemi EU :-)

Dle meho nazoru je blbost kopat draty v miste, kde uz jsou z dob monopolu. Chapu, ze u NOVE infrastruktury - viz opticka vlakna, to smysl ma.

pokud vím, tak na tomto principu funguje např. Tokijské metro. skutečně funguje. jezdí tam několik vlaků různých společností. jedna z nich např. v nočních hodinách zavedla speciální vagony pro ženy, protože se množilo obtěžování od společnsky znavených spoluobčanů apod. jak je to s cenami nevím.

stejně jako lze mít v zemi dvoje funkční koleje či dvoje funkční dráty, lze mít i více firem na jedněch kolejích či drátech. v obou případech záleží jen a jen na dohodě a ochotě.

Jak je to s těmi kolejemi (a další infrastrukturou)? Vlastní je jedna z těch společností nebo někdo jiný?

Když bude mít AO svoje natahaný dráty, může se na ČTc ajncvajdraj!
Jenže to je nejdřív bude muset natahat, k nim ústředny, to vše spravovat a opravovat, až mu to nějaký myslitel překopne,... A je zhruba na cenách ČTc.

Konkurence na kolejích samozřejmě možná je. Stejně jako je možná na silnici. Silnice spravuje stát a vpouští na ně (skoro) každého. Někdy mám dojem, že úplně každého, čím větší dement, tím líp, ale to sem nepatří.

Dá se vytvořit organizace Správce jízdní cesty, kterému se platí za to, že udržuje šíny a všechno okolo ve sjízdném a bezpečném stavu. A klidně po nich může jezdit více uživatelů. Mašinfíra Contac-kolu bude muset mít stejný zkoušky jako fíra ČD, bude muset jezdit podle stejných předpisů a signalizací. A bude - to je rozdíl proti silnici - dodržovat jednotný grafikon vlakové dopravy, aby se kapacita cesty využila co nejlíp.

Kdyby před léty pan Klaus neblbnul s privatizací všeho a nechal ČTc státní, měli bychom dneska státní dráty a ústředny a stát by tam pouštěl AO, jiní by ani nebyli.
Jenže to by tam těch 160GKč muselo přitéct z rozpočtu a na těchhle fórech bychom se dohadovali, jak je ten státní moloch neefektivní...

CTc je STATNI - coz je bohuzel velka cast tragedie :-(

Hlavne by Klasu a gauner Dbyba nedostali kazdy svejsu 100 mega ze ? Viz rozklicovany financni audit Telecomu....
Nu coz za 100 mega uz postavis maly domek ...

Tož proč má telekom takový ceny, když už to má všechno vybudovaný? Ta údržba zas nějaké miliardy nestojí!

A co zaplaceni nakladu na vybudovani?

to nevím. shlédl jsem pouze před pár měsíci reportáž, která mi v paměti silně utkvěla, ale podrobnosti tam nebyly. nicméně bych si troufl odhadnout, že koleje patřily společnosti jiné.

to je asi největší překážka v oblasti českých drah či telekomunikací a to tím spíše, že koleje a dráty patří zrovna takových molochům.

A tak si představte, že v dobách Franze Josefa ty vlaky jezdily v průměru o deset % rychleji. ( Sice měli také větší množství zpoždění.) Ta dráha byl skoro celá státní (kromě těch bufetů, hotelů, bordelů, ...) a přitom nebyla ztrátová : ) A to tam nebyly žádné hlídací superpočítače, jaké jsou dnes - místo nich seděl u každých závor "poměrně nespolehlivý" děda, který dbal na bezpečnost. A přes těch strašně moc lidí, co pracocalo jen šestkrát denně, to fungovalo a ---- dokonce prosperovalo.

Poslyšte, pane Vráno, tuhle otázku nemyslíte vážně, že ne? Řekněte, že si jen dělaáte srandu, moc prosím.

Zkusil jste si už někdy odpovědět třeba na otázku, proč se na dálnicích vybírá mýtné, když už tam přece ty dálnice jsou (a asi vyrostly jak ta rozmarýnka na tom pražským mostě, co ji nikdo nezalívá, ona sama roste)? Proč splácíte zboží, které jste si vzal na půjčku (někdo ne, ale to už patří jinam)? Vždyť už tu pračku máte doma!

Moje poznamka se tykala toho, ze z poctu zrizenych stanic se neda celkem nic moc usuzovat na "prostredky vynalozene na zbudovani" (a to i v pripade, ze by nebyl znam pouze celkovy pocet, ale skutecne pocet stanic v dannem roce zrizenych).

Problémem u těch kolejí je právě ono dodržení jednotného grafikonu.
Totiž:
1. Kdo jednotný grafikon vytvoří?
(Konkurenti nejsou schopní se dohodnout! Příklady máme z Velké Británie a ... z telekomunikačního trhu u nás.)
2. Co bude, když nastane spoždění jednoho z konkurentů?
(On totiž může jeden z konkurentů vyvolat své zpoždění, kterým automaticky vytovří zpoždění svému soku. Může to dělat účelově, při cestě lukrativních vlaků.)
3. Kdo bude spravovat "nelukrativní" cesty?

Ono totiž je jednoduché přerozdělit si ty nejvýnosnější vlaky. Ale jak přikážete zůčastněným, že musí zařadit ten a ten vlak, když nemají dostatečný vozový park. Pak se na to buď "vykašlou", nebo pošlou nedostatečně vybavené soupravy. Nemůžete srovnávat dotovanou dopravní cestu s lukrativním Tokyjským metrem (je to něco jiného).

Ale jsou schopní, jsou.
V tý Anglii je malér v tom, že dráhy zprivatizovali včetně dopravní cesty. Blbě, moc blbě. Pan Profesor Velký Kormidelník a jistý Říman jim dodneška tleskají.
Státní dotace se nesnížily, ceny lístků (pokud vím) vzrostly a manadement šetří. Hlavně na údržbě, tam je to nejmíň vidět. Do prvního průseru...
Když jim praskla kolejnice pod vlakem, a byli mrtví, udělala se revize. Výsledek - cca 2000 míst s lomem, O KTERÝCH TI DEMENTI VĚDĚLI! Jen na to prděli. Ono to ještě vydrží. Když se na to přišlo, zastavila se kolejová doprava skoro v celý Anglii. A rozhodně na dýl, než zvládla alKajdá s leteckou v USA.
Ale je na výplatu dividend.

Cestu musí spravovat nevýdělečná organizace, nejlíp stát. Jinak to dopadne bledě, to věděl už mladičký (!) mocnář Franz Josef.

Za zpoždění se dají napařit pokuty, že nějaké spekulace každého přejdou. Penále za zpoždění cizích spojů může tu firmu i zlikvidovat. Penále může být i za nevyužití spoje, a to si každý rozmyslí nárokovat ho pro strejdu Příhodu. Jde to.
S přepravou osob to pochopitelně dopadne, pokud některé spoje nebude dotovat stát, jako to dopadlo s autobusovou. Tu páni ministři za ODS téměř zlikvidovali. A teď ODSmani ječí, že nemáme mobilní pracovní sílu... No, to je off-topic.

Já netvrdím, že to je ideální. Já souhlasím s Franzem Josefem, že (skoro) všecko by měl na kolejích řešit stát. (To "skoro" jsou bufáče, hospody, hajzlíky, peepshow a podobný nadstandard.) Jen ukazuju, jak jde i tam udělat konkurence.

Samozřejmě, když soukromník má cestu a zároveň provozuje dopravu, konkurence brečí. Případ ČTc. Jenže ty koleje se stavěly za státní. I za moje. Dost mých.
Linky ČTc ne.
Tak jsou halt koleje státní, i moje. Linky ČTc ne.

No, trochu nam schazi udaj kolik toho vlastne bylo vybudovano od roku, rekneme, 1990 (Vladan Crha tu sice kdysi jakesi cislo uvedl, pak se ale ukazalo, ze to nebyl pocet novych zbudovanych pripojek, ale pocet zrizenych telefonnich stanic, coz je neco jineho). A krome toho, i kdyz takove cislo znat budeme, je otazka, zda by do nakladu na univerzalni sluzbu mely byt zapocitany naklady bez ohledu na efektivitu vynalozeni takovych prostredku. A dale, mozna se mylim, ale predpokladam, ze vybudovani vedeni zahrnul SPT do nakladu na provoz univerzalni sluzby - a na tyto naklady se skladaji vsichni telekomunikacni operatori (pripoustim, ze SPT nejvetsi merou). Proste, na vybudovani naklady nelze sice smahem odmitnout jako "problem SPT", rozhodne je ale take nelze uplne jednoduse prijmout v jakekoliv vysi jako "naklad SPT, ktery je treba promitnout do cen".

No, prosperovalo... To záleží na tom, jak si tu prosperitu definujeme.
Dokud byly dráhy soukromé, moc neprosperovaly. Na takové pražsko-lánské koňce se moc nevydělávalo, spíš naopak, a podobné to bylo i s jinými. Jenže on ten Franz Josef potřeboval přepravovat vojáky (ne že by mu to bylo moc platné, poradce přes dráhy měl dobrýho, generály blbý) a taky - dnešními slovy - rozvojem infrastruktury podporoval hospodářství, hlavně průmysl.
Takže se to bohatě vyplatilo.

Kdyby stát zestátnil (za úhradu, pochopitelně) dráty ČTc, bavili bychom se o něčem jiném. Nebo kdyby ty linky vybudoval od počátku ve své režii.
Ale nevěřím, že by ty ceny byly moc jiné. Jen by se dalo víc přelévat z jedné služby do jiné, tu dotovat, tu přitlačit s cenou...
Nevím, socialismus byl založený na přerozdělování (rebalancování se dneska říká) a budoval jsem ho o dost dýl, než se mi líbilo. Lacinou elektřinu jsme doplatili v drahých škodovkách, laciný Sunar v drahých pomerančích, pokud byly.

Fakt nevím, co by bylo lepší. Ale nadávat by určitě bylo taky na co. Dneska se při nadávání aspoň nemusíme koukat, kdo zrovna připoslouchává.
Snad.

a) CTc (tedy i ja) standardne uvadi celkovy pocet telefonnich stanic na konci jednotlivych let, coz odrazi pouze narust pripadne pokles poctu linek. Pochopitelne, ze pokud bychom pocitali zrizene stanice od roku 1990, dostaneme cislo vyrazne vyssi, nez je rozdil mezi stavem na konci 1990 a treba 2001, protoze vzdy je treba vzit v uvahu urcity prirozeny "churn" rusenych stanic. Mimochodem - na konci roku 1993 (starsi cisla bohuzel z hlavy neznam) bylo v CR 1,96 milionu telefonnich stanic. Ted jich je cca 3,75 milionu.

b) investice do site predstavovaly od roku 1996 pres 160 mld Kc. Nezanedbatelna cast z nich byla mandatorni - tedy vynucena pozadavky statu. Fond univerzálni sluzby je urcen k hrazeni ztraty z provozovani US a za lonsky rok cinil 265 milionu (z toho 129 jeste zaplati CTc sam podle sveho podilu na trhu). Pokud by z nej mely byt uhrazeny investice do site, trvalo by to nejakych 600 let.