127/2005 Sb.
ZÁKON
ze dne 22. února 2005
o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících
zákonů (zákon o elektronických komunikacích)
Změna: 290/2005 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE
HLAVA I
Úvodní ustanovení
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon upravuje na základě práva Evropských
společenství1) podmínky podnikání a výkon státní správy, včetně
regulace trhu, v oblasti elektronických komunikací.
(2) Tento zákon se nevztahuje na obsah služeb poskytovaných
prostřednictvím sítí elektronických komunikací, jako je obsah
rozhlasového a televizního vysílání, finančních služeb a některých
služeb informační společnosti, není-li dále stanoveno jinak.
Oddělením regulace přenosu od regulace obsahu nejsou dotčeny
vazby, které mezi nimi existují, zejména pro zaručení mediální
plurality, kulturní rozmanitosti a ochrany spotřebitele.
(3) Tímto zákonem nejsou dotčeny předpisy na ochranu
hospodářské soutěže.
------------------------------------------------------------------
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES o přístupu
k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením
a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES o oprávnění
pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační
směrnice).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES o společném
předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací
(rámcová směrnice).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES o univerzální
službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb
elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES o zpracování
osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických
komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích).
Směrnice Komise 2002/77/ES o hospodářské soutěži na trzích sítí
a služeb elektronických komunikací.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/5/ES o rádiových
a koncových telekomunikačních zařízeních a vzájemném uznávání
jejich shody.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) účastníkem každý, kdo uzavřel s podnikatelem poskytujícím
veřejně dostupné služby elektronických komunikací smlouvu na
poskytování těchto služeb,
b) uživatelem každý, kdo využívá nebo žádá veřejně dostupnou
službu elektronických komunikací, pokud tento zákon nestanoví
jinak (§ 87 odst. 1),
c) koncovým uživatelem uživatel, který nezajišťuje veřejné
komunikační sítě nebo veřejně dostupné služby elektronických
komunikací,
d) spotřebitelem každá fyzická osoba, která využívá nebo žádá
veřejně dostupnou službu elektronických komunikací pro účely
mimo rámec její podnikatelské činnosti,
e) operátorem podnikatel, který zajišťuje nebo je oprávněn
zajišťovat veřejnou komunikační síť nebo přiřazené prostředky,
f) zajišťováním sítě elektronických komunikací zřízení této sítě,
její provozování a dohled nad ní nebo její zpřístupnění,
g) přiřazenými prostředky prostředky spojené se sítí nebo službou
elektronických komunikací, které umožňují nebo podporují
poskytování služeb prostřednictvím této sítě nebo služby; tyto
prostředky zahrnují také systémy podmíněného přístupu
a elektronické programové průvodce,
h) sítí elektronických komunikací přenosové systémy, popřípadě
spojovací nebo směrovací zařízení a jiné prostředky, které
umožňují přenos signálů po vedení, rádiem, optickými nebo
jinými elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí,
pevných sítí s komutací okruhů nebo paketů a mobilních zemských
sítí, sítí pro rozvod elektrické energie v rozsahu, v jakém
jsou používány pro přenos signálů, sítí pro rozhlasové
a televizní vysílání a sítí kabelové televize, bez ohledu na
druh přenášené informace,
i) elektronickým komunikačním zařízením technické zařízení pro
vysílání, přenos, směrování, spojování nebo příjem signálů
prostřednictvím elektromagnetických vln,
j) veřejnou komunikační sítí síť elektronických komunikací, která
slouží zcela nebo převážně k poskytování veřejně dostupných
služeb elektronických komunikací,
k) veřejnou telefonní sítí síť elektronických komunikací, která
slouží k poskytování veřejně dostupných telefonních služeb
a která umožňuje mezi koncovými body sítě přenos mluvené řeči,
jakož i jiných forem komunikace, jako je faksimilní a datový
přenos,
l) rozhraním
1. koncový bod veřejné pevné komunikační sítě,
2. rozhraní pro propojování veřejných komunikačních sítí nebo
přístup k nim, nebo
3. rádiové rozhraní pro cestu rádiových vln mezi rádiovými
zařízeními (koncový bod veřejné mobilní sítě) a jeho
technické specifikace,
m) koncovým bodem sítě fyzický bod, ve kterém je účastníkovi
poskytován přístup k veřejné komunikační síti; v případě sítí
zahrnujících komutaci nebo směrování je tento bod určen
specifickou síťovou adresou, která může být spojena s číslem
nebo jménem účastníka,
n) službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za
úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po
sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních
služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové
a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou
služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb
elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad
obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami
elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační
společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu
signálů po sítích elektronických komunikací,
o) veřejně dostupnou službou elektronických komunikací služba
elektronických komunikací, z jejíhož využívání není nikdo
předem vyloučen,
p) veřejně dostupnou telefonní službou veřejně dostupná služba
elektronických komunikací umožňující uskutečňování národních
a mezinárodních volání a přístup k číslům tísňového volání
prostřednictvím jednoho nebo více čísel číslovacího plánu; tato
služba může podle potřeby zahrnovat poskytování jedné nebo více
následujících služeb:
1. operátorských služeb,
2. informačních služeb o telefonních číslech,
3. vedení telefonních seznamů,
4. zajišťování veřejných telefonních automatů,
5. doplňkových služeb uvedených v § 38 odst. 2 písm. g),
6. zajišťování zvláštních telekomunikačních koncových zařízení
pro osoby zdravotně postižené nebo se zvláštními sociálními
potřebami, nebo
7. přístup ke službám s geograficky nevázanými čísly,
q) univerzální službou soubor služeb stanovený v § 38, které jsou
dostupné ve stanovené kvalitě všem koncovým uživatelům na celém
území státu za dostupnou cenu; dostupnou cenou se rozumí cena
zohledňující úroveň spotřebitelských cen a příjmy obyvatel,
r) radiokomunikační službou komunikační činnost, která spočívá
v přenosu, vysílání nebo příjmu signálů prostřednictvím
rádiových vln,
s) voláním spojení uskutečněné prostřednictvím veřejně dostupné
telefonní služby, které umožňuje obousměrnou komunikaci
v reálném čase,
t) škodlivou interferencí rušení, které ohrožuje funkčnost
radionavigační služby nebo jiných bezpečnost zajišťujících
radiokomunikačních služeb, nebo které jinak vážně zhoršuje,
znemožňuje nebo opakovaně přerušuje radiokomunikační služby
provozované v souladu s tímto zákonem a dalšími právními
předpisy,
u) integritou sítě funkčnost a provozuschopnost propojených sítí
elektronických komunikací, ochrana těchto sítí vůči poruchám
způsobeným elektromagnetickým rušením nebo provozním zatížením,
v) interoperabilitou služby takové nastavení přenosových parametrů
služby a rozhraní, které umožňuje komunikaci mezi koncovými
uživateli nebo mezi koncovým uživatelem a podnikatelem
poskytujícím službu prostřednictvím technologicky různých sítí
elektronických komunikací,
w) regulací usměrňování komunikačních činností a vztahů za účelem
dosažení a udržení konkurenčního prostředí, ochrany trhu
elektronických komunikací, včetně ochrany uživatelů služeb
elektronických komunikací, vydáváním rozhodnutí, opatření
obecné povahy a stanovisek podle tohoto zákona a v jeho
mezích.
§ 3
(1) Zřizuje se Český telekomunikační úřad (dále jen "Úřad")
jako ústřední správní úřad pro výkon státní správy ve věcech
stanovených tímto zákonem, včetně regulace trhu a stanovování
podmínek pro podnikání v oblasti elektronických komunikací
a poštovních služeb.2)
(2) Sídlem Úřadu je Praha.
(3) Úřad je účetní jednotkou. Úřad má samostatnou kapitolu ve
státním rozpočtu České republiky.
------------------------------------------------------------------
2) Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých
zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších
předpisů.
HLAVA II
Cíle a základní zásady regulace
§ 4
Regulace je prováděna za účelem nahradit chybějící účinky
hospodářské soutěže, vytvářet předpoklady pro řádné fungování
hospodářské soutěže a pro ochranu uživatelů a dalších účastníků
trhu do doby dosažení plně konkurenčního prostředí.
§ 5
(1) Ministerstvo informatiky (dále jen "Ministerstvo") a Úřad
podporují hospodářskou soutěž při zajišťování sítí a poskytování
služeb elektronických komunikací a přiřazených prostředků
a doplňkových služeb podnikateli zejména tím, že při rozhodování
ve své působnosti
a) zajišťují, aby uživatelé, včetně zdravotně postižených
uživatelů, získali maximální výhody z hlediska možnosti volby
služby, ceny a kvality,
b) zajišťují, aby nedocházelo k narušování nebo omezování
hospodářské soutěže v odvětví elektronických komunikací,
c) podporují efektivní investice do infrastruktury a podporují
inovaci a
d) zajišťují účinnou správu a účelné využívání rádiových kmitočtů
a čísel.
(2) Ministerstvo a Úřad přispívají k rozvoji vnitřního trhu
Evropských společenství zejména tím, že
a) při svém rozhodování odstraňují překážky pro zajišťování sítí
elektronických komunikací, přiřazených prostředků a doplňkových
služeb a poskytování služeb elektronických komunikací mezi
členskými státy Evropské unie (dále jen "členský stát"),
b) při svém rozhodování podporují zřizování a rozvoj
transevropských sítí a interoperabilitu celoevropských služeb
mezi členskými státy,
c) při svém rozhodování zajišťují, aby za srovnatelných podmínek
nedocházelo k diskriminaci mezi podnikateli zajišťujícími sítě
nebo poskytujícími služby elektronických komunikací, a
d) spolupracují v souladu se zásadou transparentnosti s národními
regulačními úřady jiných členských států a s Komisí Evropských
společenství (dále jen "Komise") na zajištění jednotné
regulační praxe při aplikaci příslušných směrnic Evropských
společenství.
(3) Úřad dále prosazuje zájmy koncových uživatelů zejména
tím, že při své činnosti
a) zajišťuje, aby všichni koncoví uživatelé měli přístup
k univerzální službě podle § 38,
b) zajišťuje v souladu s ustanoveními tohoto zákona vysokou úroveň
ochrany spotřebitelů,
c) přispívá k zajištění vysoké úrovně ochrany osobních údajů
a soukromí,
d) podporuje poskytování jasně formulovaných informací, zejména
prosazováním transparentnosti cen a podmínek pro používání
veřejně dostupných služeb elektronických komunikací,
e) řeší v souladu s ustanoveními tohoto zákona potřeby zdravotně
postižených koncových uživatelů nebo osob s nízkými příjmy a
f) podporuje zachování integrity a bezpečnosti veřejných
komunikačních sítí.
(4) V rámci naplňování cílů uvedených v odstavcích 1 až 3 se
Ministerstvo a Úřad řídí zejména zásadami nediskriminace,
objektivity, technologické neutrality, transparentnosti
a proporcionality uvedenými v § 6. Ustanovení tohoto zákona
týkající se regulačních činností Úřadu v oblasti sítí a služeb
elektronických komunikací je třeba v pochybnostech o jejich
významu vykládat v souladu s těmito zásadami.
§ 6
(1) Ministerstvo a Úřad nesmí svým jednáním a rozhodováním
poskytnout výhodu jednomu podnikateli nebo uživateli, nebo skupině
podnikatelů nebo uživatelů, na úkor ostatních podnikatelů nebo
uživatelů, aniž by jednaly na základě tohoto zákona a toto jednání
bylo odůvodněné rozdíly v postavení dotčených osob. Jakýkoliv
rozdíl v zacházení musí být v souladu s tímto zákonem.
(2) Úřad je povinen průběžně sledovat a vyhodnocovat účinky
uložených nápravných opatření na jednotlivé relevantní trhy
i v období mezi jejich analýzami prováděnými podle tohoto zákona.
Zjistí-li, že uložené nápravné opatření má na trhy nežádoucí
účinek, neúměrně je deformuje nebo již pominul důvod k jeho
uložení, neprodleně je zruší.
(3) Ministerstvo a Úřad jsou povinny zohlednit potřebu
technologicky neutrální regulace; technologicky neutrální regulací
se rozumí regulace, která neukládá povinnost použít konkrétní druh
technologie a ani žádný druh technologie nezvýhodňuje.
(4) V rámci naplňování zásady transparentnosti je Úřad,
nestanoví-li tento zákon jinak, povinen
a) poskytovat podnikatelům poskytujícím veřejně dostupné služby
elektronických komunikací a uživatelům s předstihem všechny
informace, které jsou rozhodující pro posouzení věci a jejichž
poskytnutí nebrání ustanovení zvláštního právního předpisu,3)
aby byla umožněna předvídatelnost jednání Úřadu v případech,
kde tento zákon s určitým stavem spojuje právo nebo povinnost
Úřadu konat,
b) náležitě odůvodnit opatření obecné povahy a rozhodnutí, včetně
rozhodnutí o ceně.
------------------------------------------------------------------
3) Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných
skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších
předpisů.
HLAVA III
Regulace komunikačních činností
Díl 1
Komunikační činnosti a podnikání
§ 7
(1) Komunikačními činnostmi jsou
a) zajišťování sítí elektronických komunikací,
b) poskytování služeb elektronických komunikací,
c) provozování přístrojů (§ 73).
(2) Zajišťování veřejné komunikační sítě, poskytování veřejně
dostupné služby elektronických komunikací a zajišťování sítí
elektronických komunikací pro účely bezpečnosti státu se
uskutečňují ve veřejném zájmu.
§ 8
(1) Předmětem podnikání v elektronických komunikacích je
a) zajišťování veřejných komunikačních sítí,
b) poskytování služeb elektronických komunikací.
(2) Podnikat v elektronických komunikacích na území České
republiky mohou za podmínek stanovených tímto zákonem fyzické
a právnické osoby, které splňují obecné podmínky. Oprávnění
k podnikání vzniká těmto osobám dnem doručení oznámení podnikání,
které splňuje náležitosti podle § 13, nestanoví-li tento zákon
jinak.
(3) Obecnými podmínkami pro podnikání v elektronických
komunikacích se rozumí
a) u fyzických osob dosažení věku nejméně 18 let,
b) u fyzických osob plná způsobilost k právním úkonům,
c) u fyzických osob bezúhonnost,
d) předložení dokladu o tom, že fyzická nebo právnická osoba nemá
nedoplatky na daních nebo odvodech, poplatcích, úhradách,
úplatách, pokutách a penále, včetně nákladů řízení, které
vybírají a vymáhají územní finanční orgány podle zvláštního
právního předpisu.4) Doklad vyhotoví místně příslušný finanční
úřad,
e) skutečnost, že fyzická nebo právnická osoba nemá nedoplatek na
pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, nebo na
pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na
státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo
povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením
splátek. Tuto skutečnost fyzická nebo právnická osoba doloží
čestným prohlášením.
(4) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten,
kdo nebyl pravomocně odsouzen
a) pro trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí
svobody v trvání alespoň 1 roku,
b) pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata
souvisí s podnikáním a na který se nevztahuje písmeno a), nebo
c) pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata
souvisí s předmětem podnikání,
anebo se na něho hledí, jako by nebyl odsouzen.5)
(5) U právnické osoby musí obecné podmínky podle odstavce 3
splňovat rovněž osoba oprávněná jednat jejím jménem.
(6) Bezúhonnost dokládá fyzická osoba Úřadu výpisem
z evidence Rejstříku trestů, který nesmí být starší 3 měsíců.
Zahraniční fyzická osoba dokládá bezúhonnost Úřadu
i odpovídajícími doklady vydanými státem, jehož je občanem, jakož
i doklady vydanými státy, ve kterých se více než 3 měsíce
nepřetržitě zdržovala v posledních 3 letech. Tyto doklady nesmí
být starší 3 měsíců.
------------------------------------------------------------------
4) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění
pozdějších předpisů.
5) Například § 60, 60a, 70 trestního zákona.
Díl 2
Všeobecné oprávnění
§ 9
Vydání všeobecného oprávnění
(1) Všeobecné oprávnění je opatření obecné povahy Úřadu,
které stanoví podmínky výkonu komunikačních činností vztahující se
na všechny nebo na určité druhy sítí a služeb elektronických
komunikací a na provozování přístrojů a které je závazné pro
fyzické a právnické osoby vykonávající činnosti podle § 7.
(2) Úřad je oprávněn vydat všeobecné oprávnění k zajišťování
sítí elektronických komunikací a přiřazených prostředků,
k poskytování služeb elektronických komunikací, k provozování
přístrojů a k využívání rádiových kmitočtů, pro které není třeba
udělit individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů
(§ 17).
§ 10
Podmínky stanovené všeobecným oprávněním
(1) Úřad všeobecným oprávněním stanoví konkrétní podmínky
týkající se
a) peněžních příspěvků na financování univerzální služby,
b) interoperability služeb a propojení sítí,
c) zajištění dostupnosti a využívání čísel z číslovacího plánu pro
koncové uživatele včetně podmínek jejich využívání,
d) ochrany životního prostředí, územního plánování, přístupu na
nemovitosti včetně jejich užívání, společného umístění nebo
sdílení zařízení, včetně, kde je to aplikovatelné, jakýchkoliv
finančních nebo technických záruk nutných pro provedení prací,
e) povinnosti poskytovat službu šíření určeného rozhlasového nebo
televizního programu a s tímto programem související služby
podle § 72,
f) ochrany osobních údajů a soukromí,
g) ochrany spotřebitelů,
h) omezení ve vztahu k přenášení takového obsahu, který
představuje porušování právních předpisů,
i) informací, které subjekty oznamují podle § 13 a 115,
j) zajišťování sítí elektronických komunikací za stavu nebezpečí,
nouzového stavu, stavu ohrožení státu6) a válečného stavu7)
(dále jen "krizové stavy"),
k) ochrany občanů před škodlivými účinky elektromagnetického
záření způsobeného sítěmi elektronických komunikací,8)
l) zajištění integrity veřejných komunikačních sítí a prevence
elektromagnetického rušení mezi sítěmi nebo službami
elektronických komunikací,
m) ochrany veřejných komunikačních sítí vůči neoprávněnému
přístupu podle § 89 odst. 1,
n) využívání rádiových kmitočtů s ohledem na účinné využívání
rádiového spektra a zabránění škodlivé interferenci,
o) plnění povinnosti podle § 62, nebo
p) plnění povinností podle § 97.
(2) Podmínky podle odstavce 1 Úřad stanoví ve všeobecném
oprávnění pouze tehdy, nestanoví-li je tento zákon nebo zvláštní
právní předpis.
------------------------------------------------------------------
6) § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení
a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších
předpisů.
7) Čl. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České
republiky.
8) Nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před
neionizujícím zářením.
§ 11
Zvláštní povinnosti
(1) Zvláštní povinnosti pro právnické nebo fyzické osoby
vykonávající komunikační činnosti je Úřad oprávněn za podmínek
stanovených zákonem uložit rozhodnutím odděleně od podmínek
uvedených ve všeobecném oprávnění a po konzultaci podle § 130
a 131.
(2) Zvláštními povinnostmi podle odstavce 1 se rozumí
a) povinnosti spojené s poskytováním univerzální služby podle dílu
6 této hlavy,
b) povinnosti uvedené v § 51 odst. 3, 4, 8 a 9,
c) povinnosti týkající se přístupu k síti podle § 79 a 84,
d) povinnosti týkající se systému podmíněného přístupu (§ 83).
(3) Informace o uložení zvláštních povinností Úřad uveřejní.
§ 12
Změna a zrušení všeobecného oprávnění
Úřad změní nebo zruší v souladu s postupem podle § 130 a 131
všeobecné oprávnění v odůvodněných případech. Odůvodněnými případy
se rozumí
a) změna skutečností, na základě kterých bylo všeobecné oprávnění
vydáno,
b) dodržení závazků vyplývajících z členství České republiky
v mezinárodních organizacích,
c) zajištění obrany a bezpečnosti státu.9)
------------------------------------------------------------------
9) Zákon č. 110/1998 Sb.
§ 13
Oznámení podnikání
(1) Fyzická a právnická osoba, která hodlá vykonávat
komunikační činnost, která je podnikáním v elektronických
komunikacích, je povinna předem tuto skutečnost písemně
oznámit10) (dále jen "oznámení") Úřadu. Oznámení je učiněno dnem
jeho doručení Úřadu.
(2) Fyzická osoba v oznámení uvede jméno a příjmení,
popřípadě obchodní firmu, místo trvalého pobytu nebo přechodného
pobytu nad 90 dnů na území České republiky, popřípadě bydliště
v zahraničí (dále jen "bydliště") a identifikační číslo, bylo-li
přiděleno.
(3) Právnická osoba v oznámení uvede obchodní firmu, název,
sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České
republiky, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, příjmení
a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby.
(4) Fyzická a právnická osoba dále v oznámení uvede
a) vymezení druhu a územního rozsahu veřejné komunikační sítě,
kterou hodlá zajišťovat, a popis služby elektronických
komunikací, kterou hodlá poskytovat, včetně údajů o síti,
jejímž prostřednictvím bude služba poskytována, s odkazem na
příslušné všeobecné oprávnění,
b) datum předpokládaného zahájení zajišťování veřejné komunikační
sítě nebo poskytování služby elektronických komunikací,
c) způsob zajištění povinnosti stanovené v § 97.
(5) Fyzická a právnická osoba dále při oznámení doloží
splnění obecných podmínek podle § 8 odst. 3 a zaplacení správního
poplatku.
(6) Fyzická a právnická osoba, která splnila oznamovací
povinnost podle odstavců 2 až 5, je povinna Úřadu písemně
neprodleně sdělit změny údajů uvedených v oznámení.
(7) Fyzická a právnická osoba, která ukončila vykonávání
komunikační činnosti podle všeobecného oprávnění, je povinna ve
lhůtě 1 týdne od ukončení výkonu komunikační činnosti oznámit tuto
skutečnost Úřadu, a to podle odstavce 1 obdobně.
(8) Podnikatel žádající o přístup nebo propojení není povinen
oznámit Úřadu vykonávání komunikačních činností, neposkytuje-li na
území České republiky službu elektronických komunikací nebo
nezajišťuje-li síť elektronických komunikací.
------------------------------------------------------------------
10) § 40 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění
pozdějších předpisů.
§ 14
Osvědčení a evidence podnikatelů
(1) Do 1 týdne od doručení oznámení Úřad vydá osobě uvedené
v § 13 odst. 1 osvědčení potvrzující, že tato osoba předložila
oznámení podle § 13. Nesplňuje-li oznámení náležitosti podle
§ 13, Úřad neprodleně vyzve dotčenou osobu k jeho doplnění ve
lhůtě ne menší než 14 dnů. Nesplňuje-li oznámení náležitosti ani
po uplynutí této lhůty, Úřad osvědčení nevydá, řízení zastaví
a tuto skutečnost dotčené osobě sdělí.
(2) V osvědčení podle odstavce 1 Úřad uvede
a) tyto identifikační údaje:
1. u fyzické osoby jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu,
bydliště a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
2. u právnické osoby obchodní firmu, sídlo, popřípadě sídlo
organizační složky na území České republiky, identifikační
číslo, bylo-li přiděleno,
b) vymezení druhu a územního rozsahu sítě elektronických
komunikací, nebo služby elektronických komunikací, jejíž
zajišťování nebo poskytování bylo oznámeno, a skutečnost, zda
oznamovateli vzniklo oprávnění podle § 79 a 104.
(3) Úřad vede v elektronické podobě databázi fyzických
a právnických osob, které splnily oznamovací povinnost podle § 13
odst. 1. Databáze obsahuje údaje nejvýše v rozsahu údajů uvedených
v odstavcích 2 a 4. Databáze je veřejně přístupná způsobem
umožňujícím dálkový přístup.
(4) Má-li osoba uvedená v databázi povinnost přednostně
poskytovat služby za krizových stavů, vyznačí Úřad tuto skutečnost
v databázi.
(5) Na žádost osoby uvedené v § 13 odst. 6 vydá Úřad
osvědčení o sdělení změny oznámených údajů v rozsahu odstavce 2.
Vydání tohoto osvědčení je podmíněno zaplacením správního
poplatku.
Díl 3
Správa rádiového spektra
§ 15
Povinnosti Úřadu
(1) Úřad vykonává k zajištění správy a účelného využívání
rádiových kmitočtů správu rádiového spektra, která je v souladu
s harmonizačními záměry Evropských společenství (dále jen
"Společenství"). Rádiovým spektrem se rozumí elektromagnetické
vlny o kmitočtu od 9 kHz do 3 000 GHz šířené prostorem bez
zvláštního vedení.
(2) Správou rádiového spektra se rozumí sestavování návrhu
plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka)
a jeho změn, sestavování plánu využití rádiového spektra,
udělování individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů,
udělování přídělu rádiových kmitočtů, udělování souhlasu k převodu
práv vyplývajících z přídělu rádiových kmitočtů, přidělování
volacích značek a identifikačních čísel a kódů, koordinace
rádiových kmitočtů a kmitočtových pásem a kontrola využívání
rádiového spektra. Úřad v rámci správy rádiového spektra odpovídá
za jeho optimální využití.
(3) Úřad vede databázi přidělených rádiových kmitočtů,
vydaných individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů
a vydaných přídělů rádiových kmitočtů, která obsahuje zejména
čísla rozhodnutí, kterými byly rádiové kmitočty přiděleny, včetně
doby, na kterou byly přiděleny. Databáze je veřejně přístupná
způsobem umožňujícím dálkový přístup. Veřejný přístup není
k údajům o rádiových kmitočtech přidělených
a) Ministerstvu vnitra pro účely bezpečnosti státu,
b) Policii České republiky pro účely bezpečnosti státu,
c) Bezpečnostní informační službě,
d) Vězeňské službě a justiční stráži České republiky,
e) Hasičskému záchrannému sboru České republiky,
f) Ministerstvu obrany pro vojenské účely.
§ 16
Kmitočtové plány
(1) Plán přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová
tabulka) stanoví Ministerstvo vyhláškou.
(2) Plán využití rádiového spektra, popřípadě jeho části,
Úřad vydává jako opatření obecné povahy.
(3) Plán přidělení kmitočtových pásem v souladu se závazky
vyplývajícími z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika
vázána, nebo z členství v mezinárodních organizacích obsahuje
kmitočtová pásma pro jednotlivé radiokomunikační služby a rádiová
zařízení a obecné podmínky pro využívání kmitočtů.
(4) Úřad v plánu využití rádiového spektra stanoví technické
parametry a podmínky využití rádiového spektra radiokomunikačními
službami.
(5) Úřad je oprávněn upřednostnit ve veřejném zájmu využívání
rádiového spektra pro poskytování univerzální služby a poskytování
veřejně dostupných služeb elektronických komunikací.
(6) Plán využití rádiového spektra a informace o právech,
podmínkách, postupech a poplatcích týkajících se využívání
rádiového spektra Úřad uveřejní. Úřad tyto informace průběžně
aktualizuje. Údaje o kmitočtových pásmech vyhrazených v plánu
využití rádiového spektra Ministerstvu obrany pro vojenské účely
se neuveřejňují.
(7) Způsob tvorby volacích značek a identifikačních čísel
a kódů, jejich používání a druhy radiokomunikačních služeb, pro
něž jsou vyžadovány, stanoví prováděcí právní předpis.
(8) Technické a provozní podmínky amatérské radiokomunikační
služby stanoví prováděcí právní předpis.
§ 17
Individuální oprávnění k využívání rádiových
kmitočtů
(1) Rádiové kmitočty lze využívat jen na základě
individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů (dále jen
"oprávnění k využívání rádiových kmitočtů"), nestanoví-li tento
zákon jinak. Není-li k využívání rádiových kmitočtů nezbytné
udělit oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, Úřad stanoví
podmínky k jejich využívání ve všeobecném oprávnění.
(2) V případech, kdy je nezbytné udělit oprávnění k využívání
rádiových kmitočtů, Úřad rozhodne o jejich udělení kterémukoli
podnikateli zajišťujícímu síť elektronických komunikací nebo
poskytujícímu službu elektronických komunikací podle všeobecného
oprávnění nebo podnikateli užívajícímu tyto sítě nebo služby,
anebo nepodnikající osobě v souladu s podmínkami zajišťujícími
účelné využívání rádiových kmitočtů, a to na základě jeho písemné
žádosti podané Úřadu.
(3) Žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů
musí obsahovat
a) je-li žadatelem
1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu nebo název,
sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České
republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno,
příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této
právnické osoby,
2. podnikající fyzická osoba, jméno a příjmení, popřípadě
obchodní firmu, bydliště, místo podnikání a identifikační
číslo, bylo-li přiděleno,
3. nepodnikající osoba, jméno a příjmení, bydliště a datum
narození fyzické osoby, nebo název a sídlo, popřípadě sídlo
organizační složky na území České republiky, popřípadě
identifikační číslo právnické osoby,
b) údaje o rádiových kmitočtech, které jsou požadovány, včetně
jejich technických parametrů, a účel jejich využívání,
nejsou-li tyto kmitočty a jejich technické parametry závazně
stanoveny mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika
vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce
mezinárodních smluv,
c) návrh požadované volací značky, identifikačního čísla nebo
kódu, jsou-li pro daný druh radiokomunikační služby nezbytné,
d) vymezení předpokládaného území využívání rádiových kmitočtů,
je-li pro jejich využívání nezbytné,
e) požadovanou dobu využívání rádiových kmitočtů.
(4) Rozsah požadovaných údajů podle odstavce 3 písm. b) pro
jednotlivé druhy radiokomunikačních služeb stanoví Úřad opatřením
obecné povahy.
(5) Žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů
musí být doložena
a) licencí podle zvláštního právního předpisu11) nebo smlouvou
s držitelem takové licence, požaduje-li žadatel využívání
rádiových kmitočtů pro šíření a přenos rozhlasového nebo
televizního vysílání (rozhlasová služba),
b) průkazem odborné způsobilosti, je-li tímto zákonem požadován,
c) u osob zapsaných v obchodním rejstříku výpisem ne starším než
3 měsíce, popřípadě ověřenou kopií smlouvy nebo listiny
o zřízení nebo založení právnické osoby,
d) u fyzických podnikajících osob a osoby oprávněné jednat jménem
právnické osoby výpisem z evidence Rejstříku trestů ne starším
než 3 měsíce,
e) osvědčením o zápisu do leteckého rejstříku České republiky,
nebo osvědčením o přidělení poznávací značky, požaduje-li
žadatel udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů na
palubě letadla,
f) potvrzením Ministerstva dopravy o provedení kmitočtové
koordinace v rámci leteckých mezinárodních organizací,
požaduje-li žadatel udělení oprávnění k využívání rádiových
kmitočtů letecké pohyblivé služby,12)
g) osvědčením o zápisu do plavebního rejstříku České republiky,
požaduje-li žadatel udělení oprávnění k využívání rádiových
kmitočtů na vnitrozemském plavidle,13) nebo do námořního
rejstříku České republiky, požaduje-li žadatel udělení
oprávnění k využívání kmitočtů na námořním plavidle;14) zápis
plavidla do plavebního rejstříku České republiky je možno
rovněž doložit lodním osvědčením.14)
(6) Úřad rozhodne o udělení oprávnění k využívání rádiových
kmitočtů bezodkladně. Jedná-li se o rádiové kmitočty vyhrazené pro
zvláštní účely v rámci plánu přidělení kmitočtových pásem a plánu
využití rádiového spektra, rozhodne Úřad ve lhůtě 6 týdnů ode dne
podání úplné žádosti. Tuto lhůtu je Úřad oprávněn prodloužit,
je-li to nezbytné z důvodu výběrového řízení (§ 21), nejdéle však
o 8 měsíců. Lhůty vyplývající z mezinárodních dohod týkajících se
využívání rádiových kmitočtů nebo orbitálních pozic nejsou tímto
dotčeny.
(7) Je-li více žadatelů o udělení oprávnění k využívání
stejných rádiových kmitočtů, Úřad rozhodne o udělení oprávnění
podle pořadí došlých žádostí; tento postup se neuplatní u žadatelů
o povolení k provozu stanic amatérské radiokomunikační služby.
Žádá-li žadatel pro účely dokrytí území, na kterém je oprávněn
šířit a přenášet rozhlasové nebo televizní vysílání, o udělení
dalšího oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro šíření
a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, Úřad si před
vydáním rozhodnutí vyžádá od Rady pro rozhlasové a televizní
vysílání stanovisko. Neobdrží-li Úřad toto stanovisko do 30 dnů od
požádání, platí, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
s udělením oprávnění souhlasí.
(8) Úřad může vydat oprávnění k využívání rádiových kmitočtů
pro rozhlasovou službu, jen je-li vydána licence podle zvláštního
právního předpisu11) nebo jen se souhlasem Rady pro rozhlasové
a televizní vysílání, a to i pro jiné radiokomunikační služby
v části rádiového spektra vyhrazené pro rozhlasovou službu.
(9) Úřad přednostně rozhodne o udělení oprávnění k využívání
rádiových kmitočtů nezbytných k zajištění činnosti orgánů
Ministerstva vnitra, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro
zahraniční styky a informace, Policie České republiky, Vězeňské
služby a justiční stráže České republiky, Hasičského záchranného
sboru České republiky a jednotek požární ochrany, záchranné
zdravotní služby a celních orgánů.15)
(10) Kmitočtová pásma vyhrazená v plánu přidělení
kmitočtových pásem Ministerstvu obrany pro vojenské účely mohou
být využívána pro vojenské účely bez rozhodnutí o udělení
oprávnění k využívání rádiových kmitočtů.
(11) Úřad neudělí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů,
jestliže
a) to vyžaduje bezpečnost státu,
b) to vyžaduje dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní
smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla
vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,
anebo z členství České republiky v Evropské unii anebo
v mezinárodních organizacích,
c) využívání požadovaných rádiových kmitočtů neumožňuje plán
přidělení kmitočtových pásem nebo plán využití rádiového
spektra,
d) žadatel ani na opakovanou výzvu Úřadu a v jím stanovené lhůtě
nepředložil úplnou žádost o udělení oprávnění k využívání
rádiových kmitočtů,
e) požadované rádiové kmitočty nejsou k dispozici nebo je nelze
zkoordinovat, nebo
f) žadatel, v případě právnické osoby osoba oprávněná jednat jejím
jménem, není bezúhonný; bezúhonnost se neposuzuje a nedokládá
u provozovatelů amatérské radiokomunikační služby.
(12) Úřad může rozhodnout, že neudělí oprávnění k využívání
rádiových kmitočtů také žadateli, který má nedoplatky po lhůtě
splatnosti na pokutách nebo poplatcích uložených podle tohoto
zákona.
(13) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle
odstavce 6 nemá odkladný účinek.
------------------------------------------------------------------
11) Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového
a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů.
12) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších
předpisů.
13) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění
pozdějších předpisů.
14) Zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě.
15) § 1 odst. 7 zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České
republiky.
§ 18
Vydání oprávnění k využívání rádiových kmitočtů
(1) Úřad v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů uvede
a) byla-li žadatelem
1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu nebo název,
sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České
republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
2. podnikající fyzická osoba, jméno a příjmení, popřípadě
obchodní firmu, bydliště, místo podnikání a identifikační
číslo, bylo-li přiděleno,
3. jiná nepodnikající osoba, jméno a příjmení, bydliště a datum
narození fyzické osoby, nebo název a sídlo, popřípadě sídlo
organizační složky na území České republiky, popřípadě
identifikační číslo právnické osoby,
b) údaje o rádiových kmitočtech nebo kmitočtovém pásmu včetně
jejich technických parametrů,
c) označení služby nebo druhu sítě nebo technologie, pro které
bylo oprávnění k využívání rádiových kmitočtů uděleno,
d) typ vysílacího rádiového zařízení, pokud je to vyžadováno
mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která
byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních
smluv, anebo to vyplývá z členství České republiky
v mezinárodních organizacích,
e) přidělené volací značky, identifikační čísla a kódy, jsou-li
pro daný druh radiokomunikační služby nezbytné,
f) výši poplatků podle § 24, nestanoví-li tento zákon jinak,
g) dobu platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů.
(2) Úřad může v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů
uložit podmínky týkající se
a) zamezení škodlivé interference a ochrany občanů před škodlivými
účinky elektromagnetického záření,8)
b) povinností vyplývajících z příslušných mezinárodních dohod
o využívání rádiových kmitočtů.
Tyto podmínky Úřad může stanovit, nestanoví-li je tento zákon,
všeobecné oprávnění nebo zvláštní právní předpis.
(3) Doba platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů
podle odstavce 1 písm. g) musí být přiměřená dané službě
elektronických komunikací a v souladu s kmitočtovými plány,
harmonizačními záměry Společenství, mezinárodními smlouvami,
kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce
zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, a bezpečností státu.
Pokud je oprávnění k využívání rádiových kmitočtů udělováno pro
rozhlasové a televizní vysílání, nesmí být doba platnosti kratší
než doba, na kterou je udělena licence podle zvláštního zákona.11)
(4) Bylo-li využívání rádiových kmitočtů harmonizováno na
úrovni Společenství a byly-li stanoveny podmínky jejich využívání,
rozhodne Úřad o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů
podnikateli určenému podle pravidel Společenství nebo v souladu
s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána. Jsou-li
splněny podmínky spojené s oprávněním k využívání rádiových
kmitočtů stanovené podle tohoto zákona nebo na jeho základě,
nestanoví Úřad v oprávnění žádné další podmínky, které by
omezovaly nebo opožďovaly využívání rádiových kmitočtů.
(5) Držitel individuálního oprávnění k využívání kmitočtů je
povinen Úřadu neprodleně oznámit změnu skutečností, na základě
kterých mu bylo toto oprávnění uděleno.
------------------------------------------------------------------
8) Nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před
neionizujícím zářením.
11) Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového
a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů.
§ 19
Změna, prodloužení, odnětí a pozbytí platnosti oprávnění
k využívání rádiových kmitočtů
(1) Úřad může rozhodnout o změně oprávnění k využívání
rádiových kmitočtů, vyžaduje-li to
a) dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je
Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů
nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České
republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích,
b) nezbytně bezpečnost státu a není-li možné ji zajistit jiným
způsobem,
c) změna skutečností, na základě kterých bylo uděleno individuální
oprávnění k využívání rádiových kmitočtů,
d) držitel individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů
z důvodu změny technických parametrů přiděleného kmitočtu;
žádost o změnu přiděleného kmitočtu se považuje za žádost
o udělení nového individuálního oprávnění k využívání rádiových
kmitočtů.
S výjimkou případu uvedeného v písmenu d) Úřad musí o záměru
učinit takové změny informovat dotčené osoby a poskytnout jim
lhůtu 1 měsíc k vyjádření. V případech uvedených v písmenech a) až
c) může Úřad tuto lhůtu zkrátit, nejméně však na 7 dnů. Zkrácení
lhůty Úřad odůvodní.
(2) Dojde-li ke změně podle odstavce 1 písm. a) a b), hradí
efektivně a účelně vynaložené náklady vyvolané touto změnou
držiteli oprávnění nebo Ministerstvu obrany prostřednictvím
radiokomunikačního účtu Úřad.
(3) Na žádost držitele oprávnění k využívání rádiových
kmitočtů Úřad rozhodne o prodloužení doby platnosti tohoto
oprávnění. Pokud tomu nebrání skutečnosti uvedené v odstavci 1
písm. a), Úřad dobu platnosti prodlouží, nejvýše však o dobu
uvedenou v oprávnění. Dobu platnosti lze prodloužit opakovaně.
(4) Úřad rozhodne o odnětí oprávnění k využívání rádiových
kmitočtů, jestliže
a) držitel oprávnění přestal splňovat některou z podmínek, na
jejichž základě mu bylo oprávnění uděleno, nebo podmínky
stanovené zvláštním právním předpisem,16)
b) držitel oprávnění nesplní povinnosti stanovené tímto zákonem
nebo rozhodnutím o udělení oprávnění nebo o změně oprávnění,
a nápravu nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem podle § 114,
ačkoliv byl na možnost odnětí oprávnění z tohoto důvodu Úřadem
písemně upozorněn,
c) je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní
smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla
vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,
anebo z členství České republiky v Evropské unii anebo
mezinárodních organizacích, anebo vyžaduje-li to bezpečnost
státu,
d) držitel oprávnění nevyužíval přidělené kmitočty nepřetržitě po
dobu 6 měsíců nebo opakovaně přerušil využívání přidělených
kmitočtů na souhrnnou dobu 12 měsíců v průběhu 2 let anebo je
využíval k jiným účelům, než pro které mu byly přiděleny; do
doby přerušení využívání kmitočtů se nezapočítávají doby nutné
pro opravy a údržbu vysílacích rádiových zařízení, nebo doba,
kdy efektivnímu využívání kmitočtů bránily odůvodněné technické
překážky; doba užívání kmitočtů se nesleduje u provozovatelů
amatérské radiokomunikační služby, nebo
e) držitel oprávnění o odnětí požádal.
(5) Rozhodne-li Úřad o odnětí oprávnění podle odstavce 4
písm. d), může žadatel požádat znovu o udělení oprávnění nejdříve
po uplynutí 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí oprávnění
nabylo právní moci.
(6) Úřad o vydání rozhodnutí o odnětí oprávnění k využívání
rádiových kmitočtů v kmitočtových pásmech určených výhradně pro
rozhlasové a televizní vysílání informuje Radu pro rozhlasové
a televizní vysílání.
(7) Oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pozbývá
platnosti
a) uplynutím doby, na kterou bylo oprávnění k využívání rádiových
kmitočtů uděleno,
b) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem oprávnění
k využívání rádiových kmitočtů, pokud tato nemá právního
nástupce,
c) úmrtím fyzické osoby, které bylo uděleno oprávnění k využívání
rádiových kmitočtů, nebo
d) dnem, kdy rozhodnutí Úřadu podle odstavce 4 nabylo právní moci.
------------------------------------------------------------------
16) Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších
předpisů.
§ 20
Omezení počtu práv k využívání
rádiových kmitočtů
(1) Úřad může omezit počet práv k využívání rádiových
kmitočtů oproti plánu využití rádiového spektra pouze z důvodů
zajištění účelného využívání rádiových kmitočtů.
(2) Úřad je povinen svůj záměr omezit počet práv k využívání
rádiových kmitočtů konzultovat s dotčenými subjekty podle § 130.
V oznámení o záměru uvede vždy
a) údaje o rádiových kmitočtech nebo kmitočtovém pásmu, jichž se
omezení týká,
b) předpokládaný počet práv, která by měla být udělena,
c) podmínky, které Úřad zamýšlí stanovit v souvislosti s udělením
práv k využívání rádiových kmitočtů,
d) důvody, které vedou k záměru omezit počet práv k využívání
rádiových kmitočtů.
(3) Současně s uveřejněním výsledků konzultace podle odstavce
2 Úřad uveřejní oznámení o omezení počtu práv k využívání
rádiových kmitočtů, je-li toto omezení nezbytné z důvodů zajištění
účelného využívání rádiových kmitočtů a není-li to v rozporu se
zájmem uživatelů nebo zájmem na rozvíjení hospodářské soutěže. Na
udělení omezeného počtu práv Úřad vyhlásí výběrové řízení do 1
měsíce od uveřejnění oznámení o omezení počtu práv k využívání
rádiových kmitočtů.
(4) Hodlá-li Úřad udělit další práva k využívání rádiových
kmitočtů v pásmu, jehož využívání Úřad omezil podle odstavce 3,
vyhlásí dodatečné výběrové řízení podle § 21. Při dodatečném
výběrovém řízení musí být stanoveny stejné podmínky, práva
a povinnosti spojené s využíváním rádiových kmitočtů jako
u výběrového řízení podle odstavce 3.
(5) Úřad je povinen sledovat a v přiměřených intervalech nebo
na základě důvodného požadavku dotčené osoby přezkoumávat, zda
důvody pro omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů stále
trvají. Závěry přezkoumání Úřad konzultuje s dotčenými subjekty
podle § 130 a 131. Má-li Úřad na základě výsledků této konzultace
za to, že důvody omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů
pominuly nebo že vzhledem k zájmu uživatelů nebo zájmu na
rozvíjení hospodářské soutěže je třeba omezení počtu práv
k využívání rádiových kmitočtů zrušit, Úřad omezení počtu práv
k využívání rádiových kmitočtů zruší. Úřad zároveň rozhodne, zda
vydaná rozhodnutí o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů
a podmínky v nich stanovené nadále zůstávají v platnosti. Tato
rozhodnutí Úřad uveřejní.
§ 21
Výběrové řízení pro příděl rádiových kmitočtů
(1) Výběrové řízení Úřad vyhlásí za účelem udělení práv
k využívání rádiových kmitočtů, je-li počet těchto práv omezen
plánem využití rádiového spektra nebo omezil-li počet práv Úřad
podle § 20.
(2) Podmínky účasti ve výběrovém řízení stanoví Úřad
s přihlédnutím ke splnění cílů obsažených v § 5 odst. 2 až 4
a v souladu se zásadami uvedenými v § 6.
(3) Kritéria hodnocení žádostí o udělení práv k využívání
rádiových kmitočtů stanoví Úřad s přihlédnutím ke splnění cílů
obsažených v § 5 odst. 2 a 3 a v souladu se zásadami uvedenými
v § 6. Kritéria zahrnují zejména
a) finanční, technické a odborné předpoklady podnikatele pro
využívání přidělených rádiových kmitočtů,
b) dobu zahájení a způsob využívání rádiových kmitočtů,
c) předpokládanou výši investičních nákladů na výstavbu a rozvoj
sítě elektronických komunikací.
(4) Úřad je oprávněn po žadateli požadovat, aby předložil
nezbytné informace, kterými prokáže, že může podmínky spojené
s udělením práv splnit; neposkytne-li žadatel informace, je Úřad
oprávněn žádost o udělení práv zamítnout.
(5) Vyhlášení výběrového řízení Úřad uveřejní včetně
a) informace, pro které služby mají být práva k využívání
rádiových kmitočtů udělena,
b) předpokládaného počtu práv, která by měla být udělena,
c) údajů o kmitočtech, které jsou předmětem výběrového řízení,
a předpokládaný počet udělených oprávnění,
d) podmínek spojených s právem k využívání rádiových kmitočtů,
e) výše poplatku za udělení práv k využívání rádiových kmitočtů,
f) podmínek účasti ve výběrovém řízení,
g) kritérií hodnocení žádostí,
h) lhůty pro podávání žádostí.
(6) Na výběrové řízení se přiměřeně použijí ustanovení
o obchodní veřejné soutěži podle obchodního zákoníku. Po jeho
vyhlášení nelze podmínky účasti ve výběrovém řízení, včetně
kritérií hodnocení žádostí, měnit. Úřad je oprávněn vyhlášené
výběrové řízení zrušit, a to i po lhůtě stanovené pro předkládání
žádostí.
(7) Úřad zprávu o průběhu a výsledcích výběrového řízení
včetně odůvodnění uveřejní nejpozději do 1 měsíce od jeho
ukončení.
(8) Postupem podle odstavců 2 až 7 není dotčen převod práv
vyplývajících z přídělu rádiových kmitočtů podle § 23.
§ 22
Příděl rádiových kmitočtů
(1) Přídělem rádiových kmitočtů se rozumí udělení práva
k využívání rádiových kmitočtů podle podmínek, které budou
držiteli přídělu stanoveny v oprávnění k využívání rádiových
kmitočtů. Předseda Rady Úřadu (dále jen "předseda Rady") rozhodne
o udělení přídělu rádiových kmitočtů žadateli nebo žadatelům,
kteří podali žádost ve lhůtě podle § 21 odst. 5 písm. h), vyhověli
všem podmínkám účasti ve výběrovém řízení a nejlépe vyhověli
stanoveným kritériím hodnocení žádostí. Není-li počet žadatelů,
kteří vyhověli podmínkám účasti ve výběrovém řízení, vyšší než
předpokládaný počet práv, která by měla být udělena, předseda Rady
výběrové řízení ukončí a rozhodne o udělení přídělu rádiových
kmitočtů těmto žadatelům.
(2) Předseda Rady v rozhodnutí o přídělu rádiových kmitočtů
uvede
a) označení služby nebo druhu sítě nebo technologie, pro které
byla práva k využívání rádiových kmitočtů udělena, popřípadě
výhradního využívání rádiových kmitočtů pro přenos specifického
obsahu nebo specifických audiovizuálních služeb,
b) podmínky účelného využívání rádiových kmitočtů, popřípadě
pokrytí území nebo obyvatelstva,
c) podmínky převodu práv vyplývajících z přídělu rádiových
kmitočtů v souladu s § 23,
d) taxativní výčet závazků, které žadatel převzal v průběhu
výběrového řízení na udělení práva k využívání rádiových
kmitočtů,
e) dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtů a
f) povinnosti vyplývající z příslušných mezinárodních dohod
o využívání rádiových kmitočtů.
(3) Doba platnosti přídělu rádiových kmitočtů podle odstavce
2 písm. e) musí být přiměřená dané službě elektronických
komunikací a v souladu s kmitočtovými plány, harmonizačními záměry
Společenství, mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika
vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce
mezinárodních smluv, a bezpečností státu.
(4) Příděl rádiových kmitočtů lze udělit jen podnikateli
zajištujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně
dostupnou službu elektronických komunikací.
(5) Příděl rádiových kmitočtů nenahrazuje oprávnění
k využívání rádiových kmitočtů a neopravňuje podnikatele
k využívání rádiových kmitočtů pro provoz vysílacích rádiových
zařízení.
§ 23
Převod práv vyplývajících z přídělu
rádiových kmitočtů
(1) Podnikatel může na jiného podnikatele převést svá práva
vyplývající z přídělu rádiových kmitočtů jen s předchozím
souhlasem Úřadu. Úřad udělí souhlas jen tehdy, pokud takovým
převodem
a) nebude narušena hospodářská soutěž v oblasti elektronických
komunikací z hlediska využívání rádiových kmitočtů,
b) nedojde ke změně podmínek ve využívání rádiových kmitočtů,
jejichž využívání bylo mezinárodně harmonizováno.
(2) Podmínky a postupy pro převod práv vyplývajících
z přídělu rádiových kmitočtů podle odstavce 1 stanoví Úřad
opatřením obecné povahy.
(3) Úřad uveřejňuje informace o převodech práv vyplývajících
z přídělu rádiových kmitočtů.
§ 24
Poplatky za využívání rádiových kmitočtů
(1) Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů je
povinen platit za využívání rádiových kmitočtů roční poplatky.
(2) Výše ročního poplatku podle odstavce 1 se stanoví podle
druhu radiokomunikační služby odstupňovaně v těchto mezích:
a) v pozemní pohyblivé službě v rozmezí od 1 000 Kč do 8 000 000
Kč za jeden přidělený kmitočtový kanál v závislosti na
využívané šířce kmitočtového pásma, parametrech rádiového
zařízení a velikosti obsluhované územní oblasti,
b) v pevné službě v rozmezí od 300 Kč do 1 200 000 Kč za jeden
přidělený kmitočtový kanál v závislosti na poměru přidělené
šířky kmitočtového pásma k minimální šířce kmitočtového pásma
příslušného kmitočtového rastru stanoveného v plánu využití
rádiového spektra, druhu rádiového směrového spoje, druhu
kmitočtového pásma a parametrech rádiového zařízení,
c) u šíření a přenosu rozhlasového a televizního vysílání
(rozhlasová služba) v rozmezí od 375 Kč do 180 000 Kč za jeden
přidělený kmitočtový kanál v závislosti na druhu kmitočtového
pásma a rozhlasového a televizního vysílání a na parametrech
rádiového zařízení,
d) v družicové službě v rozmezí od 1 000 Kč do 180 000 Kč za jeden
přidělený kmitočtový kanál v závislosti na využívané šířce
kmitočtového pásma a na technologii umožňující efektivní
využití kmitočtového pásma výběr
ČLÁNKY DO MAILU