40/1995 Sb.
ZÁKON
ze dne 9. února 1995
o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb.,
o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění
pozdějších předpisů
Změna: 258/2000 Sb.
Změna: 231/2001 Sb.
Změna: 256/2001 Sb.
Změna: 138/2002 Sb.
Změna: 320/2002 Sb.
Změna: 217/2004 Sb.
Změna: 326/2004 Sb.
Změna: 132/2003 Sb.
Změna: 480/2004 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl.I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
(1) Reklamou se rozumí oznámení, předvedení či jiná prezentace
šířené zejména komunikačními médii, mající za cíl podporu
podnikatelské činnosti, zejména podporu spotřeby nebo prodeje
zboží, výstavby, pronájmu nebo prodeje nemovitostí, prodeje nebo
využití práv nebo závazků, podporu poskytování služeb, propagaci
ochranné známky,1) pokud není dále stanoveno jinak.
(2) Komunikačními médii, kterými je reklama šířena, se rozumí
prostředky umožňující přenášení reklamy, zejména periodický
tisk2) a neperiodické publikace,3) rozhlasové a televizní
vysílání, audiovizuální produkce,4) počítačové sítě, nosiče
audiovizuálních děl, plakáty a letáky.
(3) Sponzorováním se rozumí příspěvek poskytnutý s cílem
podporovat výrobu nebo prodej zboží, poskytování služeb nebo jiné
výkony sponzora. Sponzorem se rozumí právnická nebo fyzická osoba,
která takový příspěvek k tomuto účelu poskytne.
(4) Zadavatelem reklamy (dále jen "zadavatel") je pro účely
tohoto zákona právnická nebo fyzická osoba, která objednala u jiné
právnické nebo fyzické osoby reklamu.
(5) Zpracovatelem reklamy (dále jen "zpracovatel") je pro účely
tohoto zákona právnická nebo fyzická osoba, která pro sebe nebo
pro jinou právnickou nebo fyzickou osobu zpracovala reklamu.
(6) Šiřitelem reklamy (dále jen "šiřitel") je pro účely tohoto
zákona právnická nebo fyzická osoba, která reklamu veřejně šíří.
(7) Ustanovení tohoto zákona se vztahují na sponzorování, pokud
není dále stanoveno jinak.
------------------------------------------------------------------
1) § 1 zákona č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách.
2) § 3 písm. a) zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech
při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších
zákonů (tiskový zákon).
3) § 1 zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích.
4) § 1 odst. 1 písm. c) zákona č. 273/1993 Sb., o některých
podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl,
o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších
předpisů.
§ 2
(1) Zakazuje se
a) reklama zboží, služeb nebo jiných výkonů či hodnot, jejichž
prodej, poskytování nebo šíření je v rozporu s právními
předpisy,
b) reklama založená na podprahovém vnímání. Takovou reklamou se
pro účely tohoto zákona rozumí reklama, která by měla vliv na
podvědomí fyzické osoby, aniž by ji tato osoba vědomě vnímala,
c) reklama klamavá,5)
d) reklama skrytá. Takovou reklamou se pro účely tohoto zákona
rozumí reklama, u níž je obtížné rozlišit, že se jedná
o reklamu, zejména proto, že není jako reklama označena,
e) šíření nevyžádané reklamy, pokud vede k výdajům adresáta nebo
pokud adresáta obtěžuje; na šíření reklamy elektronickými
prostředky a jeho omezení se vztahuje zvláštní právní
předpis,5a) za reklamu, která obtěžuje, se považuje reklama
směřující ke konkrétnímu adresátovi za podmínky, že adresát dal
předem jasně a srozumitelně najevo, že si nepřeje, aby vůči
němu byla nevyžádaná reklama šířena.
(2) Srovnávací reklama6) je přípustná za podmínek stanovených
tímto zákonem a zvláštním právním předpisem.7)
(3) Reklama nesmí být v rozporu s dobrými mravy, zejména nesmí
obsahovat jakoukoliv diskriminaci z důvodů rasy, pohlaví nebo
národnosti nebo napadat náboženské nebo národnostní cítění,
ohrožovat obecně nepřijatelným způsobem mravnost, snižovat lidskou
důstojnost, obsahovat prvky pornografie, násilí nebo prvky
využívající motivu strachu. Reklama nesmí napadat politické
přesvědčení.
(4) Reklama nesmí podporovat chování poškozující zdraví nebo
ohrožující bezpečnost osob nebo majetku, jakož i jednání
poškozující zájmy na ochranu životního prostředí.
(5) Reklama šířená společně s jiným sdělením musí být zřetelně
rozlišitelná a vhodným způsobem oddělena od ostatního sdělení.
------------------------------------------------------------------
5) § 45 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
5a) § 7 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační
společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých
službách informační společnosti).
6) § 50a odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění zákona č.
370/2000 Sb.
7) § 50a odst. 2 a 3 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
§ 2a
Srovnávací reklama na léčivé přípravky určené k podávání lidem
(dále jen "humánní léčivé přípravky"), zdravotnické prostředky8)
nebo zdravotní péči je při splnění podmínek stanovených zvláštním
právním předpisem7) přípustná, je-li zaměřena na osoby oprávněné
tyto léčivé přípravky nebo zdravotnické prostředky předepisovat
nebo vydávat9) anebo tuto zdravotní péči poskytovat (dále jen
"odborníci").
------------------------------------------------------------------
7) § 50a odst. 2 a 3 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
8) § 2 zákona č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích
a o změně některých souvisejících zákonů.
9) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních
zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
§ 2b
Reklama uvádějící zvláštní nabídku
Reklama uvádějící zvláštní nabídku musí jasně a jednoznačně
uvádět datum, ke kterému nabídka končí, případně musí uvést údaj
o tom, že zvláštní nabídka platí až do vyčerpání zásob nabízeného
zboží. Jestliže zvláštní nabídka nezačala ještě působit, musí být
v reklamě také uvedeno datum začátku období, během kterého
zvláštní cena nebo jiné zvláštní podmínky budou platit.
§ 2c
Reklama nesmí, pokud jde o osoby mladší 18 let,
a) podporovat chování ohrožující jejich zdraví, psychický nebo
morální vývoj,
b) doporučovat ke koupi výrobky nebo služby s využitím jejich
nezkušenosti nebo důvěřivosti,
c) nabádat, aby přemlouvaly své rodiče nebo zákonné zástupce nebo
jiné osoby ke koupi výrobků nebo služeb,
d) využívat jejich zvláštní důvěry vůči jejich rodičům nebo
zákonným zástupcům nebo jiným osobám,
e) nevhodným způsobem je ukazovat v nebezpečných situacích.
§ 3
Tabákové výrobky
(1) Reklama na tabákové výrobky10) a rovněž sponzorování,
jehož účelem nebo přímým či nepřímým účinkem je reklama na
tabákové výrobky, jsou zakázány, pokud není dále stanoveno jinak.
(2) Za reklamu na tabákové výrobky se pro účely tohoto zákona
považuje také
a) distribuce tabákových výrobků zdarma, jejímž účelem nebo přímým
či nepřímým účinkem je propagace tabákového výrobku,
b) reklama, která se nezmiňuje přímo o tabákovém výrobku, ale
využívá ochranné známky,1) emblému nebo jiného
charakteristického rysu tabákového výrobku, pokud dále není
stanoveno jinak.
(3) Za reklamu na tabákové výrobky se nepovažuje užití
ochranné známky1) tabákového výrobku registrované nebo užívané pro
tabákové nebo jiné výrobky nebo služby před účinností tohoto
zákona na reklamu jiných než tabákových výrobků nebo služeb.
Přitom způsob, jakým je informace o výrobku nebo službě šířena,
musí být zřetelně odlišen od způsobu šíření informace o tabákovém
výrobku.
(4) Zákaz reklamy podle odstavce 1 se nevztahuje na
a) oznámení určená výlučně profesionálům v oblasti obchodu
s tabákovými výrobky,
b) reklamu na tabákové výrobky ve specializovaných prodejnách
tabákových výrobků nebo ve výkladní skříni a na přiměřené
označení těchto prodejen,
c) reklamu na tabákové výrobky v provozovnách, ve kterých se
prodává nebo poskytuje široký sortiment zboží nebo služeb,
jedná-li se o reklamu umístěnou v té části provozovny, která je
určena k prodeji tabákových výrobků,
d) sponzorování motoristických soutěží a sponzorskou komunikaci
v místě konání,
e) prodej publikací obsahujících reklamu na tabákové výrobky,
které jsou publikované a tištěné v třetích zemích, pokud nejsou
především určeny pro trh v České republice.
(5) Reklama na tabákové výrobky podle odstavce 4 písm. a) až
d) musí obsahovat zřetelné varování tohoto znění: "Ministerstvo
zdravotnictví varuje: kouření způsobuje rakovinu", a to v rozsahu
nejméně 20 % reklamního sdělení. U písemné reklamy musí být text
varování uveden na bílém podkladu uspořádaném podél spodního
okraje reklamní plochy v rozsahu nejméně 20 % této plochy. Text
musí být vytištěn černým velkým tučným písmem tak, aby dosáhl
celkovou výšku nejméně 80 % výšky bílého podkladu. Reklama šířená
audiovizuálním způsobem musí obsahovat titulky s varováním podle
vět první a druhé.
(6) Reklama na tabákové výrobky podle odstavce 4 písm. a) až
d) nesmí
a) být zaměřena na osoby mladší 18 let, zejména zobrazením těchto
osob nebo užitím prvků, prostředků nebo akcí, které takové
osoby převážně oslovují,
b) nabádat ke kouření slovy nebo například tím, že zobrazuje scény
s otevřenými krabičkami cigaret nebo scény, kde lidé kouří nebo
drží cigarety, balíčky cigaret nebo jiné tabákové výrobky nebo
kuřácké potřeby.
(7) V reklamě podle odstavce 4 se zakazuje bezplatné dodávání
vzorků tabákových výrobků široké veřejnosti, mající za cíl
propagaci tabákového výrobku.
------------------------------------------------------------------
10) § 2 písm. v) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách
a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých
souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb.
§ 4
Alkoholické nápoje
Reklama na alkoholické nápoje12) nesmí
a) nabádat k nestřídmému užívání alkoholických nápojů anebo
záporně či ironicky hodnotit abstinenci nebo zdrženlivost,
b) být zaměřena na osoby mladší 18 let, zejména nesmí tyto osoby
ani osoby, které jako mladší 18 let vyhlížejí, zobrazovat při
spotřebě alkoholických nápojů nebo nesmí využívat prvky,
prostředky nebo akce, které osoby mladší 18 let oslovují,
c) spojovat spotřebu alkoholu se zvýšenými výkony nebo být užita
v souvislosti s řízením vozidla,
d) vytvářet dojem, že spotřeba alkoholu přispívá ke společenskému
nebo sexuálnímu úspěchu,
e) tvrdit, že alkohol v nápoji má léčebné vlastnosti nebo
povzbuzující nebo uklidňující účinek anebo že je prostředkem
řešení osobních problémů,
f) zdůrazňovat obsah alkoholu jako kladnou vlastnost nápoje.
------------------------------------------------------------------
12) § 1 odst. 2 zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem
a jinými toxikomaniemi.
§ 5
Humánní léčivé přípravky
(1) Za reklamu na humánní léčivé přípravky se považují také
všechny informace, přesvědčování nebo pobídky určené k podpoře
předepisování, dodávání, prodeje, výdeje nebo spotřeby humánních
léčivých přípravků. Dále se za reklamu považují
a) návštěvy obchodních zástupců s humánními léčivými přípravky
u osob oprávněných je předepisovat, dodávat nebo vydávat,
b) dodávání vzorků humánních léčivých přípravků,
c) podpora předepisování, výdeje a prodeje humánních léčivých
přípravků pomocí daru, spotřebitelské soutěže a nabídkou nebo
příslibem jakéhokoli prospěchu nebo finanční či věcné odměny,
d) sponzorování setkání navštěvovaných odborníky,
e) sponzorování vědeckých kongresů s účastí odborníků a úhrada
nákladů na cestovné a ubytování souvisejících s jejich účastí.
(2) Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na
a) označování humánních léčivých přípravků a na příbalové
informace podle zvláštních právních předpisů,13)
b) korespondenci nutnou k zodpovězení specifických dotazů na
konkrétní humánní léčivý přípravek a případné doprovodné
materiály nereklamní povahy,
c) prodejní katalogy a ceníky, pokud neobsahují popis vlastností
humánních léčivých přípravků, dále na oznámení, upozornění
a poskytnutí informací, týkajících se například změn balení,
varování před nežádoucími účinky humánního léčivého přípravku,
d) údaje o lidském zdraví nebo onemocněních, pokud neobsahují
žádný odkaz, a to ani nepřímý, na humánní léčivý přípravek.
(3) Předmětem reklamy může být pouze humánní léčivý přípravek
registrovaný podle zvláštního právního předpisu.14)
(4) Jakékoliv informace obsažené v reklamě na humánní léčivý
přípravek musí odpovídat údajům uvedeným v souhrnu údajů15) tohoto
přípravku.
(5) Reklama na humánní léčivý přípravek musí podporovat jeho
racionální používání objektivním představením tohoto přípravku bez
přehánění jeho vlastností.
------------------------------------------------------------------
13) Zákon č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 473/2000 Sb., kterou se stanoví podrobnosti
o registraci, jejích změnách, prodloužení, určování způsobu
výdeje léčivého přípravku, o způsobu oznamování
a vyhodnocování nežádoucích účinků léčivého přípravku a způsob
a rozsah oznámení o použití neregistrovaného léčivého
přípravku.
14) Zákon č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
15) § 2 odst. 13 zákona č. 79/1997 Sb.
§ 5a
Reklama na humánní léčivé přípravky
zaměřená na širokou veřejnost
(1) Předmětem reklamy určené široké veřejnosti mohou být humánní
léčivé přípravky, které jsou podle svého složení a účelu
uzpůsobeny a koncipovány tak, že mohou být použity bez stanovení
diagnózy, předpisu nebo léčení praktickým lékařem, popřípadě na
radu lékárníka.
(2) Předmětem reklamy zaměřené na širokou veřejnost nesmí být
a) humánní léčivé přípravky, jejichž výdej je vázán pouze na
lékařský předpis,
b) humánní léčivé přípravky obsahující omamné nebo psychotropní
látky,16)
c) humánní léčivé přípravky, u nichž nebyla účinnost v rámci
registračního řízení posuzována.
(3) Reklama zaměřená na širokou veřejnost nesmí obsahovat zmínky
o indikacích závažných onemocnění; za taková onemocnění se
považují tuberkulóza, pohlavně přenosné choroby, jiná závažná
infekční onemocnění, rakovina a jiná nádorová onemocnění,
chronická nespavost, cukrovka a jiná metabolická onemocnění;
ustanovení odstavce 2 písm. a) a b) a ustanovení tohoto odstavce
se nevztahují na vakcinační akce schválené Ministerstvem
zdravotnictví.
(4) Zakazuje se poskytování vzorků humánních léčivých přípravků
široké veřejnosti.
(5) Reklama zaměřená na širokou veřejnost musí
a) být formulována tak, aby bylo zřejmé, že výrobek je humánním
léčivým přípravkem,
b) obsahovat název humánního léčivého přípravku tak, jak je uveden
v rozhodnutí o registraci. Pokud humánní léčivý přípravek
obsahuje jen jednu léčivou látku, musí reklama obsahovat i její
obecný název,
c) obsahovat informace nezbytné pro správné použití humánního
léčivého přípravku,
d) obsahovat zřetelnou, v případě tištěné reklamy dobře čitelnou,
výzvu k pečlivému pročtení příbalové informace.
(6) Reklama zaměřená na širokou veřejnost nesmí
a) vyvolávat dojem, že porada s lékařem, lékařský zákrok nebo
léčba nejsou potřebné, zvláště nabídkou stanovení diagnózy nebo
nabídkou léčby na dálku,
b) naznačovat, že účinky podávání humánního léčivého přípravku
jsou zaručené, nejsou spojeny s nežádoucími účinky nebo jsou
lepší či rovnocenné účinkům jiné léčby nebo jiného humánního
léčivého přípravku,
c) naznačovat, že používáním humánního léčivého přípravku se
zlepší zdraví toho, kdo jej užívá,
d) naznačovat, že nepoužitím humánního léčivého přípravku může být
nepříznivě ovlivněn zdravotní stav osob, s výjimkou
vakcinačních akcí schválených Ministerstvem zdravotnictví,
e) být zaměřena výhradně na osoby mladší 15 let,
f) doporučovat humánní léčivý přípravek s odvoláním na doporučení
vědců, zdravotnických odborníků nebo osob, které jimi nejsou,
ale za odborníky se vydávají nebo je představují (například
herci) a které by díky svému skutečnému nebo předpokládanému
společenskému postavení mohly podpořit spotřebu léků,
g) naznačovat, že humánní léčivý přípravek je potravinou nebo
kosmetickým přípravkem nebo jiným spotřebním zbožím,
h) naznačovat, že bezpečnost či účinnost humánního léčivého
přípravku je zaručena pouze tím, že je přírodního původu,
i) popisem nebo podrobným vylíčením konkrétního průběhu určitého
případu vést k možnému chybnému stanovení vlastní diagnózy,
j) poukazovat nevhodným, přehnaným nebo zavádějícím způsobem na
možnost uzdravení,
k) používat nevhodným, přehnaným nebo zavádějícím způsobem
vyobrazení změn na lidském těle způsobených nemocí či úrazem
nebo působení humánního léčivého přípravku na lidské tělo nebo
jeho části,
l) uvádět, že humánní léčivý přípravek je registrován.
(7) Reklama může obsahovat pouze název humánního léčivého
přípravku v případě, že se jedná výhradně o připomínku takového
přípravku.
------------------------------------------------------------------
16) § 2 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách
a o změně některých dalších zákonů.
§ 5b
Reklama na humánní léčivé přípravky
zaměřená na odborníky
(1) Reklama na humánní léčivé přípravky zaměřená na odborníky
může být šířena pouze prostřednictvím komunikačních prostředků
určených převážně pro tyto odborníky (například odborných
neperiodických publikací, odborného periodického tisku, odborných
audiovizuálních pořadů).
(2) Reklama podle odstavce 1 musí obsahovat
a) přesné, aktuální, prokazatelné a dostatečně úplné údaje
umožňující odborníkům vytvořit si vlastní názor o terapeutické
hodnotě humánního léčivého přípravku. Údaje převzaté
z odborných publikací nebo z odborného tisku musí být přesně
reprodukovány a musí být uveden jejich zdroj,
b) základní informace podle schváleného souhrnu údajů o přípravku,
včetně data schválení nebo poslední revize,
c) informaci o způsobu výdeje humánního léčivého přípravku podle
rozhodnutí o registraci,
d) informaci o způsobu hrazení z prostředků veřejného zdravotního
pojištění.
(3) Obchodní zástupce17) musí při každé návštěvě provedené za
účelem reklamy humánního léčivého přípravku předat navštívenému
odborníkovi souhrn údajů o každém humánním léčivém přípravku,
který je předmětem reklamy, a informaci o způsobu hrazení těchto
humánních léčivých přípravků.
(4) V souvislosti s reklamou na humánní léčivé přípravky
zaměřenou na odborníky se zakazuje jim nabízet, slibovat nebo
poskytovat dary nebo jiný prospěch, ledaže jsou nepatrné hodnoty
a mají vztah k jimi vykonávané odborné činnosti.
(5) Rozsah bezplatně poskytovaného pohoštění při podpoře prodeje
musí být přiměřený, s ohledem na hlavní účel setkání vedlejší,
a nesmí být rozšířen na jiné osoby než odborníky. V takovém
případě se na ně nevztahuje zákaz podle odstavce 4.
(6) Odborníci nesmí v souvislosti s reklamou humánních léčivých
přípravků vyžadovat ani přijímat výhody zakázané podle odstavce
4 nebo které jsou v rozporu s odstavcem 5.
(7) Vzorky humánních léčivých přípravků mohou být poskytnuty
pouze osobám oprávněným je předepisovat nebo vydávat, a to
v omezeném množství nejmenšího registrovaného balení dostupného na
trhu s nápisem "Neprodejný vzorek" nebo "Bezplatný vzorek".
Přípravky obsahující omamné a psychotropní látky16) se nesmí
poskytovat. Vzorky humánních léčivých přípravků lze poskytovat
pouze na písemnou žádost osoby oprávněné je předepisovat
a vydávat, která je podepsaná a je na ní datum vystavení.
(8) Reklama podle odstavce 1 může obsahovat pouze název
humánního léčivého přípravku v případě, že se jedná výhradně
o připomínku takového přípravku.
------------------------------------------------------------------
16) § 2 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách
a o změně některých dalších zákonů.
17) § 652 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění zákona č. 370/2000 Sb.
§ 5c
Zdravotnické prostředky
(1) Za reklamu na zdravotnické prostředky8) se považují také
všechny informace, přesvědčování nebo pobídky určené k podpoře
předepisování, distribuce, prodeje nebo výdeje zdravotnických
prostředků. Dále se za reklamu považují
a) návštěvy obchodních zástupců za účelem reklamy na zdravotnické
prostředky u osob oprávněných předepisovat, distribuovat,
vydávat nebo prodávat zdravotnické prostředky,
b) poskytování vzorků zdravotnických prostředků,
c) podpora předepisování, výdeje nebo prodeje zdravotnických
prostředků pomocí darů, soutěží, nabídkou nebo příslibem
jakéhokoliv prospěchu nebo finanční či věcné odměny pro osoby
oprávněné předepisovat, distribuovat, vydávat nebo prodávat
zdravotnické prostředky,
d) sponzorování setkání navštěvovaných osobami oprávněnými
předepisovat, distribuovat, vydávat nebo prodávat zdravotnické
prostředky,
e) sponzorování vědeckých kongresů s účastí osob oprávněných
předepisovat, distribuovat, vydávat nebo prodávat zdravotnické
prostředky, a také hrazení s jejich účastí souvisejících
nákladů na cestovné a ubytování.
(2) Předmětem reklamy může být pouze zdravotnický prostředek,
který splňuje požadavky pro uvedení na trh podle zvláštního
právního předpisu.18) Zadavatelem reklamy na zdravotnický
prostředek může být pouze výrobce nebo dovozce konkrétního
zdravotnického prostředku.
(3) Reklama na zdravotnický prostředek musí obsahovat
a) informaci, ze které je zřejmé, že výrobek je zdravotnickým
prostředkem,
b) název a označení zdravotnického prostředku v souladu s názvem
a označením v prohlášení o shodě19) vydaným k tomuto
zdravotnickému prostředku,
c) určený účel použití zdravotnického prostředku, který je
v souladu s určeným účelem použití uvedeným v návodu
k použití19) zdravotnického prostředku.
(4) Součástí sponzorování televizních a rozhlasových pořadů
právnickými nebo fyzickými osobami, jejichž činnost zahrnuje
výrobu, distribuci, výdej nebo prodej zdravotnických prostředků,
může být propagace obchodní firmy, názvu nebo jména a příjmení
nebo symbolu této osoby, ale nesmí být propagace určitého
zdravotnického prostředku, jehož výdej je vázán pouze na
předepsání lékařem nebo který je hrazen plně nebo do určité výše
z prostředků veřejného zdravotního pojištění.20)
(5) Pokud je pro účely předvedení zdravotnického prostředku
použit zdravotnický prostředek, který neodpovídá zvláštnímu
právnímu předpisu,18) musí být tento zdravotnický prostředek
viditelně označen tak, aby bylo zřejmé, že nebude uveden na trh,
například nápisem "Neprodejný vzorek".
(6) Předmětem reklamy určené široké veřejnosti nemohou být
zdravotnické prostředky,
a) jejichž výdej je vázán na předepsání lékařem,
b) které mohou být dodávány pouze zdravotnickým zařízením,
zařízením sociální péče, popřípadě zdravotnickým
pracovníkům,21)
c) jejichž aplikaci mohou uživatelé provádět pouze ve spojitosti
s léčbou nebo kontrolou prováděnou lékařem.
(7) Reklama na zdravotnické prostředky určená široké veřejnosti
musí obsahovat zřetelnou, v případě tištěné reklamy dobře čitelnou
výzvu k pečlivému pročtení návodu k použití a případné konzultaci
s odborníkem.
(8) Reklama na zdravotnické prostředky určená široké veřejnosti
nesmí
a) vyvolávat dojem, že pouhým použitím zdravotnického prostředku
lze ovlivnit zdravotní stav, a z tohoto důvodu není třeba
odborné lékařské péče,
b) vyvolávat dojem, že při používání zdravotnického prostředku
v souladu s jeho určeným účelem použití nemůže dojít k výskytu
žádných vedlejších účinků,
c) být zaměřena výhradně nebo převážně na osoby mladší 15 let,
d) přisuzovat zdravotnickému prostředku účinky, které nejsou
prokazatelné,
e) naznačovat, že účinek zdravotnického prostředku se vyrovná
účinku jiného zdravotnického prostředku nebo jej převyšuje,
f) popisem nebo podrobným vylíčením konkrétního případu vést
k možnému chybnému stanovení vlastní diagnózy.
(9) Reklama na zdravotnické prostředky zaměřená na osoby
oprávněné předepisovat, distribuovat, vydávat nebo prodávat
zdravotnické prostředky může být šířena pouze prostřednictvím
komunikačních prostředků určených převážně pro tyto osoby
(například odborných neperiodických publikací, odborného
periodického tisku, odborných audiovizuálních pořadů) a musí
obsahovat dostatečné, doložitelné a objektivní údaje, které umožní
osobám oprávněným předepisovat, distribuovat, vydávat nebo
prodávat zdravotnické prostředky, vytvořit si vlastní názor na
terapeutický přínos konkrétního zdravotnického prostředku.
------------------------------------------------------------------
8) § 2 zákona č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích
a o změně některých souvisejících zákonů.
18) § 13 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na
výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona
č. 71/2000 Sb.
19) Například zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
nařízení vlády č. 181/2001 Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na zdravotnické prostředky, ve znění nařízení vlády
č. 336/2001 Sb., a nařízení vlády č. 191/2001 Sb., kterým se
stanoví technické požadavky na aktivní implantabilní
zdravotnické prostředky, ve znění nařízení vlády č. 337/2001
Sb.
20) § 15 odst. 5 a 6 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním
pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.
21) Vyhláška č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících
a o jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví.
Potraviny a kojenecká výživa
§ 5d
Reklama na potraviny22) nesmí uvádět v omyl zejména
a) pokud jde o charakteristiku potravin, jejich vlastností,
složení, množství, trvanlivost, původ nebo vznik a způsob
zpracování nebo výroby,
b) pokud jde o přisuzování účinků nebo vlastností, které potravina
nevykazuje,
c) vyvoláním dojmu, že potraviny vykazují zvláštní
charakteristické vlastnosti, když ve skutečnosti tyto
vlastnosti mají všechny podobné potraviny,
d) tím, že přisuzuje potravině schopnost předcházet, ošetřovat
nebo léčit lidské choroby nebo na takové schopnosti odkazovat;
to neplatí pro minerální vody a pro potraviny určené podle
zvláštních právních předpisů23) pro zvláštní výživu.
------------------------------------------------------------------
22) § 2 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb., ve znění zákona č.
306/2000 Sb.
23) Vyhláška č. 23/2001 Sb., kterou se stanoví druhy potravin
určené pro zvláštní výživu a způsob jejich použití.
Vyhláška č. 292/1997 Sb., o požadavcích na zdravotní
nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy, ve znění
pozdějších předpisů.
§ 5e
(1) Reklama na počáteční kojeneckou výživu24) musí obsahovat
pouze vědecké a věcně správné údaje, může být uváděna pouze
v publikacích zaměřených na péči o kojence a ve vědeckých
publikacích a nesmí vést k závěru, že počáteční kojenecká výživa
je rovnocenná mateřskému mléku nebo je lepší.
(2) V prodejnách je zakázána reklama, která je způsobilá
podněcovat širokou veřejnost ke koupi počáteční kojenecké výživy,
zejména rozdáváním vzorků, zvláštním způsobem vystavení, poukazem
na slevu nebo zvláštní výhodou.
(3) Výrobcům a prodejcům počáteční kojenecké výživy se zakazuje
předávat na veřejnosti bezplatně nebo se slevou výrobky, vzorky
nebo dary na podporu prodeje. Zákaz podle věty první se vztahuje
i na předávání výrobků se slevou, vzorků nebo jiných propagačních
dárků těhotným ženám, matkám a členům jejich rodin na veřejnosti;
zákaz podle věty první se nevztahuje na dary nebo poskytnutí se
slevou zdravotnickým, charitativním nebo humanitárním institucím
pro jejich interní použití nebo pro distribuci vně těchto
institucí a organizací.
------------------------------------------------------------------
24) § 4 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 23/2001 Sb.
§ 5f
(1) Reklama na počáteční a pokračovací25) kojeneckou výživu
a) musí obsahovat potřebné informace o správném užití výrobku
a nesmí působit proti kojení,
b) nesmí obsahovat pojem jako "humanizované" nebo "maternizované"
nebo podobný výraz, vyvolávající dojem, že se plně nahrazuje
přirozené kojení.
(2) Reklama na počáteční kojeneckou výživu
a) musí obsahovat zřetelný text: "Důležité upozornění" poukazující
na přednost kojení a doporučující, aby výrobek byl užíván jen
na radu nezávislých odborníků z oboru medicíny, výživy nebo
léčiv nebo jiných osob profesionálně se zabývajících péčí
o kojence a malé děti,
b) nesmí obsahovat vyobrazení kojence ani jiný obrázek nebo
tvrzení, které by mohlo idealizovat náhradu mateřského mléka.
Může však obsahovat grafické znázornění pro snadnou
identifikaci výrobku a pro ilustraci způsobu přípravy.
(3) Reklama na počáteční a pokračovací kojeneckou výživu,
zaměřená na těhotné ženy a matky malých dětí, musí vždy obsahovat
jednoznačné informace uvedené ve zvláštních právních
předpisech.26)
------------------------------------------------------------------
25) § 4 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 23/2001 Sb.
26) § 6 zákona č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 6 vyhlášky č. 23/2001 Sb.
§ 5g
Přípravky na ochranu rostlin
(1) Předmětem reklamy zaměřené na širokou veřejnost mohou být
pouze registrované přípravky na ochranu rostlin nebo dovážené
souběžné přípravky podle zvláštního právního předpisu.26a)
(2) Přípravky na ochranu rostlin nesmějí být presentovány
v rozporu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí o jejich
registraci.
------------------------------------------------------------------
26a) Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně
některých souvisejících zákonů.
§ 6
Střelné zbraně a střelivo
Reklama na střelné zbraně a střelivo27) může být šířena jen
a) odborníkům a podnikatelům v oblasti výroby a prodeje střelných
zbraní a střeliva,
b) v prostorách, v nichž se střelné zbraně nebo střelivo vyrábí,
nabízí, prodává, užívá a vystavuje nebo v nichž dochází
k uzavírání smluv na dodávky střelných zbraní a střeliva,
c) v odborných publikacích a periodickém tisku2) zaměřených obecně
na problematiku střelných zbraní a střeliva a v dalších
tištěných materiálech určených pro prodejce a držitele
střelných zbraní a střeliva.
------------------------------------------------------------------
2) § 3 písm. a) zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech
při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších
zákonů (tiskový zákon).
27) Zákon č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon
o střelných zbraních), ve znění pozdějších předpisů.
§ 6a
(1) Reklama poskytování pohřebních služeb, provádění balzamace
a konzervace, provozování krematoria a provozování veřejného
pohřebiště (dále jen "činnosti v pohřebnictví") může obsahovat
pouze následující údaje:
a) název obchodní firmy nebo jméno, příjmení nebo název
provozovatele činností v pohřebnictví,
b) vymezení předmětu činností v pohřebnictví, popřípadě dalších
navazujících poskytovaných služeb,
c) adresu pracoviště určeného pro styk se zákazníky,
d) telefonní a faxové číslo, adresu elektronické pošty nebo
internetovou adresu,
e) provozní dobu pro veřejnost,
f) firemní logo nebo jiný grafický motiv.
(2) Reklama činností v pohřebnictví nesmí být
a) užita v prostorách zdravotnického zařízení nebo ústavu sociální
péče,
b) doručována prostřednictvím dopisů, letáků, elektronickou poštou
nebo jinou adresnou formou.
(3) V souvislosti s oznamováním úmrtí nelze uplatňovat jakékoli
formy reklamy.
§ 6b
(1) Zpracovatel odpovídá za obsah reklamy v plném rozsahu,
byla-li zpracována pro jeho vlastní potřebu. Pokud byla reklama
zpracována pro potřeby jiné právnické nebo fyzické osoby,
odpovídají za její soulad se zákonem zpracovatel a zadavatel
společně a nerozdílně, není-li dále stanoveno jinak.
(2) Šiřitel odpovídá za způsob šíření reklamy podle tohoto
zákona. Šiřitel je povinen oznámit osobě, která prokáže oprávněný
zájem, kdo je zadavatelem a zpracovatelem reklamy.
(3) Zadavatel se zprostí odpovědnosti za obsah šířené reklamy,
který je v rozporu se zákonem, prokáže-li, že zpracovatel
nedodržel při jejím zpracování jeho pokyny, a v důsledku toho je
obsah této reklamy v rozporu se zákonem. Zpracovatel se nemůže
zprostit odpovědnosti za obsah šířené reklamy poukazem na její
zadání zadavatelem, ledaže by se jednalo o údaje, jejichž
pravdivost není schopen posoudit ani s vynaložením veškerého
úsilí.
(4) Příjemce příspěvku podle § 1 odst. 3 odpovídá za jeho
využití v souladu s tímto zákonem.
Dozor nad dodržováním zákona
§ 7
Orgánem příslušným k výkonu dozoru nad dodržováním tohoto zákona
(dále jen "orgán dozoru"), je
a) Rada pro rozhlasové a televizní vysílání28) pro reklamu šířenou
v rozhlasovém a televizním vysílání a pro sponzorování
v rozhlasovém a televizním vysílání,
b) Státní ústav pro kontrolu léčiv29) pro reklamu na humánní
léčivé přípravky a sponzorování v této oblasti, s výjimkou
působnosti podle písmena a),
c) Ministerstvo zdravotnictví30) pro reklamu na zdravotnické
prostředky a sponzorování v této oblasti, s výjimkou působnosti
podle písmena a),
d) Státní rostlinolékařská správa26a) pro reklamu na přípravky na
ochranu rostlin, s výjimkou působnosti podle písmena a),
e) krajské živnostenské úřady31) příslušné podle sídla32) nebo
bydliště osoby odpovědné za dodržování tohoto zákona
v ostatních případech, s výjimkou nevyžádané reklamy šířené
elektronickými prostředky32a) podle zvláštního právního
předpisu5a). Je-li osobou odpovědnou za dodržování tohoto
zákona zahraniční osoba, řídí se příslušnost živnostenského
úřadu umístěním organizační složky zahraniční osoby na území
České republiky; nemá-li zahraniční fyzická osoba na území
České republiky zřízenu organizační složku, řídí se místní
příslušnost živnostenského úřadu místem povoleného pobytu na
území České republiky; nemá-li zahraniční fyzická osoba na
území České republiky ani organizační složku, ani jí nebyl
povolen pobyt, řídí se místní příslušnost živnostenského úřadu
místem podnikání32) této osoby na území České republiky.
------------------------------------------------------------------
5a) § 7 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační
společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých
službách informační společnosti).
26a) Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně
některých souvisejících zákonů.
28) Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového
a televizního vysílání a o změně dalších zákonů.
29) § 9 zákona č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
30) § 38 písm. d) bod 3 zákona č. 123/2000 Sb.
31) Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění
pozdějších předpisů.
32) § 2 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
32a) § 2 písm. c) zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách
informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon
o některých službách informační společnosti).
§ 7a
(1) Zpracovatel reklamy je povinen uchovávat ukázku (kopii)
každé reklamy nejméně po dobu 12 měsíců ode dne, kdy byla reklama
naposledy šířena. V případě, že bylo zahájeno správní řízení33)
podle tohoto zákona před uplynutím lhůty uvedené ve větě první, je
zpracovatel reklamy povinen uchovávat ukázku (kopii) reklamy,
která je předmětem správního řízení, až do pravomocného rozhodnutí
ve věci. Na písemné vyžádání je povinen bezplatně zapůjčit na dobu
nezbytně nutnou kopii reklamy orgánům dozoru.
(2) Zadavatel reklamy je povinen na výzvu orgánů dozoru pro
účely správního řízení podle tohoto zákona sdělit bez zbytečného
odkladu údaje o šiřiteli a o zpracovateli jím zadané reklamy.
(3) Zpracovatel reklamy je povinen na výzvu orgánů dozoru pro
účely správního řízení podle tohoto zákona sdělit bez zbytečného
odkladu údaje o zadavateli reklamy a o šiřiteli reklamy, je-li mu
znám.
(4) Šiřitel reklamy je povinen na výzvu orgánů dozoru pro účely
správního řízení podle tohoto zákona sdělit bez zbytečného odkladu
údaje o osobě, která u něj šíření reklamy objednala.
(5) Povinnosti podle odstavců 1 až 4 se vztahují i na
zpracovatele, zadavatele a šiřitele teleshoppingu.
------------------------------------------------------------------
33) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve
znění pozdějších předpisů.
§ 7b
(1) Při posuzování, zda je reklama klamavá, orgán dozoru bere
v úvahu všechny její rysy a především informace, které obsahuje,
a přitom posuzuje
a) charakteristiky zboží nebo služeb, jichž se reklama týká,
zejména jejich dostupnost, provedení, původ, způsob využití,
vhodnost k využití, výsledky, které lze od využití očekávat,
a výsledky zkoušek nebo prověrek prováděných na zboží nebo
službách,
b) cenu nebo způsob, jakým je cena vypočtena, a podmínky, za nichž
je zboží dodáváno nebo služby poskytovány,
c) charakteristiku a hodnocení zadavatele reklamy, zejména jeho
kvalifikaci, držení průmyslových a jiných práv a jeho ocenění
na výstavách a soutěžích.
(2) Orgán dozoru je oprávněn požadovat na zadavateli reklamy
podle odstavce 1 předložení důkazů o správnosti skutkových tvrzení
v reklamě, je-li takový požadavek přiměřený s ohledem na okolnosti
případu nebo na oprávněné zájmy zadavatele reklamy nebo jiné
osoby.
(3) Orgán dozoru může považovat tvrzení v reklamě za nesprávná,
jestliže důkazy požadované podle odstavce 2 nebyly poskytnuty ve
stanovené lhůtě nebo v nezbytně nutném rozsahu.
(4) Proti rozhodnutí orgánu dozoru podle tohoto zákona lze podat
opravný prostředek k soudu ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení
rozhodnutí.
§ 8
(1) Orgán dozoru uloží, nestanoví-li zvláštní zákon jinak,
a) zadavateli, zpracovateli nebo šiřiteli reklamy, která je
v rozporu s tímto zákonem, pokutu až do výše 2 000 000 Kč podle
závažnosti porušení povinnosti, a to i opakovaně,
b) zadavateli, zpracovateli nebo šiřiteli reklamy za porušení
ustanovení o zákazu reklamy založené na podprahovém vnímání
podle § 2 odst. 1 písm. b) pokutu od 2 000 000 Kč do 5 000 000
Kč,
c) zadavateli, zpracovateli a šiřiteli reklamy, která je klamavá
podle § 2 odst. 1 písm. c), pokutu až do výše 10 000 000 Kč
podle závažnosti, a to i opakovaně,
d) právnické nebo fyzické osobě, která porušila podmínky pro
sponzorování stanovené tímto zákonem, pokutu až do výše
2 000 000 Kč,
e) fyzické nebo právnické osobě, která nesplnila povinnost podle
§ 7a odst. 1 až 4, pokutu až do výše 500 000 Kč,
f) jiné osobě, která porušila podmínky stanovené tímto zákonem,
pokutu až do výše 100 000 Kč.
(2) Orgán dozoru může nařídit odstranění nebo ukončení reklamy,
která je v rozporu se zákonem, a určit k tomu přiměřenou lhůtu.
(3) Orgán dozoru může rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 vhodným
způsobem zveřejnit.
(4) Při určení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti,
způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.
(5) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy orgán dozoru
zjistil porušení zákona, nejdéle však do tří let ode dne, kdy
k porušení zákona došlo.
(6) Pokuta uložená orgánem dozoru podle § 7 písm. a), b) a c) je
příjmem státního rozpočtu. Pokuta uložená orgánem dozoru podle §
7 písm. d) je příjmem rozpočtu kraje. Pokutu, která je příjmem
státního rozpočtu, vybírá orgán, který ji uložil, a vymáhá územní
finanční orgán. Pokutu, která je příjmem rozpočtu kraje, vybírá
a vymáhá krajský živnostenský úřad, který pokutu uložil. Při
vybírání a vymáhání pokuty se postupuje podle zákona o správě daní
a poplatků.
(7) Orgán dozoru si v pochybnostech vyžádá odborná stanoviska od
příslušných orgánů státní správy a profesních sdružení, která
působí v oblasti reklamy.
§ 8a
Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahuje se na řízení ve
věcech upravených tímto zákonem správní řád.33)
------------------------------------------------------------------
33) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve
znění pozdějších předpisů.
§ 9
Závěrečná ustanovení
Zrušují se:
1. § 4 odst. 1 písm. g) a § 4 odst. 3 písm. b) zákona č.
37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.
2. § 20 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění
zákona č. 217/1993 Sb.
3. § 5 odst. 2 zákona č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách
výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně
a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů.
4. § 6 a § 7 odst. 3 a 5 zákona č. 303/1993 Sb., o zrušení
státního tabákového monopolu a o opatřeních s tím souvisejících;
v § 7 odst. 4 se vypouštějí slova "nebo v § 6".
Čl.II
Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního
vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb., zákona České národní
rady č. 36/1993 Sb. a zákona č. 253/1994 Sb., se mění a doplňuje
takto:
1. V § 6 odst. 1 se vypouštějí písmena c) a d). Dosavadní
písmena e) a f) se označují jako písmena c) a d).
2. V § 6 odst. 2 se vypouštějí písmena b), c) a d) včetně
poznámek pod čarou č. 3) a 4). Dosavadní písmeno e) se označuje
jako písmeno b).
3. Vkládá se nový § 6a, který včetně nadpisu a poznámek pod
čarou č. 3) a 4) zní:
"§ 6a
Zařazování reklam do pořadů
(1) Provozovatelé vysílání jsou povinni zajistit, aby reklamy
byly zařazeny mezi jednotlivé pořady s výjimkou pořadů složených
ze samostatných, v rámci jednotlivého pořadu obsahově ucelených
a oddělitelných částí nebo sportovních přenosů a přenosů z akcí
a představení, které obsahují přestávky, a s výjimkou
audiovizuálních pořadů podle odstavce 2.
(2) Držitelé licence k televiznímu vysílání jsou povinni
zajistit, aby při vysílání audiovizuálních pořadů byly reklamy
zařazeny:
a) při vysílání filmového díla nebo díla vyjádřeného podobným
způsobem,3) jen pokud trvá včetně zařazené reklamy déle než 45
minut, ne více než jednou během každého dovršeného
45minutového časového úseku; další přerušení je přípustné,
jestliže trvání takového filmu včetně reklamy je nejméně o 20
minut delší než dva či více dovršených 45minutových časových
úseků; mezi dvěma po sobě jdoucími přerušeními musí uplynout
nejméně 20 minut,
b) při vysílání ostatních audiovizuálních pořadů s výjimkou
ustanovení odstavce 3, jen trvá-li pořad včetně zařazené
reklamy déle než 30 minut a ne více než jednou v průběhu
každého dovršeného 30minutového časového úseku; mezi dvěma po
sobě jdoucími přerušeními musí uplynout nejméně 20 minut.
(3) Přerušování pořadů zpravodajských, náboženských a pořadů pro
děti reklamou není povoleno.
(4) Práva chráněná autorským zákonem4) zůstávají nedotčena.
------------------------------------------------------------------
3) § 6 zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých
a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb.
4) Zákon č. 35/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů.".
4. V § 8 písm. d) se vypouštějí slova v závorce.
Čl.III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1995.
Uhde v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl.III zákona č. 138/2002 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se
dokončí podle dosavadních právních předpisů.
2. Reklama vytvořená nebo šířená na základě smluv uzavřených
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzuje po dobu 2
let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podle dosavadní právní
úpravy.
Čl.III zákona č. 217/2004 Sb.
Řízení o uložení pokut zahájená přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
ČLÁNKY DO MAILU